38 C 178/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného adresou pro doručování: adresa žalovaného o zaplacení 29 854,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení, b) částku 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem, následujícím po právní moci rozsudku až do úplné zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne 26. 5. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení a) částky 15 793,38 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaném, a to z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky za žalovaným, vzniklé na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako zapůjčitelem a žalovaným jako vypůjčitelem dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, b) částky 14 061 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaném, a to z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky za žalovaným, vzniklé na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako zapůjčitelem a žalovaným jako vypůjčitelem dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.

2. Podáním datovaným dne [datum], doručeným soudu dne [datum], žalobkyně jednak doplnila žalobu, jednak vzala žalobu co do části příslušenství na kapitalizovaném úroku částečně zpět. Soud proto usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil.

3. V doplnění žaloby žalobkyně tvrdila: a) ke smlouvě o zápůjčce [číslo] že žalovaný za celou dobu smluvního vztahu neuhradil ničeho. Nesplacená jistina tedy činí částku 10 000 Kč a výše nesplaceného sjednaného poplatku činí 8 807 Kč. Žalobkyně však požaduje poplatek pouze ve výši 5 793,38 Kč, ten skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 1 724 Kč, neuhrazené části poplatku za administrativní činnost ve výši 1 250 Kč a nesplacené části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 819,38 Kč; b) ke smlouvě o zápůjčce [číslo] že žalovaný celkem uhradil 4 500 Kč, po započtení těchto plateb činila výše nesplacené jistiny 8 272,97 Kč (10 000,00 Kč minus 1 727,03 Kč) a výše nesplaceného sjednaného poplatku 5 788,03 Kč (8 561 Kč minus 2 772,97 Kč). Na dílčí části poplatku byly platby započítávány poměrně. Žalovaný poplatek ve výši 5 788,03 Kč se tedy skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 1 073,37 Kč, neuhrazené části poplatku za administrativní činnost ve výši 1 729,38 Kč a nesplacené části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 985,28 Kč.

4. Po částečném zastavení řízení nadále předmětem řízení zůstaly úvěrové pohledávky uvedené shora v bodě 1. odůvodnění, ponížené o částečné zpětvzetí - žalobkyně se tak dále domáhala zaplacení: a) ze smlouvy [číslo]: částky 15 793,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 28 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 854,19 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 462,22 Kč (počítaného od [datum] do [datum]), b) ze smlouvy [číslo]: částky 14 061 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 272,97 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 27 % ročně z částky 8 272,97 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 936,06 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 817,98 Kč (počítaného od [datum] do [datum]). V žalobních tvrzeních žaloby ze dne [datum] žalobkyně k oběma smlouvám o zápůjčce tvrdila, že její právní předchůdkyně jako poskytovatel zápůjčky posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva, tato skutečnost je potvrzena i ve smlouvách, ve kterých je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byly teprve s žalovaným uzavřeny smlouvy. Ke smlouvě o zápůjčce [číslo] žalobkyně tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 8 807 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2. smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 833 Kč, celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a dlužný poplatek částku 8 807 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč dále úrokem ve výši 28 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Ke smlouvě o zápůjčce [číslo] žalobkyně tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 8 561 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 770 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 491 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč, celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 8 272,97 Kč a dlužný poplatek částku 5 788,03 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 272,97 Kč dále úrokem ve výši 27 % ročně sjednaným v čl. 4 Smluvních podmínek, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 18 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 500 Kč. Pohledávky z uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Na předžalobní výzvu k zaplacení žalovaný nereagoval.

5. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě a jejímu doplnění písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

6. K jednání se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili, neúčast omluvili a souhlasili s rozhodnutím bez jejich přítomnosti. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce za účasti žalovaného.

7. Soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a to: - smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] jako úvěrující na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce (žalovaným nepodepsaných), - smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] jako úvěrující na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce (žalovaným nepodepsaných), - přehledem plateb (tabulka umoření) ke smlouvě [číslo] - přehledem plateb (tabulka umoření) ke smlouvě [číslo] - smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek strana [číslo], - oznámením o postoupení pohledávek žalovanému ze dne [datum] a podacím lístkem doporučeně odeslané pošty ze dne [datum], - dopisem právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum], včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty ze dne [datum], když žalovaný žádné důkazní návrhy (krom doložení, že je uchazečem o zaměstnání u úřadu práce) neučinil; u jednání se vyjádřil tak, že smlouvy o zápůjčce uzavřel, nicméně poměr mezi čerpanými zápůjčkami v obou případech ve výši 10 000 Kč na straně jedné a závazkem zaplatit za každou ze dvou čerpaných zápůjček částku 8 561 Kč, resp. ještě vyšší částku 8 807 Kč v případě druhé smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], považuje za nepřiměřený, pokud jej soud zaváže k povinnosti zaplatit žalobkyni nějaké částky, pak žádal, aby mu byla poskytnuta lhůta k plnění ve splátkách, k poměrům uvedl, že je v současné době na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, doložil průkazku uchazeče o zaměstnání, uvedl, že má příslib zaměstnání od nového roku, bydlí u rodičů, nemá z čeho jim přispívat na náklady bydlení, uchazečem o zaměstnání je od [datum], příspěvek od úřadu práce žádný nepobírá, v současné době nemá vůbec žádný příjem, živí jej rodiče, případný závazek ke splácení požadoval ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, ty by mohl platit až ze mzdy od budoucího zaměstnavatele od roku [rok], v době uzavření první smlouvy o zápůjčce, datované dne [datum], čerpal v hotovosti zápůjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž se zavázal vrátit tuto zápůjčku a zaplatit ještě k tomu poplatek za zápůjčku ve výši 8 561 Kč, tato částka poplatku mu přijde nepřiměřená, pracoval v té době u firmy [právnická osoba] se sídlem ve [obec], jeho příjmy činily asi 13 000 Kč měsíčně, na tuto zápůjčku částečně plnil, byly to částky v různé výši, na druhou zápůjčku ze dne [datum] už nezaplatil ničeho. Osoba, která s ním smlouvy o zápůjčce sjednávala, chtěla vidět výplatní pásky za tři měsíce, něco si spočítala, pak kontaktovala poskytovatele úvěru, zda může smlouvu uzavřít, řekla mu, že je to dobré a smlouvy podepsal.

8. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny v krátkém časovém úseku ([datum] a [datum]) dvě smlouvy o zápůjčce, na jejich základě žalovaný čerpal v hotovosti v obou případech částku 10 000 Kč. Z přehledu plateb (tabulky umoření) ke smlouvě [číslo] přehledu plateb (tabulky umoření) ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že na smlouvu [číslo] žalovaný nezaplatil ničeho a na smlouvu [číslo] zaplatil třemi platbami ze dne [datum], [datum] a [datum] vždy 1 000 Kč, platbou ze dne [datum] částku 300 Kč, platbou ze dne [datum] částku 1 000 Kč a platbou ze dne [datum] částku 200 Kč, celkem tak na tuto smlouvu uhradil 4 500 Kč. Žalovaný tvrzení žalobkyně o jeho plněních na obě smlouvy nečinil spornými. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek žalovanému ze dne [datum], má soud za prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno, že úvěrové pohledávky z obou uzavřených smluv o zápůjčce byly postoupeny žalobkyni; žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a stala se věřitelem jí postoupených pohledávek za žalovaným. Z dopisu právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a podacího lístku doporučeně odeslané pošty ze dne [datum], soud má prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalobkyni postoupených úvěrových pohledávek předžalobní výzvou, přesto na výzvu nereagoval zaplacením.

9. Ač žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadované zápůjčky splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva, přesto k těmto tvrzením neoznačila žádné konkrétní důkazy. Tím, že žalobkyně (ani její právní zástupce) nebyla přítomna jednání, nemohlo jí být poskytnuto poučení ze strany soudu – ve smyslu ust. § 118a odst. 3 a 4 o.s.ř. - o nezbytnosti označit zcela konkrétní důkazy k prokázání tvrzení o řádném a zcela konkrétním zkoumání schopnosti žalovaného poskytnuté úvěry řádně splácet pod následkem neunesení důkazního břemene (a jeho následcích), když důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobkyni. Žalovaný sice uvedl, že v době uzavření první smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pracoval u firmy [právnická osoba] se sídlem ve [obec] a jeho příjmy činily asi 13 000 Kč měsíčně, nicméně zcela absentují důkazy ohledně výdajů žalovaného, jeho zcela konkrétních osobních a rodinných poměrech, nákladů na bydlení, případných dalších závazcích, situaci na případných účtech žalovaného, apod. Zákaznická karta, kterou žalobkyně označuje v žalobních tvrzeních, nebyla k důkazu předložena. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně schopnost žalovaného splácet úvěry zkoumala řádně.

10. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] a [datum] smlouvy o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností.

11. Předchůdkyně žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdkyně žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

12. Žalovaný sice nezpochybňoval tvrzení ohledně uzavření předmětných smluv o zápůjčkách (spotřebitelských úvěrech), žalobkyně však neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěrů řádně a pečlivě (s péčí profesionála) prověřovala schopnost žalovaného úvěry splácet a že vyzvala žalovaného k prokázání nejen příjmů, ale i výdajů s ohledem na jeho konkrétní poměry. Z listinných důkazů, které soudu žalobkyně předložila, přitom nevyplývá, že by se předchůdkyně žalobkyně před podpisem smluv o spotřebitelském úvěru zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, když neuvádí žádné konkrétní údaje o příjmu žalovaného a jeho výši, konkrétní výši výdajů (a jakých), pochybnost způsobuje i kumulace uzavřených dvou úvěrů žalovaným s týmž nebankovním subjektem. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru své povinnosti odborné péče nevěnovala dostatečnou obezřetnost, když opakovaně uzavřela s žalovaným následně další smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž vycházela toliko z tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími doklady a úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila. Proto jsou předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru od počátku neplatné, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.).

13. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 2 x 10 000 Kč bez právního důvodu. Protože žalovaný finanční prostředky žalobkyni - jako nástupkyní původního věřitele, která je ve věci aktivně legitimována - dosud všechny nevrátil, soud přiznal žalobkyni právo na jejich zaplacení, a to a) částky 10 000 Kč coby zcela nesplacené jistinu úvěru ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], b) částky 5 500 Kč coby dosud nesplacenou část jistiny úvěru ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tyto soud žalobkyni přiznal z uvedených částek ve výši 8,05 % ročně od 14. 3. 2020 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy ze dne [datum] do dispoziční sféry žalovaného. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného – s přihlédnutím k jeho nynějším faktickým poměrům - k plnění v měsíčních splátkách po 1 500 Kč, ovšem pod ztrátou výhody splátek v případě jejich neplnění dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení a přiznaného zákonného úroku z prodlení, soud jako nedůvodný zamítnul.

15. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměřováno toliko z hlediska výše žalované jistiny a žalobkyni přiznané částky na jistině, měla žalobkyně ve věci úspěch 51,9 %, neúspěch 48,1 %, avšak přihlédneme - li nejen k jistině, ale i k výši žalovaného příslušenství na straně jedné a výši přiznaného příslušenství na straně druhé, je zřejmé, že převážně úspěšný byl žalovaný, který na nákladech řízení ničeho nepožadoval. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.