38 C 191/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalované proti žalovanému: ; žalobce , IČO sídlem adresa žalované o určení vlastnictví

I. Žaloba, aby soud určil, že smlouva o bezúplatném převodu uzavřená mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum], je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou, po její změně učiněné u ústního jednání konaného dne 26. května 2021, se žalobce domáhal určení, že smlouva o bezúplatném převodu, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], je neplatná. Tento svůj žalobní požadavek žalobce zdůvodnil tím, že zrealizoval výstavbu provozovny občerstvení v areálu [anonymizována dvě slova], stojící na pozemku parcelní číslo [anonymizováno] [číslo], kdy se jedná o jinou stavbu [adresa] v [katastrální uzemí], a to podle stavebního povolení [anonymizováno] [číslo], které bylo vydáno dne [datum] odborem výstavby [stát. instituce], kdy součásti výstavby tohoto restauračního zařízení byla i výstavba příjezdové komunikace k provoznímu objektu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, které rovněž na své náklady zrealizoval žalobce podle stavebního povolení, kterého bylo vydáno [stát. instituce], odborem dopravy, [číslo jednací] – [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], kdy v souladu se stavebním povolením žalobce vybudoval veřejně přístupnou účelovou komunikaci, napojenou na stávající silnici [spisová značka]. Po provedení stavby provozovny občerstvení a dále po realizaci příjezdové komunikace a parkoviště podal žalobce návrh na vydání stavebního povolení, kdy kolaudačním rozhodnutím [anonymizováno] [číslo] žalobci bylo vyhověno jen dílčím kolaudačním rozhodnutím, kterým bylo povoleno užívání provozovny občerstvení, avšak v části týkající se kolaudace stavby příjezdové komunikace a parkoviště byl jeho návrh zamítnut, a to rozhodnutím o zamítnutí kolaudace vydaným odborem dopravy [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] a tyto stavby nebyly dosud řádně zkolaudovány. Dále žalobce tvrdil, že po dohodě mezi žalobcem a žalovaným byla mezi nimi uzavřena smlouva o bezúplatném převodu této příjezdové komunikace a parkoviště a dále stavby altánu postaveném na pozemku p. č. [číslo] v [katastrální uzemí]. Přitom žalované se v této smlouvě o bezúplatném převodu zavázalo, že nabude do svého vlastnictví pozemky p. č. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastrální uzemí], a to na základě své žádosti o převod pozemků z vlastnictví státu, kdy součástí smluvního ujednání obsaženého v této smlouvě bylo též oprávnění žalobce od této smlouvy odstoupit pokud se nabyvatel (žalované) nestane vlastníkem pozemků p. č. [číslo] a parc. č. [číslo], oba v [katastrální uzemí], a to do 30. 6. 2012. Protože žalované se do dnešního dne vlastníkem těchto pozemků nestalo, žalobce odstoupil od smlouvy o bezúplatném převodu listinou ze dne 11. 6. 2019, žalované však na toto odstoupení od smlouvy reagovalo svým písemným vyjádřením ze dne 21. 6. 2019, jímž namítlo promlčení práva na odstoupení od smlouvy o bezúplatném převodu s tím, že tak toto odstoupení od smlouvy není účinné. Původní žalobou se přitom žalobce domáhal určení toho, že je vlastníkem zpevněných ploch sloužících jako příjezdová komunikace a parkoviště budovy [číslo] v [katastrální uzemí] na pozemcích p. č. [číslo], p. č. [číslo], p. č. [číslo], p. č. [číslo] [číslo] a p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], postavených podle stavebního povolení [stát. instituce], odbor dopravy [číslo jednací] a dále vlastníkem altánu postaveného na pozemku p. č. [číslo] v [katastrální uzemí]. Naléhavý právní zájem na nynějším určení přitom žalobce odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek a převzetí závazků ve smyslu ustanovení § 1746 občanského zákoníku – převod práv ze stavebního řízení ze dne [datum] měl žalobce zájem svá práva postoupit současnému vlastníkovi provozovny občerstvení včetně přilehlých pozemků, které původně vlastnil žalobce, kdy novým vlastníkem za osobu žalobce se stal [akadem. titul] [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Následně z titulu uvedené ze smlouvy o převodu práv vlastníka podali účastníci této smlouvy návrh na změnu stavby před jejím dokončením a zahájením kolaudačního řízení stavby příjezdové komunikace provoznímu objektu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] k příslušnému odboru dopravy [stát. instituce] dne [datum], který dne [datum] vydal své stanovisko k předloženému návrhu na změnu stavby pod [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v němž uvedl, že byl seznámen s vyjádřením žalovaného ze dne 21. 6. 2019 o vznesené námitce promlčení práva na odstoupení od smlouvy a z tohoto důvodu nebude ve věci rozhodovat pro nevyjasněná práva ke stavbě s názvem„ Příjezdová komunikace k provoznímu objektu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Žalobce pak tvrdí, že bez ohledu na výše citovanou smlouvu o postoupení pohledávek a převzetí závazků ze dne [datum] je nositelem aktivní legitimace k tomuto žalobnímu žádání, když právní nástupce [akadem. titul] [jméno] [příjmení] za jeho osobu ve stavebním řízení, pro kolaudaci neuspěl z důvodu nevyjasněných majetkových vztahů, která jsou výše popsána. Smlouva o bezúplatném převodu má dle žalobce nezpůsobilý předmět, jedná se o zdánlivé jednání převádějícího v postavení žalobce a nabyvatele v postavení žalovaného. Žalobce se tak dovolává neplatnosti této smlouvy podle § 37 občanského zákoníku, protože plnění z právního úkonu je nemožné a tudíž neplatné, kdy touto smlouvou nebyla převedena práva a povinnosti ze stavebního povolení ze dne [datum], a tudíž nabyvatel se nikdy nemohl stát nositelem práv a povinností a z předmětného stavebního povolení tak, aby mohl předmětnou stavbu kolaudovat. Žalobce, respektive [akadem. titul] [jméno] [příjmení] má přitom zájem o kolaudaci zpevněných ploch příjezdové cesty a parkoviště, avšak žalované nečiní přiměřené a dostačující kroky k tomu, aby kolaudace byla provedena.

2. Žalované proti této podané žalobě namítlo, že zde není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o bezúplatném převodu. K tomu dále uvedlo, že žalované se jak po uzavření smlouvy o bezúplatném převodu a to zejména v období do 30. 6. 2012 intenzivně snažilo o nabytí pozemků p. č. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastrální uzemí] do svého vlastnictví, vědomo si toho, že je zde dána možnost odstoupit od této smlouvy, pokud žalované nenabude do svého vlastnictví tyto sousední pozemky. Bohužel, ač do dnešního dne se státem i nadále vyjednává, nedošlo ke konsensu a je skutečně pravdou, že tyto pozemky do svého vlastnictví nenabylo. Zdůraznilo přitom, že není zde dán žádný nárok žalovaného vůči státu, vše je založeno pouze na smluvním koncesu, žalované nabízelo státu výměnou jiné pozemky, leč dosud k žádnému koncesu nedošlo. Naopak je pravdou, že žalované se nikdy nechopil držby ve věci, které tvoří předmět smlouvy o bezúplatném převodu, zejména pak nikdy neměl v úmyslu chopit se držby altánu. Tato smlouva přitom sama předpokládala, že žalované se držby nikdy nechopí. Je také pravdou, že příjezdová komunikace, respektive zpevněné plochy k této příjezdové komunikaci dosud nebyly zkolaudovány. Dle informací žalovaného zásadním problémem při kolaudaci je to, že tato příjezdová cesta vede i po pozemku p. č. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož vlastníky jsou osoby odlišné od žalobce a žalovaného, dle výpisu z katastru nemovitosti je tento pozemek v podílovém spoluvlastníku asi 10 osob, které ovšem v rámci stavebního řízení o udělení kolaudačního rozhodnutí nevyjádřily svůj souhlas s vydáním tohoto kolaudačního rozhodnutí. V zásadě existenci této komunikace tolerují, ale žalované není schopno od nich získat právně relevantní souhlas pro kolaudační rozhodnutí. Ohledně původního žalobního požadavku pak žalované setrvávalo na svém stanovisku, že žalobce své právo na odstoupení od smlouvy neuplatnil včas, přestože mohl vědět, že k převodu těchto pozemků ze států na žalované nedošlo, a tudíž jeho právo na odstoupení od smlouvy se promlčelo.

3. Žalobce se podanou žalobou domáhá, aby soud určil, že smlouva o bezplatném převodu uzavřená mezi účastníky dne [datum], je neplatná. Podle § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu došla k závěru, že žaloby na určení neplatnosti (a to i výpovědi) smlouvy tato kritéria nesplňuje. Nejvyšší soud konstatoval, (7) že posouzení ne/platnosti (výpovědi) smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, a tedy není dán naléhavý právní zájem na jejím určení. Současně Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že "lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká." Domáhá-li se tedy žalobce dalšího trvání smlouvy, respektive deklarace, že smluvní vztah mezi účastníky řízení ne/trvá/neexistuje, nelze se soudně domáhat určení neplatnosti (výpovědi) smlouvy, ale je nutné se domáhat určení, že dotčený závazkový vztah ne/trvá. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky dále vyplývá, že určovací žaloba má smysl a je soudně projednatelná – žalobce má na žalobě objektivně naléhavý právní zájem - pouze v případě, že její pomocí lze odstranit stav ohrožení práva či eliminovat právní nejistotu a současně odpovídající nápravy/ochrany nelze dosáhnout jinak. V tomto kontextu Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že "určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu, nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Z uvedeného lze shrnout, že žalobce typicky nebude mít naléhavý právní zájem na žalobě, nejsou-li kumulativně splněny následující podmínky: i) žaloba je podána preventivně k odstranění právní nejistoty či odstranění ohrožení práva, ii) dotčeného nároku se nelze domoci jinak a iii) požadované soudní určení bude představovat finální vyřešení sporu.

5. Z výše uvedeného je pak zřejmé, žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o bezúplatném převodu nemá. Podle výše uvedeného žalobce může mít naléhavý právní zájem na určení existence či neexistence práva nebo právního vztahu (poměru) nikoliv však na samotném určení platnosti/neplatnosti smlouvy, neboť toto určení má pouze povahu otázky předběžné k deklaraci existence či neexistence konkrétního práva či právního poměru.

6. Vedle toho žalobce jedním dechem současně tvrdí, že právo dotčené touto určovací žalobou již převedl na jinou osobu, tedy že již není jeho nositelem nebo účastníkem právního poměru, aniž by současně tvrdil, jaký bezprostřední dopad toto určení tedy za té situace bude mít v jeho právní sféře. Naléhavý právní zájem na takovém určení proto z logiky věci bude mít předně zejména ten, kdo měl do tohoto práva či právního poměru vstoupit, nikoliv ten, kdo již stojí vně, zejména tehdy, kdy žalobou v podstatě žádá o potvrzení (ujištění) převodu skutečně existujícího práva, resp. potvrzení existence převáděného práva, neboť ani zde pak takový výrok neřeší otázku např. právě platnosti tohoto převodu. Tedy takový výrok neřeší předloženou otázku definitivně a neodstraňuje případný do úvahy přicházející následný soudní spor (příkladně: osoba A prodá věc osobě B a ta ji prodá osobě C. Jaký má osoba B právní zájem na určení neplatnosti smlouvy uzavřené s osobou A, nebo na určení, že osoba C je vlastníkem věci? Jak se toto rozhodnutí projeví ve vztahu k ní?)

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit úspěšnému žalovanému na těchto nákladech částku 900 Kč, což představuje paušální náhradu hotových výdajů za 3 procesní úkony á 300 Kč/úkon (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 254/2015 Sb.).