38 C 201/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 189 295,16 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky 4 295,16 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 31. 8. 2021 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45 918 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 18. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 139 082 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 185 000 Kč od 31. 8. 2021 do 17. 9. 2021 včetně a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 139 082 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu v Opavě náklady řízení ve výši 17 162 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Opavě náklady řízení ve výši 5 419 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Opavě náklady řízení žalované odpovídající 52 %, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 189 295,16 Kč s příslušenstvím z titulu užívání nemovitosti ve vlastnictví žalobce žalovanou za dobu od 4. 10. 2019 do 5. 9. 2020 bez právního důvodu. Uvedl, že je na základě kupní smlouvy z 30. 7. 2010 výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , hodnota, – stavba pro výrobu a skladování, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaného pro toto k. ú. na LV , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . V době uzavření kupní smlouvy i před jejím uzavřením žil žalobce s žalovanou a se společnými nezletilými dětmi, , jméno FO, (nar. 2004) a , jméno FO, (nar. 2007), ve společné domácnosti. V důsledku partnerských neshod žalovaná žalobci v březnu 2019 oznámila, že si podala žádost o přidělení bytu, neboť má v úmyslu se ze společné domácnosti i s dětmi odstěhovat. Současně žalobce požádala, aby ji do doby, než si zajistí jiné bydlení, umožnil nemovitost užívat s tím, že od dubna 2019 mu bude hradit nájemné 3 000 Kč měsíčně a náklady spojené s užíváním nemovitosti, s čímž žalobce souhlasil. Žalovaná žalobci uhradila nájemné ve výši 3 x 3 000 Kč za měsíce duben až červen 2019. Žalobce se ze společné domácnosti odstěhoval do prostor klubovny v téže nemovitosti, kde žil až do přelomu června a července 2019. V červenci 2019 žalobce žalované všechny úhrady nájemného ve výši 9 000 Kč vrátil s tím, že další nájemné již nechce. Předpokládal, že s žalovanou obnoví soužití, k čemuž však nedošlo, a v srpnu se žalobce ze své nemovitosti odstěhoval do nemovitosti ve vlastnictví svého otce. Žalovaná nemovitost užívala až do 5. 9. 2020, konkrétně užívala bytovou jednotku v I. NP, společné prostory, dvougaráž, klubovnu, půdní a skladové prostory, přičemž žalobci nehradila ničeho. V domě žalobce se nachází tři bytové jednotky, přičemž v žalovaném období v jednom bytě žila žalovaná s dětmi, druhý byt byl pronajatý a třetí byt prázdný. Společnými prostory jsou chodby v domě a schodiště. Dále se v budově č.p. , hodnota, nachází čtyři garáže, z nichž dvě byly v žalovaném období pronajaté. Byt, který užívala žalovaná, má samostatný plynový kotel, každá bytová jednotka v domě má svůj elektroměr i vodoměr. Klubovna je vytápěna krbem s výměníkem, má svůj vodoměr i elektroměr. Žalované žalobce účtoval energie i za klubovnu, neboť tam žalovaná pořádala akce a topilo se tam. Ač žalobce žalovanou opakovaně prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně žádal, aby mu za užívání nemovitosti platila, bezvýsledně. Žalobce požaduje úhradu odpovídající běžnému nájemnému za bytovou jednotku, půdní prostory, garáže a skladové prostory a klubovnu. Za účelem vyčíslení běžného nájemného si žalobce nechal zpracovat znalecký posudek, přičemž znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, stanovil nájemné částkou 17 100 Kč měsíčně za všechny žalovanou užívané prostory. Žalobce pak žalovanou v rámci mimosoudní dohody vyzval k úhradě částky 282 500 Kč. Žalovaná přípisem ze dne 13. 9. 2021 odmítla dlužnou částku uhradit, neboť jí byly prostory přenechány k bezplatnému užívání, což žalobce sporuje, neboť jednak z písemné zprávy o poměrech, sepsané MÚ , adresa, , odborem sociálních věcí, ze dne 26. 9. 2019 mj. vyplývá, že „matka chce do budoucna svěřit oba nezletilé do své péče, od otce požaduje výživné 9 000 Kč. Chtěla by zůstat v současném bytě, je ochotná otci platit nájemné, pokud jí vystaví nájemní smlouvu, aby mohla obdržet případný příspěvek na bydlení“, jednak ze samotného návrhu žalované v opatrovnickém řízení z 11. 7. 2019, ve kterém uvádí, že žalobce si z výživného stáhl nájemné ve výši , částka, , musela žalovaná vědět, že žalobce po ní požaduje nájemné. Nadto žalobci zaslala dne 11. 6. 2020 částku 8 000 Kč s avízem „nájem , adresa, “, dne 2. 7. 2020 6 000 Kč s avízem „4 000 Kč zálohy na energie, 2 000 Kč“, tedy tímto uznala svou povinnost hradit nájemné a zálohové platby za dodávku médií. Zálohové platby přitom žalovaná hradila i za užívání dalších prostor mimo bytovou jednotku. Žalobce žalobou požaduje zaplacení částky 189 295,16 Kč představující bezdůvodné obohacení za dobu od 4. 10. 2019 do 5. 9. 2020 za užívání bytu 2+1 v I. NP (ve výši 7 200 Kč měsíčně), půdních prostor (ve výši 920 Kč měsíčně), garáže a skladových prostor (ve výši 2 300 Kč měsíčně) a klubovny (6 680 Kč měsíčně), tj. celkem 17 100 Kč měsíčně.

2. Žalovaná nárok neuznala a na svou obranu uvedla, že s žalobcem nesdílí společnou domácnost od února 2019, kdy se žalobce odstěhoval do jiné části nemovitosti – klubovny, od srpna 2019 si žalobce svou domácnost zřídil mimo svou nemovitost. Žalovaná od odstěhování žalobce užívala byt v I. NP. Žalobci za užívání bytu zaplatila celkem 3 x 3 000 Kč za měsíce duben až červen 2019. Tuto částku jí žalobce vrátil s tím, že po ní žádné nájemné nepožaduje. S žalobcem se žalovaná dohodla, že v bytě bude s dětmi bydlet bezplatně. Souhlas s bezplatným užíváním bytu žalobce vyjádřil mj. při jednání zdejšího soudu v řízení o úpravě poměrů ke společným nezletilým dětem, dále tuto skutečnost uvedl ve svém vyjádření z 14. 8. 2019. Bezplatné užívání bytu žalovanou a dětmi bylo rovněž klíčové pro dohodu účastníků v otázce výživného. Sám žalobce nechtěl navyšovat své příjmy nájemným od žalované. Žalovaná žalobci do konce roku 2019 platila na energie (plyn, voda, elektřina) spotřebované v bytě zálohy ve výši 3 500 Kč měsíčně, od ledna 2020 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná popřela, že by mimo bytovou jednotku užívala jiné prostory v domě, tj. půdu, sklad, garáž a klubovnu. V půdních a skladovacích prostorech se nacházely prázdné krabice od bot, oblečení a hraček společných dětí, které tam zůstaly z dob, kdy účastníci vedli společnou domácnost, a nic žalobci nebránilo tyto věci vyhodit. Klubovnu užívaly děti se souhlasem žalobce. Od února 2020, kdy jí byl ze strany žalobce doručen návrh nájemní smlouvy, žalovaná ani neměla možnost tyto prostory užívat, neboť žalobci vrátila klíče od prostor a žalobce prostory uzamkl. V průběhu března 2020 ještě vyměnil zámky. Pokud jde o platby zaslané žalobci ve výši 8 000 Kč a 2 000 Kč, tyto částky mu uhradila v souvislosti s jednáním o mimosoudním vypořádání vzájemných sporů jako vstřícné gesto. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobci náleží bezdůvodné obohacení, namítá žalovaná, že požadovaná částka neodpovídá nájemnému obvyklému v dané lokalitě. Mimo to, žalobce i po svém odstěhování do nemovitosti i nadále docházel a byt spoluužíval, dokonce v něm přespával. Žalovaná zároveň pro případ, že je žalobcův nárok důvodný, namítla, že podaná žaloba je v rozporu s dobrými mravy. Oba účastníci žili v bytě se společnými nezletilými dětmi. Od zániku společné domácnosti se děti nacházely výlučné péči žalované. Žalovaná byla nemajetná, nevlastnila žádný nemovitý majetek a neměla tak jinou možnost než zůstat s dětmi po nějakou dobu v dosavadním bydlišti. Nadto se žalovaná podílela na rekonstrukci bytu a investicích do jeho vybavení, čímž se zvýšila jeho hodnota. Na tomto zhodnocení po žalobci nepožadovala ničeho, přestože některé investice hradila ze svého.

3. Na jednání dne 20. 9. 2024 vzal žalobce žalobu co do částky 4 295,16 Kč zpět a nadále požadoval toliko plnění ve výši 185 000 Kč. Žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila, proto soud ve výroku I. řízení co do uvedené částky dle § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil.

4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , hodnota, - stavba pro výrobu a skladování, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaného pro toto k. ú. na LV , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ; předmětnou nemovitost žalobce nabyl kupní smlouvou z 30. 7. 2010. V době od 4. 10. 2019 do 5. 9. 2020 žalovaná se dvěma společnými syny užívala bytovou jednotku 2+1 v I. NP v domě ve vlastnictví žalobce, dne 5. 9. 2020 se žalovaná s dětmi z předmětné nemovitosti odstěhovala. Žalobce se z předmětné nemovitosti odstěhoval v srpnu 2019.

5. Z LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , hodnota, - stavba pro výrobu a skladování (dále jen „předmětná nemovitost“), v katastrálním území a obci , adresa, .

6. Z opatrovnického spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, , zejména z návrhu ze dne 11. 7. 2019, vyjádření otce k návrhu žalované z 14. 8. 2019, zprávy o poměrech sepsané Městským úřadem , adresa, , odborem sociálních věcí ze dne 26. 9. 2019, emailů z 4. 7. 2019 a 3. 8. 2019, protokolu z jednání z 13. 11. 2019, rozsudku , označení soudu, ze dne 13. 11. 2019 č. j. , spisová značka, , návrhu matky na zvýšení výživného na č. l. 68 z 20. 1. 2022 a rozsudku , označení soudu, ze dne 11. 3. 2022 č. j. , spisová značka, soud zjistil, že: žalovaná podala dne 11. 7. 2019 návrh na úpravu práv a povinností k nezletilému , jméno FO, (nar. 2004) a nezletilému , jméno FO, (nar. 2007), v němž uvedla, že žalobce na děti do května 2019 nic nepřispěl, ačkoliv od prosince 2018 žije s dětmi sama. V květnu napsala žádost o svěření dětí do péče, po domluvě ji nakonec nepodala. Žalobce jí slíbil, že jí dá zpětně alimenty za měsíc březen a duben, ale co už v domluvě nebylo, si stáhl každý měsíc nájem 6 200 Kč, v červenci 2019 už na děti opět nechce nic přispět a chce se k nim vrátit s tím, že nájem po nich nebude chtít, ale ona bude vše nakupovat, starat se o něj a on jim možná něco přispěje. Žalovaná navrhuje, aby byl žalobce povinen platit na výživu nezl. , jméno FO, , částka, Kč a na nezl. , jméno FO, , částka, . Žalobce v reakci na návrh žalované uvedl, že mimo mzdy má příjem ze dvou bytů a dvou garáží, nájemné je celkem ve výši 7 200 Kč měsíčně, zálohy z obou bytů celkem činí 6 000 Kč měsíčně. Do 1. 4. 2019 z tohoto příjmu žalované zasílal 6 700 Kč. V únoru 2019 se od žalované odstěhoval do bytu v přízemí v domě, matka zůstala bydlet v bytě v patře. Od února přispíval na výživné celkem 9 000 Kč měsíčně na obě děti. V březnu 2019 mu žalovaná sdělila, že si podala žádost o byt a že se odstěhuje, ale do té doby by chtěla v bytě bydlet a pokud ji tam nechá, bude mu od dubna 2019 platit nájemné z bytu v částce 3 000 Kč měsíčně a náklady na služby spojené s nájmem, s tím souhlasil. Žalovaná platila nájem v dubnu až červnu 2019, tj. celkem 3 x 3 000 Kč, ale pořád mu to vyčítala, proto jí v červenci 2019 celou částku 9 000 Kč vrátil. Po žalované od té doby žádné nájemné nechce. Vrácení uhrazeného nájemného ve výši 9 000 Kč žalobcem a převzetí této částky žalovanou potvrzuje email z 4. 7. 2019. Z emailů z 4. 7. 2019 a 3. 8. 2019 přiložených k vyjádření žalobce dále vyplývá, že žalovaná mu uhradila v červenci 2019 zálohu na energie ve výši 2 000 Kč a v srpnu 2019 zálohu ve výši 3 500 Kč a dále 1 100 Kč za internet. Žalobce dále uvedl, že kromě toho žalované ponechával až do 30. 3. 2019 částku 6 700 Kč z pronájmu. Měl zájem obnovit manželské soužití a v červnu 2019 se vrátil do bytu, kde společně dříve žili, ale žalovaná to odmítla. Po dohodě se tedy odstěhoval do domu svého otce, kde dosud bydlí. S navrhovanou výší výživného souhlasí, avšak nikoli zpětně, když po celou dobu, co s matkou nežije, výživné hradil. Dne 4. 11. 2019 bylo provedeno sociální šetření v domácnosti žalované, kde žalovaná uvedla, že bydlí společně s oběma dětmi v bytě ve vlastnictví žalobce, její náklady na bydlení jsou 3 500 Kč (náklady na energie), do září 2019 považuje výživné za uhrazené. Do budoucna žalovaná požaduje výživné 9 000 Kč, chtěla by zůstat bydlet v současném bytě, je ochotná platit otci nájemné, pokud jí vystaví nájemní smlouvu, aby mohla obdržet případný příspěvek na bydlení. Co se týče žalobce, dne 5. 11. 2019 bylo provedeno šetření i v jeho domácnosti. Žalobce má mimo mzdu příjem také z nájmu bytu 3 000 Kč a dvou garáží 1 300 Kč. Na jednání opatrovnického soudu dne 13. 11. 2019 žalobce upřesnil, že vlastní dům, v němž matka bydlí, jeden byt v něm pronajímá, pobírá nájemné 3 000 Kč, dále vlastní dvě garáže, které rovněž pronajímá za 1 300 Kč celkem. Soud schválil dohodu rodičů, dle které byly obě nezletilé děti svěřeny do péče žalované a žalobce se zavázal přispívat na nezl. , jméno FO, , částka, Kč měsíčně a na nezl. , jméno FO, , částka, měsíčně. Dne 20. 1. 2022 žalovaná podala návrh na zvýšení výživného, mj. jiné uvedla, že v září 2020 se s dětmi odstěhovala do městského bytu, kde platila nájemné 8 200 Kč, od r. 2022 9 400 Kč, tedy v tomto ohledu se zvýšily její náklady na bydlení. Požaduje navýšení na , částka, měsíčně na nezl. , jméno FO, a , částka, měsíčně na nezl. , jméno FO, s účinností od 1. 9. 2021. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 3. 2022, č. j. , spisová značka, byla schválena dohoda rodičů, na základě které se výživné na nezl. , jméno FO, s účinností od 1. 9. 2020 zvýšilo na , částka, měsíčně a s účinností od 1. 4. 2022 na částku , částka, pro nezl. , jméno FO, .

7. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 18. 2. 2020 vč. nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobce sděluje žalované, že byt a společné prostory užívá bez právního důvodu, a zasílá žalované nájemní smlouvu s tím, že požaduje její uzavření od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Současně požaduje za období od 11/2019 do 2/2020 včetně z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši 4 x 4 500 Kč, se splatností do 31. 3. 2020. V nájemní smlouvě se pak uvádí, že předmětem nájmu je byt v 1. NP budovy č.p. , hodnota, , o výměře 66 m², sestávající z kuchyně, dvou pokojů, předsíně, koupelny a WC. Nájemce je dále oprávněn užívat půdu a místnost pro uskladnění kol. Nájem se sjednává na dobu určitou od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020, nájemné činí 4 500 Kč měsíčně, mimo to bude nájemce hradit zálohy na dodávku plynu 2 300 Kč měsíčně, dodávku studené vody 400 Kč měsíčně, elektrickou energii 1 500 Kč měsíčně.

8. Z dopisu právní zástupkyně žalované z 9. 3. 2020 a nájemní smlouvy z 1. 1. 2017 vč. doručenky bylo zjištěno, že žalovaná reaguje na dopis žalobce z 18. 2. 2020 tak, že považuje za přiměřené nájemné včetně záloh ve výši 6 200 Kč a poukazuje přitom na nájemní smlouvu, kterou žalobce uzavřel s třetí osobou na další byt v předmětné nemovitosti. Žalovaná současně namítá nesprávnost vyúčtování a stanovení nových záloh na plyn s tím, že jí žalobce účtuje vytápění prostor, které neužívá. Dále žalovaná uvádí, že byt zhodnotila, když nechala vyhotovit kuchyňskou linku na míru prostřednictvím , jméno FO, , dále eviduje nároky na vydání movitých věcí, včetně osobního vozidla , tovární značka, , jež v době společného soužití zakoupila ze svých finančních prostředků. Navrhuje uzavření dohody o narovnání, kterou by byly řešeny všechny mezi účastníky sporné záležitosti. K vyjádření dokládá nájemní smlouvu z 1. 1. 2017, kterou žalobce uzavřel se třetí osobou na další byt v domě, v níž sjednané nájemné činí 3 000 Kč.

9. Z dopisu právní zástupkyně žalované z 11. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná žalobci sděluje, že žádnou garáž nikdy neužívala, na půdě jsou krabice od prázdných bot a oblečení a hračky po nezletilých dětech z doby společného soužití. Žalovaná tyto prostory neužívá ani se v nich nenachází žádné její věci. Další prostory, v nichž se nachází kulečník, ping-pong aj. si žalobce uzamknul v době opuštění společné domácnosti a žalovaná ani děti nemají možnost je užívat. Zbývající prostory sloužily jako „dílna“ syna, byla vytvořena v době společného soužití a slouží k výlučnému užívání syna, nikoli žalované. Aktuálně již syn tyto prostory neužívá, byly bez jeho vědomí uzamknuty, kdy syn ani neměl možnost je vyklidit a své věci si přesunout. Žalovaná opětovně namítá nesprávnost vyúčtování.

10. Z listiny označené jako Vyúčtování elektřiny, plynu, vodné a stočné soud zjistil, že je na ní uveden stav plynu, vodoměru a dvou elektroměrů za období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019, aniž by bylo zřejmé, k jakým prostorům se měřidla vztahují. U vodoměru je navíc nad rámec odečtu uvedena spotřeba +2 m³. Ze shodných tvrzení účastníků k této listině bylo zjištěno, že se jedná o vyúčtování energií vystavené žalobcem a zaslané žalované v lednu 2020.

11. Z neúplného výpisu z účtu (číslo neuvedeno) z 1. 7. 2020 je zřejmé, že na tento účet byla z účtu žalované připsána nespecifikovaná úhrada označená jako „Energie byt“ a z neúplného výpisu z účtu (číslo neuvedeno) z 1. 8. 2020 je zřejmé, že na tento účet byla z účtu žalované připsána nespecifikovaná úhrada označená jako „4 000 Kč zálohy energie, 2 000 Kč“.

12. Z faktury č. , hodnota, a příjmového dokladu č. , hodnota, , obojí z 27. 4. 2011, vystavené , jméno FO, , truhlářství, printscreenu sms komunikace, úředního záznamu o podání vysvětlení z 27. 1. 2020 a 10 ks fotografií bez data soud neučinil žádná, pro řízení podstatná zjištění.

13. Z předžalobní výzvy z 23. 8. 2021 vč. dodejky soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovanou vyzval k úhradě částky 282 500 Kč za užívání bytu, půdy, garáže a skladových prostor za dobu od 1. 7. 2019 do 5. 9. 2020 a za dobu od 1. 7. 2019 do 5. 9. 2020 též za klubovnu. Výzva byla žalované doručena 7. 9. 2021 a žalobce jí poskytl 10denní lhůtu k úhradě.

14. Z výslechu svědka , jméno FO, , syna účastníků, soud zjistil, že matka (ani jeho bratr) jiné prostory v domě žalobce než byt neužívala, a on sám užíval ještě v době, kdy spolu účastníci žili, až do počátku roku 2020 „dílnu/hernu“, která se nacházela na půdě nad garážemi. Na počátku roku 2020 dílnu žalobce uzamknul a od té doby ji svědek neužíval. Svědek vysloveně uvedl, že s žalobcem nemá dobrý vztah, resp. s ním nemá žádný vztah, že od doby, co se rodiče rozešli, spolu nekomunikují. S matkou se o předmětu řízení nebavil, ale věděl, že se rodiče soudí ohledně nájmu bytu.

15. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 12. 10. 2023, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní z oboru Ekonomika, odvětví Ceny a odhady nemovitostí za účelem stanovení tržního nájemného za období od 4. 10. 2019 do 5. 9. 2020, soud zjistil, že v objektu č. p. , hodnota, se nachází tři bytové jednotky, prostor klubovny, garáž, skladové prostory a půda nad sklady. Jednotlivé byty i nebytové prostory mají samostatné elektroměry a samostatné vytápění i ohřev vody. Byty jsou vytápěny etážově se samostatnými plynovými kotli, ohřev vody kotly a elektrickými bojlery. Oceňovaný byt má samostatný elektroměr a vytápění etážové s vlastním plynovým kotlem umístěným v koupelně, a dále má jako jediný přístup do půdních prostor, v původním stavu z doby výstavby. K datu ocenění je využití půdy omezené také vzhledem ke zhoršenému technickému stavu podlah. Vytápění klubovny je řešeno krbovými kamny s výměníkem a radiátory. Garáž je přístupná vraty ze dvora a dveřmi z klubovny a chodby přes sklady. Skladové prostory jsou umístěny vedle garáže. Půdní prostory jsou nad klubovnou, garáží a sklady, přístup je z chodby mezi sklady a garáží a sestávající z hlavního prostoru původní půdy, malého skladu nově vybudovaného u schodiště a místnosti, která byla vestavěna ve štítu stavby a ohraničena sádrokartonovými příčkami oddělujícími na každé straně malé půdní prostory, tzv. šikminy. Znalkyně stanovila nájemné za bytovou jednotku částkou 7 100 Kč za měsíc, za půdní prostory 0 Kč měsíčně, za garáž 1 300 Kč měsíčně, za skladové prostory 1 000 Kč a za klubovnu částkou 7 300 Kč za měsíc.

16. Z printscreenu sms komunikace, úředního záznamu PČR ve , město, o podání vysvětlení z 27. 1. 2020, deseti fotografií bez datace předložených žalobcem a faktury a příjmového dokladu , jméno FO, soud nezjistil žádné pro řízení podstatné skutečnosti.

17. Soud neprovedl důkaz výslechem účastníků, kupní smlouvou ze dne 30. 7. 2010, žádostí o přidělení městského bytu a rozhodnutím města , adresa, o přidělení městského bytu, videonahrávkami užívání nemovitosti žalobcem, audionahrávkou k vrácení částky 9 000 Kč, doklady o platbách žalované na zálohy energií, výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky a reakcí na předžalobní výzvu, když rozhodné skutečnosti již byly v řízení zjištěny jinak anebo jsou důkazy navrhovány ke skutečnostem, které nejsou pro řízení relevantní, případně tyto listiny účastníci soudu vůbec nepředložili.

18. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobce je a v žalovaném období byl výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , hodnota, – stavba pro výrobu a skladování, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaného pro toto k. ú. na LV 1637 u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „dům žalobce“). V domě žalobce se v době od 4. 10. 2019 do 5. 9. 2020 i dosud nacházely 3 bytové jednotky, klubovna, garáž, skladové prostory a půdní prostory jednak nad jedním z bytů (byt užívaný žalovanou), jednak nad garáží a skladovými prostory. Až do března roku 2019 užívali účastníci a jejich nezletilé děti , jméno FO, (nar. 2004) a , jméno FO, (nar. 2007) jednu z bytových jednotek o velikosti 2+1 v patře domu žalobce; také další bytová jednotka byla pronajatá, třetí bytová jednotka byla bez nájemce. V březnu 2019 ukončili účastníci společné soužití, žalobce se odstěhoval do klubovny ve spodní části domu, žalovaná s dětmi po dohodě s žalobcem zůstala bydlet v bytě s tím, že od dubna 2019 mu bude hradit nájemné ve výši 3 000 Kč měsíčně a náklady spojené s užíváním nemovitosti. Takto žalovaná žalobci uhradila nájemné ve výši 3 x 3 000 Kč za měsíce duben až červen 2019. V červenci 2019 žalobce žalované všechny úhrady nájemného ve výši 9 000 Kč vrátil s tím, že další nájemné již po žalované nechce. Tuto skutečnost žalobce potvrdil při jednání zdejšího soudu v řízení o úpravě poměrů ke společným nezletilým dětem. V opatrovnickém řízení žalobce zpočátku tvrdil, že má příjem mj. z pronájmu dvou bytů a dvou garáží, následně u jednání uvedl, že má příjem toliko z jednoho bytu a garáží. Ohledně výživného na společné děti účastníci uzavřeli dohodu, kterou opatrovnický soud dne 13. 11. 2019 schválil. Žalobce se v srpnu 2019 z domu odstěhoval ke svému otci. Žalovaná s dětmi byt dále užívala a hradila žalobci zálohy na energie. Byt má samostatný elektroměr a vytápění etážové s vlastním plynovým kotlem umístěným v koupelně, a dále má jako jediný přístup do půdních prostor nad bytem, v původním stavu z doby výstavby, jejichž užívání je omezené vzhledem ke zhoršenému technickému stavu podlah. Vytápění klubovny je řešeno krbovými kamny s výměníkem a radiátory. V lednu 2020 zaslal žalobce žalované „vyúčtování energií“ formou vlastního propočtu za období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019, aniž by bylo zřejmé, k jakým prostorům se měřidla vztahují, kolik bylo celkem na zálohách uhrazeno a kolik činí nedoplatek, případně přeplatek. Účtovány jsou dva elektroměry a u vodoměru je navíc nad rámec odečtu uvedena spotřeba +2 m³. Toto vyúčtování žalovaná opakovaně rozporovala. Až dne 18. 2. 2020 sděluje žalobce žalované, že byt a společné prostory užívá bez právního důvodu, a zasílá žalované nájemní smlouvu s tím, že požaduje její uzavření od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Současně požaduje za období od 11/2019 do 2/2020 včetně z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši 4 x 4 500 Kč, se splatností do 31. 3. 2020. V nájemní smlouvě se pak uvádí, že předmětem nájmu je byt v 1. NP budovy č.p. , hodnota, , o výměře 66 m², sestávající z kuchyně, dvou pokojů, předsíně, koupelny a WC. Nájemce je dále oprávněn užívat půdu a místnost pro uskladnění kol. Nájem se sjednává na dobu určitou od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020, nájemné činí 4 500 Kč měsíčně, mimo to bude nájemce hradit zálohy na dodávku plynu 2 300 Kč měsíčně, dodávku studené vody 400 Kč měsíčně, elektrickou energii 1 500 Kč měsíčně. Žalovaná odmítla takto stanovené nájemné jako nepřiměřeně vysoké, přičemž poukazovala na nájemní smlouvu, kterou dříve žalobce uzavřel ohledně dalšího bytu v domě. Současně se ohradila vůči tomu, že by užívala jiné prostory v domě než vlastní bytovou jednotku, a uvedla, že do doby, než ji žalobce uzamknul, užíval pouze jejich společný syn , jméno FO, „dílnu“. Ze vzájemné korespondence účastníků vyplývá, že tito mají mezi sebou vícero nevypořádaných „položek“ ze společného soužití. Žalovaná užívala bytovou jednotku společně s dětmi až do 5. 9. 2020.

19. Co do právního posouzení, soud se nejprve k námitce žalované zabýval tím, zda podaná žaloba není v rozporu s dobrými mravy. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. V této souvislosti soud posuzoval individuální okolnosti sporu a dospěl k závěru, že v daném případě aplikace práva nepovede ke zjevně nepřiměřeným či nespravedlivým důsledkům pro žalovanou. Byť soud považuje jednání žalobce, vymáhajícího plnění odpovídající běžnému nájemnému v bytě, kde z důvodu nedostupnosti jiného bydlení po rozchodu účastníků zůstala žalovaná se dvěma společnými dětmi, za společenský nevhodné či neetické; na druhou stranu žalovaná byt užívala bez právního důvodu (bez smlouvy), čímž bezesporu získala na úkor žalobce majetkový prospěch, a v tomto ohledu nárok žalobce je zcela v souladu s platným právem (viz § 2992 o. z.). Je sice pravděpodobné, že skutečnost, že žalobce od července 2019 další nájemné po žalované nepožadoval, hrála roli při sjednávání dohody účastníků o výši výživného, z opatrovnického spisu provedeného k důkazu tato skutečnost jednoznačně nevyplývá. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že vznesený nárok není v rozporu s dobrými mravy. Ze shodných vyjádření účastníků, jakož i dalších důkazů bylo zjištěno, že žalovaná v žalované období bytovou jednotku užívala. Žalobce, byť byl v této souvislosti na jednání dne 20. 9. 2024 soudem poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neprokázal, že by v době od 4. 10. 2019 do 5. 9. 2020 žalovaná užívala i jiné prostory v domě žalobce než bytovou jednotku. Prokázáno bylo, mj. výpovědí syna účastníků, že pouze společný syn , jméno FO, (příležitostně) užíval půdní prostory - dílnu/hernu na půdě nad garáží a to od doby, kdy spolu účastníci sdíleli společnou domácnosti do doby, než došlo v prvním čtvrtletí roku 2020 k uzamčení prostor žalobcem. Pokud jde o námitku žalobce ohledně nevěrohodnosti svědka, má soud za to, že pouze pro negativní vztah k otci není na místě svědka považovat za nevěrohodného. Svědek vypovídal přesvědčivě, konzistentně a na svůj věk s přiměřenou jistotou, nadto jeho výpověď je třeba hodnotit i s ohledem na časový odstup od projednávaného období. Skutková zjištění, která soud z jeho výpovědi učinil, jsou toliko doplňková a nikterak neodporují skutkovému stavu zjištěnému z ostatních důkazů. Příležitostné užívání prostoru dílny/herny společným synem, na základě předchozího souhlasu žalobce ještě z doby společného soužití, i pokud by bylo realizováno po 18. 2. 2020 (tj. po doručení výzvy k hrazení nájemného), však nelze považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pro doplnění soud uvádí, že ještě 18. 2. 2020 žalobce ve svém dopise nezmiňuje užívání žádných jiných prostor než samotné jednotky a společných prostor (chodba, schodiště), ačkoliv dle jeho tvrzení tyto prostory měla žalovaná užívat již od 4. 10. 2019. Z nájemní smlouvy, kterou v únoru žalobce žalované zaslal, je zjevné, že žalovaná užívá a bude užívat pouze bytovou jednotku s příslušenstvím (tj. půda a místnost pro uskladnění kol) a že žalobce požaduje, aby za toto užívání hradila nájemné ve výši 4 500 Kč (což odpovídá nájemnému bytu). Ani z žalobcem předloženého vyúčtování není možné dovodit, že by žalovaná hradila zálohy za jiné prostory v domě; rovněž z výpisů z účtu, jež žalobce předložil, nelze učinit závěr, že by žalovaná hradila platby za jiné prostory než byt samotný. Pokud žalovaná připustila, že klubovnu dříve (aniž by bylo jasné kdy) užívaly děti účastníků se souhlasem žalobce až do doby, než ji žalobce uzamknul; ani v takovém příležitostném užití prostor, nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení na straně žalované. Lze tedy shrnout, že žalobce své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaná užívala také (dvou)garáž, klubovnu, půdní a skladové prostory, neunesl. Prokázáno v řízení bylo, že po rozchodu žalovaná nájemné nejprve platila, v červenci 2019 jí ho žalobce vrátil s tím, že nájemné již nechce. V září 2019 při místním šetření sice žalovaná uvádí, že je ochotna nájemné hradit, pokud jí žalobce vystaví nájemní smlouvu, aby získala příspěvek na bydlení, ale tato skutečnost není pro rozhodnutí soudu podstatná. Žalovaná přirozeně od počátku věděla, že užívá prostor ve vlastnictví žalobce, nicméně za situace, kdy jí žalobce dosud zaplacené nájemné vrátil a uvedl, že další nájemné již od ní nechce, byt užívala v domnění, že jej užívá bezplatně. To, že žalobce svůj názor změnil a nájemné po ní požaduje, se žalovaná dozvěděla až z dopisu datovaného 18. 2. 2020, v němž dal žalobce jasně najevo, že mu má opět nájemné (za byt a společné prostory) platit. Tento dopis došel do sféry žalované dle fikce doručení dne 21. 2. 2020. Žalobce má tedy nárok na náhradu odpovídající běžnému nájemnému za užívaný byt počínaje 21. 2. 2020 do 5. 9. 2020. Dle znaleckého posudku činilo v předmětném období tržní nájemné za obdobný byt v obdobné lokalitě částku 7 100 Kč měsíčně. Soud tedy přiznal žalobci plnění ve výši 45 918 Kč (tj. za 6 měsíců po 7 100 Kč a 14 dnů po 237 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z této částky od 18. 9. 2021 (předžalobní výzva byla žalované doručena 7. 9. 2021 + 10 kalendářních dnů) do zaplacení. Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul.

20. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšná žalovaná (co do 76 %) byla osvobozena od soudních poplatků a byla jí v řízení ustanovena právní zástupkyně, uložil soud ve výroku VI. žalobci zaplatit státu náklady tohoto zastoupení ve výši 52 % (tzn. ve výši rozdílu mezi neúspěchem a úspěchem žalobce) z částky, která bude uvedena v samostatném usnesení. Ve výroku IV. a V. soud uložil každému z účastníků uhradit náklady státu za zpracování znaleckého posudku v poměru dle neúspěchu toho kterého účastníka. Náklady za zpracování znaleckého posudku činily celkem 22 581 Kč, z čehož žalobce uhradí 76 %, tj. částku 17 162 Kč, přičemž žalobce již na tyto náklady složil zálohu ve výši 7 000 Kč, proto reálně uhradí 10 176 Kč. Žalovaná pak zaplatí 24 % nákladů za znalecký posudek, tj. částku 5 419 Kč. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř.