38 C 206/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 78 843 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni -) částku 21 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 890 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, -) částku 9 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 700 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 25 711 Kč, b) částku 21 542 Kč, c) jakož i příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 30. 7. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 843 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, a to jako jí postoupené pohledávky: a) Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla po posouzení úvěruschopnosti žalovanému peněžité prostředky ve výši 27 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnuté zápůjčky i částku 26 206 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 617 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 12 164 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 425 Kč, to vše formou 18 měsíčních splátek po 2 956 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, kdy poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] a právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu s článkem 16 Smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný z titulu uvedené smlouvy čerpal 27 000 Kč, uhradil celkem částku 5 110 Kč. b) Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla po posouzení úvěruschopnosti žalovanému peněžité prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnuté zápůjčky i částku 21 542 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 9 700 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek po 776 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, poslední splátka byla stanovena na 22. 10. 2019, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 17 332,74 Kč a dlužný poplatek částku 13 909,26 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno, přičemž a právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu s článkem 16 Smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný z titulu uvedené smlouvy čerpal 25 000 Kč, uhradil celkem částku 15 300 Kč. Žalovaný byl přitom před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek z titulu uvedených smluv předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do [datum], dlužná částka však přesto uhrazena nebyla.

2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač žaloba, doplnění žaloby a usnesení s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, mu bylo doručeno náhradně a předvolání k jednání mu bylo doručeno rovněž náhradně s účinky doručení, které nastaly ke dni [datum], tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal za účasti substituční zástupkyně žalobkyně v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to: - smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaným dne [datum], - smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaným dne [datum], - smluvními podmínkami ke smlouvám o zápůjčce, - zákaznickou kartou ke smlouvě o zápůjčce [číslo] s podpisem žalovaného ze dne [datum], - zákaznickou kartou ke smlouvě o zápůjčce [číslo] s podpisem žalovaného ze dne [datum], - smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, uzavřenou dne [datum] včetně přílohy [číslo] – seznamem postupovaných pohledávek, - oznámením o postoupení pohledávky, adresovaným žalovanému včetně dokladu o odeslání, - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání ze dne [datum].

5. Z uvedených listin soud vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený v podané žalobě.

6. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky (27 000 Kč a 25 000 Kč) vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky v rovnoměrných konstantních splátkách, přičemž nedílnou součástí smlouvy učinily smluvní strany i smluvní podmínky vytištěné na rubu uvedených smluv. Přitom v obou případech se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvy o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Předchůdkyně žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet uvedené peněžní produkty. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla předchůdkyně žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelské úvěry poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelské úvěry splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdkyně žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelské úvěry v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39).

7. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce s podpisem žalovaného ze dne [datum] plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem 21 328 Kč, byl dle karty doložen pracovní smlouvou na dobu určitou od [datum] do [datum], dvěma výplatními za měsíce [měsíce] [anonymizována dvě slova] [rok] a blíže nespecifikovaným výdajovým pokladním dokladem, tyto listiny k důkazu předloženy nebyly, jako zdroj příjmu jsou uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč nijak doložené ani specifikované, jako odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 7 000 Kč bez bližšího uvedení, čím jsou výdaje tvořeny s ohledem na zcela konkrétní situaci žalovaného a částka 3 500 Kč označena jako„ [název] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Žalovaný v kartě uvedl, že je ženatý, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), nebyla předložena nájemní smlouva, nebyly zcela konkrétně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalobkyně nepředložila.

8. Obdobně ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce s podpisem žalovaného ze dne [datum] plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem 16 810 Kč, byl dle karty doložen pracovní smlouvou na dobu určitou od [datum] do [datum] a blíže nespecifikovaným pokladním dokladem za [měsíce] [anonymizována tři slova] [rok], tyto listiny k důkazu předloženy nebyly, jako zdroj příjmu jsou uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 16 000 Kč nijak doložené ani specifikované, jako odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 7 000 Kč bez bližšího uvedení, čím jsou výdaje tvořeny s ohledem na zcela konkrétní situaci žalovaného a částka 3 500 Kč označena jako„ externí splátky zápůjček dle žadatele“, rovněž nijak specifikované či doložené. Žalovaný v kartě uvedl, že je ženatý, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), nebyla předložena nájemní smlouva, nebyly zcela konkrétně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalobkyně nepředložila.

9. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjček nedostála řádně a důsledně své povinnosti odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když při uzavření smluv vycházela toliko z ne zcela ověřených tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak její právní předchůdkyně s náležitou péčí a řádně učinila. Proto jsou smlouvy o zápůjčce od počátku neplatné, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).

11. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., žalovaný získal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 27 000 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]) a 25 000 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]) bez právního důvodu. Žalovaný plnil předchůdkyni žalobkyně z titulu neplatných smluv jednak částku 5 110 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]), jednak částku 15 300 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]), soud tak uzavřel, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli, který pohledávky nabyl postoupením, a) jednak zbytek původní jistiny zápůjčky ze dne [datum] v částce 21 890 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, když v předžalobní výzvě ze dne [datum], prokazatelně odeslané žalovanému doporučenou poštou z téhož dne, byla žalovanému stanovena výzva k zaplacení do [datum]; žalovaný je tak v prodlení s plněním od [datum], b) jednak zbytek původní jistiny zápůjčky ze dne [datum] v částce 9 700 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, když v předžalobní výzvě ze dne [datum], prokazatelně odeslané žalovanému doporučenou poštou z téhož dne, byla žalovanému stanovena výzva k zaplacení do [datum]; žalovaný je tak i zde v prodlení s plněním od [datum].

12. Nároky žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. zaplacení částky 25 711 Kč (z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]) a částky 21 542 Kč (z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]) soud neuznal a žalobu v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný měl ve věci převážný úspěch, v řízení mu však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.