38 C 206/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 78 843 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni -) částku 21 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 890 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, -) částku 9 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 700 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 25 711 Kč, b) částku 21 542 Kč, c) jakož i příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 30. 7. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 843 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, a to jako jí postoupené pohledávky: a) Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě uvedená společnost poskytla po posouzení úvěruschopnosti žalovanému peněžité prostředky ve výši 27 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnuté zápůjčky i částku 26 206 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 617 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 12 164 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 425 Kč, to vše formou 18 měsíčních splátek po 2 956 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, kdy poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum a právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu s článkem 16 Smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný z titulu uvedené smlouvy čerpal 27 000 Kč, uhradil celkem částku 5 110 Kč. b) Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě uvedená společnost poskytla po posouzení úvěruschopnosti žalovanému peněžité prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnuté zápůjčky i částku 21 542 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 9 700 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek po 776 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, poslední splátka byla stanovena na 22. 10. 2019, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 17 332,74 Kč a dlužný poplatek částku 13 909,26 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno, přičemž a právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu s článkem 16 Smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný z titulu uvedené smlouvy čerpal 25 000 Kč, uhradil celkem částku 15 300 Kč. Žalovaný byl přitom před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek z titulu uvedených smluv předžalobní výzvou ze dne datum, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do datum, dlužná částka však přesto uhrazena nebyla.

2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, nařízenému na den datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač žaloba, doplnění žaloby a usnesení s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, mu bylo doručeno náhradně a předvolání k jednání mu bylo doručeno rovněž náhradně s účinky doručení, které nastaly ke dni datum, tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal za účasti substituční zástupkyně žalobkyně v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to: - smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovaným dne datum, - smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovaným dne datum, - smluvními podmínkami ke smlouvám o zápůjčce, - zákaznickou kartou ke smlouvě o zápůjčce číslo s podpisem žalovaného ze dne datum, - zákaznickou kartou ke smlouvě o zápůjčce číslo s podpisem žalovaného ze dne datum, - smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, uzavřenou dne datum včetně přílohy číslo – seznamem postupovaných pohledávek, - oznámením o postoupení pohledávky, adresovaným žalovanému včetně dokladu o odeslání, - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum včetně dokladu o odeslání ze dne datum.

5. Z uvedených listin soud vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený v podané žalobě.

6. Soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když společnost právnická osoba se zavázala poskytnout žalovanému a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky (27 000 Kč a 25 000 Kč) vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky v rovnoměrných konstantních splátkách, přičemž nedílnou součástí smlouvy učinily smluvní strany i smluvní podmínky vytištěné na rubu uvedených smluv. Přitom v obou případech se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvy o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Předchůdkyně žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet uvedené peněžní produkty. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla předchůdkyně žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelské úvěry poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelské úvěry splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdkyně žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelské úvěry v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39).

7. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce s podpisem žalovaného ze dne datum plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem 21 328 Kč, byl dle karty doložen pracovní smlouvou na dobu určitou od datum do datum, dvěma výplatními za měsíce měsíce anonymizována dvě slova rok a blíže nespecifikovaným výdajovým pokladním dokladem, tyto listiny k důkazu předloženy nebyly, jako zdroj příjmu jsou uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč nijak doložené ani specifikované, jako odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 7 000 Kč bez bližšího uvedení, čím jsou výdaje tvořeny s ohledem na zcela konkrétní situaci žalovaného a částka 3 500 Kč označena jako„ název anonymizována dvě slova anonymizováno“. Žalovaný v kartě uvedl, že je ženatý, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), nebyla předložena nájemní smlouva, nebyly zcela konkrétně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalobkyně nepředložila.

8. Obdobně ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce s podpisem žalovaného ze dne datum plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem 16 810 Kč, byl dle karty doložen pracovní smlouvou na dobu určitou od datum do datum a blíže nespecifikovaným pokladním dokladem za měsíce anonymizována tři slova rok, tyto listiny k důkazu předloženy nebyly, jako zdroj příjmu jsou uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 16 000 Kč nijak doložené ani specifikované, jako odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 7 000 Kč bez bližšího uvedení, čím jsou výdaje tvořeny s ohledem na zcela konkrétní situaci žalovaného a částka 3 500 Kč označena jako„ externí splátky zápůjček dle žadatele“, rovněž nijak specifikované či doložené. Žalovaný v kartě uvedl, že je ženatý, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), nebyla předložena nájemní smlouva, nebyly zcela konkrétně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalobkyně nepředložila.

9. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjček nedostála řádně a důsledně své povinnosti odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když při uzavření smluv vycházela toliko z ne zcela ověřených tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak její právní předchůdkyně s náležitou péčí a řádně učinila. Proto jsou smlouvy o zápůjčce od počátku neplatné, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).

11. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., žalovaný získal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 27 000 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum) a 25 000 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum) bez právního důvodu. Žalovaný plnil předchůdkyni žalobkyně z titulu neplatných smluv jednak částku 5 110 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum), jednak částku 15 300 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum), soud tak uzavřel, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli, který pohledávky nabyl postoupením, a) jednak zbytek původní jistiny zápůjčky ze dne datum v částce 21 890 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení, když v předžalobní výzvě ze dne datum, prokazatelně odeslané žalovanému doporučenou poštou z téhož dne, byla žalovanému stanovena výzva k zaplacení do datum; žalovaný je tak v prodlení s plněním od datum, b) jednak zbytek původní jistiny zápůjčky ze dne datum v částce 9 700 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení, když v předžalobní výzvě ze dne datum, prokazatelně odeslané žalovanému doporučenou poštou z téhož dne, byla žalovanému stanovena výzva k zaplacení do datum; žalovaný je tak i zde v prodlení s plněním od datum.

12. Nároky žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. zaplacení částky 25 711 Kč (z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum) a částky 21 542 Kč (z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum) soud neuznal a žalobu v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný měl ve věci převážný úspěch, v řízení mu však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).