38 C 230/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 30 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 16 800 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 20. 8. 2021, doplněnou a částečně vzatou zpět podáním ze dne 24. 9. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 720 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 18 113,21 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 12 606,79 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 200 Kč, po postoupení pohledávky žalobkyni již neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně aktivní procesní legitimaci. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do [datum], dlužná částka však přesto uhrazena nebyla.

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně jednak doplnila žalobu, jednak vzala žalobu částečně zpět na příslušenství, a to ohledně částky ve výši 3 533,70 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá a zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 2 814,94 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

3. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

4. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač žaloba, doplnění žaloby s částečným zpětvzetím a usnesením s výzvou, aby se žalovaný k žalobě písemně vyjádřil, mu byly doručeny náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum] a předvolání k jednání mu bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum], tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal za účasti substituční zástupkyně žalobkyně v nepřítomnosti žalovaného.

5. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to: - smlouvou o půjčce [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], - smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy [číslo], - oznámením o postoupení pohledávek, zaslaným žalovanému dne [datum] včetně dokladu o – odeslání, - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] včetně podacího lístku, přičemž z uvedených listin vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě ohledně uzavření smlouvy o půjčce, poskytnutí tvrzené půjčky ve výši 20 000 Kč žalovanému v hotovosti, postoupení pohledávky z poskytnuté půjčky žalobkyni, jakož i o plnění žalovaného na tuto půjčku.

6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“). Jelikož smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012, řídí se nárok žalobkyně hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, konkrétně podle ust. § 657 a 658 obč. zák. o smlouvě o půjčce.

7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti uvedené smlouvy o půjčce ze dne [datum] za situace, kdy za poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 13 920 Kč, tedy ve výši 69,6 % poskytnuté jistiny. Ustanovení ust. § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce lze dohodnout úroky. Občanský zákoník umožňuje, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Výše úroků není právním řádem stanovena; byla-li by sjednaná výše úroku nemravně vysoká, a tuto okolnost je třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem, bylo by možné takové ujednání charakterizovat jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V daném případě smlouva o půjčce neobsahuje ujednání o úroku, nýbrž toliko o„ souhrnném poplatku“, což je pojem neurčitý, když jeho obsah blíže není znám. Z textu samotné smlouvy o půjčce nelze dospět k závěru, jak dovozuje žalobkyně v jejím doplňujícím podání ze dne [datum], že souhrnný poplatek se skládá ze dvou úplat, představujících úrok za půjčku a souhrn úplat za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek; pro tento výklad samotná dikce smlouvy nedává žádný podklad. Za popsané situace, kdy„ souhrnný poplatek“ (coby odměna za poskytnutí půjčky fakticky představující úrok) činí 69,9 % z poskytnuté jistiny půjček, tedy takřka 70 % z poskytnuté jistiny půjčky, nutno dojít k závěru o neplatnosti smlouvy o půjčce, jednak pro neurčitost ujednání o„ souhrnném poplatku“, zejména však pro to, že ujednání o poplatku, dosahujícím takřka 70 % z poskytnuté jistiny půjčky je již ujednáním příčícím se dobrým mravům.

8. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 a násl. obč. zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný mimo jiné plněním z neplatného právního úkonu. Podle ust. § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

9. Žalovaný získal na základě neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přitom plnil (dle tvrzení samotné žalobkyně) předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 3 200 Kč, je tak povinen z titulu povinnosti k vrácení bezdůvodného obohacení zaplatit žalobkyni (která se postoupením pohledávky stala jejím věřitelem a je tak ve věci aktivně legitimována) částku 16 800 Kč a rovněž příslušenství na zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 16 800 Kč od [datum] do zaplacení, tj. od prvního dne následujícího po dni [datum], když v předžalobní výzvě ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení do [datum]. Požadavek na další příslušenství pohledávky z této smlouvy je tak zcela nedůvodný. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 16 800 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž ve zbývající části předmětu řízení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

10. Výrok ohledně nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně sice byla úspěšná ve výši nepatrně přesahující polovinu žalované jistiny, neúspěšná však byla ohledně podstatné části žalobou nárokovaného příslušenství na zákonném úroku prodlení. Soud proto vyslovil, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.