38 C 231/2019
č. j. 38 C 231/2019-132
V PLATNOSTIOkresní soud v Opavě zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 234 184,71 Kč s příslušenstvím, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaných. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjistil, že věřitel nesplnil povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Nárok žalobkyně na vrácení plnění z neplatné smlouvy byl promlčen, protože žaloba byla podána po uplynutí čtyřleté promlčecí doby. Soud uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve prospěch žalovaného 1) a státu.
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem titul Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovaným: ; 1) celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa ; 2) celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 234 184,71 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 234 184,71 Kč - s kapitalizovaným úrokem do 14. 5. 2018 ve výši 51 810,49 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 234 184,71 Kč od 15. 5. 2018 do zaplacení, - s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 212 887,64 Kč od 15. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 29 100,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 1), a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soud v Opavě náhradu nákladů vzniklých státu ve výši 41 866 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) nemá žádná účastnice právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne 15. 3. 2018 název soudu a postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní příslušnosti dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaných společného a nerozdílného zaplacení částky 234 184,71 Kč s příslušenstvím, a to z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky za žalovanými.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně před zahájením jednání žalobu ohledně části příslušenství v částce 22 000 Kč (představujícího úrok z prodlení ve výši 18 171,11 Kč a úrok z úvěru ve výši 3 828,89 Kč) částečně zpět. Soud proto usnesením čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil. Předmětem dalšího řízení tak nadále zůstala pohledávka 234 184,71 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizovaným úrokem do 14. 5. 2018 ve výši 51 810,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 234 184,71 Kč od 15. 5. 2018 do zaplacení a úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 212 887,64 Kč od 15. 5. 2018 do zaplacení.
3. V žalobě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným 1) a žalovanou 2) dne datum smlouvu o úvěru (Smlouva o PRESTO půjčce číslo), podle smluvního ujednání jsou součástí smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky uvedené banky a Sazebník poplatků uvedené banky, na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovaným úvěr ve výši 460 836,96 Kč, žalovaní se zavázali společně a nerozdílně splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 7 801 Kč, sjednaných přímo ve smlouvě, s tím, že každá splátka zahrnovala vedle splátky úvěru též splátku úroku z úvěru ve výši 10,9 % ročně, dále se žalovaní ve smlouvě zavázali společně a nerozdílně hradit s anuitní splátkou též poplatek za správu a vedení úvěru ve výši 150 Kč měsíčně. Žalovaní byli povinni hradit bance poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev stanovených v sazebníku. V případě neuhrazení splatného závazku byla banka oprávněna dlužnou částku úročit též úroky z prodlení ve výši stanovené předpisy občanského práva. Dále bylo smlouvou ujednáno, že neuhrazení splatného dluhu podle smlouvy je závažným porušením smlouvy, přičemž skutečnosti, které jsou závažným porušením smlouvy, jakož i důsledky s nimi spojené upravují Podmínky. Vzhledem k tomu, že žalovaní sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nespláceli řádně a včas, banka využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila, bance tak vzniklo právo požadovat po žalovaných okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. O této skutečnosti byli žalovaní vyrozuměni dopisy, ve kterých byli rovněž vyzváni k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru a poplatku za výzvu k úhradě celkové pohledávky ve výši stanovené sazebníkem, současně byli upozorněni, že pohledávka je dále úročena v souladu se smlouvou zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem. Ke dni datum činila dlužná částka 446 977,93 Kč, tato pohledávka se i nadále úročí úrokem z prodlení v zákonné výši a úrokem z úvěru ve výši 10,9 % ročně. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaných po zesplatnění pohledávky uhrazena. Pohledávka za žalovanými byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k tomuto dni, postoupení pohledávky bylo žalovaným oznámeno dopisy ze dne datum. Za období od zesplatnění (datum) do dne podání žaloby bylo ze strany žalovaných na pohledávku uhrazeno celkem 366 000 Kč, a to platbami přesně specifikovanými v žalobě. Před podáním žaloby byli žalovaní žalobkyní písemně vyzváni k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která jim byla odeslána doporučeně dne datum, ani přesto dlužná částka uhrazena nebyla.
4. Žalovaný 1) nárok žalobou uplatněný neuznal, navrhoval zamítnutí žaloby, připustil, že dne datum uzavřel sice s uvedenou bankou Smlouvu PRESTO půjčce číslo to společně s žalovanou 2) a na základě této smlouvy byl žalovaným poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 456 995 Kč, domáhá se však vyslovení neplatnosti tohoto smluvního ujednání odkazem na porušení ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tvrdil, že tehdejší věřitel dostatečně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele, již od počátku bylo zřejmé, že žalovaní jako spotřebitelé nebudou schopni spotřebitelský úvěr splácet, namítal, že žalobkyně netvrdí nic k tomu, že banka povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru splnila, zdůraznil, že byl poskytnut úvěr v částce 456 995 Kč, přičemž již ze smlouvy samotné je zřejmé, že drtivá část poskytnutého úvěru ve výši 390 223 Kč byla použita na úhradu stávajících úvěrů, což prokazuje předluženost, o sám v době uzavření úvěrové smlouvy pracoval jako strážný u právnická osoba obec anonymizováno a jeho příjmy byly nižší než 10 000 Kč, žalovaná 2) byla zaměstnána u společnosti právnická osoba a její příjmy byly v průměru nižší než 20 000 Kč, žalovaná 2) přitom měla vyživovací povinnost vůči třem dětem, a to jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení, datum narození a k jméno příjmení, datum narození, namítal, že při uvedených skutečnostech by při respektování zákonných ustanovení k uzavření smlouvy ze dne datum nedošlo, na uvedenou smlouvu nechť soud pohlíží jako na smlouvu neplatnou.
5. Žalovaná 2) rovněž navrhovala zamítnutí žaloby, nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, k věci samé uvedla, že skutečně ona a žalovaný 1) uzavřeli, s právním předchůdcem žalobkyně společnost příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, Smlouvu o PRESTO půjčce číslo že v té souvislosti od jmenované banky čerpali úvěr ve výši 460.836,96 Kč, o zesplatnění úvěru se dozvěděla až v měsíc rok, a to prostřednictvím společnosti právnická osoba, která ji určila měsíční splátky dluhu po 2 000 Kč dluh splácela tak, jak je uvedeno v čl. IV. žaloby, nicméně, vedle tam uvedených plateb žalovaná zaplatila na úhradu předmětného dluhu dalších jedenáct splátek po 2 000 Kč (období rok anonymizována dvě slova rok), namítla, že výpočet dluhu a jeho příslušenství je nesprávný, z procesní opatrnosti rovněž uplatnila námitku promlčení ve vztahu k žalobě uplatněné pohledávce a jejímu příslušenství, když k zesplatnění dluhu z úvěru mělo dojít v měsíc rok, takže pohledávka byla promlčena dle nového občasného zákoníku v měsíc rok, přičemž žaloba byla podána až v měsíc rok.
6. Žalobkyně ve stanovisku k vyjádření žalovaného 1) uvedla, že trvá na nároku uplatněném v žalobě. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba jako poskytovatel úvěru, s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudil schopnost žalovaného 1 a žalované 2 splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných prostřednictvím žádosti žalovaného 1) o poskytnutí PRESTO půjčky ze dne datum, žádosti žalované 2) o poskytnutí PRESTO půjčky ze dne datum a také prostřednictvím Doplnění žádosti o poskytnutí PRESTO půjčky ze dne datum, v jejichž rámci byli žalovaní dotazováni na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, žalovaní v části. D. Doplnění žádosti o poskytnutí PRESTO půjčky ze dne datum prohlásili, že veškeré jimi uvedené údaje včetně údajů v přiložených dokumentech jsou úplné a odpovídající skutečnosti a nezamlčí žádnou relevantní skutečnost, která by mohla ovlivnit rozhodnutí banky, banka si současně nechala předložit od žalovaného 1) i žalované 2) potvrzení o výši příjmu. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum vyplývá, že žalovaný 1) byl od měsíc rok zaměstnán na dobu neurčitou jako strážný u právnická osoba obec anonymizováno a že jeho průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce činil 9 280 Kč, z potvrzení o příjmu vyplývá, že žalovanému 1) nebyly v době žádosti o úvěr prováděny žádné srážky ze mzdy. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum vyplývá, že žalovaná 2) byla od měsíc rok zaměstnána na dobu neurčitou jako operátor farmacie u společnosti právnická osoba, že její čistý roční příjem za poslední zdaňovací období činil 238 311 Kč a že její průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce činil 21 028 Kč. Z potvrzení o příjmu dále vyplývá, že žalované 2) nebyly v době žádosti o úvěr prováděny žádné srážky ze mzdy. Žalovaní v doplnění žádosti o poskytnutí PRESTO půjčky ze dne datum dále prohlásili, že nemají žádné náklady na nájemné a údržbu domácnosti a že mají vlastní bydlení. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaných banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací. Po provedení potřebných lustrací a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od žalovaných a dále s ohledem na výši a účel úvěru, banka žalovaným schválila úvěr v celkové výši 456 995 Kč.
7. Ve stanovisku k vyjádření žalované 2) žalobkyně uvedla, že promlčení pohledávky vzniklé z titulu předmětné smlouvy, byť uzavřené na jedné straně spotřebitelem, se řídí obchodním zákoníkem a činí 4 roky od data zesplatnění. Promlčecí doba celé pohledávky začala běžet den po splatnosti, odkázala na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 113/2008 ze dne 9. února 2010, podle něhož„ stane-li se v obchodním závazkovém vztahu pro nezaplacení některé splátky splatným celý zbytek dluhu, začíná běžet promlčecí doba ode dne splatnosti zbytku nesplněného dluhu podle § 392 odst. 2 věty druhé obch. zák.“ K zesplatnění předmětné pohledávky došlo dne datum, promlčení pohledávky by tedy nastalo nejdříve datum, žalobkyně podala předmětnou žalobu dne datum, k promlčení nároku žalobkyně tedy nedošlo.
8. Žalovaný 1) ve vyjádření ze dne datum setrval na svém stanovisku, že smlouva o presto půjčce je neplatná, namítal, že ohledně promlčení nároků ze smlouvy o půjčce je na místě aplikovat ustanovení již zrušeného obč. zák. č. 40/1964 Sb. ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, projevil názor, že námitka promlčení vznesená žalovanou 2) je důvodní a sám rovněž vznesl námitku promlčení proti žalobou uplatněnému nároku.
9. Žalobkyně dále doplnila žalobu obsáhlým podáním ze dne datum, ve kterém setrvala na svém procesním stanovisku, doplnila tvrzení i ohledně žalobou požadovaných poplatků, setrvala na tom, že banka zkoumala úvěruschopnost žalovaných řádně.
10. U jednání dne datum soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a to: -) žádostí žalované 2) a žalovaného 1) o poskytnutí prestopůjčky ze dne datum, -) potvrzením o výši příjmu ze závislé činnosti žalované 2) a žalovaného 1), doručené bance dne datum, -) doplněním žádosti o poskytnutí prestopůjčky, doručené bance dne datum, -) protokolem banky o provedení kontrol k žádosti o úvěr ze dne datum, -) výpisem z databáze SOLUS na žalované, -) výpisem z běžného účtu žalovaného 1) u právnická osoba -) sumarizací skórování banky ve vztahu k žalovanému 1), -) smlouvou o prestopůjčce číslo datovanou dne 13. 3. 2013 a opatřenou toliko podpisem žalovaných, podpis zástupce banky není uveden, -) oznámením právnická osoba žalovaným ze dne datum o postoupení pohledávky banky žalobkyni, včetně poštovního podacího archu doporučeně odeslané pošty, -) předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalované 2) ze dne datum, -) oznámením o okamžité splatnosti úvěru a výzvou k úhradě dlužné částky ze dne datum, adresovaným oběma žalovaným, -) souhrnným výtiskem úvěru ze dne datum, -) předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalované 2) ze dne datum, -) žádostí žalovaného 1) o odložení splátky, doručené bance dne datum, -) Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba, -) smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum, včetně přílohy číslo k této smlouvě se seznamem postupovaných pohledávek, -) prohlášením o okamžitém postoupení ze dne datum, včetně prohlášení k příloze číslo seznamu pohledávek, -) sazebníkem odměn za poskytování bankovních služeb, platným do datum, -) tabulkou umoření k předmětnému úvěru ze dne datum, -) přílohou ke smlouvě k prestopůjčce, -) přílohou k platebnímu příkazu k produktu presto konsolidace, -) souhrnným výpis úvěru ze dne datum, -) oznámením o okamžité splatnosti úvěru ze dne datum, adresovaným oběma žalovaným, dále pak žalovaným 1) navrhovaným důkazem, a to spisem zdejšího soudu sp. zn. spisová značka /týkajícím se nezl. jméno příjmení, nar. dne datum, zejména rozsudkem číslo listu, podle něhož byl nezletilý svěřen do výchovy žalované 2), přičemž otec nezletilého se zavázal platit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně/ a spisem zdejšího soudu sp. zn. spisová značka /zejména rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum a podle kterého nezletilé děti jméno a jméno příjmení se svěřují do výchovy matky, tj. žalované 2) /.
11. Po provedeném dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující došlo k uzavření smlouvy o prestopůjčce číslo datované dne datum, žalobkyně sice předložila tuto smlouvu, opatřenou toliko podpisem žalovaných a bez podpisu zástupce banky, soud však má z ostatních dokumentů, které předcházely podpis této smlouvy ze strany žalovaných, jakož i z prokázaného plnění banky, za prokázáno, že tato smlouva, která je svou povahou smlouvou o spotřebitelském úvěru, byla uzavřena a dále, že na jejím základě bylo zd strany banky žalovaným plněno. Konečně i sama žalovaná 2) ve vyjádření k žalobě uvedla, že„ uzavřeli, s právním předchůdcem žalobkyně společnost příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, smlouvu o PRESTO půjčce číslo v té souvislosti od jmenované banky čerpali úvěr ve výši 460 836,96 Kč, rovněž žalovaný 1) uvedl, že„ dne datum uzavřel s uvedenou bankou Smlouvu PRESTO půjčce číslo to společně s žalovanou 2) a na základě této smlouvy byl žalovaným poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 456 995 Kč Smlouva o úvěru, která byla uzavřena ještě v režimu dle ust. § 497 a násl. obch. zák. č. 513/1991 Sb., přitom nevyžaduje dodržení písemné formy. Nadto, pokud by smlouva uzavřena nebyla a žalovaní by nespláceli, pak by žalovaný 1) nežádal o odklad splátek, k čemuž evidentně z jeho strany došlo, jak bylo v řízení prokázáno.
12. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel, tj. banka, od níž žalobkyně pohledávku vůči žalovaným postoupením nabyla, sice zkoumala úvěruschopnost žalovaných, nikoliv však dostatečně důsledně, tj řádně. Žalobkyně listinami (potvrzeními o výši příjmu ze závislé činnosti žalované 2) a žalovaného 1), doručenými bance dne datum, doplněním žádosti o poskytnutí prestopůjčky, doručené bance dne datum, protokolem banky o provedení kontrol k žádosti o úvěr ze dne datum, výpisem z databáze příjmení na žalované, výpisem z běžného účtu žalovaného 1) u právnická osoba, sumarizací skórování banky ve vztahu k žalovanému 1), prokazovala toto zkoumání, nutno však dát zapravdu žalovanému 1), že při náležitém a řádném prověřování úvěruschopnosti žalovaných se banka neměla spokojit toliko s prohlášeními žalovaných. Z obsahu u jednání provedeného dokazování opatrovnickými spisy zdejšího soudu lze mít za prokázáno, že banka se spokojila s údaji žalovaných v žádostech o úvěr a v potvrzeních o počtu vyživovaných dětí, bylo však prokázáno, že žalovaná 2) měla děti 3, nikoliv dvě; při náležitém postupu a prověřování žalovanými doložených údajů banka mohla zjistit, že žalovaná 2) měla ve skutečnosti svěřeny do výchovy děti tři (jméno příjmení, nar. dne datum, a jméno a jméno příjmení). Z tohoto úhlu pohledu dospěl soud k závěru, že banka jako profesionál nedostála řádně povinnosti před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jak to ukládalo ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru v době jeho účinnosti, tj. v době uzavření úvěrové smlouvy, která byla uzavírána dne datum, tedy v době účinnosti uvedeného zákona. Přitom podle uvedeného ustanovení platí, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Soud tedy dospěl k závěru o neplatnosti uvedené smlouvy o úvěru, žalobkyně, která prokázaným postoupením pohledávky od banky jako původního věřitele nabyla pohledávku a stala se tak jejím věřitelem, by tak mohla nabytou pohledávku požadovat toliko z důvodu bezdůvodného obohacení, vzniklého žalovaným plněním z neplatného právního úkonu (z neplatné smlouvy o úvěru). K plnění ze strany banky žalovaným došlo v roce rok (k čerpání úvěru došlo datum), žaloba vůči žalovaným byla uplatněna dne datum. Podle ust. § 394 odst. 2 cit. obch. zák. u práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo. Obecná promlčecí doba dle obchodního zákoníku činí 4 roky, žaloba byla podána po uplynutí čtyř let od nastalého obohacení vzniklého žalovaným plněním banky z neplatné smlouvy, tedy po nastalém promlčení nároku z bezdůvodného obohacení. Oba žalovaní přitom vznesli námitku promlčení. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
13. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Jelikož smlouva o úvěru, z níž úvěrová pohledávka za žalovanými vznikla a kterou žalobkyně postoupením nabyla (a je tak ve věci aktivně legitimována coby věřitel), byla uzavřena dne datum, řídí se nárok hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, tj. obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. Soud proto posoudil nárok žalobkyně podle ust. § 497 a násl. cit. obch. zák. č. (o smlouvě o úvěru), jakož i ustanoveními uvedeného zákoníku o bezdůvodném obohacení a promlčení, jakož i podle tehdy účinného zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení úspěšnému žalovanému 1) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 29 100,50 Kč (odst. II. výroku). Náklady žalovaného sestávají z nákladů na odměnu advokáta v této výši.
15. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízeí, když žalované v řízení žádné náklady nevznikly.
16. V odstavci III. výroku uložil soud žalobkyni povinnost k náhradě nákladů vzniklých státu.
17. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.