38 C 264/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozena dne datum bytem adresa o zaplacení 7 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 819,67 Kč, a to ve čtyřech po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem březnem 2022 a konče měsícem červnem 2022, a pátou splátkou ve výši 819,67 Kč, splatnou do 25. července 2022, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 430,33 Kč, se v této části zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 6. 9. 2021, se žalobkyně domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v částce 7 250 Kč. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalované úvěr ve výši 14 500 Kč, dohodnutý poplatek za poskytnutí úvěru (včetně úroku z úvěru) činil částku 4 150,74 Kč, doba splatnosti úvěru činila 28 dní od odeslání částky úvěru, úvěrová smlouva mezi žalovanou a uvedenou společností jako původním věřitelem byla uzavřena distančním způsobem podle ustanovení § 1820 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., úvěruschopnost žalované byla původním věřitelem náležitě ověřena. Úvěrová pohledávka vůči žalované z úvěrové smlouvy byla postoupena z původního věřitele na právnická osoba anonymizováno, se sídlem adresa, anonymizováno 5 slov, registrační číslo která ji následně smlouvou ze dne datum postoupila žalobkyni. Žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 18 325,74 Kč, tj. s nesplacenou jistinou úvěru ve výši 14 500 Kč a neuhrazeným poplatkem za poskytnutí úvěru ve zbývající výši 3 825,74 Kč. Tuto částku, tj. částku ve výši 18 325,74 Kč, v žalobním návrhu žalobkyně nepožaduje, má však kromě práva na zaplacení dlužné částky rovněž právo na dohodnutou smluvní pokutu. Dle číslo číslo. úvěrové smlouvy je dlužník (žalovaná) povinen zaplatit věřiteli (žalobci) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Žalobkyně v souladu s článkem číslo. úvěrové smlouvy uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 18 325,74 Kč, ohledně které je žalovaná jako dlužník v prodlení, za dobu od datum (splatnost úvěru byla dne datum) do datum. Délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty tedy činí 627 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena takto: 0,001 x číslo x 627 = 11 490,24 Kč. Nicméně žalobkyně požaduje po žalované smluvní pokutu pouze ve výši poloviny jistiny úvěru. Jistina úvěru byla v částce 14 500 Kč; žalobkyně proto uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty toliko ve výši 7 250 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolnému splnění povinnosti písemnou předžalobní upomínkou, leč bezvýsledně.

2. Proti soudem ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, v něm namítala, že jednání žalobkyně ji připadá neetické a nečestné, vzala si půjčku a žalobkyni na základě platebního rozkazu již uhradila ve výši cca 21 000 Kč, začátkem měsíc rok obdržela v té samé věci exekuci v částce cca 9 500 Kč, kterou obratem uhradila, proto ji překvapil další platební rozkaz v té samé věci, s tím nesouhlasí, žádala o nařízení jednání, dohledá doklady o provedených úhradách, je v invalidním důchodu, pohybuje se s berlemi, má zrakovou vadu a tyto zdravotní potíže ji dost omezují v soběstačnosti, manžel je na dlouhodobé nemocenské po třech náročných operacích, z toho důvodu jejich příjmy velice poklesly, nerozumí tomu, proč žalobkyně jednu věc vymáhá ve třech etapách.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odporu žalované uvedla, že název soudu vydal dne datum platební rozkaz č. j. číslo jednací, ve kterém rozhodl o žalobním návrhu žalobkyně ze dne datum (žalobě o zaplacení částky 21 697,68 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně) tak, že uložil žalované uhradit žalobci částku ve výši 18 325,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 2 537 Kč. Uvedeným platebním rozkazem bylo rozhodnuto pouze o části předmětu řízení, a to o uplatněné pohledávce 1), nikoliv však o pohledávce 2) ve výši 3 371,94 Kč (jednalo se o pohledávku z titulu smluvní pokuty dle předmětné smlouvy o úvěru), která byla v žalobě projednávané pod sp. zn. spisová značka žalobkyní rovněž řádně uplatněna. Žalobkyně nemůže za to, že zdejší soud opomněl ve vydaném platebním rozkazu č. j. číslo jednací o pohledávce 2) - nároku na zaplacení smluvní pokuty - rozhodnout. Žalobkyně následně požádala název soudu podáním ze dne datum, aby vydal rozhodnutí i o uplatněné pohledávce 2) ve výši 3 371,94 Kč, o které soud opomenul rozhodnout v platebním rozkazu ze dne datum, č. j. číslo jednací. Tomuto návrhu soud anonymizována dvě slova obec nevyhověl a rozhodl o něm usnesením ze dne datum, č. j. číslo jednací, tak, že návrh zamítl. Žalovaná následně částečně uhradila žalobkyni na základě pravomocného platebního rozkazu název soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí, a to částku ve výši 20 863 Kč; ve zbývající části žalovaná neplnila, žalobkyně proto ohledně zbývající neuhrazené částky ve výši 1 350,03 Kč (představující úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 18 325,74 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení, tj. do datum) znovu vyzvala žalovanou k úhradě této částky, a to e-mailem ze dne datum a opakovaně e-mailem ze dne datum a následně dokonce poštou dne datum. Uvedené výzvy přitom žalobkyně zasílala žalované, přestože k tomu nebyla povinna, tzn. čistě jako projev dobré vůle a zcela nad rámec svých povinností; byla totiž oprávněna a mohla ohledně neuspokojené části nároku zahájit exekuci proti žalované již bez dalšího upomínání žalované, tj. bezprostředně poté, co žalované marně uplynula lhůta k plnění. Poté, co žalovaná na uvedené výzvy žalobkyně nijak nereagovala, žalobkyni nezbylo, než podat dne datum exekuční návrh k vymožení zbývající dlužné částky ve výši 1 349,77 Kč z titulu dosud neuhrazeného úroku z prodlení. Tato exekuce již byla ukončena, neboť částka byla plně vymožena. Zahájení exekuce si tedy žalovaná svou pasivitou a liknavostí zapříčinila sama, jelikož nesplnila v úplnosti svou platební povinnost vyplývající z platebního rozkazu zdejšího soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací. Dne datum rozhodnutí pak podala žalobkyně u Okresního soudu v Opavě návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým požadovala po žalované úhradu částky ve výši 7 250 Kč, jedná se tedy v této nynější věci o částku z titulu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o úvěru, tj. pohledávku žalobkyně, o které v platebním rozkazu ze dne datum Okresní soud v Opavě opomenul rozhodnout, s tím, že oproti původnímu žalobnímu návrhu ze dne datum, smluvní pokuta z důvodu delšího časového období, po které trvalo prodlení žalované s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru, pochopitelně narostla. O úhradu částky dlužné smluvní pokuty žalobkyně žalovanou před podáním žaloby řádně upomenula předžalobní výzvou ze dne datum, nicméně neúspěšně.

4. K jednání, nařízenému na den datum se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili, neúčast omluvili a souhlasili s rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal za účasti žalované.

5. Žalovaná u jednání nárok žalobkyně neuznala, navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, uvedla, že povinnost zaplacení, která jí byla uložena platebním rozkazem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí již splnila, byť byla zčásti vymáhána exekučně. Žalobu, jak byla nově podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, označila za nepřehlednou a také nedůvodnou, nesouhlasila se zaplacením požadované smluvní pokuty. Pokud se dostala do prodlení se splácením úvěru, bylo to z důvodu ztráty zaměstnání jejího manžela. Přestože navrhla žalobu zamítnout, tak pro případ, že by snad mělo být žalobě třeba i částečně vyhověno, žádala, aby lhůta k plnění byla stanovena ve splátkách. K osobním poměrům uvedla, že je plně invalidní, pobírá invalidní důchod ve výši 14 400 Kč její manžel je t. č. ve stavu dlouhodobé pracovní neschopnosti po prodělaných třech operacích specifikace anonymizováno, tento stav trvá od datum, navíc jejich nezletilá dcera je diabetička - diabetes 1 závislá na inzulínu a celiak, z toho důvodu mají zvýšené náklady na pořízení potravin a léčiv.

6. Soud provedl dokazování listinami, které ve věci předložila žalobkyně, a to: - smlouvou o spotřebitelském úvěru mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, uzavřenou dne datum, - potvrzením o žalovanou provedené platbě, - smlouvou o postoupení pohledávky mezi právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba anonymizováno jako postupníkem, - smlouvou o postoupení pohledávky mezi právnická osoba anonymizováno jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum, - předžalobní upomínkou a výzvou k plnění žalované ze dne datum včetně dokladu o odeslání, jakož i obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka.

7. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu: Zdejší soud vydal dne datum rozhodnutí platební rozkaz č. j. 38 C 163/2020-20, ve kterém vyhověl návrhu žalobkyně ze dne datum (tj. žalobě o zaplacení částky 21 697,68 Kč s příslušenstvím, z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky společnosti právnická osoba jako úvěrující za žalovanou z neuhrazeného závazku ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společnosti právnická osoba). O žalobě ze dne datum soud v předchozím řízení, vedeném pod sp. zn. spisová značka, rozhodl tak, že uložil žalované uhradit žalobkyni částku ve výši 18 325,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od datum do zaplacení a nahradit náklady řízení. Soud v důsledku administrativního nedopatření v uvedeném platebním rozkazu nevyčerpal celý předmět řízení, vedeného pod sp. zn. spisová značka, když omylem vyhověl návrhu ohledně nároku 1) v žalobě uplatněném a bylo opomenuto rozhodnutí o nároku 2) v žalobě uplatněném, tj. ohledně smluvní pokuty ve výši 3 371,94 Kč. Podáním ze dne datum žalobkyně požadovala rozhodnout o žalobou uplatněné pohledávce 2), tj. ohledně smluvní pokuty ve výši 3 371,94 Kč; navrhovala, aby i o této pohledávce soud rozhodl formou platebního rozkazu. Zdejší soud však dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně, který byl svou povahou návrhem na doplnění rozhodnutí, jímž by mělo být rozhodnuto o části předmětu řízení (smluvní pokutě), o níž rozhodnuto nebylo, vyhovět nelze, a proto usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí návrh žalobkyně ze dne datum na doplnění rozhodnutí – platebního rozkazu Okresního soudu v Opavě čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zamítl, když návrh na doplnění rozhodnutí byl vydán po uplynutí v ust. § 166 odst. 1 o. s. ř. stanovené patnáctidenní lhůty od doručení rozhodnutí (platebního rozkazu). Usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně ze dne datum, přitom nabyl právní moci. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení smluvní pokuty další podanou žalobou v této nynější věci, přičemž ovšem předmětem žalobního žádání učinila smluvní pokutu vyčíslenou v částce 7 250 Kč; tvrdí, že se jedná o smluvní pokutu podle čl. 4 číslo. úvěrové smlouvy, podle kterého je dlužník (žalovaná) povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení, tvrdí přitom, že uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 18 325,74 Kč, ohledně které byla žalovaná jako dlužník v prodlení, za dobu od datum (splatnost úvěru byla dne datum) do datum, a že délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty tedy činí 627 dnů. Podle samotného vlastního tvrzení žalobkyně v jí podané žalobě činí doba prodlení žalované 627 dnů od datum do datum, což při sjednané výši smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 18 325,74 Kč představuje částku 11 490,20 Kč. Podle výpočtu soudu v programu ASPI však smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 18 325,74 Kč za dobu od datum do datum činí částku 4 819,67 Kč, když uvedený časový úsek nečiní 627 dnů, jak tvrdí žalobkyně, nýbrž 263 dnů a denní výše smluvní pokuty činí 18,33 Kč. Podle smlouvy o úvěru (čl. 4 číslo) byla žalovaná v případě prodlení s placením povinna uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byla v prodlení. Smluvní pokuta tak byla ujednána v souladu s ustanovením § 2048 o. z. Lze souhlasit s žalobkyní, že s přihlédnutím k účelu smluvní pokuty, jímž bylo zajištění řádného splácení dluhu ze spotřebitelského úvěru, nejde o úkon příčící se dobrým mravům. Smyslem ujednání o smluvní pokutě bylo zajistit splnění dluhu z úvěrové smlouvy přiměřenou sankcí, což se zákonu, a to ani v případě, kdy na jedné straně stála žalovaná jako spotřebitel, nijak nepříčí. Na základě uvedeného právního posouzení podle ust. § 2048 o. z., jakož i závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož se žalobkyně v nynějším řízení dle žaloby domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 18 325,74 Kč za dobu od datum do datum, soud uzavřel, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to co do částky 4 819,67 Kč (tj. 263 dnů x 18,33 Kč denně). Soud přitom má za prokázáno, že žalobkyně postupními smlouvami ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z., prokázala, že nabyla pohledávku ze smluvní pokuty úvěrové smlouvy postoupením.

8. Proto ve zbývající části požadované smluvní pokuty ohledně částky 2 430,33 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Soud v této souvislosti poznamenává, že pokud žalobkyně ve stanovisku k odporu žalované poskytovala vysvětlení, nejedná se o změnu žalobních tvrzení, tj. změnu žaloby ve smyslu ust. § 95 odst. 1 o. s. ř.; soud tedy vycházel ze žalobních tvrzení návrhu ze dne datum.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, a to ve čtyřech po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem měsíc rok a konče měsícem měsíc rok, a pátou splátkou ve výši 819,67 Kč, splatnou do datum, to vše pod ztrátou výhody splátek. Přihlédl přitom zejména k nepříznivým poměrům žalované, jakož i skutečnosti, že plnění ve splátkách nepředstavuje nepřiměřené znevýhodnění žalobkyně jako věřitele.

11. O nákladech řízení soud rozhodl v odstavci III. výroku rozsudku podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Pokud jde o náklady na právní službu, náležela by žalobkyni při plném úspěchu odměna advokáta ve výši 4 500 Kč podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby), dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu za tyto tři úkony právní služby, jakož i náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a uvedených paušálních náhrad hotových výdajů v částce 1 134 Kč Celkem by tak při plném úspěchu náležela žalobkyni za právní služby včetně DPH náhrada v částce 6 934 Kč, žalobkyně však měla úspěch v rozsahu 66,5 %, neúspěch v rozsahu 33,5 % a při tomto poměru úspěchu a neúspěchu by náhrada nákladů za právní služby činila toliko částku 2 288 Kč. Soud žalobkyni přiznal náhradu toliko za zaplacený soudní poplatek, přičemž náhradu nákladů za právní služby žalobkyni nepřiznal z důvodů hodných zvláštního zřetele (postupem podle ust. § 150 o. s. ř.); přihlédl přitom k důvodné námitce žalované o nepřehlednosti a zmatečnosti žalobního návrhu, když žalobkyně ve svých tvrzeních„ opisuje“ svou původní žalobu ve věci spisová značka a jen v části V. a VI. nově podaného návrhu popisuje vlastní žalovaný nárok a teprve dalšími podáními vysvětluje podstatu žalovaného nároku.

12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.