38 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 14. 12. 1985 trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 397,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 116,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 1 853 Kč, b) částku 5 428,10 Kč, c) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 969,80 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 707 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení: a) částky 14 969,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 969,80 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, b) částky 5 428,10 Kč. K prvnímu uvedenému nároku sub a) tvrdila, že měla s žalovaným uzavřenou Smlouvu k službě [anonymizováno] účet ze dne [datum], v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet, smlouva byla žalovaným podepsána aktivací [anonymizováno] účtu, úmysl žalovaného, který směřoval k uzavření smlouvy, byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu žalovaného. Aktivací [anonymizováno] účtu tak žalovaný odsouhlasil obsah k službě [anonymizováno] účet, stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] Žalobkyně je poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Smlouvu lze taktéž uzavřít prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách e-shopů. Na základě smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. [anonymizováno] účet je služba, která zákazníkovi (žalovanému) umožňuje hrazení nákupů uskutečněných online ve vybraných e-shopech, které podporují platební metodu [anonymizováno], a dále pak možnost zaplatit za zákazníka (žalovaného) složenky nebo faktury za elektřinu, plyn, operátory, platby na e-shopu apod (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) a v neposlední řadě umožňuje možnost platit zboží a služby prostřednictvím zřízené [anonymizováno] Karty. Zřízením služby [anonymizováno] účet získává zákazník (žalovaný) možnost platit pohodlně za zboží nebo služby v hodnotě aktuálního nevyčerpaného finančního limitu [anonymizováno] účtu s tím, že druh zboží či služby a jeho cenu, vidí zákazník (žalovaný) v okamžiku uskutečnění objednávky takového zboží či služby v e-shopu a následně jsou tyto údaje zpřístupněny v [anonymizováno] účtu zákazníka. Bezprostředně po skončení každého kalendářního měsíce obdrží zákazník (žalovaný) celkové vyúčtování nákupů a plateb uskutečněných v daném kalendářním měsíci. Splatnost tohoto vyúčtování je vždy 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 23 132,80 Kč, zavázal se přitom uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 1 853 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 10 016 Kč. Žalovaný si v této souvislosti také objednal zboží a uzavřel kupní smlouvy s několika obchodníky, a to prostřednictvím jimi provazovaných e-shopů. Obsahem těchto kupních smluv byla koupě produktů obchodníků, a to zboží za kupní ceny se splatností do 15. dne následujícího kalendářního měsíce ode dne uskutečnění koupě žalovaným. Využití služby [anonymizováno] – Platba online si žalovaný zvolil při výběru způsobu platby na stránkách obchodníků. O splatnosti kupních cen byl žalovaný vyrozuměn jednotlivými objednávkami a dále informačními emaily. Žalovaný uzavřel jednotlivé kupní smlouvy s těmito společnostmi: - společností [webová adresa] s.r.o., [IČO] se sídlem [adresa], [obec a číslo], která je provozovatelem e-shopu [webová adresa], - [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], která je provozovatelem e-shopu [webová adresa]. Žalovaný tedy celkově využil služeb žalobkyně: - za měsíc listopad [rok] ve výši 7 197 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc prosinec [rok] ve výši 8 266 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc leden [rok] ve výši 1 344,20 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc únor [rok] ve výši 2 543,80 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc březen [rok] ve výši 2 043,80 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc duben [rok] ve výši 1 738 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), celkem tedy využil služeb ve výši 23 132,80 Kč. Žalovaný v případech využití služby [anonymizováno] na fakturu až 10 000 Kč – splatnost až 45 dnů od kupní smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů neodstoupil a v rozporu se smlouvou žalobkyni nezaplatil v souladu s vyúčtováním požadovanou částku skládající se z kupní ceny a poplatku, čímž se následující den po datu splatnosti uvedeného ve vyúčtování ocitl v prodlení. Žalovaný na vyúčtování uhradil celkem částku 10 016 Kč, vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celou dlužnou částku, avšak hradil pod variabilním symbolem svého [anonymizováno] účtu a tedy použil údaje k prodloužení splatnosti, došlo na základě této částečné úhrady k automatickému prodloužení splatnosti o 1 měsíc u vyúčtování za období listopad [rok] až březen [rok], tedy celkem do [datum] a žalovanému byl naúčtován fixní poplatek za prodloužení splatnosti v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení pouze ode dne následujícího po dni splatnosti posledního dlužného vyúčtování, tj. souhrnné vyúčtování za měsíc duben [rok], tedy od 16. 5. 2020 do zaplacení, a to pro celou dlužnou částku, tato skutečnost nejde k tíži žalovaného, a je procesním právem žalobkyně požadovat méně, než kolik jí přísluší. Žalobkyně platby v celkové výši 10 016 Kč započetla na úhradu poplatku za prodloužení splatnosti a poplatku za službu v celkové výši 1 853 Kč (tyto poplatky nejsou již součástí žalobního návrhu), a dále pak na částečnou úhradu jistiny ve výši 8 163 Kč, žalobním návrhem se tak v této části domáhá zaplacení částky ve výši 14 969,80 Kč. Právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní se řídí smlouvou o [anonymizováno] účtu, Podmínkami, Podmínkami služeb [anonymizováno] na fakturu až 10 000 Kč – splatnost až 45 dnů, jakož i veškerými dalšími obchodními podmínkami publikovanými na internetových stránkách [webová adresa], které se z hlediska své povahy na vztah mezi žalobkyní a žalovaným vztahují, se kterými měl žalovaný možnost se seznámit již při uzavírání smlouvy o [anonymizováno] účtu prostřednictvím internetové aplikace, kdy žalovaný k okamžiku využití služby případně vytvoření [anonymizováno] účtu potvrdil, že se podrobně seznámil s Podmínkami služeb, tyto dokumenty jsou nedílnou součástí smlouvy. Podmínky spolu s dalšími informacemi byly žalovanému zaslány na jeho emailovou adresu, kterou uvedl při registraci. Není tedy pochyb, že byl žalovaný s veškerými podmínkami srozuměn. K druhému uvedenému nároku sub b) žalobkyně tvrdila, že jde o vyúčtované poplatky z prodlení v celkové výši 5 428,10 Kč, vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný souhrnné měsíční vyúčtování za měsíc listopad [rok] až duben [rok] neuhradil ani 30 dnů po splatnosti, byla žalovanému v souladu s čl. II. odst. 2.6 smlouvy k službě [anonymizováno] účet a zejména Všeobecných obchodních podmínek účinných v době vyúčtování poplatku, naúčtovaná částka ve výši 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování za jednotlivé souhrnné měsíční vyúčtování, zaokrouhleno na celé koruny. Za měsíc listopad [rok] tak bylo žalovanému naúčtováno na poplatcích za prodlení celkem 1 021 Kč, za měsíc prosinec [rok] tak bylo žalovanému naúčtováno na poplatcích za prodlení celkem 1 151 Kč, za měsíc leden [rok] tak bylo žalovanému naúčtováno na poplatcích za prodlení celkem 672,10 Kč, za měsíc únor [rok] tak bylo žalovanému naúčtováno na poplatcích za prodlení celkem 905 Kč, za měsíc březen [rok] tak bylo naúčtováno žalovanému na poplatcích za prodlení celkem 855 Kč a za měsíc duben [rok] tak bylo naúčtováno žalovanému na poplatcích za prodlení celkem 824 Kč, vše dle konkrétního vyčíslení v žalobě. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dlužných částek do 10 dnů od odeslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, konanému dne [datum], se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupkyně, která neúčast svou i žalobkyně u jednání omluvila podáním ze dne [datum] a souhlasila s projednáním věci v jejich nepřítomnosti. K jednání se bez omluvy nedostavil ani žalovaný, ač žaloba spolu s usnesením s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, mu byly doručeny náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum] a předvolání k jednání mu bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum], tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně.

4. Soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a to: - smlouvou k službě [anonymizováno] účet mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 29. 9. 2019, - měsíčními souhrnnými vyúčtováními žalobkyně za měsíce listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020 a duben 2020, - kopií občanského průkazu žalovaného, - obchodními podmínkami [anonymizováno] účet platnými ke dni 1. 11. 2017, - historií e-mailů mezi žalobkyní a žalovaným, - výzvou právní zástupkyně žalobkyně žalovanému k úhradě dluhu ze dne 10. 6. 2021, včetně dokladu o doporučeném podání z téhož dne, - smlouvou mezi žalobkyní a společností [webová adresa] s.r.o., [IČO], - smlouvou mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], - objednávkami žalovaného, - e-mailovými upomínkami žalobkyně žalovanému, přičemž dospěl k závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] zavázala zřídit žalovanému zdarma tzv. [anonymizováno] účet, s nímž mohl žalovaný disponovat s celkovým limitním rámcem 2 000 Kč až 30 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu a povinen hradit žalobkyni řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů takto provedených, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání s tím, že výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v obchodních podmínkách, které tvoří nedílnou součást smlouvy (článek I. bod 1.2 smlouvy). Žalovaný aktivací [anonymizováno] účtu odsouhlasil, že se s obchodními podmínkami seznámil a bez výhrad s nimi souhlasí. Dále se žalovaný zavázal pro případ, že neuhradí řádně a včas jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených vyúčtování, zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu, jejichž výše je uvedena v obchodních podmínkách (článek II. bod 2.6 smlouvy). V těch jsou mimo jiných obsažena také ustanovení o podmínkách odložení splatnosti a s tím související výši roční zápůjční úrokové sazby, poplatku za odložení a RPSN, dále o [anonymizováno] kartě a o podmínkách a výši smluvních sankcí. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 23 132,80 Kč, zavázal se přitom uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 1 853 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 10 016 Kč. Žalovaný si objednal zboží a uzavřel kupní smlouvy s těmito společnostmi: -) společností [webová adresa] s.r.o., [IČO] se sídlem [adresa], [obec a číslo], která je provozovatelem e-shopu [webová adresa], -) [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], která je provozovatelem e-shopu [webová adresa], a to prostřednictvím jimi provazovaných e-shopů. Obsahem těchto kupních smluv byla koupě produktů obchodníků, a to zboží za kupní ceny se splatností do 15. dne následujícího kalendářního měsíce ode dne uskutečnění koupě žalovaným. Využití služby [anonymizováno] – [anonymizováno] online si žalovaný zvolil při výběru způsobu platby na stránkách obchodníků. O splatnosti kupních cen byl žalovaný vyrozuměn jednotlivými objednávkami a dále informačními emaily. Žalovaný celkově využil služeb žalobkyně: - za měsíc listopad [rok] ve výši 7 197 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc prosinec [rok] ve výši 8 266 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc leden [rok] ve výši 1 344,20 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc únor [rok] ve výši 2 543,80 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc březen [rok] ve výši 2 043,80 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), - za měsíc duben [rok] ve výši 1 738 Kč (tj. uskutečněných nákupů přes e-shop), celkem tedy využil služeb ve výši 23 132,80 Kč. Prostřednictvím [anonymizováno] účtu zaplatil za zboží a služby v měsíci listopadu [rok] částku 4 300 Kč, v měsíci prosinci [rok] částku 4 214 Kč, v měsíci lednu [rok] částku 512 Kč, v měsíci únoru [rok] částku 535 Kč, v měsíci březnu [rok] částku 455 Kč a v měsíci dubnu [rok] ničeho; vyúčtování vztahující se k těmto platbám byla splatná vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce (vyúčtování, přehled jednotlivých transakcí). Žalovaný tedy celkem zaplatil částku 10 016 Kč, jak to konečně tvrdí i žalobkyně při současném tvrzení o využití služeb žalobkyně v částce 23 132,80 Kč.

5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebitel. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Vycházeje z uvedeného soud uzavřel, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Smluvní vztah účastníků, pokud by byl platně uzavřen, by bylo nutné po právní stránce vyhodnotit jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně se totiž zavázala poskytovat žalovanému k jeho žádostem realizovaným prostřednictvím platební karty úvěr (tzv. revolvingový), který se žalovaný zavázal vrátit, a to při poskytnutí delší doby pro jeho vrácení včetně úroků. Proto je nutné aplikovat na vztah účastníků rovněž uvedený zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z 23. 4. 2008. Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může [ulice] obchodní inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žaloba neobsahovala ohledně posuzování úvěruschopnosti žádná skutková tvrzení, soud proto hodlal u nařízeného jednání vyzvat žalobkyni k doplnění těchto tvrzení a označení důkazů k těmto doplňujícím tvrzením. Žalobkyně však neúčast u jednání omluvila a souhlasila, aby soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně i její zástupkyně; tím se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena dle § 118a o.s.ř. o nezbytnosti doplnění tvrzení v uvedeném směru a rovněž možnosti označit důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Za daného stavu věci tedy žalobkyně netvrdila, natož, aby prokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a proto soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou. Protože je smlouva od počátku neplatná, vznikla žalovanému povinnost vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru 13 116,80 Kč (23 132,80 Kč mínus žalovaným zaplacená částka 10 016 Kč). Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by žalobkyni uhradil více, přitom je na něm, aby byl v tomto směru v řízení aktivní. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou, tedy 13 116,80 Kč. Protože žalovaný byl v řízení zcela pasivní a ani on se k jednání nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení jistiny je přiměřená možnostem žalovaného, a určit tak hmotněprávní splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení ve smyslu speciálního citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Proto jej soud zavázal k úhradě celé částky do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud k úhradě nedojde, stane se dluh splatným a ode dne následujícího po uplynutí lhůty se žalovaný dostane do prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta (odstavec II. výroku).

7. Vzhledem k popsaným závěrům se již soud nezabýval možnými dalšími důvody neplatnosti smlouvy, souvisejícími s vtělením v podstatě veškerých zásadních ujednání, která úvěrový smluvní vztah účastníků blíže konkretizují, do obchodních podmínek, případně s výší úroků, poplatků a smluvních sankcí.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v odstavci III. výroku rozsudku za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 707 Kč. Náklady potřebné pro účelné uplatňování práva sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč, jednak z nákladů, které žalobkyně vynaložila na právní služby jí zvolené advokátky a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad výdajů advokátky; ty spatřuje soud v odměně za celkem tři úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby). Na uvedené úkony právní služby je potřebné vynaložit na odměnu částku ve výši mimosmluvní odměny advokáta v sazbě podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tj. 3 x 300 Kč, dále pak částku 300 Kč za tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 lit. a) cit. advokátního tarifu, dále částku 252 Kč jako náhradu DPH ve výši 21 % z odměny advokátky a paušálních náhrad hotových výdajů. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 64,3 %, neúspěšná v rozsahu 35,7 %, má tak právo na náhradu 28,6 % jí vzniklých nákladů, což po zaokrouhlení činí částku 707 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo rozhodnuto, že náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.