38 C 324/2018

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalovaného, žalobkyně a žalované ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalovaného, žalobkyně a žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vrácení daru

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce a) je spoluvlastníkem podílu v rozsahu 1/4 k nemovitostem, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Opava pro obec a k. ú. [obec] na listu vlastnictví [číslo] pro uvedené katastrální území a obec, a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům v [adresa] a žalobkyně b) je spoluvlastníkem podílu v rozsahu 3/4 k nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Opava pro obec a k. ú. [obec] na listu vlastnictví [číslo] pro uvedené katastrální území a obec, a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům v [adresa], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce 86 390 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení vzniklých státu v částce 2 697,50 Kč na účet ČR – Okresního soudu v Opavě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou o vrácení daru ze dne 18. 10. 2018, doručenou soudu dne 22. 10. 2018, se žalobci vůči žalované a původně též žalovanému synu žalobců [celé jméno žalovaného], [datum narození], domáhali určení, že žalobce a) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1 k nemovitostem, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Opava, pro [územní celek] a k. ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a žalobkyně b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1 k nemovitostem, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Opava, pro [územní celek] a k. ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa]. Žalobu odůvodnili tím, že uplatnili vůči žalovaným nárok na vrácení daru přípisem svého právního zástupce, v němž jsou vylíčená tvrzená závadná jednání žalovaných, představující dle žalobců jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, na přípis nebylo reagováno, proto se domáhají určení vlastnického práva žalobou, neboť bez soudního rozhodnutí nemohou dosáhnout zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí.

2. Žalovaná [celé jméno žalované] ve vyjádření k žalobě nárok žalobců neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla mimo jiné, že žalobci: - neuvedli, že již v době před darováním předmětných nemovitostí do nich žalovaní významně investovali, a to částku cca 1 100 000 Kč, - nesprávně uvedli, že bezproblémové soužití mezi žalobci a žalovanými trvalo do konce roku [rok], když toto bezproblémové soužití trvalo do [měsíc] [rok], - popřela, že by ona žalobcům vulgárně nadávala či vůči nim vedla jakékoliv slovní a fyzické útoky (pouze dne [datum] došlo k slovnímu i fyzickému útoku žalovaného [celé jméno žalovaného] na žalobkyni [celé jméno žalobkyně]), - popřela, že by žalovaní omezovali žalobce v přístupu na zahradu, zakázali jim sázet květiny a přijímání návštěv (vysvětluje, že na zahradě bylo potřeba zlikvidovat jeden větší a dva malé stromy, protože na zahradě pobíhal pes, který je zničil, resp. kousal do nich a pomočoval je, stromy byly tzv. spálené, shnilé a prolezlé mravenci, jejich skácení tedy vyžadoval jejich neuspokojivý stav), - popřela, že by žalovaní omezovali žalobce v přístupu do altánku (vysvětluje, že pokud do altánku nechodí v době, kdy tam byla žalovaná [celé jméno žalované], není to způsobeno zákazem, ale patrně tím, že se s ní žalobci nechtějí stýkat, - je přesvědčena, že nedošlo k fyzickému útoku žalovaného [celé jméno žalovaného] na žalobkyni [celé jméno žalobkyně] v roce [rok], jehož důsledkem měly být podlitiny [konkretizace] [anonymizována tři slova], včetně opakujících a stupňujících se útoků v roce [rok] (uvedla, že je pravdou, že ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného] došlo ke slovnímu útoku v důsledku provokace ze strany žalobkyně [celé jméno žalobkyně], fyzicky ji však neublížil, [datum] měl údajně žalovaný [celé jméno žalovaného] zaútočit na žalobkyni [celé jméno žalobkyně] pepřovým sprejem, toto tvrzení žalovaná považuje za nepravdivé a vysvětluje okolnosti), - topení je skutečně vypínáno, ale pouze když je venku +20 stupňů Celsia a více, topení si však žalobkyně [celé jméno žalobkyně] může zapínat kdykoliv, jelikož ovladač se nachází v prvním podlaží, kde žalobkyně bydlí, do prostoru, kde se topení nachází, se žalovaní často nemohli ani dostat, jelikož žalobkyně [celé jméno žalobkyně] zamykala dveře a tímto bránila žalovaným v přístupu do sklepa. - odmítá nařčení, že ke slovním a fyzickým útokům ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného] mělo docházet v době, kdy v domě byla přítomna žalovaná [celé jméno žalované] s tím, že ho k tomuto navádí, - žalované tak nemůže být přičitatelné jednání žalovaného [celé jméno žalovaného], - k tvrzení, že žalovaní žalobcům zadržují finanční částky za plyn, vodné a stočné, včetně jejich vyúčtování žalovaná uvedla, že přeplatky vznikly pouze ve vyúčtování u plynu a tyto přeplatky byly od roku [rok], vždy po odsouhlasení žalobkyně [celé jméno žalobkyně], použity postupně např. na zaplacení kominíka, údržbu kotle, pořízení nových žaluzií, pořízení popelnice na trávu a dalších potřebných věcí okolo domu a bazénu, včetně údržby psí boudy a jiných dřevěných věcí na zahradě, nátěr plotu, apod. - popřela, že porušuje závazek z darovací smlouvy o poskytnutí ošetření a pomoci v době nemoci a stáří žalobců, když v případě zdravotních problémů žalobců je opakovaně vozila k lékařům či do nemocnic, poslední dva roky toto zajišťovala prostřednictvím svých dcer.

3. Před zahájením jednání dne [datum] původně též žalovaný syn žalobců [celé jméno žalovaného] nárok žalobců na vrácení daru ve vztahu k jeho jedné ideální polovině předmětných nemovitostí uznal důvodným, uvedl, že je připraven mimosoudně podepsat souhlasné prohlášení, jímž by uznal nárok žalobců, které by mohlo být podkladem pro zápis vlastnického práva žalobců ve vztahu k jeho jedné ideální polovině nemovitostí. Podáním ze dne [datum] pak žalobci ještě před zahájením jednání vzali žalobu ve vztahu k jejich synovi [celé jméno žalovaného] (tehdy žalovanému 1) zpět poté, co s ním sepsali souhlasné prohlášení, ve kterém učinil nesporným tvrzení žalobců obsažená v žalobě, a na základě tohoto prohlášení provedl katastrální úřad vklad vlastnického práva ve prospěch žalobců. Usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], proto soud řízení ve vztahu mezi žalobci a původně žalovaným 1) [celé jméno žalovaného] zastavil; v řízení pak bylo pokračováno ve vztahu mezi žalobci a žalovanou [celé jméno žalované].

4. U jednání dne [datum] žalobci upravili žalobní petit tak, že se domáhali určení, že žalobce a) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1 k nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Opava pro obec a k. ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům v [adresa] a žalobkyně b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1 k nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Opava pro obec a k. ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům v [adresa]. Uvedenou úpravu žalobního petitu soud nepovažoval za změnu žaloby, nýbrž toliko úpravu žalobního žádání po zastavení řízení ve vztahu mezi žalobci a původně žalovaným 1) [celé jméno žalovaného].

5. Ve věci samé pak po provedeném dokazování rozhodl zdejší soud rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že žalobu zamítl; uvedený rozsudek byl k odvolání žalobců usnesením Krajského soudu v Ostravě čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

6. V rámci odvolacího řízení před Krajským soudem v Ostravě žalobci změnili žalobu tak, že se domáhají, aby bylo určeno, že žalobce a) je spoluvlastníkem podílu na předmětných nemovitostech v rozsahu 1 a žalobkyně b) je spoluvlastníkem podílu na předmětných nemovitostech v rozsahu 3. Odvolací Krajský soud v Ostravě tuto změnu žaloby usnesením ze dne [datum] připustil.

7. U jednání konaného před zdejším soudem dne [datum] soud k návrhu žalobců provedl důkaz listinou – lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] (ze [právnická osoba] MUDr. [jméno a příjmení] sídlem [adresa], [IČO]) ze dne [datum], týkající se syna žalobců [celé jméno žalovaného]; z ní má za prokázáno, že jmenovaný není omezen ve schopnosti výkonu právních úkonů a nebyl ani v minulosti. Další důkazní návrhy žalobci ani žalovaná už neměli.

8. Soud tedy vyšel z předchozího zjišťování skutkového stavu při dokazování před soudem prvního stupně, přičemž pro přehlednost rekapituluje svá zjištění z listin. Soud provedl dokazování listinami, a to: a) darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřenou mezi žalobci jako dárci a oprávněnými z věcného břemene na straně jedné a [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako obdarovanými a povinnými z věcného břemene na straně druhé, podle níž byl vklad práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Opava č. j. [spisová značka] s tím, že vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum] a právní účinky vkladu vznikly dnem [datum], b) vyrozuměním Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Opava o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [sp. zn.] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] (č. l. 38 spisu), c) výpisem z katastru nemovitostí, prokazujícím stav evidovaný k datu [datum] na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a [územní celek], d) dopisem právního zástupce žalobců [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] včetně dodejky o doručení [celé jméno žalovaného] dne [datum] a dopisem právního zástupce žalobců [celé jméno žalované] ze dne [datum] včetně dodejky o doručení [celé jméno žalované] dne [datum], e) vyjádřením právního zástupce žalované ze dne [datum], zaslaným právnímu zástupci žalobců, f) prohlášením žalobců a jejich syna [celé jméno žalovaného] v listině ze dne [datum], sepsaným advokátem [jméno] [příjmení], sídlem [obec], g) spisy [státní instituce] [anonymizována tři slova] [územní celek] čj. [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována tři slova] [rok], [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok], h) lékařskými zprávami MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [datum] a [datum], ch) lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], i) protokolem o montáži ze dne [datum] a smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací z téhož dne, uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako poskytovatelem a žalobkyní b) jako účastníkem, j) fotografiemi, předloženými žalovanou. Z listiny pod bodem a) soud zjistil (a mezi účastníky bylo nesporné), že na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene darovali žalobci a) a b) jako dárci svému synovi [celé jméno žalovaného] a žalované nemovité věci, uvedené v čl. I. této smlouvy do jejich podílového spoluvlastnictví, a to stejným dílem, a tito uvedený dar od žalobců s díky přijali a současně ve prospěch žalobců zřídili doživotní bezplatné věcné břemeno práva bytu v rozsahu, uvedeném v čl. V. uvedené smlouvy, spočívající v právu výlučně užívat byt v prvním nadzemním podlaží rodinného domu [adresa], sestávající z tam uvedených místností, jakož i garáže v suterénu domu, jakož i v právu společně s obdarovanými spoluužívat chodbu v prvním nadzemním podlaží, schodiště do suterénu, předsíň v prvním nadzemním podlaží a část suterénu se schodištěm a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] s právem sklizně poloviny úrody ze zahrady. Ve prospěch žalobců bylo jako součást zřízeného práva zřízeno i právo žalobců přijímat návštěvy rodinných příslušníků a známých a právo chovat jednoho psa, a povinnost obdarovaných poskytnout žalobcům ošetření a pomoc v době nemoci a ve stáří. Z vyrozumění Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Opava o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [sp. zn.] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] (č. l. 38 spisu) má soud za prokázáno (a mezi účastníky bylo nesporné), že na základě souhlasného prohlášení o vrácení daru ze dne [datum] (tj. po zahájení řízení v této věci před soudem) byl v katastru nemovitostí proveden dne [datum] zápis vlastnického práva žalobce a) k jedné ideální 1 předmětných nemovitostí a zápis vlastnického práva žalobkyně b) k jedné ideální 1 předmětných nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], a to s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Z dopisů právního zástupce žalobců jejich synu [celé jméno žalovaného] a žalované ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobci jimi vůči synu [celé jméno žalovaného] a žalované uplatnili nárok na vrácení daru z důvodu tvrzeného hrubého porušení dobrých mravů, které skutkově mělo spočívat od roku [rok] zejména ve vulgárních útocích, omezování vstupu na zahradu, zákazu sázení zeleniny, květin, zlikvidování keřů a stromů, zákazu přijímání návštěv, mezi tvrzenými důvody je uveden i fyzický útok syna žalobců [celé jméno žalovaného] na žalobkyni b) v roce [rok] a stupňující útoky v roce [rok] a [rok] a opakující se slovní i fyzické útoky, vypínání topení, napadení žalobkyně b) synem žalobců [celé jméno žalovaného] v [měsíc] [rok] (vulgární urážení a škrcení), útok syna žalobců [celé jméno žalovaného] na žalobkyni b) dne [datum] (s použitím pepřového spreje), dále zadržování finančních částek z vyúčtování za platby plynu, vodného a stočného (k němuž mělo docházet přesto, že žalobcům bylo zřízeno doživotní bezplatné věcné břemeno bytu), ignorování ujednaného poskytování ošetření a pomoci žalobcům v době jejich nemoci a stáří. Z vyjádření právního zástupce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požadavek žalobců na vrácení daru odmítla jako neopodstatněný, přičemž se věcně vyjádřila k jednotlivým tvrzeným důvodům žalobců ohledně vulgárních výroků z její strany, nevydala žádný zákaz vstupu žalobců na zahradu, žádný zákaz sázení zeleniny a květin na zahradě ani zákaz přijímání návštěv, pokud došlo k vykácení stromů, tak proto, že byly zničené psem (tzv. spálené, shnilé a prolezlé mravenci), popsala okolnosti, za kterých údajně mělo dojít k fyzickým útokům ze strany syna žalobců [celé jméno žalovaného] na žalobkyni b), popřela, že by naváděla syna žalobců [celé jméno žalovaného] k tvrzeným útokům na žalobkyni b), ohledně tvrzeného zadržování finančních částek uvedla, že vznikly přeplatky toliko při vyúčtování dodávek plynu a ty byly použity na zaplacení kominíka, údržbu kotle, pořízení žaluzií a jiných věcí a potřeb vždy se souhlasem žalobkyně b), uvedla, že pomoc v případě zdravotních problémů žalobkyni poskytovala, tuto opakovaně vozila k lékařům či do nemocnic, poslední dva roky toto zajišťovala prostřednictvím dcer (tj. vnuček žalobců), vyjádřila názor, že požadavek na vrácení daru není uplatňován z důvodu jejího chování, nýbrž žalobkyně b) se již snaží řešit majetkové poměry rozvádějících se manželů (žalované a syna žalobců [celé jméno žalovaného]). Z prohlášení žalobců a jejich syna [celé jméno žalovaného] v listině ze dne [datum], sepsaného advokátem [jméno] [příjmení], sídlem [obec], má soud za prokázáno, že žalobci jako tehdejší vlastníci předmětných nemovitých věcí souhlasili, aby jejich syn [celé jméno žalovaného], který žil již tehdy s nimi ve společné domácnosti se svou manželkou (tj. žalovanou) a jejich dcerami [jméno] a [jméno], investoval nemalé finanční prostředky do rekonstrukce a staveních úprav rodinného domku, s tím, aby částka cca 1 100 000 Kč byla eventuálně započtena na zhodnocení jejich nemovitostí v případě nenadálé události či situace ve vztahu k druhému synovi žalobců [celé jméno žalobce]. Ze spisů [státní instituce] [anonymizována tři slova] [územní celek] čj. [č. j.] [anonymizováno] [rok], [anonymizována tři slova] [rok], [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok], soud žádná pro věc relevantní zjištění neučinil, když v první uvedené věci, vedené proti žalobkyni b) bylo řízení pravomocně zastaveno se závěrem, že skutek, o němž bylo řízení vedeno, není přestupkem, v druhé uvedené věci, vedené proti žalobkyni b) a [celé jméno žalovaného] bylo řízení pravomocně zastaveno se závěrem, že skutky, o nichž bylo řízení vedeno, nejsou přestupkem, v třetí uvedené věci, vedené proti žalované bylo řízení pravomocně zastaveno se závěrem, že skutek, o němž bylo řízení vedeno, není přestupkem a ve čtvrté uvedené věci, vedené proti [celé jméno žalovaného] bylo pravomocně rozhodnuto o odložení věci; tedy z uvedených přestupkových spisů nelze mít za prokázáno, že by se žalovaná dopustila vůči žalobcům závadného jednání, které by dosahovalo intenzity přestupku. Z lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [datum] a [datum], soud zjistil, [informace týkající se zdravotního stavu] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno])„ [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno], [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. Z protokolu o montáži ze dne [datum] a smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací z téhož dne, uzavřené mezi za200.cz s.r.o. jako poskytovatelem a žalobkyní b) jako účastníkem, má soud za prokázáno, že žalobkyně b) na základě uvedené smlouvy sjednala na své náklady připojení internetu do bytu žalobců, poté došlo k montáži připojení k síti. Z fotografií předložených žalovanou, soud žádná relevantní zjištění neučinil, zachycují určitý stav v domě, příp. ve vstupu do domu a pohled na drobné znečištění fasády, nelze z nich prokázat, kdo tento stav způsobil, jsou patrné stopy psa.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] (vnučky žalobců a dcery žalované) soud zjistil, že vztahy mezi účastníky byly do roku [rok] ještě standardní jako bývají mezi blízkými osobami, byť již došlo k narušení po události, která spočívala ve vedení exekuce proti žalobci [celé jméno žalobce]. Na tomto místě soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] byla proti žalobci [celé jméno žalobce] jako povinnému vedena exekuce pro částku 1 800 000 Kč s přísl., exekuce byla posléze zastavena k návrhu oprávněného, když mezi žalobcem [celé jméno žalobce] jako povinným a oprávněným [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena dohoda o narovnání. Svědkyně uvedla, že nějakou částku nakonec zaplatil její otec [celé jméno žalovaného] (svědkyně z okolností vyrozuměla, že si to její rodiče vyložili tak, že hrozilo, že by přišli o dům). Tato událost podle svědkyně způsobila, že začaly neshody mezi jejími rodiči a žalobci, začaly neshody a hádky, které se postupně zhoršovaly, podle svědkyně její otec [celé jméno žalovaného] přišel kvůli té exekuci o hodně peněz, začaly z toho u něj vznikat zdravotní potíže a rozvinula se u něj paranoidní schizofrenie, byl pak léčen v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec], i po skončení hospitalizace však jeho zdravotní problémy neustaly a pořád měl problémy. Svědkyně uvedla, že od roku [rok] zhoršené vztahy mezi jejími rodiči a žalobci se projevovaly jenom hádkami, fyzické násilí tam nebylo, hádky probíhaly mezi babičkou (žalobkyní) a její matkou (žalovanou), jejich iniciátorem byla žalobkyně („ většinou je začínala babička“), hádky ale probíhaly i mezi babičkou a jejím otcem (původně žalovaným [celé jméno žalovaného]), byť nebyly tak časté, její matka nezačínala žádné hádky. Popsala situaci, kdy v zimě [rok] její otec a žalobkyně po sobě hodně nahlas křičeli, příčinu toho křiku neviděla, žalobkyně však tehdy telefonovala na Policii ČR, ta dojela, svědkyni přišlo divné, že policie neudělala žádný záznam. Svědkyně nevěděla, že by žalobci podporovali finančně její rodiče, návštěvy k žalobcům nechodily, často k nim chodila jenom sousedka [jméno] [příjmení], žalobci se mohli volně pohybovat po zahradě, nikdo jim v tom nebránil, její rodiče se s žalobci domluvili, že už na zahradě nebude zeleninová zahrádka, ale na zahradě bude bazén, žalobci se mohli po domě volně pohybovat, protože dole na chodbě v domě byl klíč od garáže, ten si mohli kdykoli vzít a vejít i do garáže. Žalobci si stěžovali na zimu v bytě, ale venku bylo třeba 20 stupňů a už chtěli topit, přičemž uvnitř v domě byla prakticky stejná teplota, přístup k topení však byl v přízemí domu, tam se mohli žalobci běžně dostávat a dostávali se tam, takže topení si mohli běžně zapnout, v případě, že to potřebovali; když už bylo hodně horko, topení se vypnulo, vypnul to ten, kdo tam zašel, někdy svědkyně, někdy žalovaná, všichni k ovládání topení měli přístup. V [měsíc] [rok] její matka volala Policii ČR, bylo to v době, kdy si už braly věci s tím, že se z domu odstěhují, začaly hádky, žalobce ve vztahu k ní a k její sestře řekl, že jsou stejné jako jejich matka, řekl, že myslel, že mají rozum, ale ony ho nemají, ve vztahu k žalované řekl, že odejde, tak jak přišla, tj.„ s holou prdelí“ a že„ odejde nohama napřed“. Policie přijela a byla tam přítomna po celou dobu, než si osobní věci vzaly do auta, se kterým pak odjely. Žalovaná nevydala žalobcům žádný zákaz vstupu do nějaké části zahrady ani zákaz sázení zeleniny či květin na zahradě, na zeleninové zahradě většinou pracovala její matka. Svědkyně popsala situaci, k níž došlo při přípravě tzv.„ chloršoku“ pro vyčištění bazénu, kdy došlo k uvolnění zápachu: žalobkyně svědkyni řekla, že ji její otec ([celé jméno žalovaného]) nastříkla do očí pepřový sprej, svědkyně však neviděla, že by tehdy měl nějaký pepřový sprej. K vyúčtováním částek za plyn, vodné a stočné svědkyně uvedla, že rozpory mezi její matkou a prarodiči nebyly, pokud byly nějaké přeplatky za plyn, vodné a stočné, tak se rodiče s prarodiči domluvili, na co se použijí, říkali jí to rodiče, většinou se přeplatky použily třeba na nátěr plotu, na potřeby do bazénu apod. Svědkyně sama i její sestra babičku či dědu (žalobce) vozily k lékařům či do nemocnice od té doby co získaly řidičské oprávnění, stejně tak v minulosti vozila prarodiče k lékařům či do nemocnic její matka (žalovaná), v posledních 2 až 3 letech tak činili dle domluvy, vždy se nějak domluvili, kdo bude mít možnost odvézt prarodiče k lékaři či do nemocnice. Sama babičku k lékařům či do nemocnice vezla určitě aspoň 10 krát, neví, kolikrát ji odvážela její sestra a kolikrát její matka, babička ji za službu při odvozu k lékaři či do nemocnice vždy dala nějakou částku na benzín, bylo to 200 Kč za jednu jízdu, jezdila s ní k ortopedovi a k očnímu lékaři do [obec], do nemocnice v [obec], peníze za odvoz nepožadovala, babička jí je dala sama s tím, že to je na benzín. Po dovolené na přelomu [měsíce] [anonymizována dvě slova] v r. [rok] (na ní byla spolu s matkou a sestrou, otec na dovolenou nechtěl), se otec se začal chovat jinak,„ otočil“, začal říkat, ať si sbalí věci a vypadnou, to bylo adresováno jednak žalované, jednak svědkyni a její sestře, svědkyně pak začala říkat, že bydlení v domě už není snesitelné a chtěla, aby se odstěhovaly, nakonec i její sestra a matka se přiklonily k tomu, aby se odstěhovaly, protože to bydlení v domě už bylo pro ně nesnesitelné, když i chování jejího otce se po dovolené změnilo. Otec měl po dovolené v r. [rok] bližší vztahy ke svým rodičům, hlavně k matce, to se projevilo tak, že v době před dovolenou s nimi otec žil v domácnosti v horním bytě, když se z dovolené vrátily, otec převážnou část pobytu v domě trávil nikoliv s nimi v bytě, ale v bytě svých rodičů v přízemí domu.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] (vnučky žalobců a dcery žalované) soud zjistil, že asi do r. [rok] byly vztahy mezi mými rodiči a prarodiči v podstatě běžné, obvyklé jako bývají vztahy mezi blízkými osobami, její rodiče se s prarodiči ze strany otce (žalobci) začali hádat ohledně zahrady, na které byl shnilý stromek a žalovaná ho dala pryč, žalobkyně se s žalovanou kvůli toho začaly hádat, postupně hádek přibývalo, a to mezi žalovanou a žalobkyní, občas i mezi otcem svědkyně (původně žalovaným [celé jméno žalovaného]), který se zastával žalované, a žalobkyní. V roce [rok] nebo [rok] před vánoci byli v [obec] a volala jí babička (žalobkyně), že mají přijet domů, protože je tam její otec a kriminálka, po příjezd domů tam ale nikdo nebyl, takže si to vlastně vymyslela. Babička si také vymýšlela, že jí její otec (původně žalovaný [celé jméno žalovaného]) maže kontakty v mobilu, přitom to nebyla pravda, protože žalobkyně měla ještě starou SIM kartu, která už nebyla funkční. Svědkyně rovněž popsala událost s tzv. chloršokem, kdy její matka smíchala v kuchyni chloršok s jiným přípravkem, směs bouchla a začalo to všude smrdět, její matka ani neviděla, ani nemohla mluvit; když přišla dolů, tak jí žalobkyně řekla, že už mají něco s matkou dělat, že ji chce udusit, nebyla to pravda. Jednou došlo k hádce v chodbě dole v domě, přišel tam její otec, který se zastal žalované, potom si žalobkyně vymyslela, že ji škrtil apod., zavolala policii, policie přijela, ale nic nevyřešila, nic neviděli, neboť vlastně k ničemu nedošlo. K okolnostem, které vedly k odstěhování žalované spolu s dcerami z domu v [obec], svědkyně uvedla, že se vrátily z dovolené v [měsíc] [rok], na dovolené byla se sestrou a matkou (žalovanou), otec s nimi nebyl, nejdříve říkal, že pojede, potom, že nikoliv. Otec (původně žalovaný [celé jméno žalovaného]) byl po jejich návratu z dovolené jako vyměněný, choval se úplně jinak než předtím, nadával její matce (žalované), a to i sprostě, také svědkyni, doslova jí řekl, ať vypadne, že už na ni nemá nervy, pak se hádali na chodbě dole v domě, přičemž na jedné straně byla mamka a my dvě dcery a na druhé straně babička (žalobkyně) s otcem svědkyně. Potom někdo zavolal policii, musela to být buď babička nebo otec svědkyně, policie dojela, nezjistili nic takového, co by měli řešit, policisté říkali, že konflikty v rodině nepatří do pravomoci policie, udělali jenom záznam a odjeli, potom jsme byli pozváni na [ulice] úřad, tam probíhalo jednání u přestupkové komise, tam byli všichni, tzn. otec svědkyně, její matka, sestra a babička, svědkyně tam nebyla. Svědkyně dále uvedla, že hádky začínala babička, ta hodně provokovala její matku i otce, matka byla háklivá na úklid, na pořádek, kvůli tomu se hádaly, protože nepořádek dělala babička, např. nechávala na chodbě dole v domě špinavé misky od psa, ačkoliv pes měl vyhrazené místo před domem nebo v zahradě, nebo v jiné chodbě, svědkyně nevěděla, že by její matka vydala prarodičům nějaký zákaz vstupu na zahradu či do nějaké její části, či zákaz sázení zeleniny nebo květin na zahradě, na zahradě byly dva poškozené stromy kvůli tomu, že byly pomočovány od psa, byly proto zničené, žalovaná se rozhodla, že se ty stromy odstraní, to se také skutečně stalo, na tom místě pak zůstala jenom skalka, žalovaná žalobcům žádný zákaz přijímání návštěv nevydala, babička i dědeček přijímali návštěvy na zahradě či v domě. Svědkyně připustila, že mezi její matkou na straně jedné a prarodiči na straně druhé vznikaly rozpory ohledně vytápění, když k tomu docházelo, když se topilo celý den a celou noc a bylo pak tak horko, že se to nedalo vydržet - když už se to nedalo vydržet, tak někdo z jejich rodiny, tj. matka a otec svědkyně nebo ona či její sestra zašli dolů k ovládání topení a topení vypnuli, z toho vznikaly spory, protože prarodiče se zamkli v bytě v přízemí domu, kde byl přístup k ovládání topení a oni pak nemohli topení ovládat. Svědkyně nevěděla nic o tom, že by její matka jejího otce naváděla proti prarodičům. K rozporům ohledně vyúčtování finančních částek za plyn, vodné a stočné svědkyně uvedla, že když byly vráceny přeplatky, žalobci chtěli, aby polovina přeplatku byla jejími rodiči vyplacena prarodičům, takto bylo poslední dva roky, nakonec to vždy dopadlo tak, že se přeplatky použily na bazén, zahradu a různé opravy, s tím prarodiče nesouhlasili, trvali na tom, aby polovina přeplatků jim byla vyplacena, k tomu ale nedošlo. Svědkyně uvedla, že její matka vozila babičku do nemocnice či k lékaři po celou dobu, co si pamatuje, když se spolu ještě bavily, později, když se začaly hádat, babička už nechtěla vozit, chodila k lékaři pěšky nebo autobusem, poté, co svědkyně a její sestra získaly řidičské oprávnění, vozily babičku střídavě svědkyně a její sestra. Vztahy mezi prarodiči na jedné straně a otcem svědkyně na druhé straně byly významně bližší než vztahy mezi prarodiči a matkou svědkyně, dříve se otec svědkyně v případě konfliktu přikláněl vždy na stranu matky svědkyně (žalované), v době od návratu z dovolené v roce [rok], tj. začátkem [měsíc] [rok], se pak otec svědkyně přikláněl na stranu svých rodičů. Svědkyně se pak spolu s matkou a její sestrou odstěhovaly z domu do [obec] v polovině [měsíc] [rok]. Svědkyně dále uvedla, že neví nic o tom, že by její otec napadl někoho z rodinných příslušníků, policie zasahovala v jejich domě z důvodu hádek asi 10 x, někdy policii volala její babička (žalobkyně), někdy její otec, někdy i její matka, ale to bylo až v době kdy se ona s matkou a sestrou stěhovaly do [obec]. Na návštěvu do domu za prarodiči chodili sousedi, tj. paní [příjmení] a paní od trumpetáře, sestřenice s manželem [příjmení] (sestřenice od babičky), rodina z [obec] od babičky – [jméno], [jméno], děti: [jméno], [jméno], syn od babičky a dědy, tj. [jméno], ten jezdil hlavně sám, občas s rodinou, teta [jméno], občas babiččini kamarádi ze školy, jména nevěděla, na návštěvy k lékařům babičku vozili (sama svědkyně, její sestra i matka), byly to určitě desítky případů, babičku vozila svědkyně nebo její sestra, střídaly se, podle toho, kdo mohl, pokud babičku vezly k lékaři, pak ona jim vždy něco zaplatila, většinou 200 Kč na benzín nebo zašly do obchodu a babička jim něco koupila. Pokud jde o hádky mezi účastníky, svědkyně uvedla, že účastníci hádek na sebe řvali, někdy se používaly i vulgární výrazy, ty používal otec svědkyně nebo její babička (žalobkyně), matka svědkyně do těch hádek zasahovala, když byla jejich součástí nebo když se zastávala otce svědkyně, není si vědoma, že by její matka použila při těch hádkách vulgární výraz. Vztahy mezi účastníky byly normální, k narušení vztahů mezi rodiči a prarodiči svědkyně (žalobci) došlo později, když se žalobci začali bavit s jejich druhým synem [jméno], nesoulad ve vztazích mezi matkou svědkyně a prarodiči svědkyně ze strany otce se projevoval, tak, že se spolu nebavili nebo se pouze pozdravili. [jméno] svědkyně měla k babičce i k dědovi (žalobcům) normální vztah, ale když se odstěhovaly, tak jí babička řekla, že„ je stejná kurva jako její matka“, takže se přestala s babičkou i s dědou bavit. Pokud jde o užívání garáže v domě, svědkyně uvedla, že v garáži měli auto její rodiče, ale žalobci měli přístup do garáže, protože ovladač od garáže byl dole v chodbě domu.

11. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že podle názoru žalobkyně její syn (původně žalovaný [celé jméno žalovaného]), onemocněl paranoidní schizofrenií zejména v důsledku jeho přepracování, když zjistila tuto skutečnost v době, kdy dcery žalované byly ještě malé, rozhodla se spolu s manželem, že je zabezpečí tak, že dům, který je po jejich rodičích, darují tomuto synovi a jeho manželce, tak se také stalo v roce [rok], kdy byla uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, ve smlouvě byly ujednány podmínky dalšího užívání předmětné nemovitosti pro žalobce jako oprávněné z práva věcného břemene. V době mezi rokem [rok] a rokem [rok] byly jen drobné běžné neshody, v roce [rok] se jejich druhému synovi [celé jméno žalobce] narodila dcera po 17 letech, žalovaná jí tehdy zakázala, aby se stýkala s narozenou vnučkou, tvrdila, že v [měsíc] [rok] přiběhla žalovaná z horního bytu do jejich bytu v přízemí a začala ji vulgárně nadávat:„ ty stará mrcho bezohledná, počkej, co s tebou udělám“, byla za jejími zády, rozmáchla se rukou tak, že jí dá do hlavy, ona se tomu vyhnula, utíkala pryč a od té doby s žalovanou nepromluvila ani slovo. V letech [měsíc] a [měsíc] s žalovanou vůbec nemluvila proto, že celý život žalovanou a syna [celé jméno žalovaného] podporovali, pomáhali jim, žalovaná přitom jejich syna [jméno] využívala jako nemocnou osobu k útokům na její osobu, v té době v domě často slyšela, jak žalovaná říká jejímu manželovi„ běž dolů za tou starou kurvou a udělej s ní pořádek“, to slýchala, protože v domě je vše slyšet, i když to bylo řečeno v horním bytě, syn [jméno] chodíval k žalobcům dolů do bytu a žádal peníze, jednou na koberce, jednou na skříň, vše poměrně vysoké částky, přitom to byly věci, které si pořizovali žalovaná s jejich synem [jméno] do jejich horního bytu. Když odjela za nově narozenou vnučkou od druhého syna [jméno], při návratu domů zjistila, že má v bytě vše prohledané, protože do jejich bytu měla žalovaná i syn [jméno] přístup, syn [jméno] to potvrdil, prováděli to tak, že si nasadili gumové rukavice a byli u toho všichni, tj. syn [jméno], žalovaná i jejich dcery, hledali peníze, a proto si nasadili gumové rukavice, aby nezanechali otisky prstů, samozřejmě našli peníze, protože ona si šetřila na pohřeb, žalovaná tehdy řekla synovi [jméno], že to má vzít, protože on má papíry na hlavu, že se mu nic nestane, že může udělat cokoliv. Nakonec ty peníze nevzali, protože syn [jméno] řekl žalované a vnučkám, že by za to mohl dostat tři roky za krádež. Ta událost se stala v roce [rok], stala se ještě opakovaně, nejméně třikrát, určitě to bylo v roce [rok]. Potom zavolala bratra [jméno] [příjmení], který jim v bytě všude vyměnil zámky, aby zabránili přístupu žalované a tehdejšího jejího manžela do bytu žalobců, protože tyto útoky se opakovaly neustále. Útoky míní situace, kdy syn [jméno] došel do jejich bytu, a to přímo do ložnice, chytil ji pod krkem a začal s ní třást a křičel„ ty stará kurvo, ty tu bydlet nebudeš, já tě vyhodím“, přičemž žalovaná stála za dveřmi a smála se tomu. Několikrát žalovaná a syn [jméno] žádali, aby zrušili věcné břemeno, jako důvod uváděli, že nemají peníze, chtějí si vzít půjčku, a pro na domě váznoucí věcné břemeno úvěr nedostanou, se zrušením věcného břemene ona ani manžel nesouhlasili. Útoky ze strany syna [jméno] na ni i jejího manžela byly časté, vypozorovala ale, že k nim nedocházelo v době, kdy byl syn [jméno] doma sám, ale vždy v době, když byla s ním doma žalovaná. V roce [rok] došlo k útoku na ni pepřovým sprejem, musela se nechat ošetřit u svého obvodního lékaře; stalo se to v chodbě v přízemí domu, byla zasažena sprejem, ale slyšela syna [jméno], jak říká:„ já jsem to vyzkoušel“, přičemž všichni nahoře, tj. žalovaná a obě vnučky se tomu smály. V [měsíc] [rok] přišla vnučka [jméno] k žalobcům do bytu, řekla:„ tak kurva kdo mi dá 80 000 Kč na školu“, vnučce řekla, že oni nemají, šla vnučka nahoru a tam řvalo, žalovaná řvala po synovi [jméno], ať jde k nim pro peníze. S manželem si pořídili starší vůz [značka automobilu] pro svou potřebu, auto nechali napsat na syna [jméno] s tím, aby je vozil k lékaři apod., po tom incidentu syn přišel k nim dolů, jednou v neděli v [měsíc] [rok] a vzal si doklady od auta, pojistky a klíče, zavezl auto do garáže na pozemku u domu a vzápětí auto prodal, i když se jednalo o jejich auto, peníze z prodeje si ponechal. Ještě před prodejem auta mluvila se synem [jméno] a prosila, ať auto vrátí, ona ho potřebuje na ježdění k lékaři a na nákupy a žalobce s ním ještě jezdí do práce, když to řekla, tak [jméno] stál v hlavních vstupních dveřích do domu a začal ji dusit, potom naštěstí přiběhl žalobce a pustil se do syna [jméno], říkal mu„ co to děláš?“, přitom syn [jméno] jednu„ natáhl“ žalobci a na to pak také žalobce mu také jednu„ natáhl“. Ona potom zavolala policii, ta začala šetřit a domlouvali všem čtyřem, tzn. žalované, synu [jméno] a vnučkám, policisté se jí ptali, zda chce podat trestní oznámení na syna [jméno], že to byl pokus o vraždu, ona oznámení nepodala, dala synovi [jméno] poslední šanci také z toho důvodu, že ke všemu ho naváděla žalovaná. Běžně se období [rok] [rok] stávalo, že ji žalovaná se synem [jméno] vyhazovali ze zahrady, nemohla tam ani sušit prádlo, protože na zahradě byl jenom jeden sušák, když chtěla, že koupí ještě jeden sušák, nebylo jí to povoleno. Na zahradě chtěla mít malinký kousek plochy pro běžnou zeleninu do kuchyně, petržel, celer, to žalovaná zrušila, všechno vyhodila, nebylo jí to umožněno. Kotelna s plynovým kotlem a bojlerem na teplou vodu je umístěna ve sklepě domu, termostat, kterým se kotel ovládá a zapíná, je umístěn v přízemí domu v bytě, který žalobci užívali, stávalo se, že kdokoliv přiběhl shora a topení vypnul, že se bude šetřit, šetřilo se tak, že v jejich spodním bytě bylo třeba jenom třeba 17 stupňů, někdy i 15 stupňů, ona spala v zimní bundě, protože v bytě byla zima, z toho dostala zápal plic. Topit se mohlo jen tehdy, když bylo vnučce [jméno] v horním bytě zima. Po incidentech poslední tři roky už na zahradu skoro nechodila, v roce [rok] si pořídila židličku na zahradu, tu si umístila do koutku zahrady, na zahradě je bazén, který neužívala, přitom vodu platili podle počtu osob v domě. Po nějakou dobu platila plyn a elektřinu a vše co se týkalo energie do rodinného domu, po žalované a synovi [jméno] nic nežádala, v roce [rok] zemřela její maminka, tak řekla žalované a synovi [jméno], že se také mají podílet na platbách za energie, pak se domlouvali, plyn platili napůl, elektřinu si platil každý sám, ale v horním bytě, který užívali žalovaná s manželem a jejich dcery, byla koupelna a všechny zásuvky v koupelně, v níž je pračka, sušička, fény a varné konvice i vysavače, byly napojeny na elektroměr ve spodním bytě. Tím se neustále zvyšovaly platby za elektřinu. Když řekla, aby nechali přepojit ty spotřebiče v koupelně v horním bytě na jejich elektroměr, dostala od žalované vynadáno. Žalovaná ji také nechala odpojit internet, firma z [část obce] jí sdělila, že pokud má zřízeno věcné břemeno, mohou ji internet připojit, žalovaná prý u té firmy dělala kravál, ale firma ji nakonec napojila, připojení jí nebylo dovoleno vést uvnitř budovy, ale zvenku. K přeplatkům za dodávky plynu za roky [rok] [rok], žalobkyně uvedla, že byly docela vysoké právě proto, že se vypínalo topení, přeplatky chodily na účet žalované, když byl nedoplatek za dodávky plynu, tak žalovaná s manželem chtěli, aby žalobci zaplatili, když došel přeplatek (byly to zhruba částky 14 000 Kč, 15 000 Kč, 17 000 Kč), tak jí ani neukázali vyúčtování, přestože se podílela polovinou na placení záloh na plyn. S přeplatky na uvedené roky bylo naloženo tak, že si to žalovaná se synem [jméno] nechali pro sebe, žalovaná jí sdělila, že si z toho přeplatku pořídila konvici, poměrná část pojistného z pojistky vozidla [jméno], které si s manželem pořídili a bylo psáno na jméno syna [jméno], byla rovněž poukázána na účet žalované, z toho také nic nedostali. Vozidlo bylo pořízeno za částku 220 000 Kč z peněz žalobců. Od doby, co byla uzavřena smlouva, tj. od září [rok], ona s manželem garáž nemohli užívat, protože si tam dali auto žalovaná se synem žalobců [jméno] a řekli:„ teď tady budeme my“, potom žalovaná se synem žalobců [jméno] koupili ještě jedno auto dcerám a auto vnuček stálo před garáží. Žalobce pak [značka automobilu] chodil umývat na myčku u benzínové pumpy, přičemž žalovaná se synem žalobců [jméno] a vnučky si svá auta umývali na zahradě. Žalovanou jí bylo sděleno, že si nepřeje, aby do bytu v přízemí jakékoliv návštěvy chodily, stalo se např., že přijel její bratr předělat zámky do bytu žalobců, potom byl kravál nahoře, slyšela, jak žalovaná ve vztahu k synovi [jméno] křičí na její adresu„ co si to vlastně dovoluje?“, potom ještě přijely návštěvy, všichni viděli, v jakém je stavu, říkali, že žalovaná se na ně dívá jako na vrahy, měli strach, když viděli, jak je pobitá. Potom jí volal jednak bratr [jméno] [příjmení], ale také sestřenice [jméno] [příjmení] a syn [celé jméno žalobce], takřka denně, aby zjišťovali, v jakém je stavu, zda vůbec žije. Návštěva se realizovala tak, že ona vyšla z domu na cestu před domem a sedla jsem si s návštěvou do jejich auta, někdy si povídali v autě před domem, někdy poodjeli od domu, někdy ji odvezl bratr [jméno] nebo syn [jméno] nebo i sestřenice, u nich pobyla nějakou dobu, protože měla strach. Běžnou údržbu plynového kotle prováděla firma, ona dávala žalované a synovi [jméno] na údržbu kotle 1 000 Kč ročně, obdobně na kominíka částku 500 Kč ročně, po poruše bojleru na teplou vodu kupovala nový bojler na vodu za asi 27 000 Kč, ten přestal fungovat zhruba po třech letech, pak koupila levnější bojler asi za 15 000 Kč. Od té doby, co dům darovali žalované a synovi [jméno], nebyla na domě prováděna žádná velká rekonstrukce ani zásadní údržba. Pokud jde o poskytnutí pomoci v době nemoci nebo nutného ošetření a stáří, žalobkyně uvedla, že žalovaná ji jednou odvážela z nemocnice [ulice] z [obec] domů po astmatickém záchvatu (v roce [rok]), potom ji také vozily k ošetření vnučky dvakrát až třikrát za rok, kterým vždy platila. V roce [rok] se jí stal úraz, upadla při sprchování, po volání o pomoc přišla z horního bytu žalovaná a syn [jméno], posadili ji, chtěla, ať jí zavolají záchrannou službu, žalovaná i syn [jméno] to odmítli a řekli, že to má rozchodit, řvala bolestí až do rána, úraz se ji stal okolo 21 hodiny večerní, ráno se o dvou holích se vydala pěšky k lékařce v [obec], pro bolest si sedla na zem, vydýchala se, došla k lékařce, která jí ošetřila přednostně s poznámkou, že to, že jí žalovaná a syn nezavolali pomoc, je trestuhodné. Pak skončila na vozíku a měsíc musela ležet. Také v důsledku útoku syna [musela] vyhledat lékařskou pomo a do dnešní doby se z těch traumat musí léčit. O popisovaných událostech se svěřila své sestřenici [jméno] [příjmení], bratru [jméno] [příjmení] a synovi [celé jméno žalobce], jinak se styděla to někomu říkat, už šlo o život, i když byla doma, musela být stále na pozoru, cítila se tam jako lovná zvěř, nevěděla, co bude. Žalovaná jí zakázala, aby psovi dávala vodu s tím, že voda je drahá, takže nakonec vodu pro psa jí dávala sousedka. Ovládání na topení v domě se nachází v domě na otevřené chodbě v přízemí domu, je to chodba, která je součástí spodního bytu, do chodby měla žalovaná, syn [jméno] vnučky běžně přístup, ona jsem se zamykala pouze, když byla napadena, jinak přístup měli běžně. Topení je propojeno jako systém pro celý dům, teplota v přízemí domu je nižší, protože spodní byt se nachází za vstupními dveřmi do domu a je umístěn nad garáží a sklepními prostorami, přičemž pod částí přízemního bytu není žádné podsklepení, pod kuchyní ve spodním bytě je sklep a pod ložnicí a koupelnou spodního bytu je garáž, obývák ve spodním bytě není podsklepený. Po upozornění na rozpory ve výpovědi žalobkyně uvedla, že s žalovanou od srpna 2015 nepromluvila ani slovo, ale žalovaná byla ta, která neustále řvala a zakazovala ji vstup na zahradu, sázení květin i přijímání návštěv a nadávala jí, měla strach z dalšího bití, stalo se také, že si dala na parapet okna v kuchyni zvenku truhlík na květiny, žalovaná na to reagovala slovy:„ kurva, co to zas je, dala si tady kvítka, ještě takové barvy“.

12. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že o vztazích mezi účastníky za dobu posledních 4 let (tj. od [měsíc] [rok]), uvedl:„ Bylo to tak, jak u jednání uvedla manželka“, on v té době ještě chodil do práce, byl a dosud je zaměstnán na plný úvazek v denních směnách, začínal pracovat podle potřeby zaměstnavatele v 6 nebo v 7 hodin, pracoval vždy nejméně 8 hodin, ale i déle, sám byl svědkem napadení, kdy syn [jméno] napadl bývalou manželku, jak uvedl„ na popud žalované“. To, že to bylo na popud žalované, slyšel, protože s bývalou manželkou žijí dole v bytě a slyší, co se děje nahoře v bytě. V průběhu výslechu žalobce přímo k žalované uvedl:„ Měli jsme se dobře, dávali jsme si dárky, mohlo to být všechno dobré, ještě na konci roku [rok] jsme si dávali dárky na vánoce“, poznamenal, [anonymizováno 14 slov], že to bylo ještě mezi nimi dobré, [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], naplánoval to s vnučkami. Žalobce dále uvedl, že v roce [rok] měly obě vnučky, dcery žalované, narozeniny přičemž ještě [datum] oslavovali narozeniny obou vnuček, sám si nedokáže vysvětlit dramatickou změnu, že nakonec žalovaná odešla z domu i s jejich vnučkami, nedokáže se s tím dosud vyrovnat, pociťuji to jako újmu, protože měl vnučky rád, také měl pěkný vztah s žalovanou. Změnu ve vztazích způsobil útok na manželku, k tomu uvedl, konkrétně„ žalovaná poslala syna [jméno] na manželku na podzim [rok], to zažil, syn [jméno] přiletěl do bytu do přízemí, chytil manželku pod krkem, on na syna skočil, začal manželku bránit, dostal od syna ránu pěstí do hlavy zezadu, bránil se, na bližší termín, kdy došlo k útoku na podzim [rok], si už s odstupem doby nevzpomenul; uvedl, že útok syna na manželku způsobila žalovaná, ona syna [jméno] poslala, aby jim ublížil, aby se on vystěhoval z baráku, o to se žalovaná snažila, byla se na [státní instituce] [anonymizováno] v [obec] zeptat, jestli jej může vystěhovat, resp. i jeho bývalou manželku (žalobkyni), ta má právo ale právo věcného břemene, takže tu by vystěhovat nemohla. Oslav narozenin vnuček [datum] se žalobkyně neúčastnila, mezi žalobkyní a žalovanou už byl souboj, žalovaná usilovala, aby on se z domu vystěhoval a bývalá manželka zrušila právo věcného břemene a žalovaná syna poslala do [nemocnice]. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou se změnil tak čtyři roky od současnosti (tj. od [měsíc] [rok]), změna se projevovala tak, že žalovaná občas volala Policii ČR, že je napadena žalobkyní, ale nebyla to pravda, bylo to naopak, žalovaná napadla žalobkyni,„ snažila se jí napadnout fyzicky, ale pak od toho ustoupila“. Kromě snah o fyzické napadení napadala žalovaná žalobkyni i slovně, když říkala třeba:„ já s tebou zamávám“, u toho, jak to říkala žalovaná, byla i Policie ČR, žalovaná přitom říkala, že jí to její právník povolil. On říkal žalované, že se to nehodí, ale„ ona už to měla naplánované, tedy to, že mě chtěla dostat z domu a po mé bývalé manželce chtěla dosáhnout zrušení práva věcného břemene, aby se mohl dům prodat, žalovaná totiž dávala najevo, že chce dům prodat, říkala, že s námi zacvičí, získá dva miliony z domu“. Žalobcův vztah s žalobkyní po jejich rozvodu je dobrý. On sám vnímal tvrzené útoky ze strany žalované a jejího syna [jméno] vůči žalobkyni tak, že se snažil to zachránit, ale už bylo pozdě, žalovaná měla vliv na vnučky, starší [jméno] by si ještě dala říct, že by zůstala bydlet s nimi v domě, ale druhá vnučka už si říct nenechala, žalovaná na ní měla takový vliv, že ji přesvědčila, že se odstěhují z domu. Byl přítomen v domě v době zásahu policistů, a to vícekrát, jednou to bylo asi v roce [rok], byl doma, když přijeli policisté, zastavili na cestě před domem, on s bývalou manželkou byli na zahradě u domu, žalovaná a vnučka [jméno] mluvily s policisty u silnice před domem, neslyšel, o čem mluvili, další zásah policistů byl v době, kdy přijela zásahová služba policie, to bylo později, v tom pozdějším případě si žalovaná zavolala na policii, že je jí ubližováno, přijela zásahová služba, čtyři policisté, dva z nich šli se žalovanou na zahradu za domem, tam o něčem jednali, obsah rozhovoru neslyšel, další dva jiní policisté přišli do jejich bytu v přízemí, a mluvili s ním a bývalou manželkou, ptali se, kdo napadl žalovanou, on s manželkou říkali, že nikdo, že si to žalovaná vymyslela, myslí, že policisté pohrozili žalované, že se může stát, že příště zaplatí výjezd, policisté to uzavřeli tak, že se nic nestalo. Byly ještě další zásahy ze strany policie, jednou policii volal syn [jméno], to bylo ještě později než předchozí zásahy, syn [jméno] policii zavolal, že mu žalovaná vykrádá byt, policisté přijeli, žalovaná tam měla malou dodávku a větší dodávku, chystala se odvážet věci z bytu, žalovaná řekla policistům, že si ty věci může odvézt, že jí to povolil její právník. Zásahy policie byly pořád dokola, pořád stejné, byly určitě čtyři.

13. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že vztahy mezi žalobci na straně jedné a jí a jejím bývalým manželem [celé jméno žalovaného] na straně druhé za období od roku [rok]. Žalovaná uvedla, že předmětný dům koupili žalobci, žalobkyně přitom vždy tvrdila, že dům nepřepíše, pokud je naživu, později se stalo, že žalobci hrozila exekuce, žalobce proto přesvědčil žalobkyni, aby dům byl přepsán na ni a jejího manžela, dům tak získali na základě darovací smlouvy ze dne [datum], veškeré náklady s tím spojené platila s manželem [jméno]. V [měsíc] nebo [měsíc] [rok] přišly žalobci papíry o exekuci, byla tam uvedena částka, kterou má žalobce zaplatit, ona s manželem [jméno] přitom do domu investovali, protože takto bylo domluveno s žalobci, že ona s manželem dům jejich nákladem opraví, o tom mezi sebou sepsali listinu u právního zástupce žalobkyně, bylo to z toho důvodu, že žalobci se v té době nebavili s jejich druhým synem [celé jméno žalobce], ten totiž chtěl stále po svých rodičích nějaký podíl z jejich majetku, syn [celé jméno žalobce] vytýkal žalobcům, že její manžel [jméno] je jejich„ cicinka“, že toho jejich syna upřednostňují. Všichni dohromady, tedy ona s manželem [jméno] a žalobci pak probírali věc hrozící exekuce, dohodli se s žalobci, že její manžel [příjmení] zaplatí, skutečně také manžel [jméno] zaplatil na exekuci žalobce částku 1 400 000 Kč exekutorovi, exekuce pak byla zastavena, žalobci slibovali, že jim tu částku zaplacenou exekutorovi, budou splácet, ale nestalo se tak. Manžel [jméno] se z té situace, že zaplatil za otce 1 400 000 Kč a od rodičů pak už nic nedostal, zhroutil, nemohl se s tím vyrovnat, že ho vlastní rodiče podvedli, z toho onemocněl paranoidní schizofrenií, dodnes se z toho léčí. K rozvinutí nemoci [celé jméno žalovaného] došlo v roce [rok], byl dvakrát hospitalizován na [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec], jinak se léčil ambulantně u MUDr. [příjmení] v [obec], manžel přestal jíst, začal kouřit a pít kávu, měl úplně přetočený den, v noci chodil hodně ven kouřit, díval se na televizi, měl amoky a nebyl v dobrém stavu, zastíral žaluzie, začal tvrdit, že ho pořád někdo sleduje, otevíral okna a vykřikoval z oken, rozvinula se u něj psychická nemoc. Vztahy mezi nimi (jí a jejím tehdejším manželem [celé jméno žalovaného]) a žalobci se nezměnily, byly tehdy ještě dobré. Ke změně došlo, když jim žalobkyně začala dělat naschvály, ty začaly v roce [rok], spočívaly např. v tom, že byla po noční směně, žalobkyně to věděla, přitom schválně ve spíži přerovnávala sklenice, pouštěla nahlas rádio i televizi, vůbec nebrala ohled, že je po noční směně, věděla, kdy přijde ze směny, nechala přitom schválně puštěného psa, věděla, že musí otevřít bránu a hrozí, že pes uteče. Schválnosti byly i v tom, že natřeli plot, žalobkyně pak na natřený plot dávala koberečky od psa k uschnutí, žalobkyně si nechala dovézt umělý trávník a zničila trávu, kterou osela část pozemku. Pokud se chovala tak, že vždy akceptovala to, co chtěla žalobkyně, byly jejich vztahy dobré, ona pak už nevydržela chování žalobkyně, kdy ta nerespektovala např. že je po noční směně, zašla za ní a slušně ji požádala, aby se zamyslela nad tím, co dělá, že v tom domě nebydlí sama, ale že tam bydlíme i my, tedy ona s manželem a jejich dcery, od té doby, co žalobkyni řekla svůj názor, se žalobkyně s ní přestala bavit, tehdy se jí ještě vysmála a řekla, že když je vzhůru ona, tak budou všichni, třeba ráno v 6 hodin začala vysávat a schválně otevřela dveře na chodbu, aby je to vzbudilo, dveře neuměla zavírat, většinou bouchala dveřmi. Ten rozhovor se udál někdy o prázdninách roku [rok], od té doby se žalobkyně s ní přestala bavit. Poté, co se žalobkyně dozvěděla od švagrové [jméno], že bude babičkou od jejího druhého syna [jméno], se chování žalobkyně výrazně změnilo ve vztahu k ní, synovi [jméno] [celé jméno žalobce] i jejich dcerám, od té doby žalobkyně začala dělat naschvály, lhala jim a pomlouvala je, zjistila to, pracovala se sestřenicí manžela, ta se jí začala vyhýbat a přestala ji zdravit, nevěděla proč, pak si dovodila, že ji žalobkyně pomluvila. Vztahy mezi ní a manželem [jméno] a dcerami k žalobci byly dobré, s tím si rozuměli, teprve než se s dcerami odstěhovaly do [obec], se jeho chování k nim změnilo, začal být vulgární apod. Žalobci jim pak dělali naschvály, třeba nechávali zastrčené klíče v domovních dveřích, aby se nedostali domů apod. Jednou zavolali žalobce k nim nahoru do bytu, bylo to v době, kdy žalobkyně byla v [obec] – [část obce], probírali to, že žalobkyně má pořád nějaké narážky, že není dodělaná dlažba, žalobce přitom věděl, v jaké byli situaci, že její manžel [jméno] je nemocen, má invalidní důchod, nemají dost prostředků na to, aby investice zvládali tak, jak si to představovali žalobci. S žalobcem se v tom směru dalo mluvit, on věděl, co se stalo, jednal přiměřeně, řekl, že když nastane taková situace, třeba„ odejde“ kotel, že se to bude muset nějak pořešit. Vztahy s žalobce byly dobré do doby, než se odstěhovaly do [obec]. Vztahy s žalobkyní b) byly takové, že se navzájem přestaly zdravit, nekomunikovaly spolu, jenom když to bylo nezbytné. V době, kdy bylo chování žalobkyně pro ni už neúnosné, tzn. to třískání ve spíži, lhaní a dělání naschválů, řekla manželovi, že s tím musí něco dělat, že se takhle nedá žít. Obě jejich dcery měly ledvinové koliky, v nemocnici jí řekli, že to je ze stresu. Dcery prožívaly tu situaci v domě, vadilo jim to, měly z toho problémy. Ona s dcerami odjely na dovolenou v roce [rok] do [světadíl], manžel s nimi nechtěl jet, v té době už trpěl psychickou nemocí, vrátily se zpátky z dovolené, manžel„ otočil o 360 stupňů“, začal jim nadávat, začal je vyhazovat, říkal, že se mají odstěhovat, když se jim tam nelíbí, říkal, že„ do Vidlákova“. Po té události se rozhodla ona i dcery, že se opravdu odstěhují z domu v [obec] do [obec]. Začaly se stěhovat [datum] průběžně, musela ještě v té době chodit do práce v [obec], když měla volný den, začala balit věci, osobní věci si odvážely k jejím rodičům do [obec], byli jsme tak s manželem domluveni, že v klidu odejdou, že si vezmou jen věci z pokojíčků dcer, pak si roztřídili nádobí a věci v kuchyni, osušky, povlečení apod., s manželem jsme se na rozdělení těch věcí domluvili. Když si objednala stěhováky, aby odnesli postele dcer z pokojíčků, tak na ně manžel zavolal policii, že jsou zloději, pokaždé když si odvážely věci, byla přivolána policie, policii volal někdy manžel [jméno], někdy ona, sama volala v situaci, kdy už měly sbaleny věci v autě, chtěly odjet, potřebovaly ještě na WC, vrátily se tedy do domu, manžel [jméno] jim vyhrožoval, že mu musí zaplatit 20 Kč, jinak že je nepustí, že za ně nebude platit vodu, manžel měl 150 kg, ve stavu jeho nemoci paranoidní schizofrenie, když se postavil do dveří, ta opravdu měly strach, že je nepustí, proto volala policii. Jednou volala policii žalobkyně v situaci, kdy si šla do přízemí do botníku pro boty, žalobkyně na ni mluvila, řekla, že jim ještě ukáže, ona si žalobkyně nevšímala, přišla nahoru do jejich bytu, manžel se jí ptal, co to bylo, když slyšel hlasy z přízemí, řekla mu jenom, že se žalobkyně do ní navážela, řekla mu, co jí sdělila žalobkyně, manžel se dostal do stavu amoku, šel si nejdřív dolů zakouřit, žalobkyně ho nějak vyprovokovala, manžel jí chytil pod krkem, potom jí ale hned pustil, žalobkyně na to hned volala policii, v době, kdy v přízemí domu probíhal konflikt mezi jejím manželem a žalobkyní, přišla s dcerami dolů, přišel tam i žalobce, ten začal řvát na jejího manžela, co to dělá, pak ona s dcerami dávaly od sebe pryč žalobce a jejího manžela, poté žalobkyně zavolala policii a řekla policistům, že to nechce řešit, že to ještě nechá tak, držela si přitom na krku žínku, aby ho měla červený. Takových provokací bylo hodně, hlavně když žalobce nebyl doma, a pak žalobci navykládala úplně něco jiného, věděla jak jejího manžela vyprovokovat. K vyplacení částky 1 400 000 Kč exekutorovi (na exekuci vedenou proti žalobci) došlo najednou v roce [rok], částka byla uhrazena z peněz jejich a jejího manžela, z jejích příjmů, ona byla na mateřské dovolené 4 roky, manžel podnikal, poté byl zaměstnán u brněnské firmě a u firmy [právnická osoba], ona měla příjmy z mateřské a potom z jejího podnikání, měla živnostenské oprávnění na maloobchod s textilem a příjmy ze zaměstnání [anonymizováno] [zaměstnání], příspěvkové organizace v [obec]. Pokud jde o přeplatek z dodávek plynu, ten byl vyplácen jejímu manželovi, bylo domluveno s žalobkyní, že se pořídí žaluzie na celý dům, poté se z toho platila bio popelnice, pořizovali plůtky – zástěnu na zahradu, kupovaly se sušáky, chemie do bazénu, dubová kůra do skalek, benzín do sekačky, to vše z přeplatku na plynu, bylo to vždy takto domluveno s žalobkyní. Vyúčtování za dodávky plynu vždy ukazovala žalobkyni, aby se s ním žalobkyně mohla seznámit. Kromě žaluzií se pořídily i uvedené věci a ještě plachty na bazén, v té době byla uzavřena dohoda o tom, že i do budoucna budou přeplatky používány na pořízení podobných věcí okolo domu, žalobci věděli, v jaké jsou situaci po onemocnění jejího manžela, který se stal invalidní, souhlasili, aby přeplatky z dodávek plynu byly používány na tyto věci. Není pravda, že byla na [státní instituce] [anonymizováno] v [obec], aby mohla odhlásit žalobce z trvalého pobytu v domě, byla na tom úřadě kvůli žalobkyně dne [datum], když předtím byla na policii, která ji sdělila, že chování žalobkyně bude řešeno na [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec] u přestupkové komise, [datum] nesla na [státní instituce] [anonymizováno] nějaké papíry ohledně chování žalobkyně. Internet v domě byl veden na jméno manžela [jméno], platili si ho sami, manžel sdělil žalobkyni heslo pro připojení, později byl internet přetížen, protože čtyři osoby v jejich domácnosti měli mobily, tablety i počítače, takže přistoupila ke změně hesla, nové heslo jsem už žalobkyni nesdělila, žalobkyně za ní přišla, že [datum] přijde nějaký technik, manžel jí sdělil, že si žalobkyně celý internet přepíše na sebe, ale oba lhali, [datum] si žalobkyně nechala udělat internet, když ona byla v práci, nechala provrtat okno v přízemí v obývacím pokoji, přičemž kabel od připojení byl přivrtán na fasádu domu. Chtěla vědět, zda je možno takto postupovat, tj. bez souhlasu vlastníků domu provést připojení. Ke změně hesla na internet došlo v roce [rok]. Dne [datum] žalobkyně volala policii na jejího manžela, [datum] zasahovala policie, tu volal policii soused [jméno] [příjmení] na jejího manžela, u toho ona nebyla, další policejní zásah se udál, když se začaly s dcerami stěhovat. Manžel jí řekl, že [značka automobilu] platil on, bylo také psáno na jméno [celé jméno žalovaného], vycházela z toho, co jí řekl manžel. Mezi žalobcem a žalobkyní docházelo poměrně často k hádkám, žalobkyně pak z toho měla zvýšený tlak a musela se volat sanitka, tím chce jen objasnit, proč někdy do rodinného domu dojížděla zdravotnická služba, žalobce v zimním období nechodil do práce a pobýval doma, žalobkyně ho posílala do práce s tím, že ho nebude živit, že má malý důchod, aby si našel nějakou práci, třeba vrátného, z toho mezi nimi vznikaly hádky, hlavně kvůli penězům, není pravda, co uvedl žalobce, že ona má milence, to je lež. Pokud žalobce tvrdil, že ona je urážela, vyhrožovala, mlátila, takto taky není pravda, není pravda ani to, že údajně žalobcům vyhrožovala, že do domu nastěhuje cikány, pokud u soudu žalobce uvedl, že chtěla„ shrábnout 2 000 000 Kč“, takto také není pravda, byl to jen návrh právního zástupce na uzavření dohody o vypořádání spoluvlastnictví a též SJM, není ani pravda, že jejich dcery měly z ní strach, není ani pravda, že žalobce se snažil, aby v domě zůstaly. Na domě vázlo i věcné břemeno užívání bytu ve prospěch žalobce, po exekuci zavedené na žalobce, došlo k dohodě o zrušení práva věcného břemene užívání bytu žalobce jako oprávněného, zůstalo jen věcné břemeno práva užívání bytu pro žalobkyni.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]) soud zjistil, že od roku [rok] do domu v [obec] už ani nechodil, protože z chování žalované a jejího bývalého manžela [celé jméno žalovaného] pochopil, že si nepřejí, abych do domu chodil, fyzicky mu nikdo nebránil, aby zašel za sestrou nebo jejím bývalým manželem, ale z okolností vyrozuměl, že si to žalovaná a její manžel nepřáli, osobně žádný konflikt nebo incident mezi žalovanou a žalobci neviděl, viděl nějaké podlitiny, které měla žalobkyně na krku a na paži, na jaře [rok] - [měsíce], [anonymizováno], žalobkyně mu telefonovala, že byla napadena svým synem nebo někým, žalobkyně mu v tom telefonátu sdělila, že je po útoku rozrušena, takže pro ni do [obec] zajel, vyzvedl ji na hlavní cestě u restaurace, zavezl ji k sobě domů, říkal, ať se uklidní, doporučil jí, ať si zranění nechá lékařsky ošetřit, nejeli hned k lékaři, když se žalobkyně uklidnila, zavezl ji zpátky zpět do [obec]. V roce [rok] na podzim jej žalobkyně požádala o výměnu zámku v jejich bytě v přízemí domu, v roce [rok] se od sestry dozvěděl o problémech v domě, sestra mu tehdy řekla, že ji její syn [jméno] napadl a také, že ji syn [jméno] vzal všechny věci od auta a také auto. Jinak ví z předchozí doby, než mezi účastníky začaly problémy, že vztahy se jevily jako dobré, zhoršily se později.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]) soud zjistil, že od podzimu [rok] vůbec nedocházela do bydliště žalobkyně z důvodu zhoršených vztahů, žalovaná i její manžel dávali najevo svým postojem a tím jak se tvářili, že jim jejich přítomnost v domě v [obec] není příjemná, s žalobkyní byla v dennodenním styku ať už telefonicky nebo osobně, vždy to bylo tak, že její manžel přijel pro žalobkyni a odvezl ji k nim domů, od léta [rok] v domě žalobkyně v [obec] nebyla, žádný konflikt mezi účastníky v její přítomnosti nikdy neviděla, žalobkyně se jí svěřovala, je detailně informována, žalobkyni doporučila, aby si vedla nebo pořídila nějaký záznam, zvukový nebo obrazový, měla možnost několikrát vidět záznam útoku jejího syna na výsostném území žalobkyně, kdy ona v pozici vleže je synem napadána a to nejenom verbálně ale i brachiálně, a za ním stojí vnučky a žalovaná. Byl to záznam zvukový a obrazový na mobilním telefonu, viděla ještě několik záznamů, kdy se jednalo o konflikty mezi žalovanou a jejím bývalým manželem vůči žalobkyni za účasti vnuček, kdy kromě toho, že tam byl křik, se tam vyskytovaly i velice hrubé nadávky, od roku [rok] se výrazně změnilo chování žalované vůči žalobkyni a žalobci, nastal zlom mezi žalovanou a žalobkyní, doporučila žalobkyni, aby na invektivy žalované nereagovala, aby se s ní přestala bavit. Poslední fáze pokračovala až k roku [rok], kdy napadl znovu bývalý manžel žalované žalobkyni, ona jí doporučila, že se nemá nechat týrat, ale má se svým bývalým manželem přijmout nějaká řešení, včetně toho, aby podali žalobu na odvolání daru. Žalobkyně měla psychický blok, protože nechtěla situaci v rodině zveřejňovat, ona ji přesvědčila k tomu, aby začali vážně uvažovat o žalobě na vrácení daru, v té době se žalobkyně obávala o svůj život, verbální útoky byly běžné, ale bála se fyzických útoků, proto ji doporučila, aby se ve svém bytě zamykala, pokud neměla klíče, tak si ke dveřím svého bytu dávala botník, od žalobkyně ví, že měla strach žádat o finanční prostředky, které vznikly z přeplatků za energie, žalobkyně platila žalované částečnou úhradu na zálohách na energie, neměla o tom potvrzení, tak ji doporučila, aby si vedla evidenci, ví ze sdělení žalobkyně, že žalovaná se svým tehdejším manželem to odmítli, žalovaná pověřila své dcery, aby k žalobcům chodily vybírat peníze na zálohy na energie, dle vyjádření žalobkyně její vnučky nepodepisovaly převzetí peněz. Informace má od žalobkyně, jejího manžela a také od zaměstnanců z [právnická osoba], žalobkyně se ji svěřila, že uvažovala o sebevraždě, bylo to v roce [rok]. Žalobkyně ji informovala v podstatě kontinuálně, vždy po tom, co se něco událo, potřebovala pomoc a podporu a ona jí to poskytovala. Ví z vyprávění od žalobkyně, že jí žalovaná nedovolila užívat sušák na prádlo umístěný na zahradě, proto si musela žalobkyně pořídit svůj, žalobkyně si také pořizovala židličku na zahradu, přitom jí sdělila, že žalovaná jí zakázala sedět v pergole na zahradě, problémy se sušákem a pergolou byly asi v roce [rok] nebo [rok].

16. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] ([anonymizováno] [role v řízení]) soud zjistil, že mu žalovaná i jeho bratr [celé jméno žalovaného] zakazovali, aby tam jezdil, osobně žádný konflikt mezi jeho rodiči a žalovanou a bratrem [jméno] neviděl, ale viděl nevoli žalované a bratra [jméno], když tam dojel, nepřáli si, aby do domu za rodiči chodil, to mu řekli, byl svědkem slovních útoků, když bratr [jméno] řval na něj nebo na matku, bratr měl z něj strach, protože on by s ním udělal pořádek, ale matka mu to zakázala, protože věděla, že by to nedopadlo dobře. Matka byla napadena, od ní ví, že to bylo ze strany žalované a jeho bratra [jméno], byly to slovní útoky, ale i 3 fyzické útoky, to ji vždy potom viděl, měla modřiny a podlitiny na ruce a na tváři, potom, co se o těch útocích od matky dozvěděl, dojel, chtěl ji odvézt na ošetření k lékaři, ale matka to nechtěla, tak ji odvezl k němu domů. Matka mluví vždycky pravdu, nemusela se mu svěřovat, viděl to na místě, to mu stačilo k tomu, aby si udělal obrázek o poměrech v domě, řekla mu, že garáž nemohou užívat, protože je z ní žalovaná a její bývalý manžel vyhodili, auto tedy museli parkovat jinde, jiné osoby k rodičům na návštěvu určitě nechodily, to ví určitě, ví od matky, že i její bratr [příjmení] nemohl chodit za rodiči na návštěvu. S mamkou se stýkal pravidelně, s otcem méně, od roku [rok] je to„ kurevsky špatné“, v předchozím období bylo běžné, že přišel do domu, zašel za rodiči, po roce [rok] už měl zákaz chodit do domu.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) soud zjistil, že se všemi účastníky měla dobré sousedské vztahy, se všemi se bavila po sousedsku, žalobkyni navštěvovala i u ní doma, sousedé měli krásnou zahradu, žalobkyně měla na zahradě zeleninový záhon, pak se něco stalo, ten záhon byl zrušen, tak jí já dávala zeleninu ze své zahrádky, neví, proč došlo ke zrušení toho záhonku na zeleninu, žalobkyně ji naznačovala, že v domě jsou nějaké neshody, říkala, že žalovaná si nepřeje, aby na té zahradě měla záhon na zeleninu, taky říkala, že nemůže chodit do altánku, tak si pořídila stolek a seděla u mého plotu. [příjmení] [jméno] (žalovaná) vyčítala žalobkyni, že pes jí ničí trávu, před třemi lety jsme dělali kanalizaci ve svém domě, přitom byly nějaké rány, pak jí říkala žalobkyně, že dostala od žalované vynadáno, že to tříská ona. Vztahy u sousedů byly napjaté, musely tam být hádky, někdy tam byl kravál, nikdy ale přímo neslyšela, o co šlo. Po celou dobu, co jsou sousedé, běžně chodila za žalobkyní do jejího bytu asi jednou měsíčně, nebylo v tom žádné časové pravidlo, zpravidla k žalobkyni zašla do bytu, když jí něco nakoupila nebo jí donesla léky. Návštěvy se odehrávaly v bytě u žalobkyně, na zahradu nechodily. V tom bytě bylo teplo. Žalobkyně jí říkala, že žalovaná jí vyčítá, že spotřebuje hodně vody, když nalévá psovi do misky, ona žalobkyni nabídla, že ji vodu pro psa do misky nalije. To se dělo pravidelně, pes si na to zvykl, takže často se stalo, že si o tu vodu zaštěkal. Žalobkyně ji řekla, že si žalovaná nepřeje, aby žalobkyně přijímala návštěvy cizích osob, její návštěvy ji zakazovány nebyly. Žalobkyně se ji svěřila, že ji napadl syn, ví, že byla potom i u lékaře, podruhé, co ví od žalobkyně, jí syn napadl pepřovým sprejem, též pak byla u lékaře. Ví, že žalobci měli auto, bylo napsané na syna [jméno], ale [jméno] auto prodal. S tím autem značky Škoda jezdil žalobce, to auto parkovalo před barákem v zahradě, mladí měli své auto v garáži. Změna začala, když se mělo synovi žalobců [jméno] narodit dítě, ona neví, ale působilo to na ni jako nějaká žárlivost, snad že ti mladí, tj. žalovaná a její bývalý manžel, se domnívali, že když se narodilo dítě synovi [jméno], tak už nebudou žalovaná s jejím manželem v takové pozornosti od žalobců jako v době předchozí. Po té změně, která nastala, na ni žalobkyně působila jako zdrcená. Viděla, že žalobkyně měla modřiny asi před dvěma lety, modřiny měla na ruce a v oblasti krku. Jednou viděla, jak se žalovaná s dcerami stěhují z domu, měly plné auto a odjížděly, podruhé pak viděla, že k domu dojela policie, neví z jakého důvodu. Na dotaz, kdo se se staral o zeleninovou zahrádku u účastníků svědkyně uvedla, že se nejednalo se o nějakou zahrádku, ale jeden dřevěný truhlík, ve kterém si žalobkyně pěstovala nějakou zeleninu, pak jí žalobkyně řekla, že paní [jméno] jí řekla, že si to nepřeje, že je to nehezké, tak se to muselo zrušit. V pergole u žalobců seděla možná jednou nebo dvakrát, [celé jméno žalobce] měli na zahrádce nasazené bonsaje, to bylo pěkné, pak zjistila, že bonsaje už tam nejsou a je tam zaseta tráva, proč k tomu došlo, že bonsaje byly zrušeny, neví.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]) soud zjistil, že před třemi lety do domu v [obec] přijel s manželkou, zastavil před brankou, žalovaná zařvala:„ co tady zase chcou“, žalobkyně přišla za nimi před branku, a sdělila, že nemohou dál, že mají nějaké spory mezi sebou, tj. mezi žalobci a žalovanou, sedli do auta a odjeli. Nějaký jiný konflikt osobně nezažil. Z počátku byly vztahy dobré, i on s manželkou a dětmi k nim jezdili, navštěvovali se, asi před třemi, čtyřmi lety po té události se přestali navštěvovat, od té doby tam nebyli, s bratrem jsem byl v telefonickém kontaktu, setkával jsem se s bratrem a jeho manželkou u jeho sestry, párkrát se potkali v [místo]. Dozvěděl se od švagra [jméno] [příjmení], že v soužití mezi účastníky jsou obrovské problémy, kdy mu sdělil, že žalobkyně byla dokonce napadena [celé jméno žalované], údajně i fyzicky, věděl tedy, že vztahy mezi účastníky v tom domě byly špatné.

19. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] (původně žalovaného – dříve manžela žalované a syna žalobců) soud zjistil, že svědek označil soužití s manželkou v období od roku [rok] až do jejího odstěhování za„ hrozné, šílené, manželka jej šikanovala, manipulovala s ním po celou dobu, to co řekla, on dělal, ve skutečnosti je to bezcitná bestie a hyena, nadávala mu do blbečků, do kriplů a do hrbáčů“, zařídila mu invalidní důchod za peníze u MUDr. [příjmení], psychiatra se sídlem v [obec], dala mu peníze 2 000 Kč a taštičku s alkoholem, zařídila, aby nemusel pracovat, teď má malý důchod, hledá si práci, ale může dělat jenom 4 hodiny denně, dvacet let byla manželka perfektní, je pravda, že žalobkyni nastříkal do očí pepřový sprej, rodičům sebral auto a prodal, v období od roku [rok] žalobkyně nemohla chodit do altánku, po zahradě, manželka žalobkyni všechno vyškubala, byly tam bonsaje, všechno to manželka vyházela do popelnice, on s tím tenkrát souhlasil,„ musel držet hubu, protože by doma bylo peklo“, manželka by mu neuvařila apod. Žalobci s žalovanou vycházeli dobře do roku [rok] nebo [rok]. Od roku [rok] došlo ke změně, neví, z jakého důvodu, manželka se začala chovat jinak než v předchozím období, žalobci se chovali pořád stejně, neví, v čem byla příčina, proč se manželka začala chovat k žalobcům po té předchozí době jinak, hlavně se to začalo kvůli psa labradora, došlo ke konfliktu kvůli placení vody, také všechny přeplatky z plynu si manželka nechávala, z auta, co rodičům ukradl a prodal, přišla nějaká vratka pojistného 1 800 Kč, místo aby manželka ty peníze vrátila jeho rodičům, tak si za to koupila varnou konvici. Vulgární výrazy byly používány častěji, manželka také vyhazovala návštěvy, řvala na něj, co tu dělají, posílala jej dolů, ať jdou pryč, on v té době s tím, co požadovala manželka souhlasil, jedině kdo k nim mohl přijít, byla sousedka. K vytápění domu uvedl, že manželka třeba přišla z práce a hned vypla topení, říkala„ vemte si mikinu“, když přišly její kamarádky nebo její rodina, tak topení jelo nonstop, bylo tam třeba 24 stupňů, to jí vadilo. Rodiče si stěžovali, že je jim zima, manželka na to řekla„ ať si vezmou bundu nebo mikinu, nebo ať spí v teplákách“, byla přitom vulgární, už byla alergická na jeho rodiče asi tak tři roky, nejradši by jim nasypala jed, manželka celou rodinu rozdělila, žárlila na jeho bratra, že se jim narodila dcera, a že tam jeho rodiče za bratrem jeli. Žalobkyně nemohla žalobkyně chodit do altánku a na zahradu proto, že jeho manželka říkala„ já jsem paní domu, vy se mě budete ptát, co můžete dělat“, přitom neinvestovala do baráku ani korunu a jemu vyčítala, že má malý důchod. Došlo k fyzickému konfliktu v domě, chytil žalobkyni pod krkem na chodbě a tlačil ji na futra a sprostě jí nadával, došlo k tomu proto, že mamka mu říkala, jestli se nestydí, že jí prodal auto. Stávalo se častěji, že vulgární výrazy ve vtahu k žalobkyni používala žalovaná, ale on také, chodil dolů k rodičům jak do [ulice] banky, žalobkyni se už omluvil za to sprosté nadávání. Žalobkyně musela parkovat se svým autem značky Fabia venku před domem, nikoliv před plotem, ale v prostoru u domu, venku musela parkovat s tím autem proto, že manželka řekla, že v garáži bude parkovat ona, posbírala ovládače od garáže a měla přístup do garáže jenom ona, pak on udělal kravál s manželkou, že musí nechat jeden ovládač na chodbě, aby se také dostal do garáže, jejich auto pak stávalo v garáži a auto od rodičů stávalo venku. Přeplatky ze zaplacených záloh za energie chodily na účet manželce, on chtěl pořídit něco na zahradu, nemohl ale nic pořídit, protože žalovaná s tím nesouhlasila a všechny přeplatky si nechávala a jemu nedala taky nic, poslední přeplatek činil asi 15 000 Kč z dodávek plynu, on měl účet u [ulice] banky, na jeho účet nechodilo nic, bylo to posíláno od innogy na účet manželky. Manželka nedovolila žalobkyni internet, říkala, že se nic vrtat v domě nebude, přijel pan od internetu, řekl, že to povede tak, že to vidět nebude, udělal ten internet k rodičům, manželka byla za advokátem, po schůzce manželka internet povolila. Žalobkyně si musela vyřizovat internet vlastní, protože žalovaná změnila kódy a hesla na internetu v domě, měla za to, že má slabý signál. K incidentu z [datum] uvedl, že šel z horního bytu ven před dům kouřit, mamka vyšla, on jí zabavil auto, nepůjčoval jí ho, mamka mu řekla, jestli se nestydí, že okrádá důchodce, on jí slušně řekl:„ ty pičo“ a nastříkal do očí pepřák, neví, zda tehdy byla doma jeho manželka. Třikrát byl prohledáván byt žalobců, byl jsem tam on, manželka i obě dcery v bytě jeho rodičů v době jejich nepřítomnosti, vždy se to dělalo, když rodiče odjeli za jeho bratrem do [obec] – [část obce], vešli do bytu, tehdy ještě byl přístupný, nebyl uzamčen, šňupali všude, v celém bytě rodičů, kde mají peníze, on našel peníze v úložném prostoru postele v obýváku, tam našel svazek peněz, to ani nepočítal, žalobkyně asi týden nebo 14 dnů po té události nechala vyměnit zámky od bytu, poznala, že tam hrabali. Ty události se staly v roce [rok], byli u toho všichni, tzn. on, manželka i jejich dcery. V období od [měsíc] [rok] až do odstěhování manželky hradili údržbu a opravy v domě jeho rodiče, neví už, co konkrétně hradili. On se necítí se jako invalida, manželka mu řekla, že mu zařídí invalidní důchod, zařídila to za peníze v obálce panu doktorovi, má invalidní důchod od roku [rok],„ panaroidní schizofrenie je jediná nemoc, na kterou dostanete důchod, na psychiatrii jim můžete říct, co chcete, oni to zapíšou, dají vám prášky a injekce, jaké léky beru, to nevím“. [značka automobilu] [jméno] od rodičů prodal v [společnost] za 117 000 Kč, přes 40 000 Kč se použilo na tu dovolenou v [světadíl], zbytek peněz mu žalovaná sebrala, že to potřebuje na letní a zimní gumy a ještě chtěla koupit sedačku, já jsem nepředpokládal, že se chtěla rozvést, 70 000 Kč z prodeje [jméno] zůstalo, ty peníze si nechala manželka. K prohlášení, sepsaném advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], svědek uvedl:„ Není to pravda, do domu se neinvestovala ani koruna, kdybychom měli ty peníze, tak si pořídíme barák“, pravda je to, co uvádí dnes, že za celou dobu co je s manželkou, investoval 25 000 Kč na opravu omítek, nic víc se neinvestovalo, jenom se dělala běžná údržba apod., chodil dolů k rodičům pro peníze, všechno se pořizovalo z peněz jeho rodičů. Dcery nežádaly odstěhování z [obec] do [obec].

20. Soud nemá za prokázáno, že by se žalovaná v době od [měsíc] [rok] do [datum] (kdy byla žalované doručena výzva k vrácení daru ze dne [datum]), dopustila ve vztahu k žalobcům těch jednání, která jsou uvedena ve výzvě k vrácení daru a která mají odůvodnit požadavek žalobců na vrácení daru. Nemá za prokázáno, že by se žalovaná v uvedeném časovém období dopustila ve vztahu k žalobcům <b>a) vulgárních i fyzických útoků</b> (svědkyně [jméno] a [jméno] [příjmení], které žily v domě do odstěhování do [obec], to popírají, naopak vypověděly, že iniciátorem hádek byla žalobkyně, k fyzickému útoku na žalobkyni došlo jedině ze strany syna žalobců; údajné na mobil nahrané záznamy žalobkyně o útoku syna žalobců [jméno] na žalobkyni, o nichž vypověděla svědkyně [příjmení] a které se měly uskutečnit v přítomnosti žalované a jejich dcer, nebyly k důkazu předloženy, nadto by opět dosvědčovaly jednání toliko syna žalobců, nikoliv žalované), <b>b) omezování vstupu na zahradu, zákaz sázení zeleniny a květin, zlikvidování keřů a stromů</b> (z výpovědí svědkyň [jméno] a [jméno] [příjmení] plyne, že žádný takový zákaz žalobcům vydán nebyl, na zeleninové zahradě většinou pracovala žalovaná, z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] – sousedky plyne, že její poznatky o tom, že žalobkyně nemůže chodit do altánku a údajně žalovaná nedovolí nalévat psovi vodu a nepřeje si, aby přijímala návštěvy, má opět jen z toho, co svědkyni sdělila sama žalobkyně, pokud jde o tvrzené zlikvidování keřů a stromů, bylo prokázáno, že byly odstraněny dva poškozené stromy na zahradě proto, že byly poškozené pro pomočování od psa, skalka na zahradě zůstala), <b>c) zákazu přijímání návštěv</b> (svědkyně [jméno] a [jméno] [příjmení], které žily v domě do odstěhování do [obec] potvrdily, že žádný takový zákaz vydán nebyl, žalobci přijímali návštěvy, výpověď svědka [celé jméno žalovaného], že žalovaná„ vyhazovala návštěvy“, soud hodnotí s výhradou i s ohledem na rozpornost jeho výpovědi), <b>d) vypínání topení, i když je venku chladno</b> (z výpovědí má soud za prokázáno, že ovládání topení se nacházelo v chodbě v přízemí domu, přístup k němu měli žalobci, mohli je tedy ovládat, zapnout je apod., lze mít za prokázáno, že k vypínání topení ze strany žalované, jejího manžela [celé jméno žalovaného] či dcer žalované docházelo, když pociťovali, že je tzv.„ přetopeno“ – žalobci si však mohli topení zapnout, sousedka potvrdila, že v bytě žalobců bylo teplo), <b>e) navádění [celé jméno žalovaného] k útokům na žalobce</b> (svědkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] to popírají, výpověď žalobce, že syn žalobců [celé jméno žalovaného] napadl žalobkyni„ na popud žalované“, hodnotí soud pod zorným úhlem toho, že žalobce již v úvodu svého výslechu ke vztahům mezi účastníky za dobu od [měsíc] [rok] paušálně uvedl:„ Bylo to tak, jak u jednání uvedla moje manželka“), <b>f) zadržování finančních částek za platby plynu, vodného a stočného</b> Darovací smlouvou se zřízením věcného břemene sice žalobcům založila právo věcného břemene, nicméně žalobci již toto právo zaniklo a v rozhodné době od [měsíc] [rok] do [datum] již žalobci toto právo nesvědčilo (žalobci bylo právo věcného břemene zrušeno, což souviselo s dluhem žalobce vůči němu i exekučně vymáhaným). Z uvedené darovací smlouvy se zřízením věcného břemene tak sice svědčí žalobkyni právo věcného břemene dle čl. V. smlouvy, spočívající v doživotním bezplatném právu bytu v domě, smlouva však podle soudu nezakládá právo na bezplatné služby spojené s bezplatným užíváním bytu v rozsahu ve smlouvě popsaném. Pokud se účastníci v určitém dohodnutém poměru podíleli na placení záloh na služby a při vrácení příp. přeplatků pak došlo k dohodě o způsobu, jakým se s příp. přeplatkem naloží, nejedná se o porušení práva žalobkyně z věcného břemene. Soud má přitom za prokázané, že přeplatky z vyúčtování za plyn sice žalovaná a její manžel žalobcům nevraceli, z rozdílných svědeckých výpovědí nelze dospět k jednoznačnému závěru, zda došlo k dohodě o použití přeplatků na dohodnutý účel, anebo zda žalovaná (a její manžel) přeplatky zadržovali proti vůli žalobkyně, <b>g) neposkytnutí ošetření a pomoci v době nemoci a stáří</b> (svědkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] to popírají, naopak svědkyně potvrzují tvrzení žalované, že pomoc poskytovala sama a v době po získání řidičských oprávnění za pomoci svých dcer, které vozily žalobkyni k lékaři, výpověď svědka [celé jméno žalovaného] hodnotí soud celkově jako rozpornou s ohledem na dříve jím potvrzované skutečnosti a jeho nyní„ zcela nový náhled“ poté, co se z žalovaného účastníka stal svědek a od návratu žalované a jejich dcer z dovolené v [světadíl] a - ač dříve se před žalobkyní zastával manželky a tvořili rodinu – nyní vypovídá v rozporu s dříve uváděnými a i v listinách doloženými skutečnostmi). Lze uzavřít, že asi od roku [rok] docházelo ke zhoršení vztahů zejména mezi žalobkyní b) a žalovanou, přičemž nevhodné chování je vzájemně přičítáno vždy druhé straně. Při hodnocení svědeckých výpovědí soud vycházel zejména z toho, co uvedly dcery žalované [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] (vnučky žalobců a dcery žalované), ty jediné ze svědků v domě přebývaly a věděly, jaké jsou mezi účastníky vztahy, nadto před eskalací konfliktů mezi účastníky měly zcela zřejmě dobrý vztah i k žalobcům – jejich dědečkovi a babičce, soud nevidí důvod, proč právě jejich vylíčení vztahů mezi účastníky by nemělo být věrohodné. Sám žalobce potvrdil, že vztahy byly dobré do [datum] (slavili narozeniny, dávali si dárky, atd., z čehož lze dovodit, že pokud si dávali dárky a spolu slavili různé události, vzájemné vztahy tak musely být přinejmenším uspokojivé). Žalobkyně potvrdila, že vztahy byly dobré do [měsíc] [rok] (její tvrzení uvedená v uvedeném přestupkovém spise [sp. zn.] [anonymizováno] [rok]). Svědek [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]) měl informace pouze od ní, podle jeho vyjádření do domu docházel, nikdo mu nebránil v docházení do domu. Svědkyně [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]) sama uvedla, že je iniciátorkou soudního řízení, vše však ví taktéž pouze zprostředkovaně od žalobkyně, pokud uváděla, že byly natočeny nějaké záznamy, tak tyto k důkazu předloženy nebyly. Tato svědkyně od roku [rok] v domě podle jejího vlastního vyjádření vůbec nebyla. Svědkyně [příjmení] ([anonymizováno]) uvedla, že jsou sousedé, do domu za žalobkyní běžně docházela, nikdo jí nebránil v docházení do domu, jak tvrdila žalobkyně, tato svědkyně navíc potvrdila, že i v zimě bylo v bytě žalobců teplo, což vyvrací další tvrzení žalobkyně která tvrdila, že jí žalovaná vypíná topení, trpí tak zimou, apod. Výpověď svědka [celé jméno žalovaného] (syna žalobců) nutno hodnotit i s přihlédnutím k jeho předchozím postojům, kdy nejprve sám vystupoval na straně manželky (žalované), sám byl původně též žalovaným, nyní vystupuje v zájmu svých rodičů, ke změně jeho postoje a příklonu na stranu žalobců došlo až po návratu žalované s dcerami z dovolené v [světadíl], svědek trpí psychickou nemocí (paranoidní schizofrenií), na pro něj nepříjemné dotazy vůbec neodpovídal (protokol o jeho výslechu u jednání ze dne [datum]), nebo se odpovědím vyhýbal, v řadě jeho tvrzení jsou zjevné rozpory či dokonce zjevné nepravdy, např. tvrdil při svém výslechu před soudem, že si za peníze z prodeje osobního motorového vozidla [značka automobilu] (vozidlo, které bylo psáno na něj, ale dle jeho vyjádření mělo být fakticky vlastněno rodiči) jeho dcery zakoupily vozidlo [značka automobilu], a tím měl být on a jeho rodiče údajně připravováni žalovanou o peníze, tvrdil, že vozidlo [značka automobilu] bylo dcerou [jméno] zakoupeno cca 3 roku před prodejem uvedeného vozidla a tudíž nemohly být finance z prodeje použity na koupi vozidla, které již bylo dávno zakoupeno, tvrdil, že žalovaná do nemovitostí neinvestovala„ ani korunu“, později při svém výslechu připustil, že byla investována částka do 25 000 Kč, přitom potvrzení ze dne [datum] (již za trvání manželství žalované a svědka), sepsané JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, prokazuje, že měla být investována částka cca 1 100 000 Kč, resp. jiná obdobná nemalá částka. Pokud později při svém výslechu svědek uvedl, že prohlášení sepsané JUDr. [jméno] [příjmení], které podepsal před uvedeným advokátem jak svědek, tak i oba žalobci, je údajně nepravdivé. Z tohoto úhlu pohledu tak nutno dovodit, že svědkova tvrzení jsou uváděná účelově, když vyjádření a listiny si odporují. Tento svědek navíc sám znevěrohodňuje oba žalobce, když tvrdí, že tito před advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sepsali a podepsali nepravdivé prohlášení. Svědek [celé jméno žalobce] (syn žalobců) osobně žádný konflikt mezi žalobci a žalovanou a bratrem [jméno] neviděl, tvrdil jen nevoli žalované a bratra [jméno], když k rodičům dojel, byl svědkem slovních útoků, když jeho bratr [jméno] řval na matku, informace o napadání a útocích bratra [jméno] na matku měl od matky, svěřovala se mu, že garáž nemohou užívat, protože z garáže ji žalovaná a její bývalý manžel vyhodili, auto tedy museli parkovat jinde, po roce [rok] už měl zákaz chodit do domu. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] ([anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]) popsal, že při jedné návštěvě, kdy nebyli vítáni (žalovaná na ně zařvala„ co tady chcou“), žalobkyně b) přišla před branku, a sdělila mu, že nemohou dál, že mají nějaké spory mezi sebou, tj. mezi žalobci a žalovanou, nešli tedy dál, sedli do auta a odjeli. Nějaký jiný konflikt osobně nezažil.

21. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky byly zpočátku dobré, později – snad i pod vlivem okolností, způsobenými psychickou nemocí (paranoidní schizofrenií) syna žalobců [celé jméno žalovaného] – došlo k jejich zhoršení, soud má za prokázaný atak [celé jméno žalovaného] na žalobkyni, docházelo k jistým neshodám mezi účastníky při užívání rodinného domu a zahrady, ale nebylo prokázáno, že by ze strany žalované došlo k nějakému jednorázovém jednání, které by svou intenzitou mělo představovat hrubé porušení dobrých mravů, ani k soustavnému a dlouhou dobu trvajícímu závadnému jednání žalované vůči žalobcům. Žalobci měli přístup do garáže v suterénu domu, došlo – li pak tomu, že v garáži bylo umístěno jiné auto než auto žalobců ([jméno], kterou [celé jméno žalovaného] údajně proti vůli žalobců prodal), bylo to jednání přičitatelné spíše právě [celé jméno žalovaného], nikoliv žalované).

22. Pokud jde o právní hodnocení, soud věc posuzoval podle ust. § 630 obč. zák. č. 40/1963 Sb. v jeho znění účinném do 13. 12. 2013. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nového občanského zákoníku) totiž platí, že - není-li dále stanoveno jinak - řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Žalobci uplatněný nárok se proto podle soudu řídí dosavadní hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, když k uzavření předmětné darovací smlouvy došlo dne [datum] a právní účinky vkladu vlastnického práva podle této smlouvy vznikly dnem [datum]. Právní poměry z uvedené darovací smlouvy vznikly za předchozí právní úpravy a podmínky jeho zrušení jsou nedílnou součástí tohoto vztahu, proto je třeba použít komplexně úpravu darování v zákoně č. 40/1964 Sb., tj. v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013. Použití nové úpravy by nedůvodně zasáhlo do již založených právních vztahů (poměrů). Dárce dar poskytuje a příjemce přijímá za určitých podmínek včetně možnosti zrušení vztahu a k aplikaci nové právní úpravy není s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. žádný prostor.

23. Podle ust. § 630 obč. zák. č. 40/1963 Sb. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Jak vyplývá z komentáře k uvedenému ustanovení, je z jeho dikce zřejmé, že k zániku darovacího vztahu dojde na základě dvou na sebe navazujících právních skutečností, a sice z chování obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušujícího dobré mravy, a jednostranného právního úkonu dárce, jímž po obdarovaném požaduje vrácení daru. Předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru však není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu (je-li uskutečněno jedním činem) nebo soustavnost a dlouhou dobu (například fyzické napadání, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci apod.).

24. Po posouzení skutkových zjištění podle uvedeného ust. § 630 obč. zák. soud dospěl k závěru, že žalovaná se nedopustila jednání vytýkaných jí ve výzvě k vrácení daru, nejsou tak naplněny podmínky pro vrácení daru, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud v odstavci II. výroku podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, vůči žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 86 390 Kč Náklady žalované sestávají z nákladů za první řízení před okresním soudem, za řízení před odvolacím soudem a za nové řízení před okresním soudem. A) Náklady za první řízení před okresním soudem činí 70 818 Kč a sestávají: - z odměny advokáta 49 600 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za celkem 16 plných úkonů právní služby po 3 100 Kč, a to za převzetí věci a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] ([časový údaj] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. = 3 úkony), účast u jednání soudu dne [datum] ([časový údaj] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. = 2 úkony), účast u jednání soudu dne [datum] ([časový údaj] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. = 2 úkony), účast u jednání soudu dne [datum] ([časový údaj] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. = 3 úkony), účast u jednání soudu dne [datum] ([časový údaj] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. = 2 úkony), další podání soudu ze dne [datum] se závěrečným návrhem, - dále z 16 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu za uvedené úkony právní služby, tj. 4 800 Kč, - dále z náhrady za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč (celkem 18 započatých půlhodin náhrady za promeškaný čas šesti cestami právního zástupce žalované k soudu v [obec], vždy z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec], tj. 18 x 100 Kč), - z náhrady cestovného za použití vozidla [značka automobilu] [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,9 litrů benzínu Natural [číslo] km, základní sazbě náhrady 4,10 Kč/km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 33,10 Kč/litr, obojí dle vyhl. č. 333/2018 Sb. k jednáním soudu v roce 2019 při ujetí celkem 320 km – náhrada činí 1 937 Kč, - z náhrady cestovného za použití vozidla [značka automobilu] [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,9 litrů benzínu Natural [číslo] km, základní sazbě náhrady 4,20 Kč/km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 32 Kč/litr, obojí dle vyhl. č. 358/2019 Sb. k jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec]) při ujetí 64 km – náhrada činí 390 Kč, - z částky 12 290,67 Kč jako náhrady DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného, když ten je registrovaným plátcem DPH. Po zaokrouhlení činí náhrada nákladů řízení částku 70 818 Kč. B) Náklady za první řízení před odvolacím soudem činí 10 477 Kč a sestávají: - z odměny advokáta dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 2 plné úkony právní služby po 3 100 Kč, a to za vyjádření k odvolání žalobců a účast u jednání soudu dne [datum] a jeden poloviční úkon za účast při vyhlášení rozhodnutí dne [datum], tj. 2,5 x 3 100 Kč, tedy 7 750 Kč, - dále ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu za uvedené úkony právní služby, tj. 900 Kč, - z částky 1 816,50 Kč jako náhrady DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů. Po zaokrouhlení činí náhrada nákladů řízení před odvolacím soudem částku 10 477 Kč. C) Náklady za další řízení před okresním soudem činí 5 095 Kč a sestávají: - z odměny advokáta dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za účast u jednání soudu dne [datum] ve výši 3 100 Kč, - z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu za uvedený úkon právní služby, - dále z náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč (celkem 4 započaté půlhodiny náhrady za promeškaný čas cestou právního zástupce žalované k soudu z [obec] do [obec] a zpět, tj. 4 x 100 Kč), - z náhrady cestovného za použití vozidla [značka automobilu] [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,9 litrů benzínu Natural [číslo] km, základní sazbě náhrady 4,40 Kč/km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 27,80 Kč/litr, obojí dle vyhl. č. 589/2020 Sb. za cestu k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] při ujetí celkem 68 km – náhrada činí 411 Kč, - z částky 884,31 Kč jako náhrady DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného, když ten je registrovaným plátcem DPH. Po zaokrouhlení činí náhrada nákladů za další řízení před okresním soudem řízení částku 5 095 Kč.

26. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalobci jsou povinni náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované.

27. Soud neshledal důvod k aplikaci ust. § 150 o.s.ř., když má za to, že zde nejsou okolnosti, které by odůvodňovaly právo na náhradu nákladů řízení žalované nepřiznat. Žaloba o vrácení daru je prostředkem mimořádně razantním a pokud se žalobci rozhodli k tomuto úkonu (který ve své podstatě při vyhovění žalobě způsobuje jakési„ vyvlastnění“ žalované) přistoupit, museli být srozuměni, že v případě neúspěchu vzniknou žalované náklady spojené s právním zastoupením ve sporu.

28. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. v odstavci III. výroku tak, že neúspěšné žalobce zavázal k povinnosti zaplatit státu částku 2 697,50 Kč, tj. náklady ze vzniklého svědečného.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle zásady, že tuto stanoví u peněžitého plnění do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).