38 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , IČO bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. anonymizováno . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o ochranu rušené držby

I. Žalovaná je povinna zdržet se jakýchkoliv dalších zemních prací na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] v prostoru jejich vzájemné hranice.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna navézt zpět základové kamenivo, zeminu a zahradnickou fólii a tím znovuvybudovat podélný svah na pozemku - zahradě parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] od obnažené palisády směrem k hranici s pozemkem - ostatní plochou parc. [číslo] v témže katastrálním území a obci, až do úrovně tohoto pozemku - ostatní plochy parc [číslo] se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal proti žalované ochrany rušené držby. Uvedl, že je vlastníkem pozemku – zahrady parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] na tomto pozemku a souvisejících pozemcích dlouhodobě podniká v oboru poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybnikářství, lesnictví a myslivost a má tam zřízenou provozovnu, žalovaná je vlastnicí pozemku – ostatní plochy parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] přičemž z titulu vlastníka provozuje své podnikání na předmětném pozemku a souvisejících nemovitostech, tedy na adrese [obec a číslo]. Aktuální podoba části žalobcova pozemku, která hraničí s uvedeným pozemkem žalované, vznikla na základě rozhodnutí odboru životního prostředí [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], čj. [anonymizováno] [číslo obč. průkazu] [číslo] ze dne [datum], jedná se o upravený, pozvolný svah zakrytý zahradnickou fólií, v části tohoto svahu se nachází palisáda, vybudovaná v minulosti žalovanou bez souhlasu majitele pozemku a žalobci není známo, že by její stavba byla někdy veřejnoprávně schválena, což nepřímo vyplývá i z uvedeného rozhodnutí o odstranění stavby. Spodní část svahu přitom žalobce vybudoval jako poslední, a to za mimo jiné i ze základového kameniva, došlo k tomu v situaci, kdy se část kůlů palisády samovolně zbořila a zbytku evidentně hrozilo totéž, od té doby celý předmětný svah žalobce drží a užívá jako oporu úrovně zbývající části předmětného pozemku a navazujících nemovitostí. Dne [datum] žalobce náhodně zjistil, že je část uvedeného svahu k části znovu obnažené palisády odbagrovávána jemu neznámou osobou, k dotazu mu bylo sděleno, že je realizován pokyn [anonymizována dvě slova] žalované. Na místo se z jeho popudu dostavila policejní hlídka a bez jeho popudu také [anonymizována dvě slova] žalované, od něj se dozvěděl, že hodlá v uvedené činnosti nadále pokračovat, vyjádřil názor, že koná na vlastním pozemku a v zájmu zabránění samovolného sesuvu svahu žalobce, nebral v potaz námitky, že tím odstraňuje stav, který tu už pár let pokojně existuje, navíc tak činí na žalobcově pozemku bez vědomí žalobce a jeho souhlasu. Dne [datum] zjistil, že ve večerních či nočních hodinách předešlého dne skutečně došlo k dalším pracím u hranic žalobcova pozemku a navazujícího pozemku parc. [číslo] to konkrétně ze strany pozemku žalované parc. [číslo] konkrétně k odřezání sloupků plotu žalované, došlo k tomu tedy rovněž v místě svahu, z toho vyvozuje žalobce, že žalovaná hodlá v narušování pokojného stavu pokračovat. Z uvedeného má žalobce za to, že žalovaná narušila pokojný stav spočívající v existenci zemních úprav zajišťujících rovnováhu mezi úrovní pozemku žalobce a žalované, žalobce je přesvědčen, že tak žalovaná učinila na žalobcově pozemku, avšak i kdyby snad nějakou nepatrnou částí zasahoval do pozemku žalované, tak žalovaná neučinila před započetím prací nic k tomu, aby verifikovala své přesvědčení o průběhu společné hranice, případně aby předem své plány probrala s žalobcem jako majitelem sousedního pozemku. Oproti proklamaci žalované, že tím míní zabránit sesuvu svahu na svůj pozemek, má žalobce za to, že ve skutečnosti vytvořila nebezpečí zborcení zbytku již tak narušené palisády a tím sesuvu celého žalobcova pozemku a narušení všech staveb v jeho okolí, žalovaná tedy svou činností spíše zamýšlí cokoliv jiného, než proklamuje, a to bez ohledu na žalobcovu držbu vlastnictví a na stávající poměry v daném prostoru. Proto se žalobce domáhá ochrany podle ust. § 1007 odst. 2 občanského zákoníku.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum], doručeném soudu [datum] a do rukou rozhodujícího soudce teprve dne [datum], navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Na svou obranu proti žalobě uvedla, že nárok v žalobě uplatněný neuznává, je vlastníkem pozemku parc. [číslo] který je jedním z pozemků tvořících celý komplex zámeckého areálu ve [obec], budova zámku [adresa], stojící na parc. [číslo] přilehlého zámeckého parku je nemovitou kulturní památkou, v areálu a přilehlé zámecké restauraci se konají ročně desítky svateb a jiných akcí, v zámeckém parku se z uvedených důvodů pohybuje značné množství osob a povinností žalované je zajistit jejich bezpečnost, a k uvedeným nemovitostem je tak žalovaná povinna chovat se s péčí řádného hospodáře. Zmíněný svah žalobce dlouhodobě ohrožoval svým neodborným provedením a bezprostředním nebezpečím sesuvu zeminy a kameniva pozemky žalované a osoby na nich se pohybující, o nebezpečnosti a nutnosti úprav svahu a jeho řádného zabezpečení zástupce žalované opakovaně telefonicky i před svědky žalobce informoval, bohužel bez sjednání nápravy ze strany žalobce. Žalovaná chce v příštím roce [rok] zpřístupnit celý park a zámek široké veřejnosti, je tak předpoklad zvýšeného pohybu velkého množství osob i na předmětném pozemku parc. [číslo] park je již celý rok předmětem nutných úprav a oprav tak, aby byla zajištěna bezpečnost pohybujících se osob, v průběhu oprav byl zjištěn také špatný stav svahu (k tomu na důkaz předložila barevnou fotografii ze str. [číslo] publikace [název] [název] [název] [název] [název] [název] a další barevné fotografie pod [číslo]) s tvrzením, že dokumentují špatné provedení a nedostatečné zabezpečení svahu prohnilými dřevěnými kůly. Z důvodu aktuálního stavu svahu, který bezprostředně ohrožoval majetek žalované i bezpečnost osob pohybujících se na jejich pozemcích, byla žalovaná nucena zabezpečit svůj pozemek proti hrozícímu nebezpečí (zabezpečení provedla na své náklady tak, že vyhrnula fólii, odkopala část svahu, který se neustále i po odkopání části sypal na její pozemek, po dostatečném odkopání a zabránění dalšímu sypání následně svah zabezpečila betonovým 4 tunovým panelem) a následně hodlá po vánočních svátcích celou záležitost oficiálně řešit s příslušným stavebním úřadem. Žalovaná rovněž odkázala na protokol o trestním oznámení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a skutečnosti v něm uvedené, v něm [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] [pozice] žalované vylíčil svou verzi skutkového stavu věci ohledně vodní nádrže na pozemku žalobce, jejího odstranění žalobcem, zvýšení pozemku žalobce oproti pozemku zámeckého parku, umístění fóliových skleníků na pozemku žalobce a o tom, že [datum] rozhodl o nadzvednutí plachty, kterou bylo zakryto úpatí svahu pozemku souseda (žalobce); při tom se začal sypat návoz kameniva, hlíny a návoz, návoz chtěl odkrýt až na původní dřevěnou asi 10 – 15 let starou opěrnou provizorní palisádu, kterou vystavěl se souhlasem žalobce, ale zjistil, že z koncové části pravděpodobně žalobce již v minulosti odebral vodorovné dřevěné kulakové vzpěry a kamenivo a návoz se pořád sypal dál, dále již ale vodorovné vzpěry byly a zde již šikmě tvarovaný zvýšený pozemek držela tato palisáda dál, odkop provedl v délce cca 15 metrů, aby mohl projet nákladní technikou.

3. Soud o věci rozhodl bez jednání, když podle ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. je nutno rozhodnout v zákonem stanovené lhůtě do 15 dnů od zahájení řízení ([datum]) a nebyl tak časový prostor k nařízení jednání a tomu, aby soud mohl provést dokazování (kromě listinných důkazů, předložených účastníky) i případně dalšími důkazy. Konečně tyto případné další důkazy účastníci ani blíže neoznačili (oba uvedli toliko„ s výhradou dalších důkazů“), žalovaná navrhla důkaz svědeckou výpovědí jejich pracovníků, aniž ovšem uvedla personálie osob navržených ke svědecké výpovědi. Soud tedy při zjišťování skutkového stavu vycházel jednak z žalobcem předložených listinných důkazů, jednak z listinných důkazů označených a předložených žalovanou a další důkazy z důvodů uvedených neprováděl. Konečně - podle ust. § 178 o.s.ř. - se soud v tomto řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, což musí prokázat žalobce. Otázku vlastnického práva v tomto řízení soud vůbec neřeší, když k tomu je určeno„ klasické“ civilní soudní řízení sporné. V tomto okamžiku soud poskytuje ochranu pouze poslednímu pokojnému stavu, který byl jednáním žalované narušen, což ostatně žalovaná ve svém vyjádření k žalobě sama potvrdila, když uvedla, že učinila zásah do svahu (vyhrnula fólii, odkopala část svahu v délce cca 15 metrů …), tedy konala prováděním zemních prací s použitím mechanizačních prostředků na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] v prostoru jejich vzájemné hranice. Žalovaná sice v obraně proti žalobě tvrdila, že konala prováděním zemních prací„ v dobré víře, kdy se snažila na svém pozemku zamezit nebezpečí, které svým neodborně provedeným zásahem způsobil žalobce“, soud má nicméně z vlastního vylíčení žalované v jejím vyjádření, že se jedná o stav dlouhodobý, když žalovaná uvedla, že„ zmíněný svah žalobce dlouhodobě ohrožoval pozemky žalované a osoby na něm se pohybující“. Nešlo tedy o stav akutní, který by vyžadoval okamžitého zásahu v zájmu bezprostředního předejití újmě na životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (ve smyslu předcházení vzniku újmy dle ust. § 2900 o.z.), nýbrž přinejmenším stav již delší dobu trvající. Za této situace bylo na místě, aby žalovaná – měla-li za to, že stav svahu na pozemku žalobce (nastolený rozhodnutím vodoprávního úřadu o odstranění vodní nádrže na pozemku žalobce) – ohrožuje její pozemky, ba dokonce osoby na pozemcích se pohybující, se obrátila podnětem na příslušný stavební či jiný úřad, v jehož pravomoci je řešení udržovacích prací na stavbě za situace, kdy jejich provedení může negativně ovlivnit zdraví osob, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání /podle ust. § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona takové udržovací práce na stavbě vyžadují ingerenci příslušného stavebního úřadu/. Konečně i sama žalovaná nakonec v závěru svého vyjádření připouští, že hodlá celou záležitost řešit s příslušným stavebním úřadem. K tomu ale přistupuje až v situaci, kdy se již prováděním zemních prací dopustila rušení žalobcovy držby.

4. K prokázání poslední držby a jejího rušení žalovanou žalobce předložil soudu listiny, a to rozhodnutí o odstranění stavby, vydané odborem životního prostředí [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Průvodní zprávu a Souhrnnou technickou zprávu stavby„ Odstranění stavby [ulice] nádrž – hospodářská nádrž“, vyhotovenou zpracovatelem [právnická osoba] pro žalobce jako stavebníka v [datum] [rok], katastrální situační výkres z této dokumentace z [datum] [rok] s legendou (bouraná nádrž a úpravy terénu svahováním), sdělení žalobce odboru výstavby [stát. instituce] ze dne [datum], dále fotodokumentaci, dokládající stav odstraňování části svahu, kopii katastrální mapy a katastrální mapy s ortofotem z místa (parc. [číslo] v k.ú. [obec] s vyznačením místa aktuálního provádění zemních prací žalovanou). Žalobce dále předložil soudu úřední záznam o podání vysvětlení, sepsaný Policií ČR, krajským ředitelstvím policie [územní celek], územním odborem [obec], obvodním oddělením [obec] dne [datum].

5. Žalobce, který je dle doloženého výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku podnikatelem, podnikajícím mimo jiné v oboru poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybnikářství, lesnictví a myslivost s provozovnou s názvem [název], [PSČ] [obec], tak svá tvrzení o rušené držbě prokázal, když: Z veřejně přístupné aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků – zahrady parc. [číslo] ostatní plochy parc. [číslo] obou v k. ú. a obci [obec], jak je to zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro uvedené katastrální území a obec. Z téže aplikace vyplývá, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku – ostatní plochy parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], jak je to zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro uvedené katastrální území a obec a tato skutečnost je ostatně mezi účastníky nesporná. Z rozhodnutí o odstranění stavby, vydaného odborem životního prostředí [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] - [číslo], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (pravomocné od [datum]), jakož i podkladové dokumentace k tomuto rozhodnutí (Průvodní zprávy a Souhrnné technické zprávy stavby„ Odstranění stavby [ulice] nádrž – hospodářská nádrž“, vyhotovené zpracovatelem [právnická osoba] pro žalobce jako stavebníka v [datum] [rok]), má soud za prokázáno, že žalobci bylo odborem životního prostředí [stát. instituce] povoleno odstranění vodního díla„ vodní nádrže“ na jeho pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], rozhodnutí obsahuje popis stavby (odstranění zemní nádrže vyložené hydroizolační fólií), v něm je mimo jiné uvedeno, že„ zemní jímka vodní nádrže bude dosypána zeminou na kótu 330,15 – 330,30 Bpv. Stávající dřevěné bednění pod vzdušnými svahy nádrže bude zachováno. Na upravený terén bude položena zahradnická fólie.“ V podmínkách pro odstranění stavby je mimo jiné uvedeno, že stavba bude odstraněna podle dokumentace bouracích prací ověřené v řízení o odstranění stavby, vyhotovené [právnická osoba] v [datum] [rok] a bude zachováno stávající dřevěné bednění pod vzdušnými svahy nádrže na severní a východní straně. Předmětné rozhodnutí tedy povolilo odstranění vodní nádrže na pozemcích žalobce, přičemž ovšem bylo rozhodnuto o zachování do té doby stávajícího dřevěného bednění pod vzdušnými svahy odstraňované nádrže s tím, že na upravený terén bude položena zahradnická fólie. Tím uvedený vodoprávní úřad stanovil podmínky k nastolení stavu, který měl být v místě zachován po odstranění vodní nádrže coby vodního díla: po odstranění vodní nádrže má být zachováno„ svahování“, tj.„ stávající dřevěné bednění pod tzv. vzdušnými svahy nádrže na severní a východní straně“, tedy palisády při řešení výškového rozdílu pozemku, na němž byla odstraňovaná vodní nádrž a pozemků v jeho okolí. Žalobce tak prokázal své tvrzení pod bodem III. žaloby, že aktuální podoba části jeho pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], která hraničí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, byla nastolena uvedeným pravomocným rozhodnutím vodoprávního úřadu, tedy že se jedná o upravený pozvolný svah zakrytý zahradnickou fólií. Na podporu svého tvrzení o tom, že spodní část svahu vybudoval, žalobce doložil své sdělení stavebnímu úřadu – odboru výstavby [stát. instituce] ze dne [datum], jímž stavebnímu úřadu sděluje, že opěrná zeď z dřevěných klád na jeho pozemku - parcele parc. [číslo] se v délce cca 20 m dne [datum] zhroutila (prohnilé kůly se samovolně zbortily) a celý poškozený násyp jeho firma na vlastní náklady cca [částka] zabezpečila, aby nemohlo pokračovat sesouvání svahu. Z úředního záznamu o podání vysvětlení, sepsaného Policií ČR, krajským ředitelstvím policie [územní celek], územním odborem [obec], obvodním oddělením [obec] dne [datum], soud zjistil, že žalobce jako oznamovatel učinil oznámení, v němž popisuje stav jeho pozemku – zahrady parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že na zahradě je zástavba skleníku (pod parc. [číslo]), pozemek parc. [číslo] je jako plocha uzpůsoben do vodorovné roviny z důvodu výsadby a závlahy rostlin a tato plocha má směrem k zámku dosti vysoké převýšení, které na samém konci činí 3,2 metru a tato plocha byla takto uzpůsobená podle rozhodnutí odboru životního prostředí [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], původně na samém konci byla vodní plocha, tato se zasypala a terén dal dle tohoto rozhodnutí do takové podoby, v jaké je dnes, on přitom dodržel hranice svých pozemků, došlo k zasypání vodní nádrže a„ vysvahování“ žalobcova pozemku podle projektu, dřevěná palisáda zůstala neodstraněna na jeho pozemku a nakonec ji podle projektové a schválené dokumentace překryl kamenivem a„ sesvahoval“, konec svahu je ještě na jeho pozemku, po dobu 6 roků byl klid a dne [datum] v odpoledních hodinách zjistil, že mu minibagr odbagrovává svah na jeho pozemku tak, že odkryl původní dřevěnou palisádu v délce 15 až 20 metrů, došlo ke krádeži kameniva z kameninového návozu, svažitý pozemek se dostal do nestabilní situace, kdy hrozí jeho sesunutí a zmaření žalobcovy investice do pěstebních ploch. Žalobcem předložený katastrální situační výkres z dokumentace odstranění vodní nádrže z [datum] [rok] s legendou (bourané nádrže a úprav terénu svahováním), fotodokumentace a kopie katastrální mapy a katastrální mapy s ortofotem z místa pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] s vyznačením místa aktuálního provádění zemních prací prokazují tvrzení žalobce o obnažení svahu v tvrzeném místě a tam započatých zemních pracích.

6. Listiny předložené žalovanou, a to fotografie [číslo] jakož i fotografie ze str. [číslo] publikace [název] [anonymizována tři slova], dokumentují stav na rozhraní parcel parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] v prostoru jejich vzájemné hranice, obnažení předmětného svahu coby součástí stavební úpravy nastolené uvedeným rozhodnutím vodoprávního úřadu a umístění panelu u svahu, z protokolu o trestním oznámení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil vylíčení skutkového stavu [pozice] [anonymizováno] žalované ([datum] rozhodl o nadzvednutí plachty, kterou bylo zakryto úpatí svahu pozemku žalobce; při tom se začal sypat návoz kameniva, hlíny a návoz, návoz chtěl odkrýt až na původní dřevěnou asi 10 – 15 let starou opěrnou provizorní palisádu, kterou vystavěl se souhlasem žalobce, návoz se pořád sypal dál, dále již ale vodorovné vzpěry byly a zde již šikmě tvarovaný zvýšený pozemek držela tato palisáda dál, odkop provedl v délce cca 15 metrů, aby mohl projet nákladní technikou).

7. Podle ust. 1007 odst. 1 občanského zákoníku, byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Podle ust. 1007 odst. 2 občanského zákoníku vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Podle ust. § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

8. Žaloba na ochranu držby, v níž je někdo svémocně rušen, slouží k neprodlenému zachování či obnovení dosavadního faktického stavu. Proto je soudu stanovena lhůta pro rozhodnutí 15 dnů od zahájení řízení a proto se soud v řízení omezuje pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Z listinných důkazů předložených žalobcem vyplývá, že žalobce dosud užíval svůj pozemek – zahradu parc. [číslo] tento pozemek byl při odstranění vodní nádrže uzpůsoben v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu tak, že terén byl upraven do podoby podle schválené pravomocným rozhodnutím, dřevěná palisáda (dřevěné bednění) zůstala neodstraněna na žalobcově pozemku, byla překryta kamenivem a sesvahována. Tímto způsobem tedy žalobce držel vlastnické právo. Žalovaná pak tím, že bez jakéhokoliv informování žalobce a bez jakéhokoliv veřejnoprávního projednání započala s konáním zemních prací na svahu na pozemku žalobce a v odkrývání dřevěné palisády (slovy citovaného rozhodnutí -„ dřevěného bednění pod vzdušnými svahy nádrže“), narušila dosavadní pokojný stav, čímž se po právní stránce dopustila svémocného rušení dosavadní žalobcovy pokojné držby vlastnictví. Otázku vlastnického práva v tomto řízení soud vůbec neřeší; k tomu je určeno„ klasické“ civilní soudní řízení sporné. V tomto okamžiku soud poskytuje ochranu pouze poslednímu pokojnému stavu, který byl jednáním žalované evidentně narušen.

9. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené v ust. § 1008 odst. 1 občanského zákoníku (žalobce tvrdil a doložil, že o rušení své držby se dověděl dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum]), soud žalobě v části, v níž se domáhá, aby žalovaná byla povinna zdržet se jakýchkoliv dalších zemních prací na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] v prostoru jejich vzájemné hranice vyhověl. Soud tedy žalobě vyhověl v části, jímž se posesorní žaloba domáhá preventivní ochrany proti dalšímu provádění zemních prací, za situace, kdy se žalovaná bez náležitého opodstatnění, domluvy se žalobcem a veřejnoprávního projednání dopustila rušení žalobcovy držby vlastnictví.

10. Oproti tomu část posesorní žaloby, v níž se žalobce domáhá obnovení původního stavu (navezení zpět základového kameniva, zeminy a zahradnické fólie a tím znovuvybudování podélného svahu na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] od obnažené palisády směrem k hranici s pozemkem parc. [číslo] v témže katastrálním území až do úrovně tohoto pozemku, soud za daného zjištěného stavu zamítl, když jednak je mezi účastníky sporné, kdo způsobil současný stav narušeného svahu (zda žalovaná svým přiznaným zásahem, anebo tento stav byl způsoben vlivem činnosti žalobce na jeho pozemku (umístění fóliových skleníku, nedostatečná údržba svahu), jednak daná zjištěná situace vyžadující udržovací práce na stavbě vyžaduje již ingerenci příslušného stavebního úřadu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v odstavci III. podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl ve věci úspěch toliko částečný.