38 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum trvale bytem adresa žalované o zaplacení 10 521 Kč s příslušenstvím I. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 521 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 521 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 479,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 11. 11. 2020, domáhala vůči žalované zaplacení částky 10 521 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 521 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to z titulu dluhu na úhradách za služby spojené s nájmem bytu. Tvrdila, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o dispozici 1+1 a celkové výměře 24,9 m2 s příslušenstvím. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Dle [článek] [anonymizováno]) bylo sjednáno nájemné ve výši 6 300 Kč a měsíční záloha na úhradu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 850 Kč. Nájem byl však ukončen dohodou ke dni [datum]. Za rok [rok] vznikl nedoplatek na službách v celkové výši 18 070 Kč, přičemž žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě poměrné výše odpovídající době trvání nájmu za rok [rok] ve výši 10 521 Kč. Žalobkyně vyúčtování zaslala na poslední známou adresu žalované, tj. na adresu pronajímaného bytu. Nicméně již předtím vyúčtování zasílala e-mailem a k úhradě žalovanou vyzývala prostřednictvím messengerové komunikace, přičemž žalovaná sama uvedla, že s dluhem počítala. Právní zástupce žalobkyně dne [datum] odeslal žalované advokátní výzvu, v níž po žalované požadoval úhradu neuhrazeného nedoplatku za služby. I přes výzvu ze strany žalobkyně i právního zástupce nebylo ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila řádně a včas, vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, které požaduje v zákonné výši ode dne následujícího dni, ke kterému končila splatnost za nedoplatek na službách.

2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen.

3. Žalovaná, ač usnesením vyzvána, aby se k žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila.

4. K jednání, nařízenému na den [datum], se nikdo z účastníků, ani právní zástupce žalobkyně nedostavili. Neúčast žalobkyně a jejího právního zástupce byla předem písemně omluvena s tím, že souhlasila, aby bylo rozhodnuto v jejich nepřítomnosti. Žalovaná svou nepřítomnost neomluvila.

5. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; provedl dokazování listinami, které ve věci předložila žalobkyně, a to: - nájemní smlouvou, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem na straně jedné a žalovanou jako nájemcem na straně druhé dne [datum], - vyúčtováním služeb a provozu domu za dobu od [období] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], - potvrzením pošty z [datum], - vyúčtováním jednotlivých položek služeb za období [období] [anonymizována dvě slova] [datum], - messenger komunikací mezi žalobkyní a žalovanou, - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty ze dne [datum], přičemž z provedeného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Soud má za prokázáno, že nájemní smlouvou, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem na straně jedné a žalovanou jako nájemcem na straně druhé, pronajala žalobkyně žalované bytovou jednotku [číslo] o dispozici 1 + 1 o celkové výměře 24,9 m2 s příslušenstvím, nacházející se v budově na adrese [ulice a číslo], postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] – [část obce] [územní celek], na ulici [ulice] v [obec], a to na dobu určitou, počínaje dnem [datum] do [datum], na základě nájemní smlouvy byla žalovaná oprávněna k užívání předmětného bytu a zároveň se zavázala platit nájemné ve výši 6 300 Kč a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 850 Kč měsíčně na účet žalobkyně ve smlouvě uvedený. Nájem mezi účastnicemi byl však ukončen dohodou ke dni [datum]. Za rok [rok] vznikl nedoplatek na službách v celkové výši 18 070 Kč, jak žalobkyně prokázala jednak vyúčtováním služeb a provozu domu za dobu od [období] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] a vyúčtováním jednotlivých položek za období od [období] [anonymizováno] [datum], tento dluh za služby (dodávka tepla, teplé vody, studené vody a elektřiny společných prostor), vyčíslený ve vztahu k žalované najaté bytové jednotce, činí 10 521 Kč. Z messengerové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou lze mít za prokázáno, že žalovaná, ač byla srozuměna s povinností dluh z vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu uhradit, tak neučinila, a to ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], zaslané žalované doporučenou poštou. Přitom žalovaná netvrdila, natož, aby prokázala, že by na tento dluh žalobkyni cokoliv uhradila.

6. Podle ust. § 1970 obč. zák. č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná je proto dále - vedle dluhu z nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu - povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 1. 9. 2020 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

7. Podle ust. § 2201 cit. občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle ust. § 2251 odst. 1 cit. občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

9. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení, jakož i další ustanovení o nájmu bytu (§ 2235 a násl. cit. obč. zák) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že byla uzavřena platná nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaná užívala předmětný byt na dobu určitou, obdobně bylo prokázáno, že žalované bylo doručeno vyúčtování služeb za dobu skutečného užívání předmětného bytu. K ukončení nájmu došlo na základě dohody ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že by žalobou požadované a smluvně sjednané plnění na úhradách za služby spojené s nájmem bytu zaplatila, zavázal ji soud k zaplacení dlužné částky 10 521 Kč s příslušenstvím na zákonném úroku z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 7 479,20 Kč, sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši 800 Kč, dále z nákladů na právní zastoupení, a to odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění ze dne 27. 10. 2020 a podání žaloby) po 1 540 Kč podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (advokátní tarif), paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z odměny a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 1 159,20 Kč podle ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem této daně. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 7 479,20 Kč.

11. Podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou k povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. O lhůtě k peněžitému plnění bylo rozhodnuto podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.