38 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , omezeně svéprávná trvale bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Opava sídlem adresa žalované o zaplacení 44 830 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni: A) částku 28 260 Kč - s kapitalizovanými úroky ve výši 6 364,87 Kč, - s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 378,25 Kč, - se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do zaplacení, - s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do zaplacení, B) částku 5 100 Kč - s kapitalizovanými úroky ve výši 1 412,97 Kč, - s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 499,84 Kč, - se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 927,61 Kč od [datum] do zaplacení, - s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 3 927,61 Kč od [datum] do zaplacení, C) částku 11 470 Kč - s kapitalizovanými úroky ve výši 3 876,18 Kč, - s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 374,42 Kč, - se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 833,19 Kč od [datum] do zaplacení, - s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 8 833,19 Kč od [datum] do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč k rukám opatrovníka žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] a postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní příslušnosti dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení: A) částky 28 260 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, B) částky 5 100 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným a C) částky 11 470 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, to vše z titulu jí postoupených úvěrových pohledávek, vzniklých na základě smluv o spotřebitelském úvěru. K prvnímu uplatňovanému nároku (sub A) tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 940 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 630 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 21 000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 8 280 Kč. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 28 260 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 21 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 260 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 364,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 378,25 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 000 Kč od [datum] do zaplacení. K uplatňovanému nároku (sub C) tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 220 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 690 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 833,19 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 28 550 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 470 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 833,18 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 636,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 876,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 374,42 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 833,19 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 833,19 Kč od [datum] do zaplacení. K uplatňovanému nároku (sub B) tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3 927,61 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 5 340 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5 100 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 927,61 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 172,39 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 412,97 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 499,84 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 927,61 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 927,61 Kč od [datum] do zaplacení. Ke všem třem uplatňovaným nárokům žalobkyně shodně tvrdila, že před uzavřením uvedených smluv posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovanou uzavřeny předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka, žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Pro případ, že by soud shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně upozornila, že předmětné smlouvy byly uzavřeny po nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětných smluv (§ 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb.).

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu, zda na žalobě trvá poté, co byla informována o omezené svéprávnosti žalované, uvedla, že žalovaná převzala finanční obnos ve výši 21 000 Kč, resp. 23 000 Kč, resp. 6 000 Kč od právního předchůdce žalobkyně, a to při uzavření uvedených smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] [číslo] pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaná nebyla schopna platně uzavřít předmětné smlouvy a nebyl jí tedy přiznán v žalobě uplatněný nárok z titulu těchto smluv, pak doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě tak, že má nárok na vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutém plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně tj. ve výši vyčerpaného a nevráceného úvěru, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčky v celkové výši 50 000 Kč, žalovaná celkem zaplatila 42 170 Kč, na půjčené prostředky nebylo tedy zaplaceno celkem 7 830 Kč, žalobkyně tak má nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 7 830 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 830 Kč od podání žaloby, tj. od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení alespoň ve výši zaplaceného soudního poplatku.

3. Opatrovník žalované ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] nároky ze spotřebitelských smluv vznesené žalobkyní v její žalobě neuznal. Uvedl, že žalovaná je osobou se značně omezenou svéprávností (od roku 2016), pobírající invalidní důchod, trpí trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou a je dlouhodobě v neuspokojivé sociální situaci. Dle posouzení znalce z oboru psychiatrie je žalovaná mj. nestabilní, maladaptivní, emočně a afektivně labilní, sociálně slabou osobností se sklonem k emočním a afektivním dekompenzacím i v situacích relativně běžné psychosociální zátěže, nemůže samostatně nakládat s finančními prostředky nad rámec určený soudním rozhodnutím ani spravovat své jmění, aniž by ji hrozila závažnější újma, tento stav se aktuálně jeví být neměnný, se spíše nepříznivými vyhlídkami do budoucna, její faktický zdravotní stav je dlouhodobý, bezpochyby předcházel datu uzavření předmětných neplatných spotřebitelských smluv - soudě zejména z toho, že řízení o svéprávnosti bylo zahájeno již v roce 2011 - viz v tomto spise založené psychiatrické znalecké posudky. Dle obsahu žaloby mělo dojít k uzavření všech předmětných spotřebitelských smluv dokonce až po omezení svéprávnosti soudem, tudíž není pochyb o absolutní neplatnosti všech předmětných spotřebitelských smluv. Všechny předmětné spotřebitelské smlouvy původně uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jsou od počátku neplatné a žalované tak nemohly vzniknout žádné závazky v nich, popř. v žalobě, uvedené. K transferu peněz mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo mezi lety 2016 -2017, což bezpochyby značí uplynutí promlčecí doby pro právo na vydání bezdůvodného obohacení, pročež žalovaná pro tento dílčí žalobní nárok namítá promlčení v plném rozsahu. V případě, že by právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčeno nebylo, nesouhlasí s jakýmkoliv příslušenstvím či náklady v souvislosti s předmětným bezdůvodným obohacením, jelikož žalobkyně coby entita z oblasti finančnictví a pohledávek, nadána předpokládanou dostatečnou právní odborností v podobě zastoupení advokátem, nebyla schopna správně kvalifikovat (co do právní povahy a platnosti) a vyčíslit svůj případný nárok vůči žalované, taktéž nebyla schopna adekvátním, nikoliv pouze formálně minimálním, způsobem žalovanou, případně skrze jejího opatrovníka řádně kontaktovat. Jelikož se žalobkyně o správně kvalifikovaném, potažmo zformulovaném nároku dosud zmínila jen v hypotetické/alternativní rovině pouze v procesním úkonu adresovaném soudu a contrario nikoliv v hmotněprávním úkonu adresovanému/akceptujícímu přímo žalované, má žalovaná za to, že splatnost pro vydání předmětného bezdůvodného obohacení, pokud by hypoteticky nebylo promlčeno, stále nenastala. Pro případ, že by soud žalobkyni, byť jen z části vyhověl jejím původním nebo doplněným žalobním nárokům, má za to, že v předmětném případě jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro to, aby soud nepřiznal náhradu nákladů žalobkyni (důvody spatřuje zejména v osobě a situaci žalované). Pro případ, že by soud v případě, byť jen částečného úspěchu žalobkyně rozhodl nepostupovat podle § 143 o.s.ř. nebo podle § 150 o.s.ř. a rozhodl by náklady řízení žalobkyni přiznat, navrhuje, aby soud event. přiznal žalobkyni náhradu nákladů pouze maximálně ve výši soudního poplatku.

4. Soud pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen, přičemž vycházel z obsahu spisu a listin, které ve věci předložila žalobkyně.

5. Soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti uvedených spotřebitelských úvěrových smluv, když žalovaná byla již rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna nakládat s majetkem a finančními prostředky přesahujícími částku 4 000 Kč, není schopna uzavírat smlouvy s opakujícím se peněžitým plněním, není schopna uzavírat kupní, darovací, nájemní, pojistné či obdobné smlouvy kromě běžných záležitostí každodenního života, trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, duševní porucha spolu s nepříznivou strukturou osobnosti podstatně snižují její volní a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu chování, nemůže samostatně nakládat s finančními prostředky, nemůže spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažnější újma). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud prodloužil dobu omezení svéprávnosti žalované na pět let od právní moci rozsudku. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], odvolána z funkce opatrovníka žalované, omezené ve svéprávnosti, do které byla jmenována rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a soud jmenoval žalované omezené ve svéprávnosti opatrovníkem Statutární město Opava. Za situace, kdy žalovaná předmětné úvěrové smlouvy uzavírala v době po pravomocném omezení její svéprávnosti uvedeným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], šlo o neplatné právní ujednání, ke kterému nebyla způsobilá (§ 581 o. z.).

6. Za těchto okolností by tak byl obecně dán důvod k vypořádání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2993 o. z. Přesto soud požadavku žalobkyně, aby žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit žalobkyni (jako nástupkyni po původním věřiteli, která„ úvěrové pohledávky“ za žalovanou postoupením nabyla) nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.

7. Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1292/2021:„ pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba zvážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy.“ Jak vyplývá z tohoto rozhodnutí, výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 1 a 3 o. z., rozhodnutí IV. ÚS 4206/18 a I. ÚS 2617/11). V zásadě objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporující dobrým mravům (viz rozhodnutí NS ČR, např. 28 Cdo 2113/16, 28 Cdo 1836/17, 28 Cdo 129/2019). Mají-li být při posouzení, zda argumentem rozporu s dobrými mravy má být odepřen výkon práva, musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti, za nichž byly dané spotřebitelské smlouvy o poskytnutí hotovostních úvěrů, ohledně nichž se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, uzavřeny. V daném případě má soud za to, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení není v souladu s dobrými mravy. Je nutno přihlédnout k okolnostem, za kterých byly uvedené tři smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem (společností [právnická osoba]) a žalovanou uzavřeny. Dle žádostí o zápůjčky (karty zákazníka) bylo ve všech případech jednáno mezi obchodní zástupkyní původního věřitele [jméno] [příjmení] a žalovanou [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně měla při zkoumání úvěruschopnosti žalované zjištěno, že ta je poživatelem důchodu od ČSSZ. Již to mělo být signálem pro původního věřitele, resp. jednajícího obchodního zástupce, aby řádně zkoumal, zda je namístě takovéto osobě úvěr poskytnout a uzavřít s ní úvěrovou smlouvu, nadto opakovaně. Pokud žalobkyně tvrdila, že při uzavírání úvěrové smlouvy mělo být postupováno tak, že žalovaná měla komunikovat s obchodní zástupkyní žalobkyně, pak pokud takto skutečně bylo postupováno, musela by obchodní zástupkyně zjistit, že postupem, kterým mělo k uzavření úvěrových smluv dojít, toho žalovaná nebyla schopna. Všechny tyto okolnosti uzavírání úvěrových smluv tak musí jít k tíži žalobkyně, když to byla právě ona, která měla být obezřetná při uzavírání smlouvy s žalovanou, tedy osobou, která trpí mentální retardací, je emočně a efektivně labilní, sociálně slabou osobností se sklonem k emočním a afektivním dekompenzacím v situacích relativně běžné psychosociální zátěže, které sama nezvládá. Přesto tatáž obchodní zástupkyně původního věřitele uzavřela se žalovanou v relativně krátkém časovém období tři úvěrové smlouvy. Je nutno zohlednit, že šlo o spotřebitelský vztah, v němž je namístě ochrana slabší strany, kdy osoby s psychosociálním postižením vedoucím až k omezení svéprávnosti patří mezi zvlášť zranitelné osoby, u nichž je třeba případné zásahy do jejich základních práv vnímat velmi citlivě. Žalobkyně tak musí nést odpovědnost za to, že bez náležitého prověření byly žalované poskytnuty tři spotřebitelské úvěry. Jak vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019„ …u spotřebitelských vztahů vzniklých v riskantním prostředí obchodování s úvěry nelze přenášet veškerá rizika pouze na spotřebitele, který je oproti poskytovateli úvěru v postavení slabší strany. To platí zvlášť u tak zranitelných skupin, jak jsou lidé s psychosomatickým postižením a omezenou svéprávností či jednající v duševní poruše, kteří by se v opačném případě mohli stát terčem nepoctivých poskytovatelů spotřebitelských úvěru. Pak v takovémto případě je nutno zvážit, zda uplatněný nárok na uplatnění bezdůvodného obohacení je v souladu s dobrými mravy.“ 8. Soud tak uzavřel, že nárok žalobkyně, pokud se domáhá vydání bezdůvodného obohacení po žalované na základě neplatně uzavřených smluv s žalovanou, je v rozporu s dobrými mravy, a to právě s ohledem na shora uvedené.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu jí vzniklých nákladů. Náklady žalované potřebné pro účelné bránění práva sestávají z paušální náhrady ve výši 300 Kč za písemné podání soudu (vyjádření k žalobě) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.