38 C 46/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Dluh z úvěru poskytnutého [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum], č. [anonymizováno] [číslo] a vedeného [právnická osoba] jako úvěr č. [bankovní účet], se přikazuje rovným dílem žalobkyni (1/2) a žalovanému (1/2).

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 664 Kč a) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, b) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně: - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 363 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně proti žalovanému domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů s tvrzením, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], společné jmění manželů tedy zaniklo dne [datum], přičemž dosud nebylo účastníky vypořádáno, na vypořádání se účastníci nejsou schopni dohodnout, přestože se žalobkyně snažila vyřešit vypořádání dohodou na základě opakovaných návrhů, které zaslala žalovanému s předžalobní výzvou. Žalovaný se k výzvě žalobkyně nevyjádřil a na společný dluh nezaplatil po rozvodu manželství účastníků žádnou splátku. Žalobkyně před podáním žaloby učinila žalovanému nabídku smírného řešení v podobě vypořádání zaniklého společného jmění manželů převzetím společného dluhu a sjednáním povinnosti žalovaného vypořádat společné jmění manželů částkou ve výši 342 108 Kč bez soudního sporu. Za trvání manželství účastníci nenabyli žádnou nemovitou věc, předmětem vypořádání nejsou žádné movité věci, které zůstaly v užívání toho z účastníků, který je měl u sebe v okamžiku zániku společného jmění manželů. Součástí společného jmění je to, co nabyli oba manželé společně za trvání manželství, tedy i dluh vzniklý z úvěru od [právnická osoba], čerpaný na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum], č. [anonymizováno] [číslo].

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že s žalobou nesouhlasí. S žalobkyní je od loňského roku rozvedený,„ odkazuje na rozsudek, kde žalobkyně uvedla ve vyrovnání, že si nejsou nic dlužni, neví a nechápe proč majetkové vyrovnání řeší žalobkyně až po roce a půl a proč toto neuvedla u rozvodového řízení, během manželství pomohl žalobkyni umořit její hypotéku na byt, ve kterém společně bydleli, tím, že kompletně vyklidil byt, který měla po svém otci, a připravil ho na prodej, toto své tvrzení podkládá fotodokumentací v příloze, pokud by soud potřeboval jakoukoliv informaci, jak byt vyklízel a připravoval, může se spojit telefonicky se svým bývalým zaměstnavatelem o podrobný výpis GPS, protože k vyklizení bylo použito služební auto z firmy, kde byl zaměstnán, žaloba ze strany žalobkyně je záměrná a účelová, protože žalobkyně jak již jemu, tak jeho přítelkyni, sdělila, že nikdy nechtěla být rozvedena“.

3. Před zahájením jednání žalobkyně podáním ze dne [datum] změnila žalobu tak, že se z titulu vypořádání zaniklého společného jmění manželů domáhala rozhodnutí, aby: a) dluh z úvěru, poskytnutého [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo], byl přikázán rovným dílem žalobkyni (1/2) a rovným dílem žalovanému (1/2), b) žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 664 Kč se zákonným úrokem z prodlení: z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 3 354 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud změnu žaloby připustil.

5. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač žaloba s usnesením s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, mu byly doručeny již dne [datum] a předvolání k jednání mu bylo doručeno prostřednictvím datové schránky již dne [datum]. Uvedeného dne však jednání nebylo zahájeno přednesením žaloby, když právní zástupce žalobkyně žádal, aby jednání za situace, kdy se žalovaný k jednání nedostavil, nebylo zahajováno, měl za to, že za přítomnosti žalovaného by bylo možné v rámci pokusu o smírné vyřešení věci věc projednat s žalovaným před zahájením jednání a případně dospět k uzavření smíru; žádal tedy soud, aby žalovaný byl opětovně předvolán za účelem projednání věci a rozhodnutí ve věci samé.

6. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaný opět bez omluvy nedostavil, ač změna žaloby a předvolání k jednání na den [datum] mu byly doručeny prostřednictvím datové schránky již dne [datum]. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

7. Soud provedl dokazování listinami. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], má soud za prokázáno, že manželství účastníků, uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno. Ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi [právnická osoba] jako úvěrující a žalobkyní jako úvěrovanou dne [datum], má soud za prokázáno, že v době trvání manželství se uvedená banka zavázala k poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 600 000 Kč na sloučení předchozích úvěrů a půjček s úrokovou sazbou 5,99 % ročně, žalobkyně se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 6 708 Kč nejpozději do [datum]. Bylo ujednáno, že úvěr bude spravován na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl sjednán jako účelový ke konsolidaci: a) splátkového úvěru, poskytnutého společností [právnická osoba] smlouvou ze dne [datum] s částkou určenou ke splacení ve výši 479 954 Kč, b) splátkového úvěru, poskytnutého společností [právnická osoba] smlouvou ze dne [datum] s částkou určenou ke splacení ve výši 52 208 Kč, c) kontokorentního úvěru, poskytnutého společností [právnická osoba] smlouvou ze dne [datum] s částkou určenou ke splacení ve výši 10 500 Kč, bylo tak sjednáno, že celkem na splacení uvedených úvěrů měla být použita část úvěru ve výši 542 662 Kč, přičemž zbývající část poskytnutého úvěru mohla být použita dle uvážení úvěrované. [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že aktuální částka k doplacení úvěru č. [bankovní účet] (založeného dne [datum]) činila ke dni [datum] částku ve výši 476 875,30 Kč. Dluh z uvedeného úvěru činil ke dni [datum] částku ve výši 534 744,07 Kč. Z částečného výpisu z úvěrového účtu [číslo] (č. l. 17-18) má soud prokázáno placení úvěrových splátek žalobkyní ze dne [datum] a [datum] (vždy ve výši 6 708 Kč). Z výpisu transakcí z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] (č. l. 51), dále za období od [datum] do [datum] (č. l. 50) a za období od [datum] do [datum] (č. l. 49), má soud za prokázáno, že žalobkyně uhradila na měsíčních splátkách uvedeného úvěru vždy částku 6 708 Kč v měsících únor až prosinec 2021, leden až prosinec 2022 a leden až srpen 2023. Z výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně ze svého účtu č. [bankovní účet] uhradila dne [datum] na úvěrový účet č. [bankovní účet] splátku úvěru za měsíc říjen 2023 ve výši 6 708 Kč. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum], má soud za prokázáno, že žalobkyně se pokusila dosáhnout vypořádání zaniklého společného jmění mimosoudně pod následkem podání žaloby v případě neúspěchu předžalobní výzvy. Z fotografií předložených žalovaným soud žádná pro věc relevantní zjištění neučinil.

8. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Na základě úvěrové smlouvy, uzavřené mezi [právnická osoba] jako úvěrující a žalobkyní jako úvěrovanou dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a z výpisů transakcí na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], období od [datum] do [datum], období od [datum] do [datum] a výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že v době trvání manželství účastníků došlo k čerpání spotřebitelského úvěru od [právnická osoba] ve výši 600 000 Kč, účelově určeného převážně (ve výši 542 662 Kč) ke konsolidaci dluhů vzniklých z předchozích úvěrů, poskytnutých společností [právnická osoba] (na základě smlouvy ze dne [datum]) a společností [právnická osoba] (na základě smluv ze dne [datum] a [datum]), tedy rovněž za trvání manželství účastníků, které trvalo od [datum] do [datum], tj. do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Zůstatek dluhu z úvěru č. [bankovní účet] činil ke dni [datum], tj. ke dni právní moci rozvodu účastníků, částku 534 744,07 Kč. Žalobkyně prokázala, že za období od [datum] do doby rozhodnutí soudu uhradila na měsíčních splátkách úvěru ze svých výlučných prostředků celkem částku 107 328 Kč (za rok 2022 šest splátek po 6 708 Kč, tj. 40 248 Kč, a za rok 2023 deset splátek po 6 708 Kč, tj. 67 080 Kč).

9. Do společného jmění patří – ve smyslu ustanovení § 710 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) - všechny dluhy, které byly převzaty za trvání manželství; není přitom rozhodné, zda dluh za trvání manželství převzal jeden z manželů nebo zda dluh převzali oba manželé společně. Soud tak uzavřel, že dluh vzniklý z předmětného úvěru dle úvěrové smlouvy mezi [právnická osoba] jako úvěrující a žalobkyní jako úvěrovanou dne [datum], patří do společného jmění manželů.

10. Soud při právním posouzení věci vycházel ze závěrů o způsobu vypořádávání společného jmění manželů, uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 753/2020 ze dne 29. 6. 2021. Podle tohoto rozhodnutí: <i>Společný dluh tvořící součást společného jmění manželů v případě, že společné jmění manželů zaniklo po [datum] a je vypořádáváno na základě aplikace zákona č. 89/2012 Sb., mají soudy zásadně vypořádávat jeho přikázáním oběma manželům rovným dílem. Ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do společného jmění manželů přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují. Je-li dluh tvořící společné jmění manželů přikazován pouze jednomu z manželů, není zásadně na místě, aby byla při určení vypořádacího podílu stanovena povinnost druhého z manželů zaplatit, kterému byl dluh přikázán, polovinu výše jistiny dluhu, případně i splatného, avšak dosud neuhrazeného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu. Jinými slovy, při přikázání společného dluhu jednomu z manželů zásadně nevzniká tzv. kompenzační pohledávka manžela, kterému byl dluh přikázán, vůči druhému manželovi ve výši jedné poloviny dluhu. V případě přikázání celého společného dluhu jednomu z manželů tak dochází k založení nestejné velikosti podílů, tedy disparity svého druhu spočívající v tom, že společný dluh má uhradit jen jeden z manželů; druhý manžel není ve vztahu mezi manželi nadále povinen dluh plnit, a jestliže přesto na dluh následně něco zaplatí, vznikne mu regresní nárok podle § 1876 odst. 2 o. z. Dluh se vypořádá podle jeho výše ke dni rozhodování soudu.</i> 11. Vycházeje z uvedeného soud vyhověl změněnou žalobou uplatněnému nároku na vypořádání společného jmění manželů, konkrétně dluhu z předmětného úvěru, a dluh z předmětného úvěru přikázal rovným dílem žalobkyni a žalovanému (odstavec I. výroku). Jelikož žalobkyně prokázala, že ze svých výlučných prostředků v době po právní moci rozvodu uhradila ve měsíčních splátkách sama celkem částku 107 328 Kč, zavázal soud žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni polovinu této částky ve výši 53 664 Kč z titulu vypořádání, jakož i příslušenství na zákonném úroku z prodlení vždy z poloviny žalobkyní uhrazené měsíční splátky dluhu, tj. z částky 3 354 Kč od 28. dne příslušného měsíce (zaplacení splátky) až do zaplacení.

12. Právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení vychází z ustanovení § 1970 o. z., jeho výše pak z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v odstavci III. výroku za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch (soudem připuštěné změněné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl, přičemž z vyjádření žalovaného soud dovodil, že na vypořádání dluhu ze společného jmění manželů nehodlá zaplatit ničeho). Soud proto přiznal žalobkyni na požadovanou náhradu nákladů řízení částku 18 363 Kč. Náklady žalobkyně sestávají z nákladů, které žalobkyně vynaložila na právní služby jí zvoleného advokáta a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad výdajů advokáta; ty spatřuje soud v odměně za celkem 4 úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní výzvu ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]). Na uvedené úkony právní služby je tak potřebné vynaložit na odměnu advokáta částku ve výši mimosmluvní odměny v sazbě podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), vycházeje z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 6 cit. advokátního tarifu. Ve věci strany učinily předmětem vypořádání částku 107 328 Kč, polovina z tohoto dluhu činí 53 664 Kč, z této částky 53 664 Kč jako tarifní hodnoty soud vychází, odměna za jeden úkon právní služby z této tarifní hodnoty činí částku 3 260 Kč. Ve věci byly učiněny čtyři uvedené úkony právní služby, tomu odpovídá odměna advokáta ve výši 13 040 Kč (4 x 3 260 Kč), k tomu přísluší čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč, cestovní náhrada ve výši 735,92 Kč za cestu zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu při ujetí celkem 80 km vozidlem tovární značky Mercedes, [registrační značka], kombinované spotřebě 9,3 litrů motorové nafty /100 km, základní sazbě náhrady 5,20 Kč/km a ceně motorové nafty 34,40 Kč/litr podle vyhl. č. 467/2022 Sb. a vyhl. č. 191/2023 Sb. a náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč cestou zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu, jakož i částka 3 186,94 Kč jako náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, náhrady cestovného a promeškaného času, když ten je registrovaným plátcem DPH. Po zaokrouhlení činí náhrada nákladů řízení částku 18 363 Kč.

14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.