38 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6 084 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 084 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 21. 4. 2016 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 15. 7. 2016 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 520 Kč od 6. 7. 2018 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 27. 11. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 6 084 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaná ve dnech [datum] v [údaj o čase] hodin, [datum] v [údaj o čase] hodin, [datum] v [údaj o čase] hodin neprokázala při jízdě dopravním prostředkem – autobusem linky [číslo] platným jízdním dokladem a dále dne [datum] v [údaj o čase] hodin neprokázala při jízdě dopravním prostředkem – autobusem linky [číslo] platným jízdním dokladem. Žalované tak vznikla povinnost uhradit vedle jízdného 20 Kč za každou z prvních tří uvedených a 24 Kč za poslední z uvedených jízd též přirážku k jízdnému výši 1 500 Kč (za každou ze čtyř jízd). Svou povinnost uhradit dlužnou částku žalovaná ani přes předžalobní výzvu nesplnila.

2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen.

3. Žalovaná, ač usnesením vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila.

4. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

5. Z listin označených jako Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum] a Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], sepsaných mezi žalobkyní a žalovanou, má soud za prokázáno, že žalovaná potvrdila, že v uvedených dnech [datum] v [údaj o čase] hodin, [datum] v [údaj o čase] hodin a [datum] v [údaj o čase] hodin při jízdě autobusem linky [číslo] dne [datum] v [údaj o čase] hodin při jízdě autobusem linky [číslo] se neprokázala platným jízdním dokladem, jako cestující žalovaná v uvedených případech uznala dluh, skládající se v prvních třech uvedených případech vždy z jízdného ve výši 20 Kč, jakož i přirážky ve výši 1 500 Kč, v případě jízdy dne [datum] z jízdného ve výši 24 Kč, jakož i přirážky ve výši 1 500 Kč, co do důvodu a výše, a zavázala se dluh zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávky žalobkyně, uznané žalovanou co do důvodu i výše v celkové výši 6 084 Kč z titulu jízdného ve výši 84 Kč (3 x 20 Kč a 1 x 24 Kč) a přirážky k jízdnému ve výši 6 000 Kč (4 x 1 500 Kč), žalovaná nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně k úhradě dluhu ze dne [datum], odeslané žalované doporučenou poštou dne [datum], jak dokládá podací lístek žalobkyní doporučeně odeslané pošty ze dne [datum].

6. Nárok žalobkyně z uvedených jízd bez platného dokladu soud posoudil podle ust. § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V ostatním soud aplikoval ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, podle něhož se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který je přepravován bez jízdenky, případně bez platné jízdenky dle ust. § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně podle ust. § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb.).

7. Z listin předložených žalobkyní má soud prokázáno, že se žalobkyně důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaná v rozporu s přepravním řádem použila prostředků hromadné dopravy, aniž by se prokázala při provedených kontrolách platnou jízdenkou. Žalované proto svědčí povinnost vedle jízdného (celkem 84 Kč) uhradit za porušení přepravního řádu i sankci ve výši celkem 6 000 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, pak nárok žalobkyně vychází z ust. § 1970 cit. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Nadto žalovaná uznala žalované pohledávky i hmotněprávními uznáními dluhu v uvedených listinách (Dohodách s cestujícím); tyto listiny jsou uznáním dluhu ve smyslu ust. § 2053 cit. občanského zákoníku; v nich se žalovaná zavázala zaplatit dluh vždy do patnácti dnů od sepsání listiny. Netvrdila přitom, natož, aby prokázala, že jí uznané částky dluhu žalobkyni uhradila; přitom – v důsledku uznání dluhu – leží právě na žalované důkazní břemeno, aby prokázala, že jí uznané dluhy žalobkyni jako věřiteli již uhradila. Žalovaná je tak v prodlení s úhradou dluhů, což má za následek povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že žalovaná je povinna zaplatit plně úspěšné žalobkyni v řízení vzniklé náklady. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dvě paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (za předžalobní výzvu a podání žaloby) podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.

10. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.