38 C 51/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 23 403,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 400 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 802,61 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 120,61 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 11. 2021, c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 357,03 Kč za dobu od 21. 1. 2021 do 11. 6. 2021, d) částku 10 148,53 Kč (jako součet nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 004,26 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 456,09 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 034,75 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 004,29 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 649,14 Kč od 21. 1. 2021 do 11. 6. 2021) e) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, f) smluvní pokutu v částce 1 579,57 Kč, se v této části zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 25. 11. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení a) částky 11 202,61 Kč s příslušenstvím v žalobě specifikovaným, b) smluvní pokuty v částce 1 579,57 Kč a c) částky 473 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, to vše z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru, na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 12 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 302 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 22 302 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v prvním odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaný uhradil částku ve výši 1 600 Kč, která odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Úhrada byla původním věřitelem alokována poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek, tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 797,39 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 802,61 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 20 702 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 202,61 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 499,39 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaná v prodlení s úhradou uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem první strany smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 689,58 Kč a skládala se z: -) nesplacené jistiny ve výši 11 202,61 Kč, -) nesplaceného smluvního úroku 1 004,26 Kč, -) nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 456,09 Kč, -) nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 034,75 Kč, -) nesplaceného inkasního poplatku 2 004,29 Kč, -) postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, -) postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč -) postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 473,32 Kč po celkové splatnosti závazku, -) postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 014,26 Kč, -) postoupené smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou je tak následující: -) nesplacená jistina 11 202,61 Kč, -) nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 004,26 Kč, -) nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 456,09 Kč, -) nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 034,75 Kč, -) nesplacený inkasní poplatek 2 004,29 Kč, -) postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 649,14 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 11 202,61 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. V důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli v souladu se čtvrtým odstavcem na první straně smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11 202,61 Kč, a to za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum]. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 1 579,57 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho, ani přes poslední upomínku před podáním žaloby ze dne [datum].

2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen.

3. Žalovaná, ač usnesením vyzvána, aby se k žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila.

4. Žalobkyně pak doplnila žalobu ještě podáním ze dne [datum], v němž mimo jiné uvedla, že schopnost žalované splácet byla ověřovaná právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] - na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání, na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta, tedy 12 000 Kč. Dle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 9 830 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaná byla v takové finanční situaci, která jí umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 593 Kč. Žalované tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jejich tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 8 200 Kč, kterými mohla volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaná nebyla schopna dostát svým závazkům a nemohla splácet spotřebitelský úvěr. Takový postup je možné označit za postup, při němž byla vynaložena odborná péče v dostatečném rozsahu. Zároveň je nutno přihlédnout i k celkové splatné výši spotřebitelského úvěru. Právní předchůdce žalobkyně aktivně zjišťoval finanční poměry žalované, postup vyžadovaný zákonem č. 257/2016 Sb. beze zbytku dodržel a bonita žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřena, žalovaná nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla osoba žalované v takovém rejstříku vedena.

5. Soud pak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání dle ust. § 115a o.s.ř. na základě listin, předložených žalobkyní, když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen.

6. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, a to: - smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, včetně předpisu splátek k této smlouvě, - žádosti žalované o úvěr ze dne [datum], - formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, - smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne [datum], včetně přílohy - postupované pohledávky, - oznámení o postoupení pohledávky adresovaného žalované ze dne [datum] včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty, - potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], - výzvy právního zástupce žalobkyně žalované před podáním žaloby ze dne [datum], včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty ze dne [datum], - pracovní smlouvy mezi [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnancem ze dne [datum], - smlouvy o ubytování ze dne [datum], - výplatních pásek žalované za období měsíců [měsíce], [anonymizována tři slova] [rok], soud vzal za prokázáno, že žalovaná a společnost [právnická osoba] jako úvěrující mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tato společnost poskytla žalované neúčelový hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč (úročený sazbou 15 % ročně), který se žalovaná zavázala splácet v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách, specifikovaných v předpisu splátek ke smlouvě, smlouva obsahuje ujednání, že za poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč zaplatí žalovaná jako dlužník ještě celkové náklady spotřebitelského úvěru (zahrnující úroky 1 155 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatek za náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 160 Kč). Jistinu poskytnutého úvěru ve výši 12 000 Kč a částku 10 302 Kč (tj. celkové náklady spotřebitelského úvěru takto specifikované ve smlouvě), celkem tedy částku 22 302 Kč se žalovaná zavázala platit ve 14 rovnoměrných splátkách po 1 593 Kč ve lhůtách dle předpisu splátek v příloze smlouvy. Celková výše poplatků činí v daném případě 9 147 Kč, což představuje stěží uvěřitelných 76,22 % čerpané jistiny úvěru, tedy více než tři čtvrtiny jistiny úvěru. Podle soudu tak ve sjednaných poplatcích původní věřitel fakticky skryl úročení nad výši sjednané úrokové sazby 15 % ročně ve smlouvě uvedené. Smlouva je přitom sjednána jako formulářová na tiskopisu věřitele, používaném úvěrující společností opakovaně, neboť obsahuje různé varianty splátek a různé úrokové sazby a RPSN v těchto variantách, splátkový kalendář dle přílohy smlouvy je rovněž věřitelem předepsán, podobu sjednané smlouvy tak spotřebitel (slabší strana) nemůže vůči věřiteli (silnější straně) ovlivnit, má tak volbu toliko ve variantách 13 nebo 16 splátek. Smlouva obsahuje i ujednání o důsledcích prodlení, a to vedle zákonných úroků z prodlení i smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení.

7. Ze žádosti žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] (což je i den uzavření úvěrové smlouvy) vyplývají průměrné měsíční příjmy žalované v částce 16 240 Kč, je uvedeno, že jde o„ mzdu, příjem z podnikání“ úvěrované, jde však o mzdu ze závislé činnosti, když soudu byly předloženy výplatní pásky i pracovní smlouva žalované na úklidové práce u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou, výplatnice žalované za období měsíců červenec, srpen a září 2019, tj. za 3 měsíce, dokládají její čistou mzdu k výplatě 15 750 Kč v [měsíc] [rok], 15 985 Kč v [měsíc] [rok] a 16 985 Kč v [měsíc] [rok]. Žalovaná uvedla v žádosti, že je svobodná, bydlení je vykazováno v nájmu na ubytovně – dle smlouvy o ubytování činí úhradu za ubytování 4 250 Kč měsíčně, v žádosti je přitom oproti tomu vykazován měsíční výdaj na bydlení a energie nižší částkou toliko 3 000 Kč. Na měsíční výdaje za dopravu, jídlo a další osobní náklady je v žádosti uvedena částka toliko 3 410 Kč (čemuž odpovídá částka 113,66 Kč denně). Celkem jsou uvedeny příjmy částkou 16 240 Kč, výdaje částkou 6 410 Kč měsíčně, jako použitelný měsíční příjem je tak uvedena částka 9 830 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] včetně přílohy ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalované, včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty k této písemnosti a předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty k této písemnosti ze dne [datum], lze uzavřít, že úvěrová pohledávka z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru původního věřitele byla postoupena žalobkyni a žalobkyně prokázala, že ona je nyní věřitelem úvěrové pohledávky za žalovanou a ve věci aktivně legitimována, přičemž žalovaná na předžalobní výzvu jejího právního zástupce nijak nereagovala.

9. Žalovaná v obraně proti žalobě ničeho netvrdila, natož, aby prokázala, že by žalobkyni jako současnému věřiteli, příp. jejímu předchůdci v pozici věřitele, plnila více, než tvrdila sama žalobkyně, totiž toliko částku 1 600 Kč. Žalovaná dohodnuté splátky řádně nesplácela a na poskytnutý úvěr dle tvrzení samotné žalobkyně toliko částečně plnila, když – jak žalobkyně tvrdí:„ uhradila částku ve výši 1 600 Kč, která odpovídá řádově jedné splátce, ta byla alokována ve výši 797,39 Kč na jistinu úvěru a ve výši 802,61 Kč na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Úvěrová pohledávka původního věřitele byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky postoupena žalobkyni.

10. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel – předchůdce žalobkyně - sice zkoumal schopnost žalované splácet úvěr, jak dokládá žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a další již uvedené listiny (pracovní smlouva, smlouva o ubytování, výplatní lístky za 3 měsíce), přesto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená se žalovanou jako platná neobstojí, když z žalobkyní předložených listin nutno uzavřít jednak, že původní věřitel (úvěrující) nedostatečně vyhodnotil skutečné možnosti a schopnosti žalované úvěr splácet, jednak neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.). Pokud soud uzavřel, že původní věřitel (úvěrující) nedostatečně vyhodnotil skutečné možnosti a schopnosti žalované úvěr splácet, pak proto, že sice příjmové poměry byly zjištěny a doloženy řádně, avšak nemůže obstát závěr, že reálné skutečné měsíčné výdaje žalované za bydlení a energie činily toliko 3 000 Kč, když i z předložené smlouvy o ubytování plyne částka vyšší (4 250 Kč), stěží může obstát také údaj o měsíčních výdajích žalované za dopravu, jídlo a další osobní náklady v částce 3 410 Kč (tj. ve zcela nereálné výši 113,66 Kč denně); tedy podle soudu nebylo možno vyjít z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 9 830 Kč. Soud má za to, že sjednání spotřebitelského úvěru (na formulářové smlouvě věřitele) tak, že žalovaná jako spotřebitel je povinna zaplatit na poplatcích za úvěr částku přesahující tři čtvrtiny čerpané jistiny (76,22 % z čerpané jistiny) a zaplatit také vedle sjednaného úroku 15 % ročně nadto ještě„ úrok de fakto skrytý v poplatcích“ (RPSN zde činí 272,44 %), považuje soud za nemravné. Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální této skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaná je povinna vrátit žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržela. Jestliže žalované byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta částka 12 000 Kč, žalovaná z této částky uhradila 1 600 Kč, pak žalobkyně jako nynější věřitel z postoupené pohledávky má nárok na zaplacení částky 10 400 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.), dále pak má nárok též na zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky 10 400 Kč ode dne [datum] do zaplacení, když v předžalobní výzvě ze dne [datum] adresované žalované a doručované doporučenou poštou vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení ve lhůtě do dne [datum]. Od [datum] je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

15. S ohledem na vše výše uvedené je pak také zřejmé, že další nároky žalobkyní uplatněné z neplatně uzavřené smlouvy jí být přiznány nemohly, a proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu v odstavci II. výroku jako nedůvodné zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná měla sice ve věci převážný úspěch a měla by tak právo na náhradu části jí vzniklých nákladů, podle obsahu spisu jí však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.