38 C 53/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa číslo, PSČ obec a číslo - obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 517,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 517,70 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 888,09 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, - s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 888,09 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 19. 11. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 517,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 888,09 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 888,09 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, a to z titulu jí jako postupníkovi postoupené úvěrové pohledávky s tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne datum s původním věřitelem - společností právnická osoba (původně právnická osoba), IČO, přičemž žalovaný byl oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum informován původním věřitelem o postoupení pohledávky. Žalovaný uzavřel s uvedenou bankou smlouvu o úvěru ze dne datum, součástí které byla i žádost žalovaného o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové karty. Banka žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, žalovaný byl oprávněn prostřednictvím kreditní karty opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, tj. do 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků, se kterými žalovaný vyslovil souhlas, když smlouvu vlastnoručně podepsal. Před poskytnutím úvěrového rámce banka v souladu se zákonem s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když si od žalovaného vyžádala informace potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které následně prověřovala v dostupných registrech (bankovní a nebankovní databáze, insolvenční rejstřík apod.). Po důkladném vyhodnocení získaných údajů o žalovaném tak banka dospěla k závěru, že je možné žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal prostřednictvím kreditní karty tak, jak je zachyceno ve výpisech z účtu. Žalovaný peněžní prostředky čerpal průběžně, a to několika způsoby: bankomatem hotovostním výběrem, bezhotovostním tuzemským platebním příkazem, u obchodníka bezhotovostní platbou aj. Žalovaný byl povinen splatit celý vyčerpaný úvěr včetně úroků a veškerých poplatků. Průběžné splácení byl žalovaný povinen provádět v CZK bezhotovostně, a to vždy nejpozději do dne uvedeného na výpise jako datum splatnosti a ve výši minimální splátky, rovněž uvedené na výpise. Roční úroková sazba za poskytnuté finanční prostředky činila 23,88 %. Žalovaný porušil své povinnosti, jelikož řádně nesplácel minimální povinné splátky z čerpaného úvěru a dostal se do prodlení s placením povinné minimální splátky o více jak 30 dní, banka proto od smlouvy odstoupila a úvěr v souladu s VOP dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného, jehož povinnost uhradit vzniklý dluh i přes odstoupení od smlouvy bankou stále trvá, k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dne datum uzavřel s bankou dohodu o splátkách, ve které uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však dluh zcela neuhradil, když zbývá stále uhradit jistina ve výši 888,09 Kč, představující vyčerpanou a dosud neuhrazenou částku úvěru, a zákonný úrok z jistiny ve výši 629,61 Kč. Dluh je ode dne postoupení pohledávky, tj. od datum, úročen zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále smluvním úrokem ve výši 23,88 % dle smlouvy. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen.

3. Žalovaný, ač usnesením soudu vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

4. Soud pak se souhlasem účastníků řízení, který je ve spise doložen, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř.

5. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, zjistil soud skutkový stav tvrzený žalobou a tento stav tak považuje i za svůj závěr o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi společností právnická osoba (původně právnická osoba), IČO, jako původním věřitelem - úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne datum, se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a možnost čerpat opakovaně úvěr do výše uvedeného rámce prostřednictvím kreditní karty, roční úroková sazba za poskytnuté finanční prostředky činila 23,88 %. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, jelikož řádně nesplácel minimální povinné splátky z čerpaného úvěru a dostal se do prodlení s placením povinné minimální splátky o více jak 30 dní, uvedená banka proto od smlouvy odstoupila a úvěr v souladu s VOP dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dne datum uzavřel s bankou dohodu o splátkách, ve které uznal svůj dluh co do důvodu a výše, a zavázal se uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však dluh zcela neuhradil, když zbývá stále uhradit jistina ve výši 888,09 Kč, představující vyčerpanou a dosud neuhrazenou částku úvěru a zákonný úrok z jistiny ve výši 629,61 Kč. Uvedená banka pak svou pohledávku ze spotřebitelského úvěru za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum; tuto skutečnost oznámila žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne datum. Žalovaný přitom netvrdil, natož, aby prokázal, že by na dosud nesplacený dluh z úvěru byť třeba částečně plnil, přitom na něm leží důkazní břemeno o úhradě dluhu, jím uznaného co do důvodu i výše dohodou o splátkách a uznání dluhu, uzavřenou s bankou dne datum (žalovaný podepsal dohodu a uznání dluhu dne datum).

6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 26. 8. 2008, řídí se nárok žalobkyně hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013. Soud proto hmotně právně posoudil nárok žalobkyně podle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (o smlouvě o úvěru) a ust. § 369 odst. 1 cit. obch. zák. (o úroku z prodlení), dohoda o splátkách a uznání dluhu byla uzavřena již v režimu ust. § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.; dospěl přitom k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně prokázala, že úvěrovou pohledávku postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována a stala se věřitelkou úvěrové pohledávky za žalovaným. Žalovanému vedle povinnosti k zaplacení smluveného úroku z úvěru (§ 502 cit. obch. zák.) vznikla také druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 888,09 Kč.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit plně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování práva přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení, náklady právního zastoupení představují odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH.

8. Pokud soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení a v jejím rámci o odměně a paušální náhradě hotových výdajů advokáta rozhodoval podle ust. § 14b odst. 1 a 5 cit. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 7. 2014, je tomu tak proto, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně, zastoupena týmž právním zástupcem, podává žaloby opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tedy o zaplacení jí postoupené pohledávky ze spotřebitelského úvěru) na ustáleném vzoru, přičemž tyto žaloby se liší zpravidla jen výší žalované částky a osobou žalovaného.

9. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).