38 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 115 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá a zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 6 000 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 840 Kč a) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 9. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 10 486,99 Kč, b) se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá a zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 9 840 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá a zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 4 884 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 391 Kč a) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 26. 9. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 10 956,16 Kč, b) se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá a zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 10 275 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, se v této části zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 30. 11. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení: a) částky 9 840 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 486,99 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 9 840 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 3 840 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 246 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 6 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 3 840 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. b) částky 10 275 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 956,16 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 10 275 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 5 391 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 369 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 6 425,89 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 3 849,11 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 116 Kč. Pohledávky vyplývající z uvedených smluv o půjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ani přesto však dlužné částky nebyly uhrazeny.

2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. Soud pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen; vycházel přitom z obsahu spisu a z listin předložených žalobkyní.

4. Z listin předložených žalobkyní, a to: -) smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce, -) smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum, -) smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy číslo -) oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslaného žalovanému včetně dokladu o odeslání, -) předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum, přičemž z uvedených listin vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě ohledně uzavření smluv o půjčce, poskytnutí tvrzených půjček ve výši 6 000 Kč žalovanému v hotovosti dne datum a ve výši 9 000 Kč v hotovosti dne datum (zde žalobkyně zřejmým omylem tvrdila uzavření smlouvy o půjčce číslo dne datum, ač z listiny vyplývá, že byla uzavřena dne datum), postoupení pohledávek z poskytnutých půjček žalobkyni, jakož i o plnění žalovaného na půjčku číslo (uhradil celkem 4 116 Kč) a na půjčku ze dne datum (na tuto půjčku žalovaný neuhradil ničeho).

5. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“). Jelikož smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne 5. 12. 2005 a dne 14. 12. 2006, tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012, řídí se nároky žalobkyně hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, konkrétně podle ust. § 657 a 658 obč. zák. o smlouvě o půjčce.

6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti uvedených smluv o půjčce za situace, kdy: a) za poskytnutí půjčky ze dne datum ve výši 9 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 5 391 Kč, tedy ve výši 59,9 % poskytnuté jistiny, b) za poskytnutí půjčky ze dne datum ve výši 6 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 3 840 Kč, tedy ve výši 64 % poskytnuté jistiny.

7. Ustanovení ust. § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce lze dohodnout úroky. Občanský zákoník umožňuje, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Výše úroků není právním řádem stanovena; byla-li by sjednaná výše úroku nemravně vysoká, a tuto okolnost je třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem, bylo by možné takové ujednání charakterizovat jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák.

8. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V daném případě smlouvy o půjčce neobsahují ujednání o úroku, nýbrž toliko o„ souhrnném poplatku“, což je pojem neurčitý, když jeho obsah blíže není znám. Za popsané situace, kdy„ souhrnný poplatek“ coby odměna za poskytnutí půjčky ze dne datum fakticky představující úrok činí 59,9 %, tedy téměř 60 % z poskytnuté jistiny půjčky a„ souhrnný poplatek“ coby odměna za poskytnutí půjčky ze dne datum fakticky představující úrok činí 64 % z poskytnuté jistiny půjčky, nutno dojít k závěru o neplatnosti smluv o půjčce, jednak pro neurčitost ujednání o„ souhrnném poplatku“, zejména však pro to, že ujednání o poplatku ve výši 59,9 %, resp. 64 % z poskytnuté jistiny půjček je již ujednáním příčícím se dobrým mravům.

9. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 a násl. obč. zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný mimo jiné plněním z neplatného právního úkonu. Podle ust. § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

10. Žalovaný získal na základě neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, přitom na závazky z této smlouvy dle žalobkyně neplnil dle tvrzení žalobkyně ničeho. Samotný žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že by žalobkyni, příp. původnímu věřiteli, na závazek z této smlouvy cokoliv plnil. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni (která pohledávku z této smlouvy o půjčce postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována) k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, tj. dosud nesplacenou jistinu půjčky, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, když žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván k zaplacení do datum. Žalovaný je tak v prodlení od datum (odstavec I. výroku). Ve zbývající části žalobou uplatněného nároku z této smlouvy o půjčce byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta z důvodů již shora uvedených (odstavec II. výroku).

11. Žalovaný získal na základě neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, přitom plnil (dle tvrzení samotné žalobkyně) předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 4 116 Kč. příjmení žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že by snad žalobkyni, příp. původnímu věřiteli, na závazek z této smlouvy plnil více, než tvrdila žalobkyně. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni (která pohledávku z této smlouvy o půjčce postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována) k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4 884 Kč, tj. dosud nesplacenou část jistiny půjčky, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, když žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván k zaplacení do datum. Žalovaný je tak v prodlení od datum (odstavec III. výroku). Ve zbývající části žalobou uplatněného nároku z této smlouvy o půjčce byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta z důvodů již shora uvedených (odstavec IV. výroku).

12. Výrok V. ohledně nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení převážný úspěch (poměřováno nejen co do žalované jistiny, ale i co do žalovaného příslušenství); měl by proto právo na náhradu části jemu vzniklých nákladů. Podle obsahu spisu však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).