40 C 2/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 960,29 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 12 960,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 535,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 497,70 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 659,20 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, a úrok ve výši 15 % ročně z částky 4 544,15 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 12 960,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 11. 10. 2021 s žalovanou uzavřela společnost , právnická osoba, . (dále jen „poskytovatel úvěru“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná obdržela hotovost ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala splácet také úrok v pevné výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč (dále jen „úhrady za služby“). Celkovou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátka byla splatná do 11. 12. 2022. Žalovaná po uzavření smlouvy uhradila celkem 30 345 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl uhrazen ve lhůtě splatnosti, tj. k 12. 12. 2022, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 4 544,15 Kč od 12. 12. 2022 dále úrokem s úrokovou sazbou 15 % ročně. V důsledku prodlení vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny a z dosud nezaplacené části úroku 115,05 Kč a dále právo na smluvní pokutu (ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, s účinností od 25. 3. 2025, což bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny 4 544,15 Kč, úroku ve výši 115,05 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 265,51 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v místě bydliště ve výši 514,29 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 121,29 Kč, úroku vyčísleného od 12. 12. 2022 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 1 497,70 Kč, a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1 535,62 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru 4 544,15 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 4 659,20 Kč od , datum, do zaplacení. Ač byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k úhradě, svůj dluh neuhradila.

2. Dle tvrzení žalobkyně poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Posouzení provedl na základě informací, které mu žalovaná poskytla v žádosti o úvěr, a ověřil z žalovanou doložených dokladů (výpisu z bankovního účtu, pracovní smlouvy, výplatních pásek spolužadatele). Dále provedl lustraci žalované v NRKI, BRKI, SOLUS a ISIR. Po ověření informací neměl poskytovatel důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 27. 3. 2026, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalované.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že poskytovatel úvěru uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytl finanční částku – spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti s tím, že úvěr a související poplatky bude žalovaná splácet v měsíčních splátkách po 2 656 Kč po dobu 14 měsíců, poslední splátka byla splatná do 11. 12. 2022. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč, a za inkaso plateb v hotovosti částkou 3 600 Kč. Dále bylo sjednáno, že nezaplatí-li dlužník jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné částky, ohledně níž je v prodlení, za každý den prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výši 500 Kč. Po splatnosti úvěru se se neuhrazená jistina úvěru úročí úrokovou sazbou 15 % ročně. K naplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované stran poskytovatele úvěru provedl soud důkaz žádostí o úvěr, výpisy z účtu žalované k příjmu žalované, pracovní smlouvou manžela a třemi výplatními páskami manžela a zjistil, že žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské, její příjem v podobě rodičovského příspěvku činí 8 400 Kč a ten doložila výpisy z účtu za 3 měsíce. Má jedno vyživované dítě, bydlí u rodičů, má střední vzdělání. Jako náklady hrazené výlučně žalovanou na bydlení uvedla částku 1 000 Kč, a za dopravu, jídlo či osobní náklady částku 6 320 Kč. Náklady hrazené domácností na bydlení činí 1 500 Kč, na dopravu, jídlo či osobní náklady částku 9 520 Kč. Splátky stávajících půjček hrazených domácností činí 2 656 Kč. Za této situace by příjem žalované nestačil k hrazení splátek úvěru, při započtení příjmu manžela ve výši 11 480 Kč, ověřeného pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami, byla žalovaná vyhodnocena jako úvěruschopná. Ačkoliv svůj příjem žalovaná doložila, ke svým výdajům žalovaná nedoložila ničeho. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy výdaje žalované (a její domácnosti) ověřoval, nebo že zkoumal majetkové poměry žalované v některém z veřejně dostupných registrů dlužníků. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou. Z transakční historie pak soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem 30 345 Kč. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky z 2. 4. 2025 a zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 17. 7. 2025 vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.

6. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

7. Žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť neprokázala, že by zkoumala a ověřila výdaje žalované, ani že by provedla lustraci žalované v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání spolehlivých (tedy ověřených) informací o žadatelových příjmech a výdajích. Z toho, co žalovaná uvedla, je zřejmé, že jediný příjem žalované je rodičovský příspěvek 8 400 Kč. Byť nízký příjem žalované žalobkyně „vyřešila“ tím, že společně s ním započetla příjem manžela, aby úvěr žalované vůbec poskytla, výdaji žalované, příp. výdaji její domácnosti se nezabývala vůbec. Stejně tak žalovanou (ani jejího manžela) nelustrovala s dostupných databázích dlužníků, aby vyloučila, že jeden či druhý mají další splatné závazky. Za této situace nemohla právní předchůdkyně žalobkyně dospět k důvodnému závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Sankcí za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost úvěrové smlouvy.

8. Žalovaná získala na úkor žalobkyně, která předmětnou pohledávku postoupením nabyla, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky 20 000 Kč bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na celý svůj závazek ode dne uzavření smlouvy dosud uhradila celkem částku ve výši 30 345 Kč, tedy uhradila více než činila částka, kterou jí žalobkyně bez právního důvodu poskytla. Soud proto žalobu co do jistiny, i co do dalších nároků majících původ v neplatné smlouvě o zápůjčce, zamítnul.

9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu (dle pol. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „sazebník“)). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalované, která byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.