40 C 229/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného doručovací adresa: adresa žalovaného o výživné pro zletilé dítě

I. Výživné, stanovené žalovanému pro žalobkyni naposledy rozsudkem označení soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, se z částky 1 500 Kč měsíčně zvyšuje od 1. 11. 2024 na částku 4 400 Kč měsíčně, kterou je žalovaný povinen platit vždy k prvnímu dni v měsíci předem k rukám žalobkyně, přičemž výživné splatné za dobu od 1. 3. 2025 do prvního dne měsíce následujícího po doručení tohoto rozsudku, je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně do tří dnů od doručení tohoto rozsudku.

II. Nedoplatek na výživném vzniklý za dobu od 1. 6. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 17 500 Kč a od 1. 11. 2024 do 1. 3. 2025 ve výši 22 000 Kč, tj. v celkové výši 39 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných spolu s běžným výživným, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Řízení se, co do nároku na zaplacení dalšího výživného v částce 1 600 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2024, zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2024. Uvedla, že je dcerou žalovaného, ačkoliv jí žalovaný od r. 2022 na základě dohody s matkou žalobkyně hradil až do června 2024 výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně, od června 2024 nehradí ničeho. Žalobkyně proto požaduje rovněž nedoplatek na výživném za dobu od 1. 6. 2024 do 1. 11. 2024 v celkové výši 17 500 Kč. Otec má vyživovací povinnost nejen vůči žalobkyni, ale rovněž vůči nezletilému jméno FO, nar. datum, ani tuto však od června 2024 neplní. Žalobkyně je ve 3. ročníku Pedagogické fakulty UP v Olomouci, sama dosud není samostatně výdělečně činná, pobírá příspěvek na dítě ve výši 1 580 Kč a veškeré její potřeby hradí matka jméno FO, která pracuje ve společnosti právnická osoba s čistým příjmem cca 29 000 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje jako Anonymizováno u právnická osoba, výše jeho příjmu není žalobkyni známa.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil Anonymizováno 3. Na jednání vzala žalobkyně žalobu co do výživného v částce 1 600 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2024 s tím, že nadále požaduje výživné ve výši 4 400 Kč měsíčně od 1. 11. 2024 a nedoplatek na výživném od června 2024. Doplnila, že vyživovací povinnost žalovaného vůči zletilé sestře žalobkyně, jméno FO, již zanikla.

4. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného, společnosti právnická osoba z datum bylo zjištěno, že žalovaný naposledy pobíral naposledy mzdu v červnu 2024, kdy odpracoval 7 dnů, pobíral i dávky nemocenského pojištění ve výši 1 309 Kč, čistá mzda činila 19 873 Kč a cestovní náhrady 8 457 Kč. V červenci 2024 žalovaný pobíral toliko dávky nemocenského pojištění ve výši 4 543 Kč, přičemž neodpracoval žádný den. Ze sdělení zaměstnavatele žalovaného z datum bylo dále zjištěno, že žalovaný má sjednánu hodinovou mzdu 126,80 Kč a pracovní úvazek 40 hodin týdně, od 7. 6. 2024 dosud je v dočasné pracovní neschopnosti. Ze sdělení zaměstnavatele matky žalobkyně, jméno FO, společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční výdělek matky za období od června do října 2024 včetně činil 30 008 Kč. Ze sdělení Úřadu práce z 2. 12. 2024 soud zjistil, že matka žalobkyně je příjemcem dávek státní sociální podpory dle z. č. 117/1995 Sb., žalobkyně je rovněž příjemcem dávek státní sociální podpory dle z. č. 117/1995 Sb.; žalovaný nepobírá žádné dávky sociální podpory, ani není evidován na Úřadu práce. Ze sdělení označení úřadu bylo zjištěno, že žalovaný pobírá dávky nemocenského pojištění již od července 2024, od 7. 8. 2024 do 30. 11. 2024 nepřetržitě, v průměrné výši za září až listopad 17 640 Kč.

5. Soud si dále k důkazu připojil opatrovnický spis sp. zn. spisová značka, z něhož k důkazu provedl rozsudek z 10. 3. 2011, č. j. spisová značka, dohodu o úpravě výživného a rozsudek z 2. 3. 2022, č. j. spisová značka, přičemž z nich učinil tato skutková zjištění: o výživném na žalobkyni bylo naposledy rozhodováno 10. 3. 2011, přičemž soud tehdy schválil dohodu rodičů, na základě které bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu tehdy nezletilé žalobkyně částkou 1 500 Kč, na výživu nezletilé jméno FO (nar. rok) částkou 1 500 Kč a nezletilého jméno FO (nar. rok) částkou 1 000 Kč měsíčně, to vše s účinností od 1. 4. 2011. Dne 12. 12. 2021 uzavřeli matka žalobkyně a žalovaný dohodu, na základě které se žalovaný zavázal, že bude přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 000 Kč, na dceru jméno FO částkou 3 000 Kč a syna jméno FO částkou 3 000 Kč. Rozsudkem ze dne 2. 3. 2022, č. j. spisová značka, pak soud zvýšil žalovanému výživné na nezl. jméno FO na částku 4 400 Kč měsíčně s účinností od právní moci výroku o rozvodu manželství. Z odůvodnění tohoto rozsudku soud zjistil, že žalovaný pracuje u společnosti právnická osoba, kde dosahuje příjmu v průměru 25 251 Kč čistého měsíčně jako mzdy, dále má příjem z cestovních náhrad v průměrné výši 12 693 Kč měsíčně. Oba rodiče mají dále vyživovací povinnost ke zletilé jméno FO (žalobkyni), která bude maturovat na Anonymizováno, a ke zletilé jméno FO, která navštěvuje Anonymizováno 6. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

7. Žaloba je důvodná. U zletilých potomků obecně platí, že nejsou schopni se sami živit po dobu, co se řádně připravují studiem na své budoucí povolání, přičemž musí jít o studium soustavné, cílevědomé, při němž student plní své povinnosti žáka. Soud se zabýval veškerými kritérii pro stanovení výše výživného. Žalobkyně má běžné potřeby a výdaje odpovídající mladému dospělému jejího věku, kdy je řádnou studentkou 3. ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, což nebylo v řízení zpochybňováno. Soud se zabýval i schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry žalovaného. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, soud tedy vycházel z informací, jež si vyžádal postupem dle § 120 odst. 2 o. s. ř., z nichž vyplynulo, že žalovaný je již od 7. 6. 2024 a od 7. 8. 2024 nepřetržitě v pracovní neschopnosti, kdy jeho jediným příjmem jsou nemocenské dávky v průměrné výši 17 640 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení další informace o svém zdravotním stavu a případné trvalé neschopnosti pracovat neuvedl a ze sdělení zaměstnavatele nevyplynulo, že by pracovní poměr žalovaného skončil, vycházel soud z průměrného výdělku 24 500 Kč. Oproti poslednímu rozhodování ve věci výživného na jediné dosud nezletilé dítě žalovaného, syna jméno FO, kdy činil příjem otce celkem 37 944 Kč, jeho příjem poklesl (nelze již započítat cestovní náhrady), současně mu však odpadla vyživovací povinnost na dceru jméno FO, která se již živí sama. Soud, vycházeje z průměrného příjmu žalovaného 24 500 Kč, žalovanému uložil povinnost hradit výživné na zletilou žalobkyni v částce, na kterou se žalobkyně domáhala vyživovací povinnost zvýšit; tato částka současně odpovídá částce, v jaké je stanoveno výživné na nezletilého jméno FO. Takové výživné soud považuje za přiměřené jak potřebám žalobkyně, tak majetkovým poměrům a zjištěným reálným schopnostem žalovaného. Žalovanému současně vznikl nedoplatek na výživném již od června 2024, kdy výživné přestal hradit. Nedoplatek na výživném vzniklý za dobu od 1. 6. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 17 500 Kč a od 1. 11. 2024 do 1. 3. 2025 ve výši 22 000 Kč, tj. v celkové výši 39 500 Kč je žalovaný povinen hradit k rukám žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, což pro žalovaného fakticky znamená, že od doručení rozsudku je povinen platit žalobkyni měsíčně 6 400 Kč, z toho 4 400 Kč připadá na běžné výživné a 2 000 Kč na nedoplatek výživného za minulé období. Výhoda splátek však přísluší žalovanému pouze za předpokladu, že bude splátky řádně hradit, v opačném případě se stává vykonatelným celý nedoplatek najednou.

8. O nákladech řízení rozhodoval soud dle §142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšné žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci. Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.