40 C 248/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 147 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,25 % ročně z této částky od 23. 6. 2024 do zaplacení; do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 147 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 3 147 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 070 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Jméno advokátky.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 147 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 6. 2025 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností právnická osoba. jako postupitelem, kdy tato společnost nabyla dne 25. 6. 2025 pohledávku od původního věřitele právnická osoba. jako poskytovatele úvěru (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), nabyla pohledávku za žalovaným. Postoupená pohledávka má původ ve smlouvě o úvěru ze dne 23. 5. 2024, kterou právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz uzavřela, a na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč převodem na jeho účet č. hodnota, v. s. hodnota s tím, že úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 939,88 Kč a úroku ve výši 207,12 Kč bude splacen do 22. 6. 2024. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet a žalovaného lustrovala v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a NKRI. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 10. 12. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota z 19. 5. 2024, potvrzení o provedení transakce z 23. 5. 2024, a oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k úhradě vč. podacího lístku, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s tím, že se zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 7 000 Kč s roční úrokovou sazbou 36 %, tj. 207,12 Kč. Poplatek za sjednání úvěru činil 2 498,90 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků a poplatku splatit do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků žalovanému. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalovaný na účet uvedený ve smlouvě pod svým rodným číslem jako variabilním symbolem obdržel dne 23. 5. 2024 částku ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně nedoložila své tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2025 a předžalobní výzvy z téhož data včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě. Další důkazy soud pro nadbytečnost již neprováděl.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86). Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel vůbec jakkoli zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Soud byl na jednání připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že je povinna prokázat, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, jakož i o tom, že pokud žalobkyně nesplní svou povinnost dle této výzvy, neunese důkazní břemeno a bude ve věci neúspěšná. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, podle které je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila práva být soudem poučena ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. pouze při ústním jednání, a nikoliv mimo něj. Žalovaný prokazatelně získal od původního věřitele majetkový prospěch ve výši 7 000 Kč, a žalobkyně prokázala, že pohledávku za žalovaným nabyla. Částka ve výši 7 000 Kč tak představuje majetkový prospěch, který žalovaný nabyl bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jako bezdůvodné obohacení.

7. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. Spotřebitel je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud však jde o možnosti a schopnosti zaplatit dlužnou jistinu úvěru, žalovaný byl v řízení zcela pasivní. Ničeho netvrdil (natož aby doložil) o tom, že by nebylo v jeho možnostech poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru vrátit ode dne následujícího po dni, kdy byla prokazatelně připsána na jeho bankovní účet a ocitla se tak v jeho dispozici. Současně se ani nedostavil k jednání soudu. Povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co ji na základě neplatné smlouvy obdržel, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na poskytovateli úvěru. Žalovaný na svůj účet obdržel dne 23. 5. 2024 částku ve výši 7 000 Kč, od následujícího dne poté měl možnost takto poskytnutou jistinu úvěru vrátit (neboť nijak netvrdil, že by takovou možnost neměl a tato skutečnost ani nijak nevyšla v průběhu řízení najevo). A protože tak neučinil, dostal se dalším dnem do prodlení s úhradou této nesplacené dlužné jistiny z neplatně sjednaného úvěru. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč ke dni 24. 5. 2024. A pokud tak neučinil, je vedle samotné dlužné částky povinen platit žalobkyni vždy ode dne následujícího i úrok z prodlení. Ke dni 25. 5. 2024 pak činila dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba zákonného úroku z prodlení 13,25 % ročně. Proto soud žalobkyni přiznal částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,25 % z této částky od 23. 6. 2024 (data, které žalobkyně uplatnila) do zaplacení. Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nároky, jež mají původ v neplatné smlouvě o úvěru.

8. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu (dle pol. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „sazebník“)). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně byla úspěšná v 69 %, soud jí proto přiznal náhradu nákladů ve výši 38 % z celkové částky 2 815 Kč, tj. 1 070 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), tj. 1 200 Kč, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t.; to vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 315 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.