40 C 38/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 29 746,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 596,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 596,48 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 686,03 Kč, částku ve výši 12 763,31 Kč („ kapitalizovaný úrok“), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 131,09 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 217 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 567 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 29 746,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] s žalovaným uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatel úvěru“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal splácet také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 17 184 Kč (jedná se o kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, vše dále označeno žalobkyní jako„ kapitalizovaný úrok“). Poskytnutou částku, tj. jistinu a příslušenství („ kapitalizovaný úrok“), se žalovaný zavázal splatit ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy, a splatnost poslední splátky k [datum]. Úvěr byl sjednán mezi stranami v rámci jejich podnikatelské činnosti; nejednalo se tedy o úvěr spotřebitelský. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 10 700 Kč (úhrada byla v částce 5 403,52 Kč započtena na jistinu a v částce 5 296,48 Kč na sjednané příslušenství); ohledně zbytku závazku (tj. 14 596,48 Kč na jistině a 11 887,52 Kč na příslušenství) se dostal do prodlení. Počínaje [datum] je žalovaný v prodlení, v důsledku čehož vzniklo poskytovateli úvěru právo na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

2. Dne [datum] uzavřeli poskytovatel úvěru a žalobkyně Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a následně dne [datum] Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru s účinky k [datum] na žalobkyni. Žalobkyně v řízení z postoupené pohledávky uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 14 596,48 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 019,73 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 979,96 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 323,75 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 2 564,08 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 15 % z nesplacené jistiny 14 596,48 Kč od [datum] (tj. splatnost poslední splátky) do [datum] v částce 875,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 14 596,48 Kč od [datum] do [datum] v částce 686,03 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání v částce 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 131,09 Kč (0,1% denně z nesplacené jistiny 14 596,48 Kč za období od [datum] do [datum]). [příjmení] to žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 14 596,48 Kč ve výši určené datem zesplatnění závazku (tj. 11,75 % p. a.), od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], do zaplacení. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby dne [datum] žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího archu z [datum] a zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni; dopis byl podán na poště k odeslání [datum] a adresován na [ulice a číslo], [obec], což je adresa, kterou žalovaný označil ve smlouvě. V dopise byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Soud provedl dále důkaz listinami, konkrétně Žádostí o úvěr pro podnikatele z [datum], z níž soud zjistil, že si žalovaný požádal o podnikatelský úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž uvedl mj. že předmětem jeho podnikání je výroba a obchod. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] z [datum] soud zjistil, že [datum] uzavřel poskytovatel úvěru s žalovaným (označeným mj. svým identifikačním číslem) smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které mu poskytl finanční částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti s dohodnutou úrokovou sazbou 15 % p. a. Žalovaný se zavázal úvěr a související poplatky (tj. úrok ve výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 859 Kč a inkasní poplatek 3 600 Kč), v celkové výši 37 184 Kč, splácet ve 14 ti měsíčních splátkách po 2 656 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, druhá splátka měsíc po úhradě první splátky, nejpozději však dva měsíce po podpisu smlouvy a každá další splátka pak měsíc po datu splatnosti předchozí splátky. Jednotlivé splátky budou použity na úhradu jednotlivých závazků dle předpisu splátek v příloze č. 1, který je součástí smlouvy. Soud zjistil, že součástí smlouvy je sice příloha č. 1, avšak v této nejsou uvedeny splátky pro úvěr ve sjednané výši. V úvěrové smlouvě si strany sjednaly, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, se kterou je v prodlení. Z dopisu žalobkyně z [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a současně ho upozornila na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání (odchozí dopis za 39 Kč a osobní návštěva za 217 Kč). Z dopisu žalobkyně adresované žalovanému prostřednictvím advokátní kanceláře ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně se pokoušela o mimosoudní řešení věci. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z [datum] soud zjistil, že žalobkyně eviduje u předmětné úvěrové smlouvy v rámci mimosoudního vymáhání obyčejný dopis z [datum] a cestu terénního pracovníka za dlužníkem dne [datum]. Další žalobkyní navržené důkazy již soud neprováděl, když má za to, že skutkový stav je dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.

6. Žaloba je z větší části důvodná. Podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 o. z. se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si strany neujednaly jinou výši. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž se jednalo o podnikatelskou smlouvu, neboť oba jednali v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a byl podle smlouvy povinen tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem) ve výši 17 184 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko 10 700 Kč a se zbytkem závazku se dostal k [datum] do prodlení. Proto je žalobkyně podle úvěrové smlouvy a § 2048 a násl. o. z. oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, tj. 14 596,48 Kč. Žalobkyně prokázala, že předmětnou pohledávku za žalovaným postoupením nabyla. Co se týče nároku na účelně vynaložené náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky, konkrétně nákladů na osobní návštěvu žalované terénním pracovníkem žalobkyně, jež se měla uskutečnit dne [datum], v částce 217 Kč, tento nárok soud zamítl. Nárok soud posoudil v souladu s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 1292/2013 jako nárok z titulu náhrady škody, jež žalobkyni měla vzniknout v souvislosti s prodlením žalovaného s vrácením dlužné částky (§ 2913 ve spojení s § 1958 odst. 1 o. z.). Předpokladem vzniku škody je protiprávní jednání, vznik újmy, příčinná souvislost mezi nimi a zavinění (presumuje se zavinění ve formě nedbalosti), přičemž důkazní břemeno ohledně naplnění prvních tří předpokladů má žalobkyně. Žalobkyně tvrdila toliko, že vynaložila částku 217 Kč za návštěvu vlastního pracovníka u žalovaného za účelem vymáhání dlužné částky. Žalobkyně je inkasní agenturou, kupuje a následně vymáhá pohledávky třetích subjektů. Interní činnost žalobkyně v podobě práce jejich zaměstnanců nelze nárokovat jako újmu vzniknuvší žalobkyni, nadto v příčinné souvislosti s prodlením žalovaného. Nejde totiž o újmu, ale o samotný předmět podnikání žalobkyně. Jelikož nebyly naplněny všechny zákonné předpoklady pro vznik škody, soud nemá vznesený nárok za důvodný.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2, 3 o. s. ř. Žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 567 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 115 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), když soud vyhodnotil podanou žalobu jako formulářovou. Žalobkyně podává opakovaně žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, jež se liší pouze ve zcela minimální míře. Advokátovi žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.; a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když advokát osvědčil, že je plátcem DPH.

9. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.