40 C 53/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,25 % ročně z této částky od 5. 10. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 9 810 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 250 Kč od 27. 12. 2023 do 4. 10. 2024 včetně, zákonný úrok ve výši 2,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve 2,75 % ročně z částky 5 250 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 17 810 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 26. 11. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které dne 27. 11. 2023 žalovanému poskytla převodem na účet č. , č. účtu, (dále jen „účet žalovaného“) finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Dne 1. 12. 2023 žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, přičemž tato částka byla na stejný účet žalobkyní poskytnuta téhož dne. Dne 3. 12. 2023 žalovaný s žalobkyní uzavřel žádost o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, tuto částku mu žalobkyně poskytla na jeho účet dne 4. 12. 2023. Dne 4. 12. 2023 žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 2 500 Kč, tyto mu žalobkyně téhož dne na účet žalovaného poskytla. Dne 5. 12. 2023 žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 2 500 Kč, přičemž tato částka mu byla téhož dne na jeho účet poskytnuta. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek v celkové výši 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 26. 12. 2023, žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč. Žalobkyně zápůjčku žalovanému poskytla prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté údaje a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě tohoto prověření dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen zápůjčku splácet a smlouvu s ním uzavřela. Žalobkyně dále požaduje účelně vynaložené náklady v částce 2 500 Kč (5 x upomínka po 500 Kč). Na základě čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce z 26. 11. 2023 žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od 27. 12. 2023 do 5. 2. 2025 (den vyhotovení návrhu), tj. celkem ve výši 4 060 Kč. Na tuto částku žalobkyně započetla úhradu žalovaného ve výši 2 000 Kč, a žalobou tak požaduje na smluvní pokutě pouze částku 2 060 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 3. 6. 2025, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně se omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného.

4. Soud provedl důkaz listinami, konkrétně Smlouvou o zápůjčce ze dne 26. 11. 2023, Všeobecnými obchodními podmínkami společnosti , Jméno žalobkyně, . (dále jen „VOP“), Dodatky ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, z 1. 12. 2023, 3. 12. 2023, 4. 12. 2023, a 5. 12. 2023, výpisem z účtu žalobkyně ze dne 25. 11. 2023, 1. 12. 2023, 4. 12. 2023 a 5. 12. 2023, a zjistil, že dne 26. 11. 2023 uzavřeli účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně téhož dne žalovanému poskytla částku 2 000 Kč převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, , platba byla označena rodným číslem žalovaného. Následně žalobkyně poskytla na základě písemných dodatků smlouvy na tentýž účet žalovaného, pod stejným variabilním symbolem – rodným číslem žalovaného, dne 1. 12. 2023 částku 2 000 Kč, dne 4. 12. 2023 částku 1 000 Kč a 2 500 Kč a dne 5. 12. 2023 částku 2 500 Kč. Z předžalobní výzvy z , datum, vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalobkyně nedoložila žádnou listinu, z níž by prokázala své tvrzení, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný toliko ve VOP prohlásil, že posoudil svou majetkovou situaci, je schopen zápůjčku splácet, nemá závazky po splatnosti a není evidován v žádné z databází dlužníků (čl. II. 2.

7. VOP). S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další dokazování neprováděl.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věci tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Žalobkyně tuto svou zákonnou povinnost nesplnila, a proto je předmětná smlouva o zápůjčce ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Žalovaný získal na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinen ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Toto ustanovení představuje ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení speciální úpravu na vypořádání plnění z neplatné smlouvy, dle něhož má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Tedy, nárok na zákonné úroky z prodlení věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny (viz rozh. NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021-262). Žalovaný obdržel částku ve výši 10 000 Kč, dle žalobních tvrzení uhradil 2 000 Kč. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě předžalobní výzvou z 26. 9. 2024 s tím, nechť dluh uhradí do tří dnů. Výzva byla podána na poště 26. 9. 2024, podle § 573 o. z. byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy 1. 10. 2024, lhůta k plnění pak uplynula 4. 10. 2024 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Nereagoval-li žalovaný nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstal zcela nečinný, neuplatnil ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobkyní navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Soud proto žalobkyni přiznal poskytnutou částku ve výši 8 000 Kč a rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,25 % ročně z této částky od 5. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.). Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba pro neplatnost smlouvy zamítnuta.

6. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 1 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „sazebník“). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 17 810 Kč, úspěšná byla pouze co do částky 8 000 Kč. Žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.