40 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 28 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 2. 9. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 2. 9. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 280 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 836 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 28 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že s žalovanou v postavení podnikatele uzavřela 24. 6. 2025 prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě jí poskytla převodem na účet , částka, . Žalovaná se zavázala splatit tuto částku do 1. 9. 2025 společně s poplatkem za každý den čerpání úvěru. To neučinila, proto žalobkyně požaduje kromě vrácení úvěru, zaplacení poplatku 10 500 Kč za dobu od jeho poskytnutí do sjednané splatnosti a zaplacení dohodnuté sankce 500 Kč za prodlení s úhradou každé z pěti splátek, tj. 2 500 Kč. Ačkoliv byla žalovaná vyzvána k úhradě, dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 2. 6. 2026, žalobkyně ani žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavily, o odročení jednání požádáno nebylo. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav:Žalobkyně se žalované (označené ve Smlouvě svým identifikačním číslem a místem podnikání) zavázala poskytnout podnikatelský úvěr ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalovaná se spolu s úvěrem zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného zaplacení, nejpozději do 1. 9. 2025. V čl. 8. 1. smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Smlouva není žalovanou vlastnoručně podepsána, u podpisu žalované je uvedeno datum 24. 6. 2025 a kód sms verifikace: , hodnota, (smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ). Ověření žalované proběhlo přes bankovní identitu, a její účet byl ověřen verifikační platbou (doklad o ověření bankovní identity a informace o verifikační platbě). Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 6. 2025 poskytla žalované na její účet částku ve výši 15 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 2. 2026 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla podána k poštovní přepravě dne 6. 2. 2026.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si strany neujednaly jinou výši.

6. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná, neboť mezi účastníky byla dne 24. 6. 2025 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč, přičemž ujednání označené jako „poplatek za každý den čerpání úvěru“ je nutno materiálně považovat za úrok. Sjednaná výše tohoto úroku 1 % denně (365 % ročně) však představuje zcela zjevný exces, zakládá zásadní nerovnováhu v právech a povinnostech stran a odporuje dobrým mravům, a proto je toto ujednání absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku, přičemž korektiv dobrých mravů se uplatní i ve vztazích mezi podnikateli, a to i s přihlédnutím k tomu, že šlo o formulářovou smlouvu bez reálné možnosti vyjednávání. Toto neplatné ujednání je ve smyslu § 576 občanského zákoníku oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť nebrání existenci závazku k vrácení poskytnuté jistiny, a proto je smlouva v ostatním rozsahu platná. Soud v tomto směru vycházel i ze závěrů Nejvyššího soudu, podle nichž neplatnost ujednání o úrocích sama o sobě bez dalšího nevede k neplatnosti celé smlouvy o úvěru (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 a 33 Cdo 60/2021). Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni částku 15 000 Kč z titulu smluvního závazku, dále zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč, kterou soud neshledal nepřiměřenou (§ 2048 a násl. občanského zákoníku), a rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, to vše ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Nárok na zaplacení sjednaného „poplatku“ (úroku) ve výši 10 500 Kč soud pro jeho neplatnost zamítnul.

7. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „sazebník“). Předmětem řízení je částka 28 000 Kč. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena b) sazebníku 1 400 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 1 120 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 280 Kč.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 28 000 Kč; celkový úspěch žalobkyně ve výši 17 500 Kč tak představuje 63 %, neúspěch 37 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 26 % účelně vynaložených nákladů řízení, které žalobkyni vznikly, což odpovídá částce 836 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady ve výši 3 215 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”). Advokátovi žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t.; a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když advokát osvědčil, že je plátcem DPH.