40 C 71/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 24 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 650 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše ve splátkách s tím, že první splátku ve výši 20 000 Kč uhradí žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a další splátky po 2 000 Kč měsíčně uhradí žalobkyni vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem červencem 2026, až do úplného zaplacení s tím, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky se stane splatným celý dluh.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 15 650 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 817 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 242 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 24 275 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že dne 4. 2. 2026 uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému jako podnikateli účelový úvěr ve výši 13 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly parametry úvěru a sazebník. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 350 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr 300 Kč; celkově měl splatit 15 650 Kč. Žalovaný úvěr v termínu splatnosti neuhradil a dne 15. 2. 2026 se dostal do prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 350 Kč, poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky ve výši 15 650 Kč podle čl. VIII. 1. c) Smlouvy, účelně vynaložené náklady ve výši 800 Kč (tj. 6x poplatek za sms upomínku po 50 Kč, 1 x doporučená upomínka po 500 Kč), smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 15 650 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení podle čl. VIII. 1. a. Smlouvy, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby k úhradě vyzván, dluh nezaplatil.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že co se týče jistiny, tak dluh uznává, ale nesouhlasí s výší příslušenství a sankcí. Chce svůj dluh řešit, v minulosti žalobkyni žádal o splátky, momentálně je schopen uhradit jednorázově toliko 20 000 Kč, zbývající část by byl schopen hradit ve splátkách. Žalovaný má vícero závazků po splatnosti. Ke svým majetkovým poměrům dále uvedl, že je OSVČ v oboru truhlářství, jeho čistý příjem se pohybuje okolo 25 tis. Kč měsíčně. Žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma nezletilými dětmi. V minulosti přišel o svůj dům, nicméně v něm i nadále s rodinou žije a hradí nájemné ve výši 25 tis. Kč, jedná se o čisté nájemné bez energií. Současně je domluven, že by si mohl dům později odkoupit do vlastnictví. Co se týče dalších dluhů, má asi 10 dalších mikropůjček, snaží se je řešit mimosoudně a postupně splácet.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 19. 5. 2026, žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:Žalobkyně se žalovanému (označenému ve Smlouvě svým identifikačním číslem a místem podnikání) zavázala poskytnout úvěr na podporu a rozvoj podnikání, konkrétně na úhradu služeb, ve výši 13 000 Kč, a to bezhotovostně. Žalovaný výslovně prohlásil, že při uzavírání smlouvy vystupuje jako podnikatel a získané prostředky použije na rekonstrukci dílny. Spolu s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 350 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Celkem měl žalovaný splatit 15 650 Kč, a to do 10 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Účastníci se v čl. VII. Smlouvy dohodli, že budou vzájemně komunikovat prostředky komunikace na dálku, a to emailem, poštovní službou, telefonem či prostřednictvím klientské zóny. Dále si ujednaly, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou splátky a poplatku za poskytnutí úvěru, má žalobkyně právo na (a.) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z dlužné částky až do zaplacení, (b.) náhradu účelně vynaložených nákladů dle Sazebníku, který je součástí smlouvy (dle Sazebníku činí náklady na odeslání doporučené upomínky 500 Kč a odeslání jedné sms 50 Kč) a (c.) smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení (viz Smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , hodnota, , čestné prohlášení žalovaného a žádost o poskytnutí úvěru). Dne 4. 2. 2026 žalobkyně zaslala částku 13 000 Kč označenou jako „podnikatelský úvěr dle sml. , hodnota, “ na účet žalovaného označený ve Smlouvě (viz Oznámení o provedení příkazu k úhradě). Žalobkyně zaslala žalovanému poté, co se dostal do prodlení, celkem 6 zpoplatněných sms upomínek a písemnou upomínku (viz Kniha odeslaných sms a písemná upomínka z 1. 3. 2026 vč. dokladu o odeslání). Žalobkyně dále dne 11. 3. 2026 odeslala žalovanému, prostřednictvím své advokátky, do jeho datové schránky předžalobní upomínku (viz upomínka z 10. 3. 2026 vč. dokladu o odeslání). Z písemné komunikace žalovaného s žalobkyni v březnu 2026 vyplývá, že se žalovaný snažil s žalobkyní dohodnout na splátkách.

5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich souhrnu, přičemž nemá důvod pochybovat o jejich věrohodnosti, když si vzájemně neodporují; naopak z nich zjištěné skutečnosti vzájemně korespondují z hlediska časového i obsahového. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně dne 4. 2. 2026 poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatky ve výši 2 650 Kč, celkem tedy v částce 15 650 Kč do 14. 2. 2026. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a ačkoliv ho žalobkyně nejprve sama sms zprávami i písemně, a nakonec prostřednictvím své advokátky, před podáním žaloby, k úhradě vyzývala, dluh do dnešního dne neuhradil.

6. Žaloba je důvodná toliko částečně. Podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 o. z. se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si strany neujednaly jinou výši. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž se jednalo o podnikatelskou smlouvu, neboť oba jednali v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 13 000 Kč a byl podle smlouvy povinen tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatky za poskytnutí úvěru a za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti v celkové výši 15 650 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení, dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a neučinil tak ani do 15. dne od uplynutí splatnosti úvěru, proto je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % jistiny úvěru, tj. 15 650 Kč podle čl. VIII. bodu 1. c) Smlouvy a § 2048 a násl. o. z.

8. V čl. VIII. bodu 1. a. Smlouvy si strany sjednaly, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vznikne žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Soud má za to, že takové je ujednání je dle § 588 o. z. v tomto konkrétním případě neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Posouzení souladu či rozporu právního jednání s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o. z. a § 547 o. z. závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, neboť tato ustanovení jsou normami, jejichž hypotéza není právním předpisem stanovena. V takovém případě je soud povinen posoudit soulad příslušného ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky vedly a jež existovaly v době uzavření Smlouvy. Je třeba se zabývat například rizikovostí obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, rozsahem očekávatelných škod na straně věřitele, významem případného nesplaceného dluhu pro věřitele, dalším obsahem posuzované smlouvy, skutečností, zda na prodlení dlužníka byly vedle úroku z prodlení navázány i další smluvní sankce plnící obdobné funkce, obchodními zvyklostmi stran a dalšími relevantními okolnostmi (viz rozsudky Nejvyššího soudu: ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 765/2020; ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019-II, ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3120/2021).

9. Soud proto při posouzení zohlednil, že smluvní úrok ve výši 0,5 % denně představuje 182,50 % ročně, což u částky 15 640 Kč činí za 1 rok úrok přibližně ve výši 28 543 Kč. Žalovanému by tak za 1 rok vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za úvěr ve výši 13 000 Kč celkovou částku 28 543 Kč (spolu s poplatky, náklady a požadovanou smluvní pokutou 41 453 Kč), což je cca trojnásobek jistiny úvěru. Žalobkyně jako podnikatelka poskytující nebankovní půjčky a úvěry poskytla žalovanému jako drobnému podnikateli – živnostníkovi na rekonstrukci dílny úvěr v nižší částce (13 000 Kč). Půjčením takového finančního obnosu žalobkyni nemohla vzniknout výrazná škoda a nezaplacení úvěru jistě žádným způsobem neovlivnilo podnikání žalobkyně. Nadto, ve Smlouvě byla ujednána další, kompenzační sankce za prodlení žalovaného s úhradou dluhu, a to smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové dlužné částky po uplynutí 15. dne od počátku prodlení, a tato sankce byla rovněž ve věci uplatněna částkou 7 825 Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud návrh žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 15 650 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení ve výroku II. zamítl, když ujednání o takové výši úroku z prodlení vyhodnotil jako neplatné. Podle § 1802 věta první o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Soud proto žalobkyni přiznal toliko zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Žalobkyně má také v souladu se smlouvou o úvěru a parametry úvěru právo na zaplacení částky 800 Kč představující účelně vynaložené výdaje na vymáhání pohledávky, neboť žalovanému v důsledku jeho prodlení zaslala celkem 6 upomínek ve formě SMS zpráv a jednu doporučenou písemnou upomínku, a částku 1 200 Kč jako náklady spojené s vymáháním pohledávky podnikatele ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 650 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení, a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Co se týče lhůty k plnění, soud přihlédl k tvrzeným osobním a majetkovým poměrům žalovaného a uložil plnění ve splátkách, jejichž výše je odpovídající dané věci, pro žalovaného finančně dostupná a pro žalobkyni přijatelná. Soud současně považoval za vhodné vyslovit přímo ve výroku, že v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky žalovaný výhodu splátek ztratí.

12. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „sazebník“). Předmětem řízení je částka 24 275 Kč. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena b) sazebníku 1 214 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 972 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 242 Kč.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 32 517,50 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 25 918,70 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí); celkový úspěch žalobkyně tak představuje 80 %, neúspěch 20 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 60 % účelně vynaložených nákladů řízení, které žalobkyni vznikly, což odpovídá částce 1 817 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady ve výši 3 029 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 214 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”). Advokátce žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t.; a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když advokátka osvědčila, že je plátcem DPH.