40 C 73/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 4. 6. 2025 do zaplacení; do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 900 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 4. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 237 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 24 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 12. 2024 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností , právnická osoba, (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) jako postupitelem, nabyla pohledávku za žalovaným. Postoupená pohledávka má původ ve smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2025, kterou právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz uzavřela, a na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 18 000 Kč převodem na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný se současně zavázal uhradit úrok ve výši 6 900 Kč. Úvěr měl být vrácen do 3. 6. 2025, žalovaný se dostal s vrácením poskytnutého úvěru do prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové částky 24 900 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru; přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno ve smlouvě na str.

1. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 9. 6. 2026, žalobkyně ani žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2025, potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, a výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně, upomínky ze dne 1. 5. 2025 a 3. 6. 2025, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k úhradě z 16. 10. 2025, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s tím, že se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 18 000 Kč s roční úrokovou sazbou 279,83 %. Úvěr byl poskytnut na dobu 12 měsíců a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků splácet v pravidelných splátkách min. ve výši 5 % jistiny + úrok přirostlý za předchozích 30 dnů. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, . Dne 26. 3. 2025 obdržel žalovaný částku ve výši 18 000 Kč na sjednaný účet. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a poté úvěr k 3. 6. 2025 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala v dopise ze dne 3. 6. 2025 a vyzvala ho k okamžité úhradě. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 10. 2025 oznámila žalovanému postoupení pohledávky a žalobkyně ho téhož dne vyzvala k úhradě dluhu.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86). Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného; a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Soud byl na jednání připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že je povinna tvrdit, zda její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a označit důkazy k prokázání svého tvrzení, jakož i o tom, že pokud žalobkyně nesplní svou povinnost dle této výzvy, neunese břemeno tvrzení a důkazní břemeno a bude ve věci neúspěšná. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, podle které je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila práva být soudem poučena ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. pouze při ústním jednání, a nikoliv mimo něj. Žalovaný prokazatelně získal od původního věřitele majetkový prospěch ve výši , částka, , a žalobkyně prokázala, že pohledávku za žalovaným nabyla. Částka ve výši , částka, tak představuje majetkový prospěch, který žalovaný nabyl bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jako bezdůvodné obohacení.

7. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. Spotřebitel povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud však jde o možnosti a schopnosti zaplatit dlužnou jistinu úvěru, žalovaný byl v řízení zcela pasivní. Ničeho netvrdil (natož aby doložil) o tom, že by nebylo v jeho možnostech poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru vrátit ode dne následujícího po dni, kdy byla prokazatelně připsána na jeho bankovní účet a ocitla se tak v jeho dispozici. Současně se ani nedostavil k jednání soudu. Povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co ji na základě neplatné smlouvy obdržel, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na poskytovateli úvěru. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na úrok z prodlení z celkové jistiny ve výši 12 % ročně až počínaje 4. 6. 2025, proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem od 4. 6. 2025. V částce 6 900 Kč pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nárok, jež má původ v neplatné smlouvě o úvěru.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 996 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), tj. 1 200 Kč, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t.; to vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 315 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v 72 %, soud jí proto přiznal náhradu nákladů ve výši 44 % z celkové částky 2 811 Kč, tj. 1 237 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně.