40 C 73/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 4. 6. 2025 do zaplacení; do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 900 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 4. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 237 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Jméno advokátky.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 24 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 12. 2024 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností právnická osoba (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) jako postupitelem, nabyla pohledávku za žalovaným. Postoupená pohledávka má původ ve smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne 26. 3. 2025, kterou právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz uzavřela, a na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 18 000 Kč převodem na jeho účet č. č. účtu. Žalovaný se současně zavázal uhradit úrok ve výši 6 900 Kč. Úvěr měl být vrácen do 3. 6. 2025, žalovaný se dostal s vrácením poskytnutého úvěru do prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové částky 24 900 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru; přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno ve smlouvě na str.

1. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 9. 6. 2026, žalobkyně ani žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 26. 3. 2025, potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota a výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně, upomínky ze dne 1. 5. 2025 a 3. 6. 2025, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k úhradě z 16. 10. 2025, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s tím, že se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 18 000 Kč s roční úrokovou sazbou 279,83 %. Úvěr byl poskytnut na dobu 12 měsíců a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků splácet v pravidelných splátkách min. ve výši 5 % jistiny + úrok přirostlý za předchozích 30 dnů. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu. Dne 26. 3. 2025 obdržel žalovaný částku ve výši 18 000 Kč na sjednaný účet. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a poté úvěr k 3. 6. 2025 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala v dopise ze dne 3. 6. 2025 a vyzvala ho k okamžité úhradě. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 10. 2025 oznámila žalovanému postoupení pohledávky a žalobkyně ho téhož dne vyzvala k úhradě dluhu.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86). Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného; a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Soud byl na jednání připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že je povinna tvrdit, zda její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a označit důkazy k prokázání svého tvrzení, jakož i o tom, že pokud žalobkyně nesplní svou povinnost dle této výzvy, neunese břemeno tvrzení a důkazní břemeno a bude ve věci neúspěšná. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, podle které je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila práva být soudem poučena ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. pouze při ústním jednání, a nikoliv mimo něj. Žalovaný prokazatelně získal od původního věřitele majetkový prospěch ve výši částka, a žalobkyně prokázala, že pohledávku za žalovaným nabyla. Částka ve výši částka tak představuje majetkový prospěch, který žalovaný nabyl bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jako bezdůvodné obohacení.

7. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. Spotřebitel povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud však jde o možnosti a schopnosti zaplatit dlužnou jistinu úvěru, žalovaný byl v řízení zcela pasivní. Ničeho netvrdil (natož aby doložil) o tom, že by nebylo v jeho možnostech poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru vrátit ode dne následujícího po dni, kdy byla prokazatelně připsána na jeho bankovní účet a ocitla se tak v jeho dispozici. Současně se ani nedostavil k jednání soudu. Povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co ji na základě neplatné smlouvy obdržel, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na poskytovateli úvěru. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na úrok z prodlení z celkové jistiny ve výši 12 % ročně až počínaje 4. 6. 2025, proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem od 4. 6. 2025. V částce 6 900 Kč pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nárok, jež má původ v neplatné smlouvě o úvěru.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 996 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), tj. 1 200 Kč, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t.; to vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 315 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v 72 %, soud jí proto přiznal náhradu nákladů ve výši 44 % z celkové částky 2 811 Kč, tj. 1 237 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.