40 C 88/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 958,36 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do kapitalizovaného úroku ve výši 712,90 Kč za období od 30. 11. 2022 do 27. 9. 2023 a úroků ve výši 14,49 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 12. 11. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 9 558,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 482,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 363,73 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 včetně a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 994,23 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 14 958,36 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , s žalovaným dne 30. 11. 2021 uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně také poplatek ve výši 10 477 Kč (představující kapitalizované úroky ve výši 5 101 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč a pojistné ve výši 1 560 Kč) a splácet poskytnutý úvěr včetně poplatku formou 52týdenních splátek po 394 Kč, poslední splátka měla proběhnout dne 29. 11. 2022. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil. Celkem žalovaný na svůj závazek uhradil 4 600 Kč. Dlužná částka se tak skládá z dlužné jistiny 8 394,23 Kč a dlužného poplatku 7 482,77 Kč, na poplatku však žalobkyně požaduje toliko 6 564,13 Kč. Od 30. 11. 2022, tj. ode dne uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky, se neuhrazená jistina úročí úrokem ve výši 29,49 % ročně. Pohledávka , právnická osoba, ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství vůči žalovanému byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinky k 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, což postupitelka písemně oznámila žalovanému. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 14 958,36 (tj. dlužnou jistinu 8 394,23 Kč a dlužný poplatek 6 564,13 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 2 076,63 Kč (tj. 29,49 % ročně z 8 394,23 Kč od 30. 11. 2022 do 27. 9. 2023), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 482,22 Kč (tj. 11,75 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 5. 4. 2022 do 27. 9. 2023), úrok ve výši 29,49 % ročně z 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a roční úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradil. Dle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaný poskytl v zákaznické kartě, a ověřila z žalovaným doložených dokladů. Žalovaný současně ve smlouvě o úvěru prohlásil, že poskytl úplné, přesné a pravdivé informace a je schopen dlužnou částku splatit. Následně poskytovatel zápůjčky s žalovaným uzavřel smlouvu.

2. Podáním ze dne 22. 5. 2025 vzala žalobkyně žalobu, co do kapitalizovaného úroku ve výši 712,90 Kč za období od 30. 11. 2022 do 27. 9. 2023 a úroků ve výši 14,49 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zpět; proto soud ve výroku I. řízení co do uvedených nároků částečně zastavil. Žalobkyně nadále požaduje úhradu částky 14 958,36 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 363,73 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 482,22 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 394,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný dne 20. 3. 2023 písemně svůj dluh ze smlouvy o úvěru uznal a zavázal se jej zaplatit.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 18. 6. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

5. Z listin předložených žalobkyní, a to ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 11. 2021, Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 11. 2021 vč. Smluvních podmínek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 vč. podacího lístku, Tabulky umoření a předžalobní výzvy z 15. 2. 2024 vč. podacího lístku soud zjistil tento skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně také poplatek ve výši 8 917 Kč a splácet poskytnutý úvěr včetně poplatku formou 52týdenních splátek po 394 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný uvedl, že je nezaměstnaný, jeho čistý příjem činí 9 660 Kč, je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí s rodiči, další čistý příjem domácnosti činí 30 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje činí 1 000 Kč, žalovaný má základní vzdělání a nemá jiné finanční závazky. Poskytovatel úvěru si od žalovaného vyžádal rozhodnutí o přiznání dávky z 12. 11. 2021, avšak z předložených listin nevyplývá, že by zkoumal výdaje žalovaného anebo provedl lustraci žalovaného v dostupných registrech dlužníků. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou. Žalovaný na úvěr uhradil 4 600 Kč, zbývající část úvěru neuhradil. Pohledávka poskytovatele úvěru za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.

6. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, jinak by byl popřen samotný smysl úpravy právní ochrany spotřebitele. Proto soud k neplatnosti právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Žalobkyně neprokázala, že by poskytovatel úvěru svou zákonnou povinnost zkoumat řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného splnil, a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Poskytovatel vyšel z informací, jež mu žalovaný poskytl v Kartě zákazníka a dle tvrzení žalobkyně doložil rozhodnutím o přiznání dávky z listopadu 2021 (příjmy). Žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje činí toliko 1 000 Kč a k těmto výdajům nedoložil poskytovateli ničeho. Za dané situace si měl poskytovatel jednak vyžádat spolehlivé informace o výdajích žalovaného, a současně lustrovat žalovaného v dostupných evidencích dlužníků. Lze tedy shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně z předložených informací dospěla k nedůvodnému, resp. nepodloženému závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nepostupovala jako profesionál a řádně se nezabývala poměry žalovaného, aby ho ochránila před nezodpovědným zadlužením, a nedostála tak své zákonné povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Přesto s žalovaným smlouvu uzavřela a úvěr mu poskytla.

8. Žalovaný získal na úkor žalobkyně, která předmětnou pohledávku postoupením nabyla, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinen ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky, spojené s takovou výzvou ze dne 29. 9. 2023, žalovanému odeslala dne 27. 10. 2023, s tím, nechť svůj závazek uhradí do 10 dnů od data doručení výzvy. Podle fikce doručení žalovaný výzvu obdržel 1. 11. 2023, do prodlení se dostal 12. 11. 2023. Nereagoval-li žalovaný nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstal zcela nečinný, neuplatnil ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobkyní navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na svůj závazek ze smlouvy o úvěru uhradil 4 600 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 5 400 Kč a rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 12. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.). Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nároky, jež mají původ v neplatných smlouvách o úvěru.

9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu (dle pol. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „sazebník“)). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.

10. O nákladech řízení rozhodoval soud dle §142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.