6 C 103/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 23 851 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 939 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 100 Kč, se řízení zastavuje.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení:- kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 2. 5. 2023 do 4. 10. 2023 ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč ve výši 1 273,97 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 10. 2022 do 27. 10. 2023,- a částky 615 Kč,se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 578,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem v celkové výši 23 851 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 3. 2023 žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, (ve znění smlouvy ze dne 19. 4. 2023), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouva byla sjednána prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz, kdy před uzavřením smlouvy bylo od žalovaného vyžádáno číslo občanského průkazu a kopie občanského průkazu. Žádost o půjčku byla dokončena zasláním tzv. verifikační platby z osobního účtu žadatele. Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který čerpal bezhotovostně převodem na účet. Žalovaný se zavázal vrátit částku 23 839 Kč spolu s příslušenstvím do 1. 5. 2023. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně za každý den prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Za celou dobu trvání smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, která navazovala na rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 sjednanou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, převedena na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, neuhrazené paušální náhrady na upomínání ve výši 100 Kč (v petitu žaloby uvedené jako kapitalizovaný úrok, jedná se však o náklady za upomínání dle smlouvy o úvěru). Žalobkyně požadovala rovněž i kapitalizovaný úrok ve výši 3 839 Kč (dle smlouvy, kde je příslušenství specifikováno pevnou částkou) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 273,97 Kč od 2. 5. 2023 do 4. 10. 2023 z částky 20 000 Kč a od 10. 10. 2023 do zaplacení. Kromě toho žalobkyně požadovala zaplacení částky 3 100 Kč, což představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny 20 000 Kč od 2. 5. 2023 do 4. 10. 2023 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč (3 x cesta terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka po 217 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu zpět co do částky 7 039 Kč, to konkrétně do kapitalizovaného úroku 3 939 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 100 Kč. Nadále požadovala pouze zaplacení dlužné jistiny 20 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z této jistiny od 10. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 273,97 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 651 Kč. Doplnila, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, což je i důvodem částečného zpětvzetí žaloby. Proto soud podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 28. 3. 2023 včetně obchodních podmínek , právnická osoba, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které bylo sjednáno poskytnutí úvěru ve prospěch žalovaného ve výši 3 000 Kč. Žalovaný byl podle předmětné smlouvy zavázán částku vrátit do 17. 4. 2023. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč (náklady upomínání).

6. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že touto smlouvou byla doplněna smlouva o úvěru č. , číslo, tak, že bylo sjednáno poskytnutí úvěru ve prospěch žalovaného ve výši 20 000 Kč (úhrnná výše úvěru) s termínem splatnosti do 1. 5. 2023. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč (náklady upomínání).

7. Ze sdělení , právnická osoba, . a výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že vlastníkem účtu je žalovaný, přičemž na tento účet byly dne 28. 3. 2023 připsány platby od společnosti , právnická osoba, v celkové výši 20 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 28. 3. 2023 byla v několika platbách zaslána na účet č. , č. účtu, částka v celkové výši 20 000 Kč.

8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze den 13. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně učinila několik úkonů za účelem mimosoudního vyřízení věci.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2023 a potvrzení o provedené transakci bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2023, kdy odesílatelem byla předchůdkyně žalobkyně včetně podací archu ze dne 16. 10. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dopis se sdělením, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2023, kdy odesílatelem byla žalobkyně, včetně podacího archu ze dne 16. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 27. 10. 2023 na bankovní účet ve výzvě uvedený.

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 31. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Současně žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud nebude úhrada provedena, obrátí se na soud. Z podacího archu se podává, že výzva byla odeslána žalovanému dne 2. 2. 2024.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky v uvedené výši splatit do 1. 5. 2023, za celou dobu trvání smlouvy však neuhradil ničeho. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl v oznámení o postoupení pohledávky vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 27. 10. 2023, kdy výzva byla žalovanému zaslána dne 16. 10. 2023.

12. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

13. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

15. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalovaného splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy k prokázání této skutečnosti a žalobu vzala zpět co do částek uvedených výše.

16. Vzhledem k vyjádření žalobkyně soudu nezbývalo než učinit závěr, že předchůdkyně žalobkyně neověřovala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) řádně a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citovanou judikaturou soudů. Pokud byly předchůdkyni žalobkyně doloženy listiny prokazující skutečné příjmy a výdaje žalovaného, měly být kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovány v souladu s § 78 zákona o spotřebitelském úvěru a v rámci soudního řízení předloženy. K jednání se žalobkyně nedostavila, a proto se dobrovolně zbavila možnosti být dodatečně soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění tvrzení a případných důkazů.

17. Soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši 20 000 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný byl v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2023 vyzván k uhrazení dlužných částek do 27. 10. 2023. Žalovaný žalobkyni peněžité plnění nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní, nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ve zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla úspěch co do 65 % (jistina s příslušenstvím ke dni rozhodování soudu) z uplatněného nároku a neúspěch co do 35 % (zbývající částky s výší příslušenství vyčísleného ke dni rozhodování soudu, když částečně bylo řízení zastaveno, což žalobkyně zavinila zpětvzetím žaloby a částečně byla žaloba zamítnuta). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně se sestávají ze soudního poplatku 955 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, jednoho úkonu právní služby ve výši 2 060 Kč za zpětvzetí žaloby podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky a náhrady hotových výdajů za tento úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) této vyhlášky. Dále byla připočtena náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 747,60 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně z uvedených 30 %, tj. 1 578,78 Kč. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši úvěru a poplatku, čísle účtu a výši žalované částky.