6 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 24 667 Kč s příslušenstvím

I. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení: -) kapitalizovaného úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši 520,87 Kč, -) úroku ve výši 10,63 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, -) kapitalizovaného úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 509,81 Kč, -) úroku ve výši 14,69 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku: -) částku 5 640 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 5 640 Kč od [datum] do zaplacení, -) částku 6 227 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,50 % ročně z částky 6 227 Kč od [datum] do zaplacení.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení: -) 4 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 753,69 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 915,18 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 360 Kč od [datum] do zaplacení, -) 8 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 088,47 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 459,80 Kč, úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 773 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 247 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 24 667 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o spotřebitelských úvěrech, přičemž pohledávky plynoucí z těchto smluv byly na žalobkyni postoupeny z této původní věřitelky smlouvou o postoupení pohledávek ze den [datum] s účinností ke stejnému dni, což bylo žalovanému řádně oznámeno.

2. V prvním případě předchůdkyně žalobkyně sjednala s žalovaným po posouzení jeho úvěryschopnosti dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ první smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru spolu s úhradami za služby-úrokem za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč. Jistinu a úhrady za služby se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje [datum], kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Nejpozději ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení se všemi neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto data požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Za celou dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný pouze částku v celkové výši 360 Kč Poslední splátku pak uhradil dne [datum]. Žalovaná částka plynoucí z této smlouvy ve výši 10 440 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 4 440 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 1 436 Kč (úrok 22,38% ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do dne postoupení), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 753,96 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do dne postoupení), úroku ve výši 22,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 11,75% ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum] do zaplacení.

3. V druhém případě předchůdkyně žalobkyně sjednala dne [datum] s žalovaným po posouzení úvěryschopnosti žalovaného smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ druhá smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru spolu s úhradami za služby-úrokem za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč. Jistinu a úhrady za služby se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje [datum], kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Nejpozději ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení se všemi neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto data požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Za celou dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný pouze částku v celkové výši 3 773 Kč Poslední splátku pak uhradil dne [datum]. Žalovaná částka plynoucí z této smlouvy ve výši 14 227 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 4 227 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 2 969,61 Kč (úrok 23,19% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do dne postoupení), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 088,47 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do dne postoupení), úrok ve výši 23,19% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

5. Dříve, než soud ve věci zahájil jednání, vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu zpět co do části uplatněného nároku, a to kapitalizovaného úroku od [datum] do [datum] ve výši 520,87 Kč, úroků ve výši 10,63 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku od [datum] do [datum] ve výši 1 509,81 Kč a úroku ve výši 14,69 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Proto soud řízení podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu zpětvzetí zastavil.

6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 1 200 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 200 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, celková částka k zaplacení činila částku 10 800 Kč, kterou měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, celková částka k zaplacení činila částku 18 000 Kč, kterou měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh k této smlouvě a dokladu o úhradě kupní ceny bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávky vůči žalovanému z obou smluv o úvěru.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávky z obou smluv o úvěru postoupila žalobkyni, současně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Z poštovního podacího lístku je zřejmé, že oznámení o postoupení bylo odesláno žalovanému dne [datum].

11. Z výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku ze stejného dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek nejpozději ve lhůtě do [datum], s tím, že jinak bude vymáhat zaplacení pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána dne [datum].

12. Z přehledu uhrazených plateb ([číslo]) má soud za prokázáno, že žalovaný v souvislosti s druhou smlouvou o úvěru uhradil ke dni [datum] předchůdkyni žalobkyně celkem částku 360 Kč.

13. Z přehledu uhrazených plateb ([číslo]) má soud za prokázáno, že žalovaný v souvislosti s druhou smlouvou o úvěru uhradil ke dni [datum] předchůdkyni žalobkyně celkem částku 3 773 Kč.

14. K posouzení řádného zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet v případě první smlouvy o úvěru navrhla žalobkyně jako důkaz kartu zákazníka ze dne [datum]. Žalovaný před sjednáním první smlouvy o úvěru uvedl, že žije v nájmu s partnerkou a má dvě nezaopatřené děti. Dále uvedl, že je zaměstnaný, jedná se o hlavní pracovní poměr na dobu určitou do [datum] u zaměstnavatele-společnosti [právnická osoba] jako [anonymizováno]. Dále žalovaný uvedl, že má úvěr či zápůjčku u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 10 000 Kč s výší měsíční splátky 1 350 Kč, jeho čistý hlavní příjem činí 13 682 Kč, dále má vedlejší příjem ve výši 2 000 Kč, dohromady 15 682 Kč. Ohledně výdajů uvedl, že výdaje spojené s bydlením činí 4 500 Kč (s poznámkou, že na nájem přispívá partnerka), ostatní výdaje činí 8 000 Kč, splátky úvěrů 1 350 Kč. Dále je v kartě zákazníka uvedeno, že byly předloženy dokumenty k ověření finanční situace žadatele, a to výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. K posouzení řádného zkoumání úvěryschopnosti před uzavřením druhé smlouvy o úvěry navrhla žalobkyně jako důkaz kartu zákazníka ze dne [datum]. Žalovaný před sjednáním této smlouvy uvedl, že žije v nájmu s partnerkou a má dvě nezaopatřené děti. Dále uvedl, že je zaměstnán v hlavním pracovním poměru na dobu určitou do [datum] u zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] jako [anonymizováno]. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že nemá jiný úvěr ani zápůjčku u [právnická osoba] [anonymizováno] ani jinde, jeho čistý hlavní příjem činí 11 673 Kč, dále má vedlejší příjem (s poznámkou [anonymizováno]) ve výši 2 000 Kč, dohromady 13 673 Kč. Ohledně výdajů žalovaný v žádosti uvedl, že výdaje spojené s bydlením činí 3 000 Kč (s poznámkou, že na nájem přispívá partnerka), ostatní výdaje činí 7 700 Kč, celkem výdaje činí 10 700 Kč, použitelný příjem je 2 973 Kč. Dál je v kartě zákazníka uvedeno, že byly předloženy dokumenty k ověření finanční situace žadatele, a to bankovní výpisy, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Dále žalobkyně předložila k důkazům listinu označenou jako pokyn k dočasnému výkonu práce u uživatele ze dne [datum], ze které se podává, žalovaný byl od tohoto data prostřednictvím agentury práce přidělen k dočasnému výkonu práce u uživatele [právnická osoba] ve [obec] od [datum] do [datum]. Z výplatní pásky žalovaného za období [číslo] se podává, že jeho čistý příjem za tento měsíc činil 16 976 Kč. Z výplatní pásky za období [číslo] bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 10 444 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že na straně nájemce vystupuje osoba označená jako [jméno] [příjmení], předmětem nájmu je byt o velikosti 40 m2, nájemní smlouva je sjednána na dobu od [datum] do [datum], měsíční nájemné činí částku 4 500 Kč, zálohy jsou vyžadovány ve stejné výši. Z protokolu o předání bytu se podává, že k jeho předání došlo dne [datum]. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze den [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl od [datum] přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně.

15. Dále byly k důkazům předloženy neúplné výpisy z účtu/účtů, které byly z velké části i nečitelné, současně z těchto výpisů nebylo možné určit, o jaký účet se jedná, kdo je jeho vlastníkem apod. Soud proto z těchto listin neučinil žádná skutková zjištění. Z důvodu nečitelnosti listiny soud neučinil žádná skutková zjištění ani ze mzdového výměru.

16. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud z důvodu ekonomie řízení neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému v hotovosti v prvním případě peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet ve splátkách, kdy měl celkem splatit 10 800 Kč, uhradil však pouze 360 Kč. V druhém případě žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný měl splatit celkem 18 000 Kč, uhradil pouze 3 773 Kč. Pohledávky ze smluv o úvěru byly postoupeny žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a současně byla stanovena lhůta k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno poštou dne [datum]. Při uzavírání smluv vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených v kartě zákazníka, z výplatních pásek žalovaného, nájemní smlouvy včetně protokolu o předání bytu, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, neúplných výpisů z účtu, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory.

18. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

19. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvy o úvěrech, přičemž se jednalo o spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral obě smlouvy v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětných úvěrových smluv.

20. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C -449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C -106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

22. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak předchůdkyně žalobkyně při sjednávání předmětných smluv konkrétně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací zaznamenaných v kartách zákazníka (žádostech o úvěr), které ověřovala listinami, např. výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou. Již z informací zaznamenaných v obou žádostech o úvěr bylo zřejmé, že žalovaný má poměrně nízký příjem (cca 14-15 tis. Kč) ze zaměstnání, které vykonává prostřednictvím agentury práce. Smlouva byla navíc s žalovaným uzavřena jen na dobu určitou. Žalovaný přitom žil v nájmu a uvedl, že má dvě nezaopatřené děti. Z předložených listin pak bylo zcela zřejmé, že (pravděpodobně) partnerka žalovaného, se kterou žalovaný sdílí společnou domácnost, je na rodičovské dovolené s příjmem okolo 10 tis Kč. Žalovaný přitom v obou případech uvedl ostatní výdaje (jiné výdaje než výdaje související s bydlením) v poměrně vysoké výši, tj. okolo 8 tis. Kč. Z čeho jsou tyto ostatní výdaje složeny nebylo zjišťováno. Informace poskytnuté žalovaným měly vést poskytovatelku úvěru k tomu, aby se zajímala o reálné výdaje žalovaného a tyto ověřovala, když ji muselo být zřejmé, že žalovaný je osobou, u něhož bude schopnost splácet úvěry v obou případech značně snížená. Předchůdkyně žalobkyně měla proto o to více ověřovat schopnost žalovaného splácet úvěr a rozhodně více se zajímat o reálné výdaje žalovaného, aby je mohla porovnat s prokázaným příjmem (vyžádat si například výpisy z účtu žalovaného za delší časové období, výpisy z nebankovních registrů klientských informací apod.), a pak objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit jeho situaci, případně žalovaného ochránit před nezodpovědným zadlužením. Poskytovatelka úvěru se však o skutečné reálné výdaje žalovaného prakticky nezajímala, když ani nezjišťovala, z čeho konkrétně jsou složeny, lze proto uzavřít, že je ani řádně neověřovala.

23. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o výdajích a dalších závazcích žalovaného. Pokud byly předchůdkyni žalobkyně doloženy listiny prokazující skutečné výdaje žalovaného, měla kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovat v souladu s § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Neúčastí u jednání se přitom žalobkyně dobrovolně zbavila možnosti být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění žalobních tvrzení a zejména důkazních návrhů k tomu, jak byla ověřována před uzavřením obou smluv výdajová stránka rozpočtu žalovaného.

24. Soud dospěl k závěru, že obě úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatných smluv je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu v prvním případě peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný již uhradil 360 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši 5 640 Kč. V druhém případě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný již uhradil 3 773 Kč, na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 6 227 Kč. Obě plnění je žalovaný povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný byl v oznámení o postoupení pohledávek vyzván k uhrazení dlužných částek do 10 dnů ode dne obdržení dopisu, oznámení o postoupení bylo odesláno žalovanému dne [datum], v souladu s pravidly uvedenými v občanském zákoníku (§ 573, § 607) tak soud považoval listinu za doručenou třetí pracovní den od odeslání a od tohoto dne stanovil konec desetidenní lhůty na [datum]. Žalovaný žalobkyni peněžité plnění nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavil nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 1 234 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 987 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 247 Kč.