6 C 17/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 12 358 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 4 358 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od 18. 5. 2023 do 24. 11. 2023, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 586 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 358 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, s ní uzavřel prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí do 26. 4. 2023. Následně účastníci sjednali prodloužení splatnosti do 17. 5. 2023 spolu s poplatkem ve výši 2 790 Kč. Žalovaný žalobkyni úvěr nevrátil a poplatek nezaplatil. Žalobkyně požaduje kromě vrácení úvěru ve výši 8 000 Kč a zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 2 790 Kč i zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a dále smluvní pokutu 1 568 Kč za období od 18. 5. 2023 do 29. 11. 2023, kterou si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně dodatku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný sjednali poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč, který byl úvěrovanému odeslán bezhotovostní formou na bankovní účet klienta. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit nejprve do 21 dnů, následně byla dodatkem sjednána možnost splatit úvěr až do 17. 5. 2023. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit společně s jistinou úvěru také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 790 Kč. Sjednána byla rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy z občanského průkazu (fotokopie OP žalovaného).

5. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. , hodnota, a vyhodnocení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný před sjednáním smlouvy uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživované dítě, jeho příjem činí 45 000 Kč, výdaje 5 000 Kč (bez bližších podrobností), náklady na bydlení 10 000 Kč, měsíční výdaje splátek úvěrů činí 5 000 Kč. V žádosti je uvedeno, že u žalovaného byla provedena lustrace na exekuce, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených a neplatných dokladů, kde byl žalovaný bez záznamu. Dále byla provedena lustrace v REPI a EUCB, kdy výsledky jsou uvedeny v přílohách.

6. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, byla z účtu žalobkyně zaslána na účet č. , č. účtu, částka 8 000 Kč se zprávou pro příjemce, že se jedná o úvěr dle smlouvy č. 314203 , Anonymizováno, .cz. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za dobu od 1. 4. do 30. 4. 2023 (č. l. 27 – 37 spisu) bylo zjištěno, že vlastníkem tohoto účtu je žalovaný, přičemž dne 5. 4. 2023 byla na tento účet připsána částka 8 000 Kč od žalobce jako plátce s poznámkou u platby, že se jedná o úvěr dle smlouvy č. , hodnota, , Anonymizováno, .cz.

7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 14. 11. 2023 včetně dokladu o odeslání (emailu) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení výzvy.

8. Z profilu klienta bylo zjištěno, že žalovaný při sjednávání smlouvy uvedl, že pracuje u , právnická osoba, , kde vykonává poradenskou a konzultační činnost, je svobodný, nemá děti, měsíční příjem činí 45 000/ 29 956 Kč, náklady na bydlení 10 000 Kč, jiné závazky činí 5 000 Kč, výdaje domácnosti 5 000 Kč.

9. Z výpisu REPI vytvořeného dne 5. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný nemá sjednaný žádný kontrakt, v minulosti měl sjednáno v průběhu let 2021 až 2023 pět spotřebitelských úvěrů s maximální výši úvěru 7 500 Kč, kdy u čtyřech z těchto úvěru hradil pravidelně sjednané splátky po splatnosti, přičemž u jedno z těchto úvěrů bylo pravidelně přistoupeno k mimosoudnímu vymáhání.

10. Z výpisu EUCB REQUEST ze dne 5. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému bylo zamítnuto celkem 13 žádostí o zápůjčku, 3 x tak učinila sama žalobkyně, přičemž u žalobkyně čerpal celkem 2 zápůjčky, 3 x žádal o prodloužení, celkem čerpal u žalobkyně 12 026 Kč s tím, že 1 zápůjčku splatil opožděně (součet opožděně splacených půjček 3 026 Kč). V prodlení byl nejdéle 34 dnů. V současné době nebyl s žádnou zápůjčkou v prodlení.

11. Z přehledu kontomatik (výpis z účtu žalovaného za dobu od 7. 4. 2022 do 5. 4. 2023) bylo zjištěno, že dne 4. 4. 2023 byla na účtu žalovaného připsána částka 10 415 Kč od , právnická osoba, a v průběhu března 2023 pak ve prospěch společnosti , právnická osoba, byla odeslána celá řada plateb, např. dne 30. 3. 2023 celkem 3 platby po 1 500 Kč, dne 29. 3. 2023 celkem 2 platby po 1 000 Kč, 2 x 1500 Kč a 1x 1 200 Kč, předcházejícího dne přitom byly na tento účet připsány platby od společnosti , právnická osoba, . ve výši 10 700 Kč, 1 500 Kč, 4 800 Kč a 3 000 Kč, dne 23. 3. 2023 ve prospěch společnosti , právnická osoba, odešly platby ve výši 2 x 2 500 Kč, 1 500 Kč, 200 Kč a 2 x 800 Kč, dne 22. 3. 2023 platba ve prospěch , právnická osoba, ve výši 1 000 Kč a stejného dne byla z této společnosti připsána částka 8 473 Kč, 21. 3. 2023 odešla ve prospěch , právnická osoba, částka 5 000 Kč, 2 000 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč a ve prospěch , právnická osoba, 2x1 000 Kč. Připsány byly z těchto společností stejného dne částky 3 515 Kč a 11 308 Kč. Dne 20. 3. 2023 byly odeslány ve prospěch , právnická osoba, 2 x 1 000 Kč, 1 x 1 000 Kč ve prospěch , právnická osoba, , 3 000 Kč, 2 500 Kč, 2x 1 500 Kč a 1 000 Kč ve prospěch , právnická osoba, . Z obou společností byly stejného dne ve prospěch účtu žalovaného připsány částky 6 007 Kč a 9 472 Kč. Dne 17. 3. 2023 byla přisána ve prospěch žalovaného částka od , právnická osoba, ve výši 26 604 Kč. Dne 14. 3. 2023 byly odeslány platby ve prospěch , právnická osoba, x 300 Kč, 1x 500 Kč, dne 13. 3. 2023 byla přispána částka 2 000 Kč od společnosti , právnická osoba, , stejného dne odepsána částka 500 Kč ve prospěch , právnická osoba, , dne 10. 3. 2023 byla přispána dohromady částka 6 000 Kč od společnosti , právnická osoba, , 9. 3. 2023 odespána ve prospěch , právnická osoba, 150 Kč, 4x100 Kč, 6. 3. 2023 ve prospěch , právnická osoba, dohromady částka 9 500 Kč. Dne , právnická osoba, . 2023 ve prospěch , právnická osoba, .CZ dohromady částka 3 000 Kč, stejného dne od této společnosti byla přispána ve prospěch žalovaného částka 28 764 Kč, dne 2. 3. 2023 byla přispána od společnosti , právnická osoba, částka 8 294 Kč. Dne 22. 2. 2023 byla ve prospěch , právnická osoba, připsána částka od žalovaného částka 2 x 1 200 Kč, 21. 2. 2023 částka 2 000 Kč. Obdobné platby probíhaly ze zmíněného účtu od samého počátku (s různou intenzitou) po celou dobu, když např. dne 17. 4. 2022 byly ve prospěch , právnická osoba, z účtu odepsány částky 500 Kč, 2 x 800 Kč, ve prospěch žalovaného od této společnosti byla naopak připsána dne 19. 4. 2022 částka 22 000 Kč, dne 20 4. 2022 odepsána ve prospěch , právnická osoba, částka dohromady 12 000 Kč apod.

12. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud z důvodu ekonomie řízení neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit do 17. 5. 2023, což však nečinil, dluh neuhradil ani částečně. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, k jejímuž odeslání došlo dne 14. 11. 2023.

14. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

15. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

17. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak při sjednávání smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalovaného splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že vycházela z žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl výši příjmu 29 956 Kč a výši výdajů 20 000 Kč. Žalobkyně dále analyzovala poskytnutý výpis z účtu za období od 4/2022-4/2023 (kontomatik), z něhož vyplynul součet příjmů ve výši několika desítek tisíc korun, který odpovídal tvrzením žalovaného. Z výdajů vzala žalobkyně v potaz pouze výdaje pravidelné, neboť žalovaný musel předpokládat omezení nepravidelných výdajů, aby byl schopen úvěr splatit. Z pravidelných výdajů pak žalobkyně zohledňovala pouze ty s povinností jejich úhrady do konce splatnosti poskytovaného úvěru. Dále žalobkyně vycházela z databáze European Credit Bureau a CRIF obsahující údaje o úvěrové historii žalovaného, ze kterých byla zjištěna u žalovaného pozitivní úvěrová bilance. Soud dospěl k závěru, že poskytovatelka úvěru sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Přestože žalobkyně měla k dispozici poměrně velké množství podkladů pro řádné posouzení schopnosti žalovaného splácet, tyto podklady nesprávně vyhodnotila. Z výpisů z účtu je zcela zřejmé, že žalovaný je pravděpodobně osobou dlouhodobě oddávající se hazardu (platby ve prospěch sázkových kanceláři , právnická osoba, , , právnická osoba, ), který je schopen vynaložit v této souvislosti finanční prostředky převyšující jeho pravidelný příjem (např. za měsíc březen 2023 příjem od společnosti , právnická osoba, ve výši 34 898 Kč, naopak výdaje ve prospěch uvedených společností převyšovaly částku cca 60 tis. Kč). Žalovanému v proběhu tohoto měsíce přišly také platby ze společnosti , právnická osoba, v celkové výši 20 000 Kč, což je známý poskytovatel krátkodobých spotřebitelských úvěrů. Uvedené svědčí jednak o krajně rizikovém chování žalovaného při správě financí a jednak rovněž o tom, že žalobkyně měla k dispozici zřejmě nesprávné informace především z registru REPI, ze kterého se podávalo, že žalovaný nemá v současné době sjednán žádný úvěr. Pokud by však žalobkyně podrobila výpis z účtu žalovaného důsledné kontrole, musela by tuto skutečnost zjistit a následně mohla žalovaného s tímto konfrontovat a vyžádat si od něj další informace ohledně aktivních úvěrů. Na uvedeném závěru soudu nic nemění ani skutečnost, že žalovanému plynul z hazardu občasný příjem, neboť většinu takto získaných prostředků žalovaný vzápětí ihned zaslal zpět ve prospěch uvedených společností provozující hazardní hry (tak jak žalovaný učinil např. v dubnu 2022, kdy dne 19. 4. obdržel 22 000 Kč a hned následující den odeslal ve prospěch těchto společností cca 12 000 Kč). Na skutečnost, že žalovaný není osobou vhodnou pro poskytnutí úvěru poukazovaly rovněž informace uvedené ve výpisu EUCB REQUEST, ze kterého bylo zřejmé, že 13 žádostí žalovaného o úvěr bylo jinými společnosti odmítnuto. Rovněž z výpisu REPI se podávalo, že žalovaný se v minulosti opakovaně dostával do prodlení s hrazením svých závazků, které byly úvěrující společností i vymáhány. Žalobkyně nesprávně vyhodnotila situaci žalovaného, neboť úvěruschopnost žalovaného neposuzovala s odbornou péčí, když z dostupných informací nezjistila rizikové chování žalovaného. Kdyby tak učinila, musela bezpodmínečně jakožto profesionálka dojít k závěru, že žalovaný není osobou vhodnou k poskytnutí úvěru a žalovaného odmítnutím jeho žádosti o úvěr ochránit před nezodpovědným zadlužením.

18. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, neboť nesprávně vyhodnotila informace, které měla k dispozici. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši 8 000 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dlužných částek do 7 dnů od doručení výzvy, která byla odeslána dne 14. 11. 2023. Žalovaný žalobkyni peněžité plnění nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní, nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení jistiny je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ve zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla úspěch co do 63 % (jistina s příslušenstvím vypočteným ke dni rozhodování soudu) z uplatněného nároku a neúspěch co do 37 % (zbývající částky s výší příslušenství vyčísleného ke dni rozhodování soudu). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně se sestávají ze soudního poplatku 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky. Soud nepřiznal žalobkyni právo na odměnu za úkon právní služby – vyjádření ze dne 25. 4. 2024, neboť skutečnosti uvedené v tomto podání měly být obsaženy již v žalobě. Dále byla připočtena náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně z uvedených 26 %, tj. 586 Kč. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši úvěru a poplatku, čísle účtu a výši žalované částky.