6 C 181/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno , LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 245 116,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 117 535 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 535 Kč od , datum, do zaplacení a částku 85 804,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 85 804,14 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky- 5 364,09 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 409,03 Kč, úrokem 15 % ročně z částky 120 522,09 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 364,09 Kč od , datum, do zaplacení,- 36 413,19 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 988,17 Kč, úrokem 15 % ročně z částky 119 621,33 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 413,19 Kč od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 833 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 2 451 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovanou zaplatit částku v celkové výši 245 116,42 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše úvěrového rámce 121 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k řádnému splácení poskytnutého úvěru s tím, že výše měsíční splátky byla stanovena na 3,18 % z tohoto rámce. Splatnost měsíční splátky byla sjednána vždy na 20. den v měsíci. Žalovaná načerpala úvěr ve výši 122 339 Kč a žalobkyni uhradila v souvislosti s tímto úvěrem 4 804 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaná částka 122 899,09 Kč plynoucí z této smlouvy se sestává z neuhrazené jistiny 120 522,09 Kč, nákladů vymáhání 900 Kč a smluvních pokut 1 477 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 495,09 Kč počítaný z částky 122 899,09 Kč za dobu od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ze stejné částky ode dne následujícího do zaplacení a kapitalizovaný úrok 20 409,03 Kč, tj. úrok 25,9% ročně z částky 120 522,09 Kč od , datum, do , datum, , který ve výši 15 % ročně požadovala přiznat rovněž od , datum, do zaplacení. Dne , datum, pak žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše úvěrového rámce 120 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k řádnému splácení poskytnutého úvěru s tím, že výše měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost měsíční splátky byla sjednána vždy na 20. den v měsíci. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 159 900,70 Kč a žalobkyni uhradila pouze 74 096,56 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaná částka 122 217,33 Kč plynoucí z této smlouvy se sestává z neuhrazené jistiny 119 621,33 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů vymáhání 900 Kč a smluvních pokut 1 500 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 468,91 Kč počítaný z částky 122 217,33 Kč za dobu od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ze stejné částky ode dne následujícího do zaplacení a kapitalizovaný úrok 18 988,17 Kč, tj, součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách po zesplatnění úvěru a úroku 26,28% ročně z částky 119 621,33 Kč od , datum, do , datum, , který ve výši 15 % ročně požadovala přiznat rovněž od , datum, do zaplacení. Žalovaná neuhradila dluh vůči žalobkyni ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání dostavila, soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně úvěrových podmínek platných od , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které byla oprávněna čerpat finanční prostředky do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, zvýšit úvěrový rámec bylo možné během trvání smlouvy, maximálně však do částky 500 000 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena na 25,90 %, výše minimální měsíční splátky 3,182 % z úvěrového rámce, tj. 477 Kč. Měsíční splátka byla splatná vždy k 20. dni v měsíci. V souvislosti s opožděnou splátkou byla žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním.

4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná čerpala celkem v souvislosti s tímto úvěrem 122 339 Kč, za celou dobu trvání úvěru uhradila žalobkyni 4 804 Kč.

5. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, včetně podací archu z , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy.

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně úvěrových podmínek platných od , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které byla oprávněna čerpat finanční prostředky do výše úvěrového rámce 28 000 Kč, zvýšit úvěrový rámec bylo možné během trvání smlouvy, maximálně však do částky 500 000 Kč. Úvěr byl sjednán v souvislosti s nákupem černé techniky – , Anonymizováno, , kdy první čerpání úvěru ve výši 22 487 Kč bylo provedeno ve prospěch osoby prodávající uvedené zboží. Roční úroková sazba byla stanovena na 26,28 %, výše minimální měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky. Měsíční splátka se stala splatnou vždy k 20. dni v měsíci. V souvislosti s opožděnou splátkou byla žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná čerpala celkem v souvislosti s tímto úvěrem 159 900,70 Kč, za celou dobu trvání úvěru uhradila žalobkyni 74 096,56 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, včetně podací archu z , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy.

9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, , jinak bude dluh vymáhat soudní cestou.

10. K tvrzní o řádném zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet před sjednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, navrhla žalobkyně jako důkaz listinu označenou jako potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik z , datum, , ze které bylo zjištěno, že požadovaná výše úvěru činila 121 000 Kč, žalovaná před sjednáním smlouvy uvedla, že je svobodná, žije v podnájmu, nemá děti, je zaměstnaná s výší příjmu 25 000 Kč, příjem ostatních člen domácnosti je 35 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 15 000 Kč. Dále je uvedeno, že byly provedena kontrola žalované v registrech s kódem JAP_PUJCKA, NRKI, SOLUS, CEE a MVCR vždy s výsledkem ok, či ověřeno. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná měla před sjednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, celkem , hodnota, existující splátkové závazky, jednu kreditní kartu, jedna žádost o splátkový závazek byla odmítnuta, 5 splátkových závazků bylo již ukončeno. Žalovaná splácela závazky s celkovou výší měsíční splátky 3 516 Kč, zbývalo ji k zaplacení 229 654 Kč, výše splátky po splatnosti činila 1 322 Kč. V případě osobního úvěru, který byl ukončen , datum, byla 6 dní v prodlení s úhradou splátky 405 Kč. V případě existujícího úvěru ze dne , datum, , s celkovou výši úvěru 40 000 Kč se žalovaná u dvou splátek dostala do prodlení s jejich splácením v délce 5 a 6 dnů, a to s měsíční splátkou v červenci a září , Anonymizováno, . U splácení existujícího úvěru z , datum, se žalovaná dostala do prodlení 5 a 6 dnů se splácením v červenci a září 2022. Dále pak bylo z úvěrové zprávy zjištěno, že jednu žádost žalované o úvěr ve výši 300 000 Kč z , datum, jiná instituce odmítla, dne , datum, žalovaná požádala o další úvěr ve výši 6 000 Kč, žádost doposud nebyla vyřízena. Dále žalobkyně předložila výpis z účtu žalované za období od , datum, , ze kterého soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalované připsána částka 24 037 Kč, označená v poznámce jako mzda, odesílatelem platby byla společnost Active Retail Asset. Dne , datum, byla provedena okamžitá domácí platba ve výši 5 500 Kč označená jako nájem. Dne , datum, byla na tento účet vložena prostřednictvím bankomatu částka 8 600 Kč. Počáteční zůstatek na tomto účtu byl -49,17 Kč a konečný zůstatek pak 1 041,83 Kč.

11. K tvrzní o řádném zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet před sjednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, navrhla žalobkyně jako důkaz listinu označenou jako potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik z , datum, , ze které bylo zjištěno, že požadovaná výše úvěru činila 120 000 Kč, žalovaná před sjednáním smlouvy uvedla, že je svobodná, žije v podnájmu, nemá děti, je zaměstnaná s výší příjmu 16 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 5 000 Kč. Dále je v této listině uvedeno, že byly provedena kontrola žalované v registrech s kódem JAP_PUJCKA, NRKI, SOLUS, CEE, MVCR, TMOBILE, O2_CBL a O2_NCBL a ISIR vždy s výsledkem ok, ověřeno, či klient nenalezen v externím systému. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná nesplácela před sjednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, žádné jiné úvěry, zápůjčky apod. Dále žalobkyně navrhla jako důkaz listinu označenou jako posouzení úvěryschopnosti klienta, ve které je v obecné rovině popisován postup žalobkyně.

12. Žalobkyně požádala soud o poskytnutí lhůty k doplnění dokazování o listiny – dodatky ke smlouvám o úvěrech, podle kterých byl u obou smluv navýšen úvěrový rámec. Vzhledem k právnímu názoru soudu na věc předestřenému níže, považoval soud provedení takových důkazů za nadbytečné, a proto návrh žalobkyně zamítl. Provedení těchto důkazů by nemohlo zvrátit výsledek sporu, přičemž řízení by se poskytnutím lhůty k jejich dodání pouze prodloužilo.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 122 339 Kč, resp. 159 900,70 Kč, kdy žalovaná se zavázala úvěry hradit v pravidelných měsíčních splátkách odvíjející se od výše úvěrového rámce, resp. aktuálně dlužné částky. Žalovaná uhradila v souvislosti s úvěrovou smlouvou č. , hodnota, částku 4 804 Kč a v souvislosti s úvěrovou smlouvou částku č. , hodnota, částku 74 096,56 Kč. Dne , datum, byly žalované zaslány výzvy ke splacení celého úvěru, ve kterých žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání výzvy, tj. od , datum, .

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvy o úvěrech, přičemž se jednalo o spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zák. č. 89/2022 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětných smluv.

15. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Poskytovatel je povinen případ vždy individuálně posoudit, vzít do úvahu konkrétní situaci určitého spotřebitele a podmínky sjednávané spotřebitelské smlouvy. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, který mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu.

17. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak žalobkyně při sjednávání obou smluv konkrétně posuzovala schopnost žalované splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že vycházela z informací uvedených žalovanou s tím, že tyto částky porovnávala s výší životního minima, započítala také splátky jiných závazků, apod. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně před sjednáním obou smluv nezjišťovala skutečné reálné příjmy a výdaje žalované např. dotazem na zaměstnavatele žalované, předložením pracovní smlouvy, platebních výměrů, výplatních pásek, výpisů bankovních účtů za delší časové období, smlouvami o dodávkách energií, nájemní smlouvou apod. Žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jejich skutečných příjmech a výdajích. Žalovaná neměla před sjednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, k dispozici žádné další ověřené údaje o žalované kromě toho, že doposud nesplácí žádné další úvěry, v tomto případě neměla potvrzen ani zdroj příjmů. O výdajích žalované neměla žalobkyně k dispozici žádné ověřené informace. Výše úvěru přitom byla v tomto případě poměrně značná. U sjednávání smlouvy č. , hodnota, měla od žalované k dispozici pouze výpis z účtu za jediný měsíc, ze kterého bylo zřejmé, že má příjem cca 24 tis. Kč a že platí nájemné, přičemž pozitivní stav účtu na konci měsíce se podařilo zachovat jen z důvodu mimořádného vkladu finančních prostředků na tento účet. Žalovaná přitom v té době již splácela řadu jiných závazků, přičemž s úhradou některých splátek se dostávala do prodlení. Jedna žádost o poskytnutí úvěru ve výši 300 000 Kč byla jinou institucí v době sjednávání úvěrové smlouvy zamítnuta. Už tyto informace měly vést žalobkyni k tomu, aby se o výdaje žalované více zajímala a ty rovněž i ověřovala, a to s přihlédnutím k tomu, že i v tomto případě byl poskytován úvěr v poměrně vysoké výši. Žalobkyně se měla více zajímat o reálné výdaje žalované, aby je mohla porovnat s prokázaným příjmem a pak objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit její situaci, případně žalovanou ochránit před nezodpovědným zadlužením. Soud proto dospěl k jednoznačnému závěru, že je obě smlouvy o úvěrech jsou absolutně neplatné podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku.

18. Žalobkyně v řízení argumentovala tím, že nelze dovodit neplatnost smlouvy o úvěru č. , hodnota, z důvodu nedostatečného zkoumání úvěryschopnosti, neboť žalovaná řádně hradila úvěr 4 roky, což dovodil také Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí z 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023. Soud proto pro úplnost uvádí, že v řízení je nutné v souladu se zákonem (§86 zákona o spotřebitelském úvěru) posuzovat především postup poskytovatele úvěru před tím, než úvěr spotřebiteli poskytne – zda měl řádně zjištěny a především ověřeny informace o příjmech a výdajích spotřebitele a zda tyto informace řádně vyhodnotil, tzn. úvěr poskytl jen pokud mohl mít přiměřenou jistotu, že spotřebitel bude řádně splácet. Jedině tak lze naplnit účel zákona, kterým je ochrana celé společnosti před nezodpovědným zadlužováním obyvatel. Platnost smlouvy o úvěru by se neměla zpětně odvíjet od toho, zda spotřebitel nakonec úvěr nějakou dobu hradil či nehradil, nýbrž je nutné neplatností sankcionovat už samotné nedodržení řádného postupu poskytovatele úvěru, a naplnit tak uvedený účel zákona. V případě, že žalobkyně měla před sjednáním smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou byl poskytován úvěr převyšující 100 tis. Kč, k dispozici pouze ty ověřené informace o žalované, že doposud nesplácí žádné další závazky, tak uvedený postup nelze hodnotit jako řádný, neboť poskytovatelka úvěru nemohla mít z těchto informací objektivně přiměřenou jistotu, že žalovaná bude úvěr splácet. Zanedbání povinností poskytovatele úvěru při sjednávání úvěru je nutné sankcionovat neplatností právního jednání bez dalšího, nikoliv až s přihlédnutím k tomu, zda se spotřebitel zachová následně tak, že nedůslednost poskytovatele úvěru zhojí tím, že bude řádné splácet, či nikoliv. Nad rámec uvedeného soud dodává, že uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je do jisté míry ojedinělé a přelomové. Doposud byla přitom judikatura postavena na opačném principu, tj. v zásadě tak, jak nyní rozhodl soud. Z uvedeného důvodu se soud tímto rozhodnutím při rozhodování neřídil.

19. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatných smluv je třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, peněžní prostředky 122 339 Kč, žalovaná uhradila pouze 4 804 Kč. V souvislosti se smlouvou č. , hodnota, poskytla žalované peněžní prostředky 159 900,70 Kč, žalovaná uhradila pouze 74 096,56 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši 117 535 Kč, resp. 85 804,14 Kč, které je povinna vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná byla výzvami ke splacení celého úvěru ze dne , datum, vyzvána, aby vrátila peněžní prostředky ve lhůtě 14 dnů od data vyhotovení výzvy. , adresa, k plnění uplynula dne , datum, . Žalovaná peněžité plnění nevrátila, tudíž ji vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle § 1968, § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože byla žalovaná v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavila, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalované ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 117 535 Kč a 85 804,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, , tak jak požadovala žalobkyně, do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 833 Kč, což představuje 38 % celkových nákladů řízení žalobkyně, když žalobkyně byla úspěšná z 69 % z celkového předmětu sporu a žalovaná z 31 %. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 12 256 Kč (9 805 Kč žalobkyně již uhradila, zbytek je zavázána uhradit dle odst. IV. výroku tohoto rozhodnutí) a nákladů zastoupení - odměny za 3 úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, účast u jednání) po 9 300 Kč podle § 7 odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif”) a jeden úkon právní služby (předžalobní výzva k plnění) ve výši ½, tj, 4 650 Kč, náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady za promeškaný čas strávený cestou ze sídla advokáta k soudu na jednání (z , adresa, a zpět), tj. 4 půlhodiny á 100 Kč podle § 14 vyhlášky, dohromady 400 Kč a z cestovného ve výši 597 Kč za cestu osobním automobilem značky , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , z , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) se spotřebou nafty 4,8 l/100 km, cenou paliva ve výši 38,70 Kč/l a sazbou základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč, vše podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. K nákladům řízení byla dále připočtena náhrada DPH (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 7 296,80 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Náklady řízení žalobkyně tedy dohromady činily 54 299,80 Kč, žalovaná je přitom povinna je hradit z 31 %, tzn. 16 833 Kč. , právnická osoba, s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

21. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 12 256 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 9 805 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 2 451 Kč.