6 C 206/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení 19 999,61 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud zavázal zaplatit žalovanou částku ve výši 19 991,61 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 3 611,05 Kč, s úrokem z úvěru ve výši 8,05 % ročně z částky 19 991,61 Kč od 12. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 700,77 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 991,61 Kč od 12. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 19 999,61 Kč s příslušenstvím, kterou ji žalovaná dluží na základě smlouvy o vydání kreditní karty a smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 26. 9. 2016 (dále také jen „smlouva o úvěru“). Na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, které byla žalovaná oprávněna čerpat z úvěrového účtu prostřednictvím kreditní karty. Výše úrokové sazby byla sjednána na 19,90 %. Poskytnuté finanční prostředky měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně však 500 Kč. , adresa, se splátkami jistiny se žalovaná zavázala hradit i úroky a vyúčtované poplatky. Žalovaná neplnila povinnosti plynoucí ze smlouvy řádně, žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky plynoucí za splatné ke dni 15. 6. 2021. Za celou dobu trvání smlouvy žalovaná čerpala celkem 113 912,59 Kč a uhradila 125 050,40 Kč. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 19 999,61 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 8,05 % (přestože byla sjednána sazba 19,9 % ročně) za dobu od 15. 6. 2021 do 11. 9. 2023 ve výši 3 611,05 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 19 991,61 Kč za dobu od 15. 6. 2021 do 11. 9. 2023 ve výši 3 700,77 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 991,61 Kč od 12. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru k , Anonymizováno, kreditní kartě včetně předsmluvní informace ke kreditní kartě a obchodních podmínek pro , Anonymizováno, kreditní kartu bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěrový produkt sjednaný na dobu neurčitou s opakovanou možností čerpání, úročený pohyblivou úrokovou sazbou. Sjednaná výše úvěrového rámce činila 20 000 Kč s tím, že žalovaná byla oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty. Strany sjednaly úrok s úrokovou sazbou v okamžiku sjednání 19,90 %. Sjednáno bylo hrazení poplatků, např. za služby spojené s kreditní kartou ve výši 50 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách vždy do 25. dne v měsíci, kdy minimální výše měsíční splátky činila 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně však 500 Kč.

5. Ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 26. 9. 2016 a potvrzení o jejím převzetí bylo zjištěno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru k , Anonymizováno, kreditní kartě byla s žalovanou uzavřena tato smlouva, na základě které bude žalované vydána k užívání kreditní karta. Žalovaná dne 6. 10. 2016 potvrdila, že kreditní kartu převzala.

6. Z výpisu z úvěrového účtu (stejně tak z listiny označené jako historie úvěru) soud zjistil, že za celou dobu trvání smlouvy žalovaná čerpala celkem částku 113 912,59 Kč a uhradila 125 050,40 Kč.

7. Z 1. upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splátky splatné ke dni 3. 6. 2021.

8. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne 11. 6. 2021 bylo rozhodnuto o úpadku žalované a povoleno její oddlužení (sp. zn. , Anonymizováno, ). Ze zprávy pro oddlužení a o přezkumu soud zjistil, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení žalované celkem dvě pohledávky v celkové výši 68 207 Kč, kdy došlo rovněž k přihlášce pohledávky plynoucí ze smlouvy o úvěru k , Anonymizováno, kreditní kartě uzavřené dne 26. 9. 2016 ve výši 20 450,49 Kč. Ze zprávy o plnění oddlužení včetně soupisu majetkové podstaty ze dne 14. 2. 2023 soud zjistil, že v rámci insolvenčního řízení byla pohledávka žalobkyně ve výši 68 207,20 Kč uspokojena z 0 % (uspokojeno 0 Kč). Usnesením ze dne 15. 3. 2023, č.j. KSOS , spisová značka, -B19 bylo rozhodnuto o zrušení schváleného oddluženo a o zastavení insolvenčního řízení.

9. Z oznámení o zesplatnění ze dne 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vzhledem k rozhodnutí o úpadku, o kterém bylo rozhodnuto v rámci insolvenčního řízení vedenému vůči žalované, prohlásila úvěr za splatný ke dni 15. 6. 2021. Oznámení bylo doručeno žalované dne 13. 7. 2021 (dodejka).

10. Z kvalifikované výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a současně ji upozornila na to, že v případě nesplnění výzvy se obrátí na soud. Výzva byla zaslána žalované dne 31. 8. 2023 (poštovní podací arch).

11. Z emailové komunikace mezi žalovanou a insolvenčním správcem soud nezjistil žádné relevantní informace pro tuto věc. Stejně tak z listiny přiložené k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nadepsané jako výpis z běžného účtu. Z uvedené listiny není zřejmé, která banka účet pro žalovanou vedla a jak jsou nastaveny zobrazované platby, když se ve výpisu objevují pouze přijaté platby, nikoliv odchozí. Část údajů je navíc pro čtenáře nečitelná. Výpis z běžně užívaného účtu žalované č. , č. účtu, za období 30. 5. 2016 do 19. 9. 2016, který obsahoval podobné informace, soud k důkazům provedl (odst. 17 tohoto rozsudku).

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti umožnila žalované průběžně čerpat finanční prostředky až do výše úvěrové rámce 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet ve splátkách, kdy měla hradit měsíční splátky ve výši 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu. Za celou dobu trvání smlouvy žalovaná načerpala celkem 113 912,59 Kč a uhradila žalobkyni 125 050,40 Kč.

13. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a předchůdkyně žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy.

15. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

17. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak při sjednávání předmětné smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalované poskytnuté prostředky splácet. Žalobkyně uvedla, že vycházela z informací zaznamenaných v žádosti o úvěr (listina označená jako data o žádosti), které ověřovala listinami, kdy k tomuto svému tvrzení doložila výpis z účtu žalované vedeného u , Anonymizováno, a.s. za dobu od 30. 5. 2016 do 19. 9. 2016 č. , č. účtu, , výpis z bankovního registru klientských informací (informace z credit bureau) a listinu označenou jako posouzení úvěruschopnosti. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že žije u rodičů, je rozvedená, pracuje ve společnosti , právnická osoba, , její čistý měsíční příjem činí 12 739 Kč, další její příjem je z výživného ve výši 1 000 Kč, výdaje činí 100 Kč na pojistném, měsíční splátky úvěrů, leasingu v , Anonymizováno, a v jiných bankách činí 1 158 Kč. Z výpisu z bankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaná měla v době sjednání úvěru celkem , hodnota, existující závazky, a to osobní úvěr s nesplacenou jistinou 20 020 Kč, s výší měsíční splátky 910 Kč s tím, že u splacení splátky za měsíc 7/2016 je poznámka, že se jedná o dlužnou či nesplacenou splátku. Dále měla žalovaná jednu existující kreditní kartu s úvěrovým limitem 15 000 Kč, s jednou dlužnou splátkou a částkou po splatnosti 1 081 Kč, dlužná či nesplacená splátka je evidována u splátky za měsíc 8/2016. Dále měla žalovaná sjednaný jeden kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 20 000 Kč, kdy aktuální vyčerpaná částka činila 18 598 Kč. U ukončených úvěrů nebyla zaznamenána žádná dlužná či nesplacená splátka za celou dobu trvání úvěru. Z výpisu z účtu žalované za dobu od 30. 5. 2016 do 19. 9. 2016 bylo zjištěno, že takřka neustále docházelo u žalované k čerpání úvěru (pravděpodobně ze sjednaného kontokorentu) s tím, že v den připsání mzdy na účet žalované od společnosti , právnická osoba, došlo ihned k úhradě úvěru v takřka stejné výši jako byla obdržená mzda, tj. vždy cca 13 000 Kč až 15 000 Kč (např. platby ze dne 8. 6. 2016, 11.7. 2016, 8. 8. 2016, 8. 9. 2016). Nad rámec čerpaného kontokorentu jsou ve výpise zaznamenány další příchozí platby, a to od úvěrových společností (dne 14. 9. od , právnická osoba, ve výši 2 000 Kč, 11. 7. od , právnická osoba, ve výši 1 000 Kč, 1. 8. platba od , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč apod.). Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že obsahuje popis postupu žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Především z předloženého výpisu z účtu muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná je osobou, která se nachází v tzv. dluhové pasti, neboť takřka výhradně hradí své výdaje z úvěrů, ať už kontokorentního či jiných. Měsíční příjem žalované byl přitom poměrně nízký, tj. okolo 13 000 Kč a již z předloženého výpisu z bankovního registru klientských informací bylo zřejmé, že hradí minimálně 3 další úvěry, kdy v některých případech se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Poskytovatelka úvěru tak nesprávně vyhodnotila informace, které měla od žalované k dispozici, když nepřistoupila k vyhodnocení situace žalované pečlivě a v konečném důsledku jakožto profesionálka neochránila žalovanou před nezodpovědným zadlužením.

18. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Žalobkyně nesprávně vyhodnotila úvěruschopnost žalované, neboť úvěr poskytla, přestože z dostupných informací bylo zřejmé, že žalovaná jej nebude schopna hradit. Pokud byly žalobkyni doloženy listiny prokazující jiné skutečné výdaje žalované, měla kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovat v souladu s § 78 zákona o spotřebitelském úvěru a soudu následně předložit.

19. Soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy bylo třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu za celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky 113 912,59 Kč, přičemž žalovaná již uhradila 125 050,40 Kč. Na straně žalované tak v tomto případě nevzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které by byla povinna vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná naopak svůj dluh přeplatila, bezdůvodné obohacení proto vzniklo na straně žalobkyně. Soud proto žalobu zcela zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.