6 C 231/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno o zaplacení 24 194 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 300 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 300 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 894 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 401,35 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 9 701,35 Kč od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 583,66 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit ji částku 24 194 Kč s příslušenstvím, kterou ji žalovaný dluží na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, (dále také jen „smlouva o úvěru“). Předmětnou smlouvu žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“), přičemž pohledávka ze smlouvy o úvěru byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši 7 994 Kč. Poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 103 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 4 891 Kč. Dohromady se žalovaný zavázal uhradit 17 994 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 347 Kč s tím, že poslední splátka činila 297 Kč, první splátka byla splatná týden od uzavření smlouvy. Za celou dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný pouze částku v celkové výši 700 Kč. Žalovaný nehradil řádně předepsané splátky. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 9 701,35 Kč, dlužného poplatku 7 592,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 583,66 Kč (úrok z prodlení počítaný od prvního dne prodlení s úhradou splátky z dlužné splátky ke dni , datum, ), kapitalizované smluvní pokuty 5 000 Kč a dlužných sankčních poplatků 1 900 Kč. Žalobkyně dále požadovala přiznat příslušenství. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se k jednání dostavila., právnická osoba, provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč s tím, že žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí těchto finančních prostředků. Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni zaplatit jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 994 Kč, úrokem 3 103 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 891 Kč, dohromady 17 994 Kč v 52 splátkách po 347 Kč v týdenním splátkovém období s tím, že výše poslední splátky činila 297 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, k této smlouvě bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, ., IČO , IČO, ) postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávku z titulu smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni. Z potvrzení podání bylo zjištěno, že oznámení bylo odesláno žalobkyni dne , datum, .Z výpočtu zákonného úroku z prodlení – ke dni , datum, bylo zjištěno, že k tomuto dni dlužný úrok z prodlení činí celkem 2 312 Kč.Z výpočtu smluvní pokuty – ke dni , datum, bylo zjištěno, že k tomuto dni dlužná smluvní pokuta činí celkem 9 770 Kč.Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky nejpozději do , datum, . Z potvrzení podání bylo zjištěno, že výzva byla zaslána žalovanému dne , datum, .Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z potvrzení podání bylo zjištěno, že výzva byla zaslána žalovanému dne , datum, .K prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před sjednáním smlouvy navrhla žalobkyně jako důkaz zákaznickou kartu- žádost o spotřebitelský úvěr, ze které bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že žije v nájmu, je svobodný, vyživuje jednu osobu, pracuje na plný úvazek jako , Anonymizováno, ve společnosti , právnická osoba, ., jeho čistý příjem činí 15 915 Kč, nesplácí žádné externí splátky, odhadované výdaje činí 5 500 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti. Uvedené informace byly ověřeny z dokumentů-pracovní smlouvy a z výplatních pásek 10,11/2019. Karta zákazníka byla vyplněna , datum, , jméno FO, , která podpisem potvrdila, že všechny vyplněné údaje řádně zjistila, ověřila a zaznamenala na základě předložených dokladů nebo dokumentů a dalších informací sdělených žadatelem. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne , datum, , bylo zjištěno, že , jméno FO, má živnostenské oprávnění pro ohlašovací živnost volnou- výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona. Žalobkyně dále k důkazům předložila výpis z centrální evidence exekucí, ze kterého bylo zjištěno, že na majetek žalovaného byla v době sjednávání smlouvy vedena jedna exekuce, která byla zahájena již , datum, . Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za měsíc říjen 2019 byla žalovanému vyplacená od zaměstnavatele , právnická osoba, . mzda ve výši 16 615 Kč a v měsíci listopadu 2019 mzda ve výši 15 216 Kč. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že ohledně majetku žalovaného není ani nebylo vedeno žádné insolvenční řízení. Z výpisu z evidence neplatných dokladů bylo zjištěno, že občanský průkaz žalovaného není v této databázi evidován. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací/bankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že ke dni , datum, žalovaný neměl závazky u jiných společností.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet ve splátkách, kdy měl celkem splatit 17 994 Kč, uhradil 700 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Při uzavírání smlouvy vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených v kartě zákazníka, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z živnostenského rejstříku, výpisu z bankovního a nebankovního registru klientských informací, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z insolvenčního rejstříku a z výplatních pásek žalovaného za měsíc říjen a listopad 2019.

5. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl důkaz výpovědí žalobkyní navrhované svědkyně , jméno FO, , která měla být vyslechnuta k tomu, že s žalovaným vyplňovala zákaznickou kartu, ověřovala jeho příjmy a výdaje na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, kdy se jednalo o pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného za měsíce říjen a listopad 2019. Ze zákaznické karty vyplývá, že zástupce , Anonymizováno, , jméno FO, svým podpisem potvrdila, že všechny vyplněné údaje řádně zjistila, ověřila a zaznamenala na základě předložených dokladů nebo dokumentů a dalších informací sdělených žadatelem (žalovaným), přitom jako ověřené dokumenty jsou uvedeny- pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného za měsíce říjen a listopad 2019. V zákaznické kartě není uvedeno, že by zástupce ověřoval ještě nějaké další dokumenty (například co se týká výdajů), přičemž výplatní pásky žalovaného byly rovněž předloženy k důkazům a soud z nich činil potřebná skutková zjištění. Co se týče pracovní smlouvy, která k důkazům předložena nebyla, soud konstatuje, že tato skutečnost- ověření listiny svědkyní, by nemohla změnit výsledek tohoto řízení.

6. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

7. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které došlo k poskytnutí finančních prostředků žalovanému, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy.

8. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

10. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak předchůdkyně žalobkyně při sjednávání předmětné smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednané splátky. Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně vycházela z informací zaznamenaných v zákaznické kartě, které ověřovala listinami, kdy k tomuto svému tvrzení doložila výpis z centrální evidence exekucí, výpis z živnostenského rejstříku, výpis z bankovního a nebankovního registru klientských informací, výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z insolvenčního rejstříku a předmětné výplatní pásky. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Žalovaný v zákaznické kartě deklaroval poměrně nízký příjem okolo 16 tis. Kč, uvedl rovněž to, že nesplácí externí splátky zápůjček a jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně neučinila žádné kroky k tomu, aby zjistila složení výdajů žalovaného. Ohledně výdajů žalovaného nebyly ověřeny ani ty spojené s bydlením, přičemž žalovaný uvedl, že žije v nájmu. Bylo tedy na místě zjistit a ověřit, jakou výši nájemného žalovaný hradí, jakou částku hradí na energie apod. Doklady o všech výdajích, včetně těch na bydlení bylo nutné soudu doložit, neboť soud je z moci úřední povinen zkoumat, zda byla úvěruschopnost poskytovatelem finančních prostředků zkoumána před sjednáním smlouvy řádně. Dostačujícím v tomto ohledu není to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť informace dokládají, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nízký příjem žalovaného, existence vyživovací povinnosti a bydlení v nájmu jsou přitom obecně faktory, které mohou zvýšit riziko neschopnosti úvěr splácet, v daném případě tak měla poskytovatelka ke své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného přistoupit pečlivěji, neboť pokud neměla k dispozici veškeré ověřené informace o výdajích žalovaného, tak jak je z provedeného dokazování zřejmé, nemohla objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit jeho situaci, případně žalovaného ochránit před nezodpovědným zadlužením.

11. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o výdajích a dalších závazcích žalovaného. Pokud byly předchůdkyni žalobkyně doloženy listiny prokazující skutečné žalovaného, měla kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovat v souladu s § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud žalobkyni u jednání vyzval podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění žalobních tvrzení a zejména důkazních návrhů k tomu, jak byla ověřována před uzavřením smlouvy výdajová stránka rozpočtu žalovaného. Žalobkyně se však ani po poučení žádné skutečnosti neuvedla.

12. Soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaný uhradil pouze 700 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši 9 300 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný byl ve výzvě k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, . Žalovaný žalobkyni peněžité plnění v této lhůtě nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.