6 C 43/2016

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění obložení

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna odstranit břidlicové obložení ze zídky nacházející se na střeše domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], obci [obec], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 31 458 Kč k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala původně vůči žalované a jejímu otci [celé jméno původního účastníka] jako spoluvlastníkům domu [adresa] v [obec] na nám. [jméno] [příjmení] náhrady škody v důsledku zásahu, který provedli bez souhlasu žalobkyně do jejího domu na adrese [ulice] [adresa] v [obec] tím, že pokryli zídku nad jejím domem oproti její červenohnědé střeše černou plechovou krytinou a černou břidlicí, když jejich zásah může ovlivnit cenu její nemovitosti, až ji jednou bude prodávat. Podáním ze dne [datum], jímž na výzvu soudu doplnila své předchozí podání, se žalobkyně domáhala odstranění břidlice na domě [adresa] z jižní strany z její zídky vyvedené v horní části střechy na červenohnědou plechovou krytinu uvedením do stavu před [anonymizováno] [rok]. Soudem ustanoveným advokátem následně doplnila žalobkyně podání dne [datum] tak, že žalovaní jí způsobili škodu tím, že porušili zákonnou povinnost nezasahovat do vlastnického práva jiného, a proto se domáhala odčinění následků neoprávněného zásahu uvedením v předešlý stav tak, že požadovala vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovaným uvést střechu na rodinném domě [adresa] do původního stavu před neoprávněným zásahem ze strany žalovaných v [anonymizováno] [rok]. Dalším doplněním žaloby ze dne [datum] došlo k upřesnění žalobního petitu tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uvést střechu na rodinném domě [adresa] do původního stavu před neoprávněným zásahem z jejich strany v [anonymizováno] [rok], a to konkrétně odstraněním břidlicového obložení ze všech stran zídky nacházející se na střeše domu.

2. Žalovaní k nároku žalobkyně uvedli, že jejich dům stojí na náměstí, kde všechny domy mají společné zdi, jejich dům převyšuje ostatní domy, tedy jejich střecha je nad střechami ostatních domů, tedy i žalobkyně. V r. [rok] provedli rekonstrukci střechy, oplechovali štíty svého domu, štítová strana stěny nad střechou žalobkyně byla natřena bílou barvou, v r. [rok] žalobkyně natírala svoji střechu a v této souvislosti jí požádali, aby mohli svůj štít nad její střechou obložit, nevyžádali si ale písemný souhlas. Následně nechali obložit východní část štítu černou střešní krytinou. Žalovaní nic nebourali, nic nepřistavěli, do střechy žalobkyně nijak nezasáhli, a proto navrhli zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení u jednání soudu dne [datum] byla vzata žaloba vůči otci žalované zpět, protože se stala výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti, pročež usnesením ze dne [datum] bylo řízení vůči němu zastaveno. Dále u téhož jednání byla připuštěna změna žaloby, kdy se žalobkyně domáhá vydání rozsudku, podle kterého je žalovaná povinna odstranit břidlicové obložení ze zídky nacházející se na střeše domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec].

4. Soud na základě provedeného dokazování z důkazů předložených žalobkyní: barevné fotografie žalobkyně v počtu [anonymizováno] ks pořízené v r. [rok], dopis žalobkyně žalovaným ze dne [datum], [datum] a [datum], sdělení žalobkyně ze dne [datum], odpověď žalované ze dne [datum] na sdělení žalobkyně, písemnost adresovaná MÚ [obec] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] první strana, fotografie původního stavu domu žalobkyně, dopis žalobkyně ze dne [datum] adresovaný MÚ v [obec], výzva MÚ v [obec], odboru výstavby ze dne [datum], protokol kontrolní prohlídky ze dne [datum], sdělení MÚ v [obec] ze dne [datum] a [datum], stížnost žalobkyně na postup stavebního úřadu ze dne [datum], stížnost žalobkyně na postup Krajského úřadu ze dne [datum], odpověď Krajského úřadu ze dne [datum] a [datum], notářský zápis o kupní smlouvě ze dne [datum] včetně usnesení OS [obec] o povolení zápisu v pozemkové knize ze dne [datum], sdělení MNV v [obec] panu [příjmení]. [příjmení] ze dne [datum], notářský zápis – dědické řízení ze dne [datum], znalecký posudek pro účely převodu mezi občany ze dne [datum], notářský zápis o kupní smlouvě ze dne [datum], znalecký posudek [číslo] darovací smlouva ze dne [datum], doklad o stavebním povolení ze dne [datum], stavební spis vztahující se k nemovitosti žalobkyně od MNV v [obec], účastnického výslechu žalobkyně, černobílé fotografie obnaženého zdiva soklu nemovitosti žalobkyně k dovození založení stavby pořízená v 70. letech, autorizovaná projektová dokumentace k rekonstrukci nemovitosti žalobkyně v r. [rok], a žalovanou: barevné fotografie v počtu [anonymizováno] ks z r. [rok] a černobílé kopie fotografií střechy před rekonstrukcí a po rekonstrukci, dále ohlášení stavebních úprav ze dne [datum] a odpověď stavebního úřadu ze dne [datum], spis Městského úřadu - stavebního úřadu z [obec] k [adresa], rozhodnutí ze dne [datum] včetně žádosti o výměnu oken ze dne [datum], ohlášení stavebních úprav ze dne [datum] a vyjádření úřadu ze dne [datum], [list vlastnictví], ověření pasportu stavby ze dne [datum], žádost o ověření pasportu stavby ze dne [datum], zpráva o revizi ze dne [datum], GP a půdorys, účastnického výslechu žalované, dále z nahlížení do katastru nemovitostí k [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a místního šetření soud na místě samém dne [datum], znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [právnická osoba] dne [datum] včetně jeho doplnění, zjistil následující skutkový stav: [adresa] na ulici [ulice] v [obec] je ve vlastnictví žalobkyně, sousední dům již postaven na nám. [adresa] a je ve vlastnictví žalované, jedná se o domy v řadové zástavbě. Dům žalobkyně je přes [anonymizováno] let starý s rozdílnou výškou vstupu a výškou a sklonem sedlové střechy oproti sousedním domům, není znám způsob založení domů s ohledem na jejich stáří, když domy byly postupem času modernizovány a přestavovány. Štítová zeď domu [adresa] se nachází nad hřebenem střechy budovy [adresa], obvodové zdivo budovy [adresa] se nachází nad střešní rovinou budovy [adresa]. Obložení štítové stěny domu [adresa] se nachází nad střešní rovinou domu [adresa] a je součástí dmu [adresa] a slouží k ochraně jeho štítové stěny proti povětrnostním vlivům, k ochraně proti navlhnutí stěny domu [adresa] a k požárně bezpečnostnímu řešení stavby a zlepšení tepelně technických vlastností stěny podkrovních prostor domu [adresa]. Poslední rekonstrukce domu žalobkyně proběhla v r. [rok] a týkala se opravy fasády domu. V r. [rok] proběhla rekonstrukce domu žalované, byla provedena výměna střešní krytiny výměnou plechové střechy na krytinu [anonymizováno] na původní latě střechy. Štítová zeď, která vyčnívá nad nemovitost žalobkyně, byla cihlová bez omítky, v r. 1998 byla natřena na bílo a v r. 2015 namísto bílého nátěru tam byly dány latě a na ně umístěny kanadské šindele. Tvar střechy odpovídá době vzniku po II. světové válce. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že rekonstrukce její nemovitosti proběhla naposledy v r. [rok] až [rok], střecha se neopravovala, byla opravena fasáda domu. Při pohledu z náměstí bylo na domě vyměněno okno, stejně tak při pohledu ze dvora. Břidlicí na obložení střechy došlo k propojení domu [adresa] s domem [adresa]. Uvedená zídka je součástí domu [adresa], tato zídka tam byla i v době, kdy sousedi měli dům nižší. V [anonymizováno] [rok] proběhlo obložení břidlicí, štítové stěny a k tomu přibrali i zídku. V tu chvíli vznikl spor. V době, kdy jsem nebyla doma, prováděli rodiče žalované obložení. Žalobkyně jim přišla říci, že nebude doma, aby se nelekali, že se bude opravovat její střecha, pracovníci, kteří měli provádět opravy střechy žalobkyně, měli ji natřít, jí řekli,„ Proboha, co dělají na Vaší střeše?“. Pracovníci střechu žalobkyně natřeli. Než došlo k zásahu do zídky sousedy, ta zídka byla nabílená, v té době obložená ničím nebyla. Mezi r. [rok] a [rok] sousedé dělali novou krytinu, ze dvora žalobkyně zjistila, že s laťkami, na které se dává krytina, došli nad její střechu, předtím i s plechovou střechou byli nad naší střechou. Když se rodiče žalobkyně nastěhovali v r. 1963 do domu, její otec provedl rekonstrukci domu. Žalobkyně uvedla, že jí vznikla škoda na srdci v důsledku jednání žalované. Když se vrátila domů a zjistila, že někdo bez jejího vědomí zasáhl do jejího domu, chtěla si to opravit sama, že si to i zaplatí. Sousedi jí řekli, že jestli sáhne na jejich majetek, tak podají oznámení. Vyhrožovali někomu, kdo jim nic neudělal. Žalobkyni se zhoršil její zdravotní stav, protože jí sáhli na její majetek. Vznikla jí srdeční újma a zdravotní problémy, je diabetičkou. Krovy na stavbě zůstaly, byly tam dány nové latě, na které byla položena nová krytina. Nezná firmu, která prováděla obložení zídky břidlicí žalované. Určitě si vzpomene na firmu, která prováděla nátěr její střechy. Žalobkyně uvedla, že žalovaná lže, když mluví o tom, že dostala souhlas, když pokládali krytinu, jí se nikdo neptal, hovořili s její matkou, žalovaná je majitelem domu až od r. [rok], s ní se nikdo nebavil. I kdyby neobložili štítovou zeď, jí by se nic nestalo. [ulice] úřad [obec] inicioval schůzku za účelem prohlídky nemovitosti žalobkyně bez účasti pana [celé jméno původního účastníka]. Chtěli vidět půdu, stavební úřad zjistil, že půda je suchá, čistá, krovy natřené, plech stříbrný, nezatékalo tam, stěna rovná. Chtěla by vidět, co měla žalované podepsat. Ona mluvila jenom o štítové zdi. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že v r. [rok] prováděli rekonstrukci domu, došlo k výměně oken, střešní krytiny, zrušení balkonu a zastřešení. Ani o milimetr se nezměnil rozměr střechy ani sklon, vyměnil se pouze plech za [anonymizováno] na původní latě. Osadila se střešní okna. Ta zídka před rekonstrukcí v r. [rok] byla v péči mého otce, byla zděná a na ní byly položené tašky, to vyplývá z fotografií, které soudu předložila. Když se měnila krytina, tašky ze zídky byly sundány a zídka byla oplechovaná. Jejich štítová zeď, která vyčnívá nad nemovitost žalobkyně, byla cihlová bez omítky, v r. [rok] při výměně krytiny požádali sousedku, jestli bychom tuto zeď mohli natřít bílou barvou. [příjmení] svolila s nátěrem. Tak vypadala zídka před r. [rok], protože v r. [rok] ji natírali. V r. [rok] dělali rekonstrukci garáže, měnila se okna, vrata, střešní krytina. Ve stejné době požádali sousedku, když tam budou mít firmu, aby tu štítovou zeď, která byla pouze natřenu bílou barvou a chátrala, aby neporušili střechu sousedky, která je v chatrném stavu, že tu zídku pouze obloží šindelem. [obec] bílého nátěru tam byly dány latě a na ně umístěny šindele. Břidlice tam žádná není. [příjmení] jim dala souhlas, že mohou obložit štítovou zeď. Štítová zeď a zídka je jedna plocha. K té štítové zdi se nedá dostat jinak, než přes střechu žalobkyně a k tomu měli souhlas. Součástí štítové zdi je zídka. Žalovaná si nevzpomíná přesně, od kdy je výlučným či podílovým spoluvlastníkem. Asi od r. 1986, kdy zemřela babička. Do roku 2018 byla spoluvlastníkem se svým otcem, pokud mluví v množném čísle, je to proto, že nemovitost obývají i její rodiče. V r. 1998 žalobkyni nevadilo oplechování, nyní je tam šindel. Co se dává jako střešní krytina, jedná se o tzv. kanadský šindel. Žalovaná uvedla, že nedisponuje písemným souhlasem, že zídka mohla být natřena na bílo. Šla za sousedkou, za účelem získání souhlasu s přístupem pro opravy štítové zdi. Nebylo zapotřebí souhlasu sousedky s opravou štítové zdi. Jednalo se pouze o udržovací práci, ke které není třeba souhlasu. Vzhledem k tomu, že zeď nebyla omítnuta, odstraněním šindele by došlo k dalšímu chátrání štítové zdi. Tvar střechy odpovídá době vzniku někdy po II. světové válce. Neobložením štítové zdi by mohlo dojít ke škodě na střeše žalobkyně zatékáním. Revize na půdě paní [celé jméno žalobkyně] byla až poté, co žalovaní provedli stavební úpravy. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] pod [číslo] [právnická osoba] soud zjistil z odpovědí na otázky položené soudem v usnesení ze dne [datum], že přesnou hranici mezi domy [adresa] nelze přesně stanovit, neboť jsou starší [anonymizováno] let a není znám způsob jejich založení, ale lze předpokládat, že zdivo nad střešní konstrukcí domu [adresa] v prostoru štítu domu [adresa] od hřebene domu [adresa] až po hřeben domu [adresa] náleží tomuto domu. Úprava domu pochází ze stavebních úprav v r. [rok], kdy dům [adresa] zůstal původní a dům [adresa] byl upraven na dvě obytná podlaží a podkroví. [příjmení] na rozhraní obou domů náleží k domu [adresa] podle schématu a řezu budovou [adresa] při srovnání s budovou [adresa]. Na střeše domu [adresa] se nenachází nadstřešní zídka náležející tomuto domu a obložením zídky břidlicí nedošlo ke změně tvaru střechy domu [adresa]. Obložená štítová zeď domu [adresa] slouží k ochraně štítové stěny domu [adresa]. Provedeným obložením nedošlo k poškození domu [adresa]. Odstraněním obložení ze štítové zdi nedojde ke snížení hodnoty obou domů, ale vyvstane potřeba zabezpečit štítovou zeď jiným technickým řešením. Nevznikne škoda na domě [adresa] a ani na domě [adresa] neodstraněním břidlicového obložení zídky na domě [adresa]. Obložení štítové stěny má ochrannou funkci proti povětrnostním vlivům, proti vlhkosti a zlepšuje tepelně stěny domu v podkrovních prostorech. Na konec obložení zídky břidlicí, resp. štítové stěny domu [adresa] v prostoru mezi střešní rovinou domu [adresa] nezpůsobuje stavebně technické komplikace pro žalobkyni uvažovanou rekonstrukci střechy na domě [adresa] v případě zachování stávající střešní roviny domu [adresa]. Z výpovědi soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba] soud zjistil, že tento trvá na závěrech znaleckého posudku (dále jen ZP) pod [číslo] ze [datum], stojí si i za odpověďmi na doplňující otázky. V odpovědi na otázku [číslo] je odpovězeno, jestli zjistili přesnou hranici mezi budovami [adresa]. V textu ZP na str. [číslo] ve spodní části je uvedeno - hranice mezi budovami [adresa] se předpokládá celková šířka budov 1 770 cm, z toho budova [adresa] je široká 896 cm a [adresa] široká 874 cm, na str. 18 je schéma obou budov 1. NP, ve kterém je označen dům [adresa]. Na str. [číslo] je opět vykreslen pohled na tyto objekty s tím, že je zaměřena šířka nebo tloušťka společné stěny, tj. 72 cm. Rozmezí mezi domy se nedá přesně stanovit ani geometricky, tzn., kdyby to geometr měřil, musí pracovat s odchylkou. Dům byl měřen shora dolů, zepředu i zezadu, po všech podlažích s tím, že v příloze ZP [číslo] jsou vykresleny tato zaměření s tím, že v této příloze jsou rovněž zakresleny střešní roviny, barevně je tam vykreslen řez, ze kterého je patrno rozhraní střešních rovin. Střechy mají různou výšku. Z přílohy [číslo] je patrno, že byla vybourána zeď v domě [adresa] v podkrovních prostorách, což je patrno na zdi, kde byl odstraněn dřevěný prvek, a byla provedena nová konstrukce krovu. [obec] je rovněž patrno od strany 13 po stranu 16, kde je podrobně popsána historie výstavby domu, končí to na str.

25. Zaměstnanci znaleckého ústavu měli k dispozici historické dokumenty i stavební dokumentaci. Na str. 13 je stanovení hranice, kde jsou použité výměry z projektové dokumentace a výměry, které zaměřili na místním šetření [datum] a dále je popsán stav v bodě [číslo] v r. [rok], v bodě [číslo] v [rok], v bodě [číslo] stav ke dni [datum] týká se domu [adresa], v bodě [číslo] je stav ke dni [datum] týká se domu [adresa], v bodě [číslo] pak je stav ke dni [datum]. K popisu stavebního vývoje domu [adresa] vlevo je vyšší než objekt [adresa], je to snímek starý zhruba [anonymizováno] let, druhý snímek, ze kterého je patrno, že dům [adresa] je vyšší než dům [adresa], tzn., že stavebník domu [adresa] vystavěl patro a musel vystavět i svou zeď. Pak navázal na r. [rok], kde v příloze [číslo] lze vidět dům v rekonstrukci v r. [rok], takhle byl vlastně opraven, tzn., střešní rovina domu [adresa] byla dána a trvá do dnešního dne. Poté jsou popsány různé stavební úpravy, které nepotřebovaly stavební povolení. Pokud došlo k výměně střešní krytiny, musel být dodržen sklon střechy. Při stavebních úpravách, ať to bylo v r. [rok] nebo [rok], byla dodržena střešní rovina. Z toho vyplývá, že to, co bylo nad střešní rovinou domu [adresa], patří k domu [adresa]. Je zřejmé, že vlastník domu [adresa] neměl potřebu stavět zídku na zdi sousedů. Tento stav lze doložit fotografií ze spisu, který vypovídá o dokončené rekonstrukci domu [adresa], ale vypovídá i opravě plechové krytiny na střeše domu [adresa]. [obec] domu je doloženo i postupnou historickou úpravou jednotlivých objektů. Znalec doplnil, že se nepodařilo zjistit úplně přesnou hranici mezi domy. V průběhu [anonymizováno] let se výstavba řadových domů prováděla různým způsobem, např. jeden stavěl pravou stěnu, soused stavěl levou stěnu, tzn., budovy se k sobě přistavovaly. V současně době se staví tak, že každá budova má svůj vlastní základ i stěnu s dilatačním prostorem. To rozhraní, o kterém se hovoří, a na které se podrobně zaměřili ve ZP, je dáno nejen zaměřením, ale i studiem dispozice s tím, že budova [adresa] je vyšší než [adresa]. Z toho lze dovodit, jakým způsobem je dána šíře obou budov. Je známo, že [adresa] se nad střešní rovinou [adresa] stavělo po roce [rok]. [příjmení] budovy [adresa] je dána. Není podstatná šířka základů. Společná šířka obou domů je pořád stejná. Šířka té spodní části budov je 72 cm. [příjmení] dokumentace z místního šetření dokazuje, že znalecký ústav prošel zevrubně oba dva domy od sklepu až po podkroví. Na str. [číslo] je uvedeno, že se znalecký ústav zaměřil na předmětné nemovitosti, odchylka je v šířce zdi. Znalec má za to, že není třeba pracovat s odchylkou, protože pracovali se změřenými půdorysy místností v jednotlivých patrech. [ulice] dokumentace nevykresluje žádné zdivo, které je nad střechou domu [adresa]. Hodnota 72 cm byla zaměřena a je to vlastně společná zeď a v této zdi se to vlastně odehrává, ale nad střešní rovinou [adresa] je zcela zřejmé, jaká je šířka domu [adresa]. Není zakresleno střešní zdivo domu [adresa] nad střechou. Nadstandardně znalci provedli zakreslení střešní krytiny. Je logické, že vlastník domu [adresa] nebude stavět zdivo nad svoji střechu. Zjistili tloušťku stěny domu [adresa] nad střešní rovinou domu [adresa], a to v hodnotě 30 cm. Tato hodnota nemá na nic vliv. Je zřejmé z fotodokumentace z fotografie v příloze [číslo] z půdního prostoru domu [adresa], že došlo k vybourání zdiva tohoto domu v úrovni půdy, na které byla položena konstrukce krovu, násl. vaznice a krokve, které daly sklon plechové střechy, krytina byla položena od domu k domu. Stavebník domu [adresa] nepoužil zeď při nové výstavbě v r. [rok] při zvýšení o patro. Toto lze doložit přílohou [číslo] kde je projektová dokumentace domu [adresa], kde vidíte, že jsou zakresleny zdi v jednotlivých nadzemních podlažích. Fasádní nátěr si může každý udělat, jak uzná za vhodné, nemusí kopírovat hranici domu. Barva omítky v tomto případě nehraje žádnou roli. Když se vstoupí do domu [adresa] a změří se vzdálenost od zárubní po stěnu a následně se vstoupí do domu [adresa] a změří se vzdálenost od okna ke stěně, odvodí se tloušťka společné stěny a zjistí se barva fasády domu. Z fotodokumentace na str. 18 je schéma půdorysu domu 1. NP [adresa], na str. 19 je zakreslen pohled na tuto stěnu v uliční části a do toho pohledu je opět žlutě zakreslená společná zeď a červeně zeď náležející domu [adresa]. Znalec upřesnil, že na vypracování ZP se podílel on a jeho syn [jméno] [příjmení], se kterým provedli zaměření. [příjmení] je autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, pro vodohospodářské stavby je autorizovaný inspektor dle stavebního zákona, má tři autorizace, vysokoškolské vzdělání [anonymizováno] v [obec], toto mají oba. Jeho syn je také soudní znalec z oboru ekonomika. Oba jsou soudními znalci z oboru stavebnictví.

6. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

7. Soud uzavřel, že žalobkyně jako vlastník domu [adresa] nestavěla zdivo nad svoji střechu, při zjištění tloušťky stěny domu [adresa] nad střešní rovinou domu [adresa], je zřejmé z fotodokumentace z půdního prostoru domu [adresa], že došlo k vybourání zdiva tohoto domu v úrovni půdy, na které byla položena konstrukce krovu, násl. vaznice a krokve, které daly sklon plechové střechy, krytina byla položena od domu k domu. Stavebník domu [adresa] nepoužil zeď při nové výstavbě v r. [rok] při zvýšení o patro, což je doloženo i projektovou dokumentací domu [adresa], kde lze spatřit zakreslené zdi v jednotlivých nadzemních podlažích. Neobstojí argumentace žalobkyně, že v projednávané věci je třeba ctít zásadu, že součástí pozemku resp. budovy je prostor nad a pod povrchem, ani že ZP je nedostatečný, neboť znalec zřetelně vysvětlil genezi stavebního vývoje obou sousedních domů, vyjádřil se k zaměření domů a popsal zcela přehledně i ukončení zdi žalobkyně v jejím půdním prostoru. Je tak zřejmé, že nelze uložit žalované povinnost odstranit břidlicové obložení ze zídky nacházející se na střeše domu [adresa], protože žalobkyně neprokázala, že toto břidlicové obložení se nachází právě na zídce domu [adresa], která by měla být jejím vlastnictvím. Jinak řečeno, nelze uložit žalované povinnost cokoliv odstranit z jejího domu [adresa]. Ze ZP lze jednoznačně převzít odborný závěr znaleckého ústavu pro rozhodnutí soudu, totiž že zídka na rozhraní domů [adresa] a [adresa] náleží k budově [adresa] a je ve výlučném vlastnictví žalované. Dotčené břidlicové obložení se nachází na zídce náležející k domu [adresa]. Nelze ani odhlédnout od generální prevence předcházet škodám na majetku, kdy právě žalovaná se tak chovala a nejdříve nátěrem své zídky a potom i jejím obložením břidlicí zamezila degradaci obnaženého zdiva povětrnostními vlivy v rámci ochrany nejen svého domu, ale i domu žalobkyně. Z uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení podle úspěšnosti ve sporu, neúspěšná žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám její zástupkyně na náhradu nákladů řízení částku 31 458 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokátky za 11 úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení [datum], nahlížení do spisu [datum], nahlížení do spisu [datum], účast u jednaní soudu dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], sepis podání – otázek znalci na výzvu soudu dne [datum], účast u jednání dne [datum], sepis podání ve věci samé dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]) po 1 500 Kč dle § 7 a § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., 11 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhl., 2x cestovné z [obec] do [obec] a k místním šetřením dne [datum] a [datum] a zpět pokaždé 37 km a 6x z [obec] do [obec] a zpět dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] pokaždé 83 km [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě MN 5,7 l na 100 km a vyhláškové ceně MN a amortizaci vozidla v součtu 3 398,28 Kč, ztráta času dle § 14 odst. 3 a 4 cit. vyhl. za cesty z [obec] do [obec] a zpět pokaždé 1 hodina a při cestách z [obec] do [obec] a zpět pokaždé 2 hodiny, když za každou půlhodinu náleží 100 Kč, celkem 25 998,28 Kč zvýšených dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH o 5 459,64 Kč, což činí 31 457,92 Kč, zaokrouhleně pak 31 458 Kč.