6 C 68/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení 22 491,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 042 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 042 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení 11 449,01 Kč s úrokem 19,99 % ročně z částky 21 991,01 Kč od 15. 11. 2023 do 14. 12. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 949,01 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení, úrokem 15 % ročně z částky 21 991,01 Kč od 15. 12. 2023 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem za dobu od 15. 8. 2023 do 14. 11. 2023 ve výši 1 050,90 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 22 491,01 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky ve výši 1 497 Kč, které zahrnovaly splátky jistiny, pojištění a sjednané úroky 19,99 % ročně, vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje 15. 7. 2022. Sjednán byl rovněž poplatek za zprostředkování úvěru 700 Kč. Žalovaná hradila splátky pouze v období od 15. 7. 2022 do 15. 8. 2023. Od této doby žalobkyně neeviduje žádné úhrady žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že v případě opoždění se splátkou uhradí žalobkyni rovněž smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady vymáhání. Ke dni 15. 11. 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 21 991,01 Kč, smluvní pokutu 500 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 050,90 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. od 15. 8. 2023 do dne předcházejícího zesplatnění, tj. 14. 11. 2023 a dále požadovala úrok 19,99 % ročně z částky 21 991,01 Kč od 15. 11. 2023 do 14. 12. 2023, od tohoto data pak požadovala úrok pouze ve výši 15 % ročně a dále požadovala úrok z prodlení od 25. 11. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, včetně formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek s účinností od 1. 12. 2021, úvěrových podmínek s účinností od 18. 10. 2023 a potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 35 000 Kč, kdy cena za tuto službu činila 700 Kč, roční úroková sazba 19,99 %, celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit činila 46 402,33 Kč a výše měsíční splátky 1 497 Kč, kdy konečná splatnost úvěru byla stanovena na 15. 1. 2025. Jako číslo bankovního spojení žalované uvedené ve smlouvě k poskytnutí úvěru bylo uvedeno , anonymizováno, .Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 16. 11. 2023 bylo zjištěno, že na účet žalované uvedený ve smlouvě byla dne , datum, z účtu žalobkyně uhrazena částka 35 000 Kč.Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná hradila splátky úvěru tak jak uváděla žalobkyně s tím, že v souvislosti se smlouvou o úvěru uhradila celkem 23 958 Kč, poslední splátka byla žalovanou uhrazena 8. 9. 2023.Z listiny označené jako ztráta výhody splátek ze dne 15. 11. 2023 bylo zjištěno, že vzhledem k dlužným splátkám žalobkyně úvěr zesplatnila s tím, že vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částku do 10 dnů.

4. K posouzení řádného zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, ze kterého bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z informací uvedených žalovanou ohledně výše příjmu, který činil 15 000 Kč, kdy zdrojem příjmu byl rodičovský příspěvek, dále z toho, že žalovaná žije s partnerem v nájmu, má jedno dítě, celkové výdaje domácnosti včetně splátek úvěru činí 13 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč. Došlo k ověření žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí s tím, že nebylo u žalované identifikováno riziko exekucí. Dle úvěrových registrů bylo zjištěno, že žalovaná splácí celkem 4 další závazky- 2 x osobní úvěry, kdy v jednom případě zbývá uhradit z jistiny 4 463 Kč s výší splátky 602 Kč a ve druhém případě 4 758 Kč s výší měsíční splátky 2 196 Kč, a dále dvě kreditní karty se zbývající jistinou 34 328 Kč s výší měsíční splátky 1 634 Kč a druhou se zbývající jistinou 19 925 Kč s výší měsíční splátky 963 Kč. Dále žalobkyně navrhla jako důkaz úvěrovou zprávu, kde byla potvrzena informace o celkem 4 úvěrech žalované, dále bylo zjištěno, že dvě žádosti o kreditní karty splátkové z prosince 2021 s výší úvěrové rámce vždy okolo 10 tis. Kč byly odmítnuty. Žalovaná při splácení předmětných úvěrů se několikrát dostala do prodlení s úhradou splátky (9/2021 uhradila po splatnosti splátku 1 025 Kč, 6/2021 uhradila po splatnosti 500 Kč, 10/2020 uhradila po splatnosti 1,007 Kč). Dále žalobkyně předložila jako důkaz výpis z účtu č. , č. účtu, žalované za období od 1. 2. 2022 do 29. 5. 2022, ze kterého bylo zjištěno, že dne 9. 2. 2022 byla připsána od ÚP- kraj. pob. , adresa, částka 9 530 Kč (rod. příspěvek), 14. 2. pak 5 861 Kč (příspěvek na bydl., přísp. na dítě), 9. 3. byla připsána částka 15 391 Kč (přís. na byd., přísp. na dítě a rod. přísp.), 11. 4. pak byla připsána částka 15 391 Kč (přís. na byd., přísp. na dítě a rod. přísp.), 9. 5. byla připsána platba 9 530 Kč (rod. přísp.), dne 18. 5. pak byla připsána částka 3 166 Kč (přísp. na bydl.), dále jsou pravidelně připisovány platby od odesílatele , jméno FO, , např. 14.

2. částka 3 000 Kč, 14.

3. částka 2 000 Kč, 5.

4. částka 2 000 Kč, 19.

5. částka 2 500 Kč. Disponibilní zůstatek na účtu za uvedené období činil 7 864 Kč. Další platby, zejména výdajové nebylo možné blíže identifikovat, neboť nebyla zřejmá pravidelnost ani příjemce plateb. Ze spořícího účtu č. , č. účtu, žalované za období od 1. 2. 2022 do 29. 5. 2022 bylo zjištěno, že disponibilní zůstatek na tomto účtu činil 0 Kč, na účet byla vždy jednou měsíčně vložena částka 500 Kč, která byla vzápětí z účtu odebrána.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíční splátkách ve výši 1 497 Kč, se splatností ke každému 15. dni v měsíci. Celkem se žalovaná zavázala uhradit 46 402,33 Kč, uhradila však pouze částku 23 958 Kč. Při uzavírání smlouvy o úvěru vycházela žalobkyně z informací, které ji sdělila žalovaná, z údajů z výpisu z běžného účtu žalované a z jejího spořícího účtu vždy za dobu od 1. 2. 2022 do 29. 5. 2022, a dále z úvěrové zprávy a z potvrzení o prověření úvěruschopnosti.

6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

7. Žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

8. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

10. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak při sjednávání předmětné smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že vycházela z informací, které ji žalovaná poskytla v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta. Výše hlavního přijmu byla pak ověřena z předloženého výpisu z účtu. Uvedené výdaje žalované porovnávala s normativními výdaji na bydlení a životním minimem. Dále ověřila žalovanou v bankovním registru klientských informací, nahlížela do insolvenčního rejstříku apod. Na základě tohoto postupu došla k závěru, že žalovaná je schopna hradit splátky sjednávaného úvěru. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Žalovaná avizovala poměrně nízký příjem, tj. okolo 15 tis. Kč, což bylo ověřeno z předložených výpisů z účtů. Dále avizovala, že má vyživovací povinnost, což potvrzuje rovněž skutečnost, že zdrojem hlavního příjmu žalované byl rodičovský příspěvek a že žije v nájmu. Dále bylo zjištěno, že žalovaná splácí již řadu jiných závazků s celkovou výší měsíční splátky 5 395 Kč. Již z těchto informací muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná není vhodnou adeptkou pro poskytnutí úvěru. Uvedené potvrzuje rovněž skutečnost, že dvě žádosti o úvěr byly jinými úvěrovými společnosti odmítnuty a že se při splácení jiných závazků dostávala (výjimečně) do prodlení. O to více se měla proto žalobkyně zaměřit na zjištění a ověření především výdajové stránky žalované, žalobkyně si nicméně v tomto ohledu nevyžádala takřka žádné informace, nezjišťovala, z čeho konkrétně se výdaje žalované skládají, kolik konkrétně hradí na nákladech spojených s bydlením apod. Z předloženého výpisu z účtu přitom nebylo možné zjistit tyto informace, neboť pouze u několika málo plateb jsou uvedeni příjemci. Pokud se s hrazením pravidelných výdajů žalované podílel její partner, bylo na místě ověřit, zda je tato osoba schopna se na nákladech skutečně podílet.

11. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o výdajích žalované. Pokud byly žalobkyni doloženy listiny prokazující skutečné výdaje žalované, měla kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovat v souladu s § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. K jednání se žalobkyně nedostavila, a proto se dobrovolně zbavila možnosti být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění tvrzení a případných důkazů.

12. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaná již uhradila dohromady 23 958 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši 11 042 Kč, které je povinna vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná byla v listině označené jako ztráta výhody splátek ze dne 15. 11. 2023 vyzvána k uhrazení dlužných částek do 10 dnů. Žalovaná peněžité plnění v této lhůtě nevrátila, tudíž ji vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože byla žalovaná v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavila, nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalované ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem ke skutečnosti, že poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků řízení byl (s přihlédnutím k příslušenství vyčíslenému ke dni rozhodování soudu) zhruba stejný, rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.