6 C 99/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci osvojitele: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený datum adresa anonymizováno a osvojence: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený datum Anonymizováno, adresa Anonymizováno o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého

I. Jméno zainteresované osoby 1/0, nar. datum, syn jméno FO, rozené jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele jméno FO, nar. datum, a to formou osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

II. Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. datum, bude zapsán v knize narození státní instituce, ve svazku číslo, ročník číslo, na straně číslo, pod č. řad. číslo, jako otec jméno FO, nar. datum, namísto otce jméno FO, nar. datum; zápis o tomto otci se z matriky vypouští.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se domáhal vydání rozhodnutí o osvojení zletilého osvojence, které je obdobou osvojení nezletilého. Důvodem pro podání návrhu byla skutečnost, že od Anonymizováno věku osvojence žije s ním a s jeho matkou ve společné domácnosti, přičemž v roce Anonymizováno s matkou osvojence uzavřel manželství. V mezidobí se mezi ním a osvojencem vytvořil citový vztah jako mezi rodičem a dítětem.

2. Osvojenec souhlasil s návrhem osvojitele a k návrhu se připojil.

3. Z rodného listu bylo zjištěno, že osvojenec se narodil dne datum v město, jako otec je v rodném listu zapsán jméno FO, nar. datum a matkou jméno FO, nar. datum.

4. Z oddacího listu bylo zjištěno, že dne datum v město bylo uzavřeno manželství mezi jméno FO (matkou osvojence) a osvojitelem.

5. Osvojitel v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že s matkou osvojence se seznámil před Anonymizováno lety, osvojenec měl v té době Anonymizováno, po roce a půl soužití se s matkou osvojence vzali. Z manželství má dalšího syna jméno FO, žádné další děti nemá. Postupem času začal brát osvojence za svého syna, osvojenec ho zase celou dobu bral jako svého otce. Od mala byli s osvojencem pořád spolu, společně sportovali. Nikdy nedělal rozdíly mezi synem jméno FO a osvojencem. Oba vychovával stejně, stejně je i materiálně zajišťoval. Rozdíly nedělala ani jeho rodina, rodiče přistupovali od počátku k osvojenci jako ke svému vnukovi.

6. Z výslechu osvojence soud zjistil, že je bezdětný a svobodný. Osvojitele považuje za svého otce, neboť jej vychoval a dal mu všechno. Nikdy nepociťoval, že by osvojitel dělal rozdíly mezi ním a svým biologickým synem jméno FO. Přistupoval k oběma stejně. Svého biologického otce nikdy neviděl, ani se jej nesnažil kontaktovat, o tom, že osvojitel není jeho skutečným otcem, se dozvěděl až ve svých Anonymizováno letech. Syna osvojitele jméno FO považuje za svého bratra. Všichni členové rodiny osvojitele jej brali vždy jako syna osvojitele, nikdy nepocítil, že by to mělo být jinak. Má s nimi dobrý vztah.

7. Z výslechu jméno FO, matky osvojence, bylo zjištěno, že si není vědoma žádného důvodu, který by osvojení bránil. S osvojením svého syna osvojitelem souhlasí, neboť od počátku má osvojenec s osvojitelem krásný vztah a osvojení není v rozporu s žádným jejím zájmem.

8. Z výslechu jméno FO, otce osvojence, bylo zjištěno, že proti osvojení ničeho nenamítá, není si vědom žádného svého zájmu, který by bránil v osvojení. Osvojence viděl naposled, když mu bylo Anonymizováno. Z počátku se snažil s osvojencem navázat kontakt, chtěl se s ním stýkat, nicméně nevěděl, kde žije, pak to ale vzdal, neboť osvojenci nechtěl plést hlavu. Výživné neplatil, neboť došlo ke změně rodného příjmení osvojence a bylo mu Policií ČR sděleno, že z toho důvodu platit nemusí. V současné době je ženatý, má dvě děti (Anonymizováno) a s rodinou žije v adresa. S manželkou a dětmi má dobrý vztah a má zato, že jeho současná rodina je schopná a ochotná se o něj v budoucnu v případě potřeby postarat.

9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Osvojitel, který není biologickým otcem osvojence, je manželem matky osvojence, s níž uzavřel manželství datum, přičemž ve společné domácnosti s osvojencem a jeho matkou žije od cca Anonymizováno věku osvojence. Osvojitel o osvojence od dětství osobně pečoval, vychovával jej a rovněž i materiálně zabezpečoval. Od této doby se mezi osvojitelem a osvojencem vytvořil vztah jako mezi otcem a synem. Rodiče osvojence proti osvojení ničeho nenamítali, nejsou si vědomi žádného jejich zájmu, který by bránil v osvojení.

10. Podle § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 794 osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 847 odst. 1 platí, že zletilého lze osvojit, jestliže c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle § 847 odst. 2 občanského zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

11. Věc byla posouzena podle citovaných zákonných ustanovení a návrhu soud vyhověl. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že osvojitel s matkou osvojovaného uzavřel v roce Anonymizováno manželství, které trvá doposud. Žil proto s osvojovaným již od jeho cca Anonymizováno věku ve společné domácnosti, po celou dobu se podílel na jeho výchově a osobně o něj pečoval. Lze uzavřít, že jejich vztah je obdobný vztahu otce a syna, který se odráží také ve vztahu ostatních členů rodiny osvojitele k osvojovanému, neboť i oni jej považují za člena své rodiny. K návrhu na osvojení se přitom osvojovaný připojil. Z provedených svědeckých výslechů biologických rodičů osvojence, zejména otce osvojovaného, nebyly zjištěny žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovozovat, že osvojení je v rozporu s jejich zájmy. Současně nebyly v řízení zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že osvojení je v rozporu s dobrými mravy. Nic tak nebrání tomu, aby takto dlouhotrvající fungující vztah osvojitele a osvojovaného našel svůj odraz rovněž v právní rovině.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že žádný z účastníků na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadoval. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť všichni účastníci řízení se práva podat odvolání vzdali.