Okresní soud v Opavě · Rozsudek

7 C 180/2023

č. j. 7 C 180/2023-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-29 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOP:2024:7.C.180.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Opavě zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 46 671 Kč s úroky, protože smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neplatné z důvodu nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Soud se opřel o § 419 a § 420 občanského zákoníku, § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a o zásady veřejného pořádku. Žalobkyně nesplnila povinnost odborné péče při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, protože nevyzvala k prokázání příjmových údajů. Soud proto rozhodl, že žalovaná musí zaplatit žalobkyni částku 15 684 Kč, a žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 51 576 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 30 987 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 274,42 Kč, úrok 8,5 % ročně z částky 30 187,54 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 886,68 Kč, zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 30 187,54 Kč od datum do zaplacení, dále částku 4 905 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 523,79 Kč, úrok 8,25 % ročně z částky 3 391,49 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 342,73 Kč, zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 3 391,49 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 684 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum u místně nepříslušného Okresního soudu v adresa a postoupenou podepsanému soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 46 671 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem 18,84 % ročně shora ve výroku specifikovanými s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo na částku 40 000 Kč, kterou měla splatit do datum včetně částky 30 987 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky 20 971 Kč, odměnu za zpracování půjčky 1 500 Kč, poplatek za flexibilní splácení 6 968 Kč. Dluh měla žalovaná splácet ve 12měsíčních splátkách po 5 916 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní datum činil dluh 46 671 Kč sestávající z dlužné jistiny 30 187,54 Kč a dlužného poplatku 16 483,46 Kč. Žalovaná celkem zaplatila žalobkyni ve splátkách do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni datum částku 24 316 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem 18,76 % ročně shora ve výroku specifikovanými s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo na částku 10 000 Kč, kterou měla splatit do datum včetně částky 8 959 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky 4 244 Kč, odměnu za zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení 1 865 Kč. Dluh měla žalovaná splácet v 45týdenních splátkách po 422 Kč. Ke dni datum činil dluh 4 905 Kč sestávající z dlužné jistiny 3 391,49 Kč a dlužného poplatku 1 513,51 Kč. Žalovaná celkem zaplatila žalobkyni ve splátkách do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni datum částku 14 054 Kč. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek dne datum. Na předžalobní výzvu ze dne datum žalovaná nereagovala.

2. Před jednáním soudu vzala žalobkyně podáním ze datum zčásti zpět žalobu v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok od datum do datum ve výši 3 484,26 Kč a dále úrok ve výši 10,34 % ročně z částky 30 187,54 Kč od datum do zaplacení ve vztahu ke smlouvě č. tel. číslo, jakož i v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok od datum do datum ve výši 546,97 Kč, dále úrok ve výši 10,51 % ročně z částky 3 391,49 Kč od datum do zaplacení ve vztahu ke smlouvě č. číslo, pročež soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil usnesením ze dne datum ve znění opravného usnesení ze dne datum.

3. Žalované byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. dne datum, předvolání k jednání soudu dne datum.

4. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalované a rozhodl věc na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Soud zjistil, že se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 46 671 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem 18,84 % ročně shora ve výroku specifikovanými s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo na částku 40 000 Kč, kterou měla splatit do datum včetně částky 30 987 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky 20 971 Kč, odměnu za zpracování půjčky 1 500 Kč, poplatek za flexibilní splácení 6 968 Kč. Dluh měla žalovaná splácet ve 12měsíčních splátkách po 5 916 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní datum činil dluh 46 671 Kč sestávající z dlužné jistiny 30 187,54 Kč a dlužného poplatku 16 483,46 Kč. Žalovaná celkem zaplatila žalobkyni ve splátkách do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni datum částku 24 316 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem 18,76 % ročně shora ve výroku specifikovanými s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo na částku 10 000 Kč, kterou měla splatit do datum včetně částky 8 959 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky 4 244 Kč, odměnu za zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení 1 865 Kč. Dluh měla žalovaná splácet ve 45týdenních splátkách po 422 Kč. Ke dni datum činil dluh 4 905 Kč sestávající z dlužné jistiny 3 391,49 Kč a dlužného poplatku 1 513,51 Kč. Žalovaná celkem zaplatila žalobkyni ve splátkách do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni datum částku 14 054 Kč. U jednotlivých žalovanou zaplacených plateb je uvedeno, ke kterému produktu se vztahují. Na předžalobní výzvu ze dne datum žalovaná nereagovala. (Prokázáno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum a ze dne datum s potvrzením o vyplacení hotovosti žalované hotovostně, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum, přehledu – bilance k oběma smlouvám o spotřebitelském úvěru k datu datum).

6. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaná uzavřela obě smlouvy o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči ní vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností.

7. Žalobkyně, resp. její předchůdce jako nebankovní poskytovatel peněžních produktů byla jako věřitel povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet uvedený peněžní produkt. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla namístě vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měl spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelské úvěry splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Na výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. ohledně doplnění informací k prověření bonity žalované, žalobkyně reagovala tak, že má k dispozici toliko kartu klienta k uvedeným smlouvám, žádnými dalšími listinami nedisponuje.

8. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C-449/13).

9. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že ačkoliv se žalovaná nevzpěčovala údajům ohledně uzavření předmětných smluv, tak žalobkyně tyto údaje řádně neprověřila a ani žalovanou nevyzvala k jejich prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom nevyplývá, že by se předchůdkyně žalobkyně jakkoli před podpisem smlouvy zabývala prověřením údajů uváděných žalovanou, soudu sice předložila kartu klienta k smlouvě ze dne datum, ze které bylo lze dovodit údaje, že zájemce o úvěr je na MD s příjmem, resp. dávkou 10 000 Kč měsíčně, ostatní její příjmy nejsou a celkový příjem domácnosti činí 40 000 Kč s odhadovanými výdaji žadatelky o úvěr 3 000 Kč měsíčně, k smlouvě ze dne datum bylo lze dovodit údaje, že zájemce o úvěr je na MD s příjmem, resp. dávkou 10 000 Kč měsíčně, ostatní příjmy její nejsou a celkový příjem domácnosti činí 45 000 Kč s odhadovanými výdaji žadatelky o úvěr 3 000 Kč měsíčně a splátkou 1 857 Kč. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že žalobkyně před poskytnutím zápůjčky nedostála své povinnosti odborné péče, když při uzavření smlouvy vycházela toliko z neověřených tvrzení žalované bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalované řádně neprověřila. Proto je první i druhá smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).

10. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., žalovaná získala od žalobkyně finanční prostředky na obě smlouvy o úvěru 40 000 Kč + 10 000 Kč bez právního důvodu, protože žalovaná dosud zaplatila žalobkyni celkem na obě smlouvy 38 370 Kč, jak vyplývá z přehledu splátek žalovanou zaplacených plateb k té které smlouvě, dovodil soud u první v žalobě uvedené smlouvy, že na jistinu 40 000 Kč bylo žalovanou zaplaceno 24 316 Kč, a proto zbývá na ni doplatit 15 684 Kč, u druhé v žalobě uvedené smlouvy, že na jistinu 10 000 Kč bylo žalovanou zaplaceno 14 054 Kč, že ji žalovaná přeplatila o 4 054 Kč, proto zbývá žalované podle konečného propočtu vrátit žalobkyni ve vztahu k první uvedené smlouvě 15 684 Kč. Soudu nezbylo než žalobu zamítnout v rozsahu shora v odst. I uvedeném, když nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení soud neuznal a žalobu v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Z rozhodnutí o meritu věci je zřejmé, že žalobkyně byla převážně neúspěšná v tomto sporu a žalovanému prokazatelně náklady s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.