7 C 294/2019

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 465 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 465 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 482 811 Kč z titulu náhrady škody dle zák. č. 82/1998 Sb. vzniklé mu v souvislosti s trestním řízením vedeném u podepsaného soudu pod sp. z. [spisová značka] vůči jeho osobě, když byl posléze zproštěn obžaloby. Žalovaná částka sestává ze 465 000 Kč na náhradu škody za pobyt ve vazbě od [datum] do [datum] za 310 dnů, kdy za jeden den výkonu vazby požaduje žalobce 1 500 Kč, dále z částky 17 811 Kč za právní službu poskytnutou mu advokátem, kterou advokátovi zaplatil dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce zčásti zpět žalobu co do částky 17 811 Kč, když mu žalovaná zaplatila jím účelně vynaložené náklady na jeho právní zastoupení v trestním řízení, pročež soud řízení v této části zastavil usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby s ohledem na skutečnost, že žalobce byl ve vazbě od [datum] do [datum], trestní řízení skončilo pravomocně k datu [datum] a následujícího dne [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne [datum], je požadovaný nárok u žalované dne [datum] uplatněn až po uplynutí promlčecí doby, proto nelze nároku na poskytnutí zadostiučinění za vazbu vyhovět.

4. Soud má za prokázané žalobcem tvrzené skutečnosti o vzniku jeho pohledávky za žalovanou v důsledku nesprávného úředního postupu v souvislosti s trestním stíháním ve věci podepsaného soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná uhradila žalobci toliko částku 17 811 Kč za vynaložené náklady jeho právního zastoupení. Dopisem ze dne [datum] žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu zák. č. 82/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, [stát. instituce], Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin krádeže dílem dokonaný podle § 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno a), odstavec 5 písmeno a) trestního zákoníku a dílem nedokonaný podle §§ 21 odstavec 1, 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno a), odstavec 5 písmeno a) trestního zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odstavec 1, odstavec 3 písmeno d) trestního zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odstavec 1 trestního zákoníku, kterých se měl dopustit spolu se spoluobviněnými [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl obviněný [celé jméno žalobce] podle § 68 odstavec 1 trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písmeno a, c) trestního řádu vzat do vazby s jejím počátkem dne [datum]. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] – pobočky ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl pak obviněný podle ustanovení § 73b odstavec 6 věty první a § 71 odstavec 2 písmeno a) trestního řádu propuštěn z vazby na svobodu, neboť důvody vazby pominuly. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ve vazbě byl tedy od [datum] do [datum]. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] – pobočky ve [obec] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo podle § 172 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu částečně zastaveno trestní stíhání obviněného [celé jméno žalobce] pro dílčí útoky pokračujícího zločinu krádeže dílem dokonaného podle § 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno a), odstavec 5 písmeno a) trestního zákoníku a dílem nedokonaného podle §§ 21 odstavec 1, 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno a), odstavec 5 písmeno a) trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle § 228 odstavec 1 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že je spáchal obviněný. Věc pak byla z důvodu věcné a místní příslušnosti postoupena na [stát. instituce], které dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] podalo u [název soudu] mimo jiné na obviněného [celé jméno žalobce] obžalobu pro zločin krádeže dílem dokonaný podle § 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno a), c) trestního zákoníku a dílem nedokonaný podle §§ 21 odstavec 1, 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno a), c) trestního zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odstavec 1 trestního zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odstavec 1 trestního zákoníku. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl obžalovaný [celé jméno žalobce] odsouzen pro výše uvedené trestné činy mimo jiné k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Proti uvedenému rozsudku obžalovaný podal odvolání a usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena [název soudu] k novému projednání a rozhodnutí. [název soudu] následně rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], jímž obžalovaného [celé jméno žalobce] uznal vinným zločinem krádeže dílem dokonaným ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, § 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno c) trestního zákoníku a dílem nedokonaným podle §§ 21 odstavec 1, § 205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 4 písmeno c) trestního zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle § 228 odstavec 1 trestního zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odstavec 1 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 6 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu odnětí svobody na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců. Proti uvedenému rozsudku si obžalovaný i státní zastupitelství podalo odvolání a usnesením [název soudu] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] byl napadený rozsudek opětovně zrušen a věc vrácena [název soudu] k novému projednání a rozhodnutí. [název soudu] následně rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], jímž byl obžalovaný podle § 226 písmeno c) trestního řádu zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný. Řízení pravomocně skončilo dne [datum]. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne [datum], přičemž tato skutečnost byla poprvé zjištěna dotazem u nalézacího soudu dne [datum] obhájcem. Tento bezprostředně téhož dne o existenci právní moci zprošťujícího rozsudku informoval žalobce. Tedy dnem [datum] se žalobce ve smyslu § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že odkázal na žalobu, kterou považuje za součást své výpovědi. To, že rozsudek zdejšího soudu v trestní věci nabyl právní moci, se dozvěděl v [anonymizováno] [rok] od JUDr. [příjmení]. Když byl vzat do vazby, v té době měl nezletilou dceru, nar. v r. [rok] a v průběhu vazby se mu narodil syn, [datum narození], dosud žije v partnerském vztahu se stejnou partnerkou.

5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], protokolu o hl. líčení ze dne [datum] a [datum], usnesení Krajského státního zastupitelství v [obec], pobočka ve [obec] č. j. [číslo jednací], usnesení Krajského státního zastupitelství v [obec], pobočka ve [obec] č. j. [číslo jednací], obsahu spisu [název soudu] [spisová značka], vyúčtování nákladů obhajoby ze dne [datum], vyúčtování nákladů jízdného, žádosti o náhradu nákladů na odškodnění ze dne [datum], připojené doručenky s podpisem [celé jméno žalobce], s datem převzetí [datum] rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum], dále rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], účastnické výpovědi žalobce, předběžné uplatnění nároku u žalované.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 1 odst. 1 cit. zák. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 cit. zák. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 cit. zák. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 cit. zák. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 cit. zák. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 cit. zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle čl. 5 odst. 1 věty první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost. Podle čl. 5 odst. 5 cit. Úmluvy každý, kdo byl obětí zatčení nebo zadržení v rozporu s ustanoveními tohoto článku, má nárok na odškodnění.

7. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobce prokázal svá tvrzení ohledně důvodnosti jeho nároku, totiž je dána existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a přímá souvislost mezi uvedenými podmínkami. Podmínkou, aby mohla být věc uplatněna u soudu, je předběžné projednání nároku u žalované, kdy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok 26. 6. 2019, žalovaná dobrovolně zaplatila žalobci částku 17 811 Kč na jím účelně vynaložené náklady za jeho právní zastoupení v trestním řízení. Zbývající nárok na zaplacení částky 465 000 Kč s ohledem na skutečnost, že žalobce byl ve vazbě od [datum] do [datum], trestní řízení skončilo pravomocně k datu [datum] a následujícího dne [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne [datum], kdy nárok u žalované byl uplatněn až dne [datum], je proto promlčen. Žalobce žádá za vykonanou vazbu za 310 dnů od [datum] do [datum] za každý den 1 500 Kč. Podle soudní praxe lze přiznat za vykonanou vazbu až 1 500 Kč za den. Soud přihlédl k tomu, že žalobce byl ve vazbě, kdy měl doma jedno nezletilé dítě, byl v očekávání narození dalšího dítěte, trávil vazbu přes vánoční svátky, proto se jeví požadovaná výše 1 500 Kč za den vazby jako přiléhavá a kompenzující žalobci pobyt ve vazbě. Soud vycházel i z délky trestního řízení, kdy teprve třetím rozsudkem ve věci byl zproštěn obžaloby. Soud vzal v úvahu i žalobkyní vznesenou námitku promlčení, kdy nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci, konkrétně v této věci dne [datum] a následujícího dne [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne [datum], kdy nárok u žalované byl uplatněn až dne [datum]. Ovšem soud se zabýval tím, zda vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Každé trestní stíhání negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného a může vyvolat i vnik nemateriální újmy. Aplikací zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem by nemělo dojít k omezení základního práva zaručeného čl. 36 odst. 3 Listiny je zřejmé, že počátek běhu promlčecí doby 6 měsíční subjektivní lhůty podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. začíná doručením písemného vyhotovení zprošťujícího rozsudku, ale soud má přesto za to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. [příjmení] [příjmení] [ústavní nález] ze dne [datum] týkajícího se„ Námitky promlčení vznesené státem v odškodňovacím řízení v rozporu s dobrými mravy“ lze z bodu 20 extrahovat, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace, že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, viz např. nález sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] či nález sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]. [obec] souladu výkonu práv s dobrými mravy představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti, viz nález sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]. Nelze odhlédnout od zjištění, že písemné vyhotovení rozhodnutí došlo žalobci, v tomto řízení poškozenému, později s ohledem na to, že je cizím státním občanem, byť u tuzemského soudu zastoupeného advokátem. Jestliže žalobce nepodal žádost o odškodnění ještě před uplynutím šestiměsíční promlčecí lhůty, kdy tuto stanovenou hranici by měl dodržet, tak faktické znemožnění náležitě uplatnit své základní právo na náhradu škody by bylo v rozporu s čl. 36 odst. 3 Listiny, kdy podepsaný soud přihlédl ke konkrétním okolnostem, které v tomto případě nastaly, viz shora délka řízení, opakované rušení rozhodnutí nalézacího soudu, kdy se poškozený dozvěděl o právní moci zprošťujícího rozsudku, jeho zmařený rodinný život. Podmínkou pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty stanovené v § 32 odst. 3 věta prvá zák. č. 82/1998 Sb. je skutečnost, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Tedy, kdy se dozvěděla o právní moci zprošťujícího rozsudku. V této věci se tak stalo [datum], proto námitka promlčení ze strany žalované je bezdůvodná. V daném případě by navíc uplatnění námitky promlčení podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. bylo rozporné s dobrými mravy tak, jak má na mysli shora citovaný Ústavní nález [ústavní nález] ze dne [datum], ve kterém Ústavní soud ČR klade povinnost obecných soudů hodnotit námitku promlčení i z pohledu její rozpornosti s dobrými mravy (v daném případě v souvislosti s délkou doručování). Oprávněný není ztížen na svých právech pouze neúměrnou délkou při doručování meritorních rozhodnutí soudů. Daleko více je zasažen na svých právech neodůvodněnou délkou samotného trestního řízení a opakovanými nezákonnými rozhodnutími soudu prvého stupně, které musí být napravovány zrušovacími rozhodnutími odvolacího soudu Trestní stíhání žalobce započalo v roce [rok] a skončilo až [datum].

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšná žalovaná by byla povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení. Žalobce se ale nákladů řízení výslovně vzdal, proto o nich soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na ně právo.