7 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , země ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno role v řízení sídlem adresa o zaplacení 2 919,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 919,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 204,44 Kč, dále s ročním úrokem z prodlení 8,5 % z částky 2 919,91 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 919,91 Kč s úrokem z prodlení v rozsahu shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách [číslo] [bankovní účet]. Dluh žalované obsahuje nepovolený debetní zůstatek 2 919,91 Kč, úrok z prodlení 48,38 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaná nereagovala.

2. Opatrovníku žalované byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. dne [datum], který navrhnul zamítnutí žaloby jednak z důvodu neprokázání toho, jak dospěla žalobkyně k žalované částce, jednak pro nedostatek pasívní věcné legitimace žalované a v neposlední řadě proto, že nárok žalobkyně je promlčen, když debetní zůstatek vznikl v r. [rok] a žaloba byla podána až [datum].

3. Žalobkyně na obranu žalované reagovala tak, že žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni [datum] ve výši 297,91 Kč tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí ve výši 7 038,90 Kč, platba kartou ve výši 156,09 Kč a poplatek kartové operace ve výši 125 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni [datum] částku ve výši 2 919,91 Kč (297,91 Kč + 2 622 Kč). Poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne [datum] byla žalované zaslána doporučeně. Den poté je pak dnem počátku běhu promlčecí doby. Pohledávka tedy promlčena není, když promlčení pohledávky by nastalo nejdříve dne [datum].

4. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě, že mezi účastníky byla uzavřena [datum] uzavřena [rok] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách [číslo] [bankovní účet]. Dluh žalované obsahuje nepovolený debetní zůstatek 2 919,91 Kč, úrok z prodlení 48,38 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. Žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni [datum] ve výši 297,91 Kč tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí ve výši 7 038,90 Kč, platba kartou ve výši 156,09 Kč a poplatek kartové operace ve výši 125 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni [datum] částku ve výši 2 919,91 Kč (297,91 Kč + 2 622 Kč). K tíži účtu žalované byly zaúčtovány v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] a aktuálními Ceníky následující poplatky: [datum]; cena za službu [příjmení] zdravé finance; 100 Kč [datum]; cena za informační SMS (1* 2 Kč); 2 Kč [datum]; cena za dotazy na zůstatek - cizí ATM (16* 20 Kč); 320 Kč [datum]; cena za službu [příjmení] zdravé finance; 100 Kč [datum]; poplatek dle Ceníku; 900 Kč [datum]; cena za službu [příjmení] zdravé finance; 100 Kč [datum]; poplatek dle Ceníku; 900 Kč [datum]; cena za službu [příjmení] zdravé finance; 100 Kč [datum]; cena za službu [příjmení] zdravé finance; 100 Kč <b>2 Celkem; 622 Kč.</b> 6. Žalovaná v Rámcové smlouvě o finančních službách uvedla adresu pro doučování [ulice a číslo], [PSČ] [anonymizováno], [země]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo tak zasláno žalované doporučeně dne [datum], což žalobkyně doložila poštovním podacím lístkem, pod zn. [anonymizováno].

7. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z listinných důkazů, a to z rámcové smlouvy finančních službách uzavřené v [obec] dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], příloh k rámcové smlouvě o finančních službách [číslo] [bankovní účet], výpisů z účtu [číslo] [bankovní účet] od [datum] do [datum], oznámení o debetním zůstatku ze dme [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum].

8. Soud hodnocením uvedených důkazů uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný, jestliže žalovaná včas neuhradila nepovolený debet na sporožirovém účtu včetně souvisejících poplatků a sankcí. Žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni [datum] ve výši 297,91 Kč tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí ve výši 7 038,90 Kč, platba kartou ve výši 156,09 Kč a poplatek kartové operace ve výši 125 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni [datum] částku ve výši 2 919,91 Kč (297,91 Kč + 2 622 Kč). Poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne [datum] byla žalované zaslána doporučeně. Den poté je pak dnem počátku běhu promlčecí doby, pohledávka ale promlčená není, když promlčení pohledávky by nastalo nejdříve dne [datum].

9. Ve věci je přítomen tzv. cizí prvek spočívající v tom, že žalovaný je občanem jiného členského státu EU než České republiky. Podepsaný soud se zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc a příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci. Na předmětnou věc soud aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [číslo] konkrétně článek 5 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. a, písm. b) odrážka druhá, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. [město] plnění je pak v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Soudní dvůr Evropské unie se zabýval výkladem pojmu služba a došel k závěru, že je třeba ho vykládat jako činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby, a to za úplatu. Dále dovodil, že službou je též poskytnutí úvěru. Předmětem tohoto sporu je právě smlouva o běžném účtu, která byla v daném případě uzavřena. Z judikatury Nejvyššího soudu zabývající se mezinárodní příslušností u závazků z úvěrové smlouvy uzavřené s cizincem, např. usnesení ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. 32 Cdo 1318/2011 a usnesení ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 32 Cdo 1826/2011 lze aplikovat i na daný případ.

10. Předmětná smlouva byla uzavřena v pobočce [právnická osoba] v [obec], tedy touto pobočkou také byly poskytovány bankovní služby dle této smlouvy, a proto soud dovodil, že je příslušný k projednání této věci a zároveň na vztah účastníků aplikoval právo České republiky, došlo-li k uzavření kontraktu na jejím území a byly-li poskytovány služby taktéž na jejím území.

11. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 2 089 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 189 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady včetně soudního poplatku 1 000 Kč a DPH činí 2 089 Kč.