7 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované, země ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno role v řízení sídlem adresa o zaplacení 2 919,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 919,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 204,44 Kč, dále s ročním úrokem z prodlení 8,5 % z částky 2 919,91 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 919,91 Kč s úrokem z prodlení v rozsahu shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena rámcová smlouva o finančních službách číslo bankovní účet. Dluh žalované obsahuje nepovolený debetní zůstatek 2 919,91 Kč, úrok z prodlení 48,38 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum. Na předžalobní výzvu ze dne datum žalovaná nereagovala.

2. Opatrovníku žalované byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. dne datum, který navrhnul zamítnutí žaloby jednak z důvodu neprokázání toho, jak dospěla žalobkyně k žalované částce, jednak pro nedostatek pasívní věcné legitimace žalované a v neposlední řadě proto, že nárok žalobkyně je promlčen, když debetní zůstatek vznikl v r. rok a žaloba byla podána až datum.

3. Žalobkyně na obranu žalované reagovala tak, že žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni datum ve výši 297,91 Kč tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí ve výši 7 038,90 Kč, platba kartou ve výši 156,09 Kč a poplatek kartové operace ve výši 125 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni datum částku ve výši 2 919,91 Kč (297,91 Kč + 2 622 Kč). Poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne datum byla žalované zaslána doporučeně. Den poté je pak dnem počátku běhu promlčecí doby. Pohledávka tedy promlčena není, když promlčení pohledávky by nastalo nejdříve dne datum.

4. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě, že mezi účastníky byla uzavřena datum uzavřena rok uzavřena rámcová smlouva o finančních službách číslo bankovní účet. Dluh žalované obsahuje nepovolený debetní zůstatek 2 919,91 Kč, úrok z prodlení 48,38 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum. Žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni datum ve výši 297,91 Kč tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí ve výši 7 038,90 Kč, platba kartou ve výši 156,09 Kč a poplatek kartové operace ve výši 125 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni datum částku ve výši 2 919,91 Kč (297,91 Kč + 2 622 Kč). K tíži účtu žalované byly zaúčtovány v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba a aktuálními Ceníky následující poplatky: datum; cena za službu příjmení zdravé finance; 100 Kč datum; cena za informační SMS (1* 2 Kč); 2 Kč datum; cena za dotazy na zůstatek - cizí ATM (16* 20 Kč); 320 Kč datum; cena za službu příjmení zdravé finance; 100 Kč datum; poplatek dle Ceníku; 900 Kč datum; cena za službu příjmení zdravé finance; 100 Kč datum; poplatek dle Ceníku; 900 Kč datum; cena za službu příjmení zdravé finance; 100 Kč datum; cena za službu příjmení zdravé finance; 100 Kč 2 Celkem; 622 Kč.

6. Žalovaná v Rámcové smlouvě o finančních službách uvedla adresu pro doučování ulice a číslo, PSČ anonymizováno, země. Oznámení o postoupení pohledávky bylo tak zasláno žalované doporučeně dne datum, což žalobkyně doložila poštovním podacím lístkem, pod zn. anonymizováno.

7. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z listinných důkazů, a to z rámcové smlouvy finančních službách uzavřené v obec dne datum, Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, příloh k rámcové smlouvě o finančních službách číslo bankovní účet, výpisů z účtu číslo bankovní účet od datum do datum, oznámení o debetním zůstatku ze dme datum, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní výzvy ze dne datum.

8. Soud hodnocením uvedených důkazů uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný, jestliže žalovaná včas neuhradila nepovolený debet na sporožirovém účtu včetně souvisejících poplatků a sankcí. Žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni datum ve výši 297,91 Kč tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí ve výši 7 038,90 Kč, platba kartou ve výši 156,09 Kč a poplatek kartové operace ve výši 125 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni datum částku ve výši 2 919,91 Kč (297,91 Kč + 2 622 Kč). Poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne datum byla žalované zaslána doporučeně. Den poté je pak dnem počátku běhu promlčecí doby, pohledávka ale promlčená není, když promlčení pohledávky by nastalo nejdříve dne datum.

9. Ve věci je přítomen tzv. cizí prvek spočívající v tom, že žalovaný je občanem jiného členského státu EU než České republiky. Podepsaný soud se zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc a příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci. Na předmětnou věc soud aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech číslo konkrétně článek 5 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. a, písm. b) odrážka druhá, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. město plnění je pak v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Soudní dvůr Evropské unie se zabýval výkladem pojmu služba a došel k závěru, že je třeba ho vykládat jako činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby, a to za úplatu. Dále dovodil, že službou je též poskytnutí úvěru. Předmětem tohoto sporu je právě smlouva o běžném účtu, která byla v daném případě uzavřena. Z judikatury Nejvyššího soudu zabývající se mezinárodní příslušností u závazků z úvěrové smlouvy uzavřené s cizincem, např. usnesení ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. 32 Cdo 1318/2011 a usnesení ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 32 Cdo 1826/2011 lze aplikovat i na daný případ.

10. Předmětná smlouva byla uzavřena v pobočce právnická osoba v obec, tedy touto pobočkou také byly poskytovány bankovní služby dle této smlouvy, a proto soud dovodil, že je příslušný k projednání této věci a zároveň na vztah účastníků aplikoval právo České republiky, došlo-li k uzavření kontraktu na jejím území a byly-li poskytovány služby taktéž na jejím území.

11. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 2 089 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 189 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady včetně soudního poplatku 1 000 Kč a DPH činí 2 089 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř., pokud jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, které nepřevyšuje částku 10 000 Kč. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.