7 C 70/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 10 079 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, částku částka, částku částka, částku částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jistiny úvěru částka s úrokem z prodlení v rozsahu shora ve výroku uvedeném, dále smluvní pokutu částka a kapitalizovaný úrok ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky částka s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na částku částka, současně mezi stranami byl dohodnuto splacení úvěru do datum. Zároveň se žalovaná zavázala zaplatit vedle jistiny úvěru částku částka představující smluvený úrok za období od datum do datum. Žalovaná dosud nezaplatila žalobkyni svůj dluh. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, tato změna v osobě věřitele jí byla sdělena datum. Na předžalobní výzvu ze dne datum žalovaná nereagovala.

2. Žalované byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. dne datum, žalovaná se k předmětu sporu nevyjádřila.

3. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě konkretizované v odůvodnění rozsudku v odstavci prvním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na částku částka, současně mezi stranami byl dohodnuto splacení úvěru do datum. Zároveň se žalovaná zavázala zaplatit vedle jistiny úvěru částku částka představující smluvený úrok za období od datum do datum. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná dosud nezaplatila žalobkyni svůj dluh. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, tato změna v osobě věřitele jí byla sdělena datum. Na předžalobní výzvu ze dne datum žalovaná nereagovala. (Prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum č. hodnota, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, sdělení o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum).

4. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči ní vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností.

5. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdce žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).

6. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne datum vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO a další, C-449/13).

7. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že ačkoli žalovaná se nevzpěčovala údajům ohledně uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tak předchůdce žalobkyně tyto údaje patrně neprověřila a ani žalovanou nevyzvala k jejich prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom nevyplývá, že by se jakkoli před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru zabývala prověřením údajů uváděných žalovanou, že je zaměstnána, jaký má zdroj příjmu a jaké výdaje na živobytí a případně dluhy. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru nedostála své povinnosti odborné péče, když při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházela toliko z neověřených tvrzení žalovanou bez toho, aby byla podložena dalšími doklady, a úvěruschopnost žalované řádně neprověřila. Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).

8. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaná získala od žalobkyně finanční prostředky ve výši částka bez právního důvodu. Protože žalovaná finanční prostředky žalobkyni dosud zcela nevrátila, soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka, a to na jistinu úvěru. Další náklady spojené s uplatněním pohledávky částka, smluvní pokutu částka a kapitalizovaný smluvní úrok částka soud žalobkyni z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy nepřiznal. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. počínaje následujícím dne po doručení žaloby žalované, a to od datum do zaplacení. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla neúspěšná v nepatrné části, proto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku částka. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po částka do datum a od datum po částka, tři režijní paušály po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem částka zvýšených o položku 21 % DPH o částka v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku částka a DPH činí celkem částka. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.