7 C 93/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci manželky: a; celé jméno manžela , datum narození bytem adresa manžela , ulice republika t. č. ulice a číslo , PSČ obec manžela: ; celé jméno manžela , datum narození bytem adresa , anonymizováno , ulice republika zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství I. [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela] a [celé jméno manžela] uzavřené dne [datum] před matričním úřadem v [anonymizováno], [ulice] republika, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným soudu dne [datum] se domáhala manželka rozvodu manželství uzavřeného účastníky dne [datum]. Uvedla, že oba manželé jsou státními občany [anonymizováno] republiky, ale v [anonymizováno] republice společně žili od [datum], z manželství se jim [datum] narodila dcera [anonymizováno]. Návrh na rozvod podala manželka z důvodu dlouhotrvajících neshod mezi manžely, kdy manžel ji fyzicky napadal, bylo proti němu vedeno trestní řízení ve věci spáchání zločinu [anonymizováno] osoby žijící ve společném obydlí, ve věci zločinu [anonymizováno]. Od vzetí manžela do vazby není s ním manželka v žádném kontaktu. S ohledem na četnost zranění, která jí při posledním incidentu způsobil, nechce již v manželství setrvat. Má za to, že manželství nebylo od samotného počátku souladné a postupem času ataky manžela gradovaly.

2. Manžel nesouhlasil s rozvodem manželství v České republice, uvedl, že jejich manželství je trvale a hluboce rozvráceno a v žádném případě nechce s manželkou nadále žít. Chce být rozveden tam, kde byli oddáni. Manželka vede neuspořádaný život, zanedbává péči o společnou dceru [jméno], neustále mění místo pobytu.

3. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství manželé uzavřeli dne [datum] před Matričním úřadem [anonymizováno], ve [anonymizováno] vojvodství v [země], u obou manželů se jedná o manželství první, manželé jsou státními občany [anonymizováno] republiky. Za trvání manželství účastníků se narodilo jedno dítě, a to dcera [anonymizováno] dne [datum], které podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo svěřeno do péče matky pro dobu po rozvodu manželství rodičů. [název soudu] dne [datum] po vazebním zasedání bylo rozhodnuto usnesením z téhož dne sp. zn. [spisová značka] tak, že byl manžel vzat do vazby dle ustanovení § 68 odst. 1 trestního řádu, § 67 písmene a, c trestního řádu s výkonem vazby ve vazební věznici VS ČR v [obec] s počátkem od 16. 1. 2021 ve [údaj o čase] hodin, když manželovi bylo kladen za vinu zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písmene a), d) trestního zákoníku, jednak závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, 2 písmene a) trestního zákoníku, těchto trestných činů se měl otec dopustit na manželce. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o návrhu manželky a nezletilé dcery [jméno] na vydání předběžného opatření ve věcech domácího násilí, který byl zamítnut, neboť soudu dovodil, že jsou splněny zákonné předpoklady pro vydání předběžného opatření, ovšem v důsledku vzetí odpůrce do vazby se míjí účinkem rozhodnutí soudu o návrhu na vydání předběžného opatření na ochranu proti domácímu násilí, byť násilné jednání odpůrce bylo navrhovatelkou dostatečně osvědčeno. K zamezení násilného jednání odpůrce vůči navrhovatelce a nezletilé dceři nastalo cestou trestního práva, kdy odpůrce již jako obviněný byl umístěn do vazby a proto v pokračování uvedeného jednání bylo odpůrci zabráněno právě tímto vazebním rozhodnutím. Rozsudkem [název soudu] ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v trestní věci proti obžalovanému [celé jméno manžela], byl tento uznán vinným, že od podzimních měsíců roku [rok] do svého zadržení policií [datum] v [obec] bytech na ulici [ulice] a [ulice] a od [datum] v bytě na ubytovně [anonymizováno] na ul. [ulice a číslo], a to i v době jejího těhotenství a od [datum] i v přítomnosti jejich dcery [jméno] [celé jméno manžela] z důvodu své žárlivosti, často pod vlivem alkoholu, s gradující četností a intenzitou až na několik případů týdně psychicky i fyzicky zle nakládal se svou manželkou [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], narozenou [datum], které zasahoval do všech sfér života, kdy jí určoval, jaké oblečení smí nosit, přičemž pokud oděv nevyhovoval jeho představám, vyhodil jí ho do odpadkového koše, projevoval vůči ní výhrady, že chodí do zaměstnání, zamykal ji v bytě, v případě, že se zpozdila s příchodem domů či po vzájemných neshodách ji nepustil do bytu a musela jej prosit za odpuštění, neumožňoval jí v dostatečné a pravidelné míře přístup k penězům včetně její vlastní mzdy, kontroloval jí obsah mobilního telefonu, kdy po zjištění, že není schopen překonat jeho uzamčení heslem, jí dva mobilní telefony rozbil, obviňoval ji, že je mu nevěrná, zakazoval jí stýkat se s kamarádkami, vyčítal jí, že je vše její chyba a za vše může ona, napadal ji násilnými úchopy za paže a třesením, údery otevřenou dlaní a pěstmi do hlavy a různých částí těla, kopáním, taháním za vlasy s vytrháváním jejich chomáčů, přinejmenším v jednom případě ji popálil zapalovačem na levém stehně, přičemž jí současně zakazoval a zamezoval nechat si jím způsobená zranění lékařsky ošetřit, čímž jí způsoboval jejich nadměrnou a prodlouženou bolestivost a vyhrožoval jí, že pokud od něj odejde, tak ji zabije nebo ji připraví o dceru [anonymizováno] a již nikdy ji neuvidí, kdy kupříkladu dne [datum] ji kolenem kopl do obličeje, v důsledku čehož se jí spustila krev z nosu, čímž jí způsobil lékařsky nezjištěná poranění, dne [datum] ji v opilosti několikrát udeřil otevřenou dlaní do hlavy a odstrčil ji od sebe oběma rukama tak, že vypadla z předsíně bytu na schodiště v chodbě, dne [datum] v ranních hodinách ji odmítl pustit do práce, kdy v důsledku svého předchozího dlouhodobého fyzicky i psychicky negativního jednání za současné obavy ze ztráty zaměstnání a pravidelného příjmu pro rodinu vytvořil natolik emočně vypjatou atmosféru obav a bezvýchodnosti, ve které vyskočila z okna přízemního bytu, což by bez negativního jednání obžalovaného neučinila a při dopadu utrpěla otok měkkých tkání pravého kolene, podvrtnutí pravého kolenního kloubu a krevní podlitinu v oblasti zevního kotníku pravé nohy s nalomením zadní hrany pravé holenní kosti v dolní části zevně s posunem úlomků a s poškozením předního hlezno-lýtkového vazu s nutností naložení sádrové dlahy a následně ortézy s nutností odlehčovat při chůzi končetinu berlemi s průměrnou dobou léčení 6-8 týdnů s možností zatěžování končetiny za 3 týdny, kterážto poranění si téhož dne nechala ošetřit ve [anonymizováno] nemocnici v [obec] s odůvodněním, že spadla ze schodů, v přesně nezjištěný den na konci [anonymizováno] roku [rok] ji chytil za paže a s vysokou razancí s ní praštil o zeď, čímž jí způsobil zlomeninu levé lopatky bez posunu úlomků ve střední části zevní hrany lopatky délky 25 až 30 mm s otokem okolních měkkých tkání s průměrnou dobou léčení v délce 2 až 4 týdnů, kteréžto poranění bylo lékařsky ošetřeno až [datum], dne [datum] ji opět z důvodu své žárlivosti a obviňování z nevěry nechtěl pustit na odpolední pracovní směnu, srozuměn s tím, že jí může způsobit závažná zranění v oblasti hlavy, bil ji rukama, kopal ji do nezhojené zlomeniny holenní kosti, razantně po ní z bezprostřední blízkosti proti hlavě opakovaně hodil nejméně střední intenzitou síly plnou PET lahev o objemu 1,5 litru, jejímž dnem ji zasáhnul do obličeje, čímž jí způsobil zlomeninu dolní čelisti vpravo za úhlem dolní čelisti s posunem úlomků cca 1 cm a s krevní podlitinou v rozsahu okolních měkkých tkání s průměrnou dobou léčení v délce 5 až 6 týdnů s nutností provedení operativního zákroku a naložení mezičelistní fixace a nutností nejméně do [datum] požívat pouze kašovitou stravu, přičemž vzhledem k intenzitě působícího násilí pouze souhrou šťastných náhod nezávislých na jeho vůli nedošlo k zasažení do oblasti spánkových kostí, které mohlo vést ke vzniku nepoměrně závažnějších poranění spočívajících ve vzniku jejich tříštivých zlomenin a v jejich důsledku k nitrolebnímu krvácení mezi mozkové obaly charakteru subdurálního nebo epidurálního krevního výronu a zhmoždění mozku jakožto důležitého orgánu, tedy k poraněním ohrožující poškozenou na životě, přičemž jeho násilné chování vyvrcholilo dne [datum], kdy ji opětovně kopal do nezhojené zlomeniny holenní kosti, čímž jí opětovně působil intenzivní bolest a zároveň nechuť již dále žít, kdy navíc nejméně od počátku roku [rok] v průběhu jejich soužití v [obec] v bytech na ulici [ulice] a [anonymizováno] za využití své mohutné fyzické konstituce, fyzické převahy a výrazného fyzického a váhového nepoměru jejich postav přesto, že s tím vyjadřovala zcela zřejmý a srozumitelný slovní nesouhlas, odstrkovala jej od sebe a jeho ruce sundávala ze svého těla, na ní s odůvodněním, že je jeho ženou a že musí jeho jednání strpět, několikrát týdně proti její vůli a po překonání jejího odporu vykonal soulož, čemuž se po marném odporu z důvodu bezvýchodnosti své situace, z obav z dalšího fyzického napadení, zhoršení již tak konfliktního soužití a z obavy, že by ji mohl připravit o dceru podvolila, přičemž naposledy se tak stalo dne [datum], kdy se [celé jméno manžela] z přetrvávajícího zoufalství odhodlala k volání o pomoc z okna bytu, jež vedlo náhodně kolemjdoucí osobu k přivolání Policie ČR a k jeho zadržení, přičemž svým agresivním jednáním [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela] – krom poranění pravé dolní končetiny po vyskočení z okna bytu – jen v době od konce [anonymizováno] [rok] do [datum] způsobil dále krevní podlitiny a oděrky kůže v rozsahu víček pravého oka, krevní podlitiny pravé tváře a přední části krku, krevní podlitiny v podbřišku vlevo s otokem v okolí a oděrku kůže na pravé holeni a celým komplexem svého zlého nakládání, zejména pak fyzickým násilím a psychickým útlakem posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní rozvinula krátce po její hospitalizaci v [anonymizováno] [rok], přes poskytovanou psychoterapeutickou péči přetrvávala nejméně do [datum] a projevila se především výrazným omezením v běžném způsobu jejího života, a to epizodickým, neodbytným znovu vybavováním a prožíváním traumatizujících prožitků strachu o život, způsobených zranění a strachu o dítě, jež bylo doprovázeno masivní úzkostnou reakcí, v důsledku čehož se vyhýbala situacím, které traumatickou událost připomínaly, což vedlo k omezení jejích obvyklých a zájmových aktivit, k neschopnosti zařadit se do běžného pracovního procesu, věnovat se dceři na veřejných prostranstvích jako jsou hřiště, parky a prostory, které nespadají do výlučného pole jejího působení, dále pak ztrátou emoční rovnováhy, znejistěním, poruchami spánku, zvýšenou dráždivostí, zvýšenou úzkostností, zvýšenou úlekovou reaktivitou, ztrátou základního pocitu bezpečí, ztrátou obvyklého pocitu spokojenosti a radosti, ztrátou spolehlivosti a důvěryhodnosti mezilidských vztahů, zvýšenými obavami a opatrností, navýšenou vnitřní tísní, pocity smutku, plačtivostí, zvýšenou sebekritičností, menší rozhodností, obavami o svou budoucnost, úbytkem energie, snadnější unavitelností, potížemi v soustředění, narušením intimity a sexuální sféry či vegetativní labilitou, s možností trvalých následků v podobě změny osobnosti po traumatické události, tedy jednak jiného násilím, pohrůžkou násilí a pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží, jednak týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, spáchal takový čin zvlášť surovým způsobem, způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví a páchal takový čin po delší dobu, jednak dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestného činu nedošlo, čímž spáchal jednak zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, jednak zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. a), b), d) trestního zákoníku, jednak pokus zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 145 odst. 1 trestního zákoníku. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že manžel byl od počátku manželství žárlivý, choval se k ní hrubě, všechno jí zakazoval, ubližoval jí, kdyby nezasáhla policie v době, kdy se vůči ní dopouštěl domácího násilí a nezadrželi ho, tak už tu není. Manžel byl odsouzen soudem za znásilnění a za týrání osoby. Z předchozího vztahu se jí narodil syn [jméno], jeho otcem ale není manžel. Od [anonymizováno] [rok] žije s jiným mužem, což je ale následkem rozpadlého manželství. S manželem vedli společnou domácnost do [datum], intimně se naposledy stýkali v téže době. V době, kdy spolu byli, byla manželovi jednou nevěrná, manžel jí byl nevěrný také. Neví, jestli manžel bral i drogy, často byl pod vlivem alkoholu a proto byl agresivní. Má z něj strach a již ho nechce nikdy vidět. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že nesouhlasí s rozvodem manželství, protože čeká na soud ohledně styku s dcerou [jméno], manželka porodila další dítě, má nastoupit do výkonu trestu. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo určeno, že manžel není otcem nezletilé jméno nezjištěno [celé jméno manžela], narozené [datum], jelikož pobýval ve vazební věznici, a proto nemůže být jejím biologickým otcem.

4. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z oddacího listu účastníků a jejich účastnických výpovědí, rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudku [název soudu] ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

5. V projednávané věci je obsažen tzv. cizí prvek, jestliže manželé jsou cizími státními občany, a to občany [anonymizováno] republiky. Soud se proto zabýval tím, jestli je dána jeho pravomoc k projednání této věci a jaké hmotné právo k jejímu posouzení použije. Podle §47 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle § 47 odst. 2 zák. č. 91/2012 Sb. jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království [příjmení] [jméno] a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice, b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebo c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby. Je zřejmé, že účastníci tohoto řízení jsou občany členského státu EU s trvalým pobytem na území České republiky, a proto je dána pravomoc soudu k projednání věci, když podle 2 zákona č. 91/2012 Sb. se tento zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Podle nařízení rady ES č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti soud dovodil podle čl. 1 a 3, že je příslušný k projednání této věci rozvodu manželství. Podle č. l. 27 mezistátní smlouvy uzavřené dne 21. 12. 1987 ve Varšavě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou, předchůdci nynější České republiky a Polské republiky, o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době zahájení řízení. Soud proto aplikoval ustanovení Kodexu cywilnego, ustanovení art. 56 §1 KRO,„ Jeżeli między małżonkami nastąpił zupełny i trwały rozkład pożycia, każdy z małżonków może żądać, ażeby sąd rozwiązał małżeństwo przez rozwód”, když podle článku 56 § 1 jestliže mezi manžely nastal hluboký a trvalý rozvrat manželského soužití, může každý z manželů požádat soud o rozvod manželství.

6. Po zhodnocení provedených důkazů soud věc posoudil podle shora citovaného hmotného práva polského civilního kodexu o sporném rozvodu a vyhověl návrhu na rozvod manželství, když dovodil, že manželství účastníků je rozvráceno v intenzitě předpokládané v tomto ustanovení, přičemž s ohledem na vyjádřené postoje účastníků nelze do budoucna očekávat obnovení manželského soužití. Je zřejmé, že ze zavrženíhodných skutků, kterých se dopustil manžel vůči manželce, již nelze předpokládat obnovu manželského soužití, manželka má stálé obavy z kontaktu s manželem, navíc navázala v důsledku rozpadu manželství vztah s jiným mužem a povila z něj další dítě.

7. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 23 z. ř. s., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže soudem sice byly zjištěny skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že manžel se převážnou měrou zasloužil o rozpad manželství, ale manželka náklady řízení nepožadovala.