9 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zvýšení výživného

I. Výživné, které je žalovaná povinna platit na žalobce podle rozsudku Okresního soudu v Opavě č.j. [číslo jednací] ze dne 12. 4. 2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] ze dne 15. 8. 2019 v částce 2 500 Kč měsíčně se s účinností od 29. 4. 2021 zvyšuje na částku 3 350 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 1. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

II. Výživné již splatné za dobu od 29. 4. 2021 do 30. 4. 2022 v částce 10 314 Kč, jakož i to, které se stane splatným do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalované, je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů od doručení rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zvýšení výživného o dalších 1 650 Kč měsíčně od 29. 4. 2021, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vůči žalované, která je jeho matkou, zvýšení výživného na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od podání návrhu, tj. od 29. 4. 2021. Uvedl, že o výživném bylo naposledy rozhodováno v roce 2019, kdy byla žalovaná zavázána k placení částky 2 500 Kč měsíčně. Žalobce v současnosti studuje druhý ročník [anonymizována tři slova] v [obec], fakultu [anonymizována dvě slova]. Studium zahájil v září 2020. Uvedl stručný výpis výdajů během studia na střední a vysoké škole, kde mezi roční výdaje patří poplatek 200 Kč za členství - Orel, členství šachy 500 Kč, učebnice během střední školy 400 Kč, oblečení, obuv apod. 1 000 Kč. Mezi jednorázové platby zařadil pořízení stolního PC za 20 000 Kč v době počátku studia na střední škole, notebook za 15 000 Kč na počátku studia na VŠ, vybavení pokoje za 8 100 Kč, poplatek za přihlášku na VŠ 600 Kč, zubař 3 330 Kč. Mezi měsíční výdaje na domácnost žalobce zařadil platbu SIPO 2 800 Kč a obědy (včetně víkendů) 2 500 Kč. Zdůraznil, že je osobou bez příjmu ze závislé činnosti či podnikání, žije ve společné domácnosti s otcem, který má dvě vyživovací povinnosti k nezletilým sourozencům žalobce. Je osobou bez příjmů plně závislou na svém otci. Matka mu měsíčně dává 2 500 Kč. Nad rámec této částky mu matka dluží 30 000 Kč od listopadu 2018, když v době, kdy disponovala s účtem žalobce s odůvodněním„ [jméno] peníze stranou“ a do dnešního dne nejeví ochotu tuto částku žalobci vrátit. Na výzvu soudu zjm. ohledně doplnění tvrzení k dlužné částce 30 000 Kč, žalobce doplnil, že žalovaná do jeho 18. narozenin disponovala s účtem ve vlastnictví žalobce, na který přeposílala alimenty od otce [akadem. titul] [jméno] [příjmení]. Od září 2016 do dubna 2019 pobírala na žalobce daňové zvýhodnění, ačkoliv žil a studoval střední školu v [obec] a bydlel ve společné domácnosti s otcem. V listopadu 2018„ odklonila“ s odůvodněním„ [jméno] peníze stranou“ z žalobcova účtu 30 000 Kč a nemíní je vrátit.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobci, který byl soudem určený do její výhradní péče, jako nezletilému založila účet v bance, kde měla dispoziční právo a na účet zasílala peníze, které si vydělala v práci. V době, kdy vybrala částku 30 000 Kč, byl žalobce nezletilý, v její péči a nebylo důvodu peníze nevybrat. Tyto použila pro potřeby dětí. Navrhla žalobu zamítnout.

3. Poté, kdy soud žalobce, prostřednictvím jeho právního zástupce, poučil dle § 118 odst. 1, 3 o.s.ř. k řádnému dotvrzení uplatněného nároku na zaplacení částky 30 000 Kč, požádal právní žalobce o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a doložení důkazů. Soud poté vyloučil uplatněný nárok na zaplacení částky 30 000 Kč k samostatnému projednání.

4. Při jednání žalobce setrval na svém návrhu v celém rozsahu, žalovaná byla ochotna v případě smírného vyřízení věci zvýšit na syna výživné na 3 500 Kč, ale nikoli od podání návrhu, ale od září 2021, když v důsledku covidu probíhala výuka distančně a syn měl tak se studiem nižší výdaje. Pro případ smírného vyřešení žalobce požadoval zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně od září 2021, což následně modifikoval tak, že navrhoval pro případ uzavření soudního smíru zvýšit výživné od podání návrhu do 31. 8. 2021 na částku 3 750 Kč a od 1. 9. 2021 zvýšit na částku 4 000 Kč měsíčně. K smírnému vyřešení sporu nedošlo.

5. Žalobce ke svým poměrům uvedl, že se během týdne stravuje v tomto semestru v menze 3 x týdně, v minulém to bylo 4 - 5 x, 1 oběd stojí 70 Kč, během zkouškového období se v menze nestravuje. V průměru tak na obědy vynaloží měsíčně 1 000 - 1 500 Kč. Na počátku studia vynaložil na nákup notebooku jednorázově částku 14 000 Kč, na což použil své našetřené peníze a část mu dal otec. Se zdravotním stavem nemá zvýšené výdaje, pouze měl výdaje se zubařem, o čemž svědčí založené doklady. Pokud jde o výdaje spojené s jeho potřebami, např. pořízení oblečení, takto mu zatím stačilo, nenakupuje ho každý měsíc. V rámci volnočasových aktivit hraje stolní tenis a chodí do šachového klubu, za což platí ročně příspěvky 200 a 500 Kč. Kapesné mu otec nedává, když se jedná o nějakou jednorázovou platbu v souvislosti s domácností, takto hradí každý z jedné poloviny, žalobce z peněz, co si našetřil z dárků k narozeninám, Vánocům apod. Výživné od matky chodí na jeho účet, s nímž si hospodaří. Bydlí společně s otcem v bytě o velikosti 2 + 1, který má otec v osobním vlastnictví. Bydlí tam sami.

6. Žalovaná potvrdila, že na syna platí měsíčně výživné v částce 2 500 Kč a toto má do současné doby uhrazeno. Nad rámec výživného synovi poskytuje finanční dárky např. k narozeninám, naposledy ve výši 1 000 Kč. Kromě žalobce má vyživovací povinnost k dalším dvěma nezl. dětem, na které jejich otec platí výživné. Od r. 2019 je vdaná, s manželem bydlí ve dvougeneračním rodinném domku a podílí se na placení splátky hypotéky ve výši 6 000 Kč měsíčně, dále hradí energie cca 9 000 Kč měsíčně, ročně se platí daň z nemovitosti 1 200 Kč, za chatu 700 Kč, povinné ručení auta 3 500 Kč. Manžel platí výživné na syna [jméno] z předchozího manželství 3 500 Kč měsíčně. Nemá zvýšené výdaje se zdravotním stavem. Se synem se stýká málokdy, po jeho odchodu na studia do [obec] se vztahy narušily, jezdil čím dál měně a teď jezdí spíše k babičce, tj. k matce žalované do [obec] O studium syna se zajímá, ptala se ho i osobně a bavili se o tom.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Opavě z 12. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], který nabyl právní moci v odst. III o stanovení výživného dne 17. 9. 2019, soud zjistil, že žalované bylo s účinností 1. 9. 2016 stanoveno výživné na žalobce ve výši 2 500 Kč měsíčně a současně jí byla uložena povinnost uhradit k rukám zletilého [jméno] nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2019 v částce 65 560 Kč. Soud tehdy vycházel ze zjištění, že nezletilý bydlel se svým otcem v [obec], kde studoval střední školu, matka hospodařila společně s přítelem, který dosahoval příjmu okolo 16 000 Kč měsíčně při jedné vyživovací povinnosti, matka pak měla příjem okolo 17 000 Kč měsíčně a měla vyživovací povinnost vedle žalobce k dalším dvěma nezl. dětem. Otec žalobce byl zaměstnán u [stát. instituce] a dosahoval příjmu okolo 22 000 Kč měsíčně.

8. Ohledně studia žalobce soud provedl důkaz potvrzením o studiu a sdělením [anonymizována tři slova] v [obec]. Takto zjistil, že žalobce je od 10. 6. 2020 studentem bakalářského studijního programu [anonymizována dvě slova] v prezenční formě studia. Aktuálně je ve druhém ročníku, akademický rok 2021 2022 trvá od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022.

9. Ve vztahu k výdělkovým poměrům otce žalobce a žalované byl proveden důkaz zprávami jejich zaměstnavatelů, kdy otec žalobce je zaměstnán u [stát. instituce] a od listopadu 2020 do dubna 2021 dosahoval průměrného měsíčního výdělku ve výši 32 739 Kč, za období od května 2021 do ledna 2022 pak v průměru ve výši 33 2015 Kč. Žalovaná je zaměstnaná u [anonymizována tři slova] a v období od května 2021 do října 2021 činil její průměrný měsíční příjem částku 19 728 Kč a za období od května 2021 do ledna 2022 pak částku 21 089 Kč. Manžel matky [jméno] [příjmení] u svého zaměstnavatele [právnická osoba] v období od května 2021 do ledna 2022 dosahoval v průměru výdělku ve výši 18 165 Kč. Z pokladních dokladů o jednorázových nákupech, jakož o příjmových pokladních dokladech o zubním ošetření předložených žalobcem soud skutková zjištění nečinil, neboť tyto pocházejí z období 2016 - 2017, nemají souvislost se zvýšenými potřebami žalobce se zahájením a pokračováním studia na vysoké škole. Za oprávněný výdaj lze požadovat pořízení NB Lenovo dne 21. 9. 2020, když žalobce v září 2020 zahájil studium na VŠ. Dle platebního dokladu SIPO za duben 2021 činily měsíční náklady otce žalobce na bydlení, elektřinu, plyn, poplatky ČT, ČRo a [anonymizováno] měsíčně 5 607 Kč. Podle rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 8. 3. 2021, č.j. [číslo jednací] je otec žalobce [akadem. titul] [jméno] [příjmení] povinen platit s účinností od 1. 9. 2020 na nezl. [jméno] [příjmení] výživné v částce 3 500 Kč měsíčně a na nezl. [jméno] rovněž částku 3 500 Kč měsíčně k rukám jejich matky, tj. v tomto řízení žalované.

10. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. Žaloba je důvodná pouze částečně.

12. U zletilých potomků obecně platí, že nejsou schopni se sami živit po dobu, co se řádně připravují soustavným studiem na své budoucí povolání. Taktomu je i u žalobce, který vzhledem ke svému věku řádně navázal na předchozí studium studiem vysokoškolským. Žalované tak trvá vyživovací povinnost. Je nepochybné, že potřeby žalobce se obecně od posledního rozhodnutí o výživném zvýšily, když v září 2020 zahájil studium na vysoké škole a v tomto studiu řádně pokračuje, avšak je třeba konstatovat, že vyjma pořízení notebooku v září 2020, se potřeby žalobce nijak výrazně nezměnily oproti tvrzeným potřebám při posledním rozhodování o výživném v dubnu 2019. Nic takového alespoň ze strany žalobce nebylo tvrzeno a jak již uvedeno výše, k předloženým dokladům o jednorázových nákupech pro žalobce a zubní ošetření v období 2016 - 2018 soud nepřihlížel a tyto výdaje měl uplatnit při posledním rozhodování o výživném v r. 2019. Žalobce netvrdil ani zvýšené potřeby se svým zdravotním stavem, nemá finančně náročné koníčky, studuje v místě bydliště, pouze v souvislosti se stravováním v menze má vyšší výdaje. Soud dále srovnal i poměry rodičů zletilého žalobce za účelem zjištění, zda od poslední úpravy výživného došlo na jejich straně ke změnám, které by mohly mít vliv na zvýšení výživného a zjistil, že otec i matka (žalovaná) žalobce mají další vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, sourozencům žalobce a manžel matky má jednu vyživovací povinnost k synovi z předchozího manželství. Pokud jde o příjmy otce žalobce, došlo k mírnému nárůstu cca o 2 000 Kč měsíčně, žalovaná si v průměru vydělává 21 100 Kč, přičemž při posledním rozhodování v r. 2019 soud vycházel z jejího výdělku v rozmezí 20 - 22 000 Kč. Nástup ke studiu na vysoké škole však lze považovat za takovou změnu poměrů na straně žalobce, která odůvodňuje požadavek na zvýšení výživného. Soud však považuje za částku odpovídající odůvodněným potřebám žalobce a současně i schopnostem a možnostem žalované, která má další vyživovací povinnosti ke dvěma nezl. dětem, částku ve výši 3 350 Kč měsíčně. Tato částka představuje 16 % z jejího příjmu. Rovněž otec žalobce nenahrazuje výživné výkonem osobní péče o žalobce a je povinen přispívat na úhradu jeho potřeb, a to nejméně částkou 5 200 Kč, což rovněž, při zohlednění dvou dalších vyživovacích povinností, představuje cca 16% jeho příjmu. Soud proto shledal žalobu důvodnou ohledně zvýšení výživného z částky 2 500 Kč na částku 3 350 Kč měsíčně a pokud se žalobce domáhal dalšího zvýšení na částku 5 000 Kč měsíčně, tak nad rámec částky 3 350 Kč, tj. ohledně částky 1 650 Kč měsíčně od 29. 4. 2021 žalobu zamítl. Žalobce se domáhal zvýšení výživného od podání návrhu u soudu, tj. od 29. 4. 2021, žalovaná navrhovala zvýšení až od září 2021. Soud vyhověl návrhu žalobce, neboť má zato, že potřeby žalobce se v souvislosti s nástupem na VŠ zvýšily již v září 2020, avšak návrh žalobce nemůže překročit.

13. Při vyčíslení nedoplatku zvýšeného výživného soud počítal dobu 12 měsíců (od května 2021 do konce dubna 2022) a rozdíl mezi zvýšeným (3 350 Kč) a stávajícím (2 500 Kč) výživným, tedy 12 x 850 Kč = 10 200 Kč a dva dny měsíce dubna 2021 (29 - 30.4.2021), tj. 114 Kč. Celkový nedoplatek výživného činí 10 314 Kč. Soud běžně umožňuje nedoplatek osobám výživou povinným splácet měsíčně spolu s běžným výživným ve splátkách přiměřených jejich poměrům, avšak s ohledem na výši nedoplatku a možnostem žalované, rozhodl o povinnosti nedoplatek uhradit v běžné zákonné třídenní lhůtě, a to od doručení rozsudku podle § 160 odst. 4 občanského soudního řádu, protože rozsudky odsuzující k plnění výživného jsou předběžně vykonatelné podle § 162 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná má povinnost plnit k rukám žalobce.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalovaná, která by na ni měla částečně právo, protože byla v řízení z větší části úspěšná, se jí vzdala.