9 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 151 600 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně úroku ve výši 6 % ročně z částky 180 000 Kč za dobu od 22. 10. 2018 do 10. 11. 2018, dále ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 800 Kč od 11. 12. 2018 do 11. 12. 2018, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 151 600 Kč- s úrokem ve výši 6,00 % ročně z částky 180 000 Kč od 11. 11. 2018 do 16. 11. 2018,- s úrokem ve výši 6,00 % ročně z částky 174 800 Kč od 17. 11. 2018 do 11. 12. 2018,- s úrokem ve výši 6,00 % ročně z částky 169 600 Kč od 12. 12. 2018 do 15. 8. 2019,- s úrokem ve výši 6,00 % ročně z částky 151 600 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 11. 2018 do 16. 11. 2018,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 600 Kč od 11. 1. 2019 do 15. 8. 2019,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 2. 2019 do 15. 8. 2019,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 3. 2019 do 15. 8. 2019,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 400 Kč od 11. 4. 2019 do 15. 8. 2019,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 600 Kč od 11. 4. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 7. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 4. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 5. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 11. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 1. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 7. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 128 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem podaným u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 151 600 Kč s příslušenstvím, jak uvedeno v žalobě. Uvedla, že dne , datum, uzavřeli s žalovaným Smlouvu o zápůjčce (dále jen Smlouva), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 180 000 Kč a které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč po dobu 36 měsíců, počínaje ode dne , datum, , s úrokem ve výši 6% ročně za dobu ode dne přenechání zápůjčky do dne jejího úplného vrácení žalobkyni. Předmětné finanční prostředky předala žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu Smlouvy, a to v souladu s čl. I. odst. 2 Smlouvy. Žalovaný uhradil pouze část dlužné částky, a to dne 16. 11. 2018 částku 5 200 Kč, stejnou výši i dne 11. 12. 2018 a poté až dne 15. 8. 2019 částku ve výši 18 000 Kč. Ve zbývající části 151 600 Kč žalovaný dluh neuhradil přes upomínání. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, žalobkyně proto požaduje uhradit rovněž úroky z prodlení v zákonné výši počítané z dlužné částky od prvého dne prodlení jednotlivých splátek do zaplacení. Dne 3. 1. 2022 žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, odeslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, žalovaný však ničeho nezaplatil.

2. Návrhu bylo vyhověno elektronickým platebním rozkazem dne , datum, , proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor a následně odůvodnil podáním z , datum, . Zejména namítal, že nárok žalobkyně není důvodný, a to ani částečně, když žalobkyně mu nikdy nepůjčila (nepředala) částku 180 000 Kč. Potvrdil, že s žalobkyní v minulosti Smlouvu o zápůjčce podepsal, ale ne tu, kterou předložila žalobkyně, resp. určitě nepodepsal smlouvu dne 22. 10. 2018. Podpis na Smlouvě vypadá jako jeho podpis, ale podpis na směnce není jeho. Ví určitě, že Smlouvu nepodepisoval 22. 10. 2018. Potvrdil, že potřeboval půjčit peníze, s žalobkyní byli kolegové, tak se dohodli, že mu půjčí 180 000 Kč, a to tak, že mu je pošle na účet. Půjčoval si už od žalobkyně v minulosti peníze, a to v hotovosti, ale to se jednalo o menší částky. Žádné peníze od žalobkyně na účet žalovanému nepřišly a nakonec mu částku 180 000 Kč půjčil někdo jiný a peníze od žalobkyně nepotřeboval. S žalobkyní se dohodli, že Smlouvu roztrhají, což on se svou smlouvou udělal. Přestože se s žalobkyní skoro denně potkávali v práci, nikdy mu neřekla, že po něm chce 180 000 Kč, až v prosinci 2021 byl překvapený, když přišel dopis od právního zástupce žalobkyně. Požádal ho o zaslání smlouvy, když nevěděl, o jakou se jedná. Pokud žalobkyni zaplatil dne 16. 11. 2018 a dne 11. 12. 2018 vždy částku 5 200 Kč a dne 15. 8. 2019 částku 18 000 Kč, tyto platby se netýkaly předmětné smlouvy o půjčce. Navíc ve Smlouvě jsou uvedeny splátky ve výši 5 500 Kč, přičemž provedené platby v této výši nebyly a v žalobě jsou uváděny splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně. Považuje také za nelogické, aby mu žalobkyně půjčila 180 000 Kč, on toto nesplácel, resp. zaplatil něco v listopadu a prosinci 2018 a v srpnu 2019 a žalobkyně by mu nic neřekla, neurgovala ho a advokáta oslovila až někdy v prosinci 2021. Návrh žalobkyně navrhl v celém rozsahu zamítnout.

3. V reakci na odpor žalovaného uvedla žalobkyně, že Smlouvě z , datum, žádná jiná Smlouva o zápůjčce nepředcházela, žádnou jinou smlouvu s žalovaným neměli uzavřenou, žalovaný se snaží účelově zakrýt částečné úhrady na pohledávku žalobkyně z titulu Smlouvy. Setrvala na tom, že podpis žalovaného na Smlouvě je jeho podpisem, Smlouvu podepisoval před jejím zrakem. Zdůraznila, že žádná jiná smlouva o zápůjčce mezi ní a žalovaným uzavřena nebyla a žalovanému v minulosti žádné jiné finanční prostředky nepůjčila. Podpisem Smlouvy žalovaný potvrdil, že peníze při podpisu obdržel a následně dokonce částečně uhradil. Žalovaný požadoval peníze v hotovosti, a to z důvodu existence jeho předešlých a zřejmě i stávajících dluhů a nikoli na účet. Jediná zmínka o převedení zápůjčky na účet žalovaného v čl. II. odst. 2 je chybou v psaní, kdy smluvní strany vycházely ze vzoru smlouvy o zápůjčce, avšak z hlavního ujednání hned v úvodu Smlouvy je zřejmé, že částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu Smlouvy, což potvrdil svým podpisem. Tato chyba v psaní nemá oporu v žádné další části Smlouvy, kdy ve Smlouvě není ani uvedeno číslo účtu žalovaného. Žalobkyně dále odmítla tvrzení žalovaného o jejich vzájemné dohodě ohledně roztrhání Smlouvy, když k tomuto neexistoval žádný důvod. Žalobkyně opakovaně kontaktovala žalovaného s urgencemi o vrácení zápůjčky, kdy žalovaný ji pokaždé ujišťoval, že zápůjčku vrátí, jakmile bude disponovat nějakými finančními prostředky. Právě toto jeho neustálé ujišťování bylo důvodem, proč vyčkávala s podáním žaloby, jakož i skutečnost, že byli spolupracovníky a existoval mezi nimi přátelský vztah.

4. Při jednání obě strany setrvaly na svých stanoviscích a odkázaly na dosavadní podání ve věci. Právní zástupce žalobkyně předložil listiny, a to výňatky SMS komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, ve kterých se žalobkyně opakovaně upomíná o vrácení zápůjčky, je zmiňována i aktuální výše dlužné částky a žalovaný ji ubezpečuje, že peníze vrátí, ale peníze nemá. Po umožnění nahlédnout do předmětné SMS komunikace a po poradě žalovaného s právní zástupkyní tato uvedla, že žalovaný nemůže potvrdit ani vyloučit, že předložená komunikace mezi účastníky proběhla, jako kolegové spolu komunikovali, ale žalovaný si zpětně nevybaví, zda přesně tyto zprávy žalobkyni psal nebo od žalobkyně dostal. Neprokazuje to však, že žalobkyně půjčila žalovanému 180 000 Kč v , Anonymizováno, . Potvrdil, že od žalobkyně si opakovaně půjčoval menší částky v hotovosti jak před r. 2018, tak i po r. 2018, takže se předložená komunikace mohla týkat i jiných finančních toků mezi účastníky, protože tito mezi sebou řešili pracovní věci týkající se provizí, salda, výplaty. Žalobkyně, jako účastnice řízení, popsala za jakých okolností došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a předání částky 180 000 žalovanému, jako tehdejšímu kolegovi, se kterým měli přátelský vztah. Žalovaný jí řekl, že má nějaké dluhy a peníze potřebuje na jejich úhradu a na auto. Peníze mu chtěla poslat na účet, aby to bylo zřejmé, ale s tím žalovaný nesouhlasil, měl nějaké problémy nebo co, chtěl peníze v hotovosti. Ty tři splátky, které přišly, nebyly zaslány z účtu žalovaného, ale jeho partnerky a pokud ho upozornila, že výše splátek nesedí, reagoval tak, že pošle, kolik může. Žalovaný potřeboval peníze rychle a jeho kamarád neměl zrovna volnou hotovost, proto došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce s ní. Ve smlouvě bylo tedy dohodnuto předání peněz žalovanému v hotovosti v čl. I., což měl žalovaný potvrdit podpisem smlouvy z 22. 10. 2018. Tuto smlouvu žalovaný podepsal a peníze převzal. Pokud žalovaný následně tvrdil, že žádnou smlouvu o zápůjčce nepodepsal, potom, že smlouvu podepsal, ale šlo o jinou smlouvu, aniž dokázal říci jakou jinou smlouvu konkrétně uzavřel, anebo že s žalobkyní jednu smlouvu podepsal, ale peníze mu měly být podle ní poslány na účet a že smlouvu určitě nepodepsal , datum, , když tehdy neměl vedle sebe pana , jméno FO, , žalobkyně uvedla, že formulář smlouvy vytiskla , datum, , kdy to měli podepsat, s žalovaným si volali, ale on neměl čas, tak k podpisu došlo později, v rozmezí několika dní a datum už neměnili, když to žalovanému nevadilo.

5. Žalovaný potvrdil, že s žalobkyní byli kolegové, seděli v jedné kanceláři a v letech 2018 – 2019 mu žalobkyně na jeho žádost půjčila v 6-7 případech hotově menší finanční částky cca do 20 000 Kč, tyto peníze vracel v hotovosti. K zapůjčení peněz od žalobkyně ve výši 180 000 Kč už nedošlo, protože je už od ní nepotřeboval, když mu je poskytl kolega z práce pan , jméno FO, asi koncem r. 2018. Znají se více než 20 let, žádnou písemnou smlouvu k tomu nevystavovali, domluvili se na úhradě ve splátkách, což žalovaný plní podle toho, jak přijdou provize. Půjčenou částku potřeboval na úhradu svých závazků, které tak splatil, zjm. šlo o půjčky od fyzických osob i finančních ústavů., o které šlo neví. Půjčku měl i od rodičů cca ve výši 150 000 Kč a od kamaráda , jméno FO, 10 000 Kč. Tyto závazky splácel v hotovosti a jsou uhrazeny. Peníze mu kolega předal v hotovosti v jejich společné kanceláři, nikdo kromě jich dvou tam nebyl a žalovaný se domnívá, že o půjčce mezi nimi nikdo další neví. Kolega mu peníze půjčil bezúročně, proto již netrval na zapůjčení peněz od žalobkyně. Pokud žalobkyni poslal v říjnu a listopadu 2018 vždy 5 200 Kč a v srpnu 2019 částku 18 000 Kč, nejprve žalovaný tvrdil, že mohlo jít o vyrovnání pracovních vztahů, část z toho určitě a dále pak za poskytnutí kanceláře a mohlo to být i za nájem. K žádosti soudu na upřesnění účelu těch úhrad v celkové výši 28 400 Kč, žalovaný uvedl, že převážná část byla určena na zaplacení těch malých půjček, které tedy nehradil jenom v hotovosti, ale taky z účtu. Tvrdil, že je schopen toto dohledat a platby z účtu doložit, ale přes výzvu tak do konce řízení neučinil.

6. Soud provedl důkazy výslechem svědků a listinami, kdy ze Smlouvy o zápůjčce zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena Smlouva o zápůjčce, dle které žalobkyně jako zapůjčitel půjčila žalovanému jako vydlužiteli finanční částku ve výši 180 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a tuto částku se žalovaný jako vydlužitel zavázal vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 500 Kč na 36 měsíců (při splácení 36 měsíců měla činit měsíční splátka správně 5 000 Kč) na účet uvedený ve Smlouvě, a to od 10. 11. 2018. Žalovaný (vydlužitel) se současně zavázal zaplatit žalobkyni (vypůjčiteli) úrok ve výši 6 % z dlužné částky ročně za dobu ode dne převedení zápůjčky na účet vydlužitele do dne jejího zaplacení. V celé Smlouvě však žádné číslo účtu žalovaného, na který by snad měla být zápůjčka převedena, uvedeno není. Podpisem Smlouvy žalovaný potvrdil zaplacení zápůjčky žalobkyní v hotovosti (čl. I). Pro případ prodlení si účastníci dohodli v čl. II., odst. 4 smluvní pokutu. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 12. 2021 a potvrzení o podání ze dne 3. 1. 2022, bylo zjištěno, že žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě částky 151 600 Kč, dále úroku z prodlení ke dni 13. 12. 2021 ve výši 31 154,15 Kč a smluvní pokuty ke dni 13. 12. 2021 ve výši 304 364,80 Kč nejpozději do 11. 1. 2022, kdy na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 180 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách po 5 000 Kč po dobu 36 měsíců s počátkem ode dne 10. 11. 2018, včetně 6% úroku ročně, ale fakticky doposud žalobkyni uhradil pouze celkovou částku 28 400 Kč. Ze SMS komunikace mezi účastníky v období od června 2021 do počátku prosince 2021 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného o úhradu dluhu, kdy tento ničeho nerozporuje, nenamítá neexistenci dluhu, pouze opakovaně poukazuje na své saldo, že mu chodí storna, nemá příjem, že žijí z jednoho platu, že jí nic neposlal, když mu nic nepřišlo a není z čeho poslat apod. Konkrétně v srpnu 2021 žalobkyně reaguje na sdělení žalovaného „A viděla si to saldo dole? A 31 % storno“, tak, že za tři roky jí poslal jednu splátku a dluží ještě nějakých 160 000 Kč, a to bez úroků. Reakce žalovaného je, že žijí z jednoho platu.

7. Soud vyslechl navržené svědky , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i , jméno FO, . Všichni svědci měli vědomost, že žalovaný měl závazky, které musel splácet a že si půjčoval peníze. Svědek , jméno FO, nevěděl nic o dluhu, ani o tom, jestli mezi účastníky probíhala SMS komunikace týkající se výzev žalobkyně žalovanému k úhradě dluhu, a to ani v roce 2021. Připustil, že před výslechem se s kolegou bavili o tom, co má být předmětem jeho výslechu. Mělo jít o to, že kolegovi přišel koncem r. 2021 nějaký dopis od advokáta na vrácení nějaké částky. , jméno FO, se rozčiloval, že nikomu nic nedluží, že si peníze nepůjčoval, pak to řešili s panem , jméno FO, , že si ty peníze nepůjčil. Při výslechu už svědek věděl, že peníze si měl p. , jméno FO, půjčit od paní , jméno FO, . V té době s nimi ale ještě nepracoval. Nevyloučil, že mezi kolegy mohlo docházet k půjčování peněz k úhradě svých závazků, ale on si půjčky nebral (svědek , jméno FO, však tvrdil, že půjčoval i jemu). Svědek , jméno FO, potvrdil, že žalovaný je kolega a kamarád, půjčoval si od něho peníze, v průběhu 13-ti leté spolupráce to bylo vícekrát a mohlo se jednat o statisíce, např. na auto, na splacení nějakých závazků, možná někdy i na běžný provoz. V roce 2018 to bylo pouze jednou. Na auto si půjčoval vícekrát v řádu statisíců, naposledy v prosince 2022 částku 350 000 Kč. Písemné smlouvy k tomu nejsou, někdy to proběhlo hotově, někdy na účet. Dosud mu dluží ze starší půjčky 25 000 Kč a z té poslední 320 000 Kč. Půjčování peněz mezi nimi nebylo nic neobvyklého, panu , jméno FO, půjčuje bezúročně, i když tento se živí finančnictvím. Otec pana , jméno FO, zachránil otci svědka 2x život a od té doby se z nich stali přátelé a stejně tak ze svědka a žalovaného. Žalovanému půjčuje peníze, i když neví, jaká je jeho finanční situace a množství závazků, protože je to kamarád, rodiče se znají před 30 let a nedopustili by, aby mezi nimi vznikl nějaký spor. Pokud si svědek myslel, že mezi žalobkyní a žalovaným probíhaly různé finanční toky jako platby za obědy, benzín, vypořádání provizí, nějaké malé hotovostní půjčky, tak kromě těch půjček byla jeho výpověď vyvrácena dalšími svědky – , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný požádal svědka o půjčku 180 000 Kč na přelomu léta a podzimu 2018, ale nemohl žalovanému půjčit, protože měl peníze připravené na něco jiného. Za té situace to zřejmě řešil s paní , jméno FO, , ale co si pamatuje, k půjčení peněz nedošlo, ale k uzavření smlouvy došlo v kanceláři v Opavě, v kuřárně, kdy u toho byl svědek, žalobkyně a žalovaný. Účastníci smlouvu o zápůjčce na 180 000 Kč podepsali u stolu, ve dvou vyhotoveních, k předání peněz nedošlo, měly být zapůjčeny na nějaký úrok s nějakou splatností a mělo to být na účet a asi každý měsíc. K zapůjčení peněz od žalobkyně nedošlo, protože je žalovanému půjčil svědek, bezúročně, když je měl na bazén, ale ten realizoval později. Vzor smlouvy o zápůjčce, který měl od svého právního zástupce, zasílal žalobkyni svědek. Po nahlédnutí do Smlouvy o zápůjčce předložené soudu, se svědek domnívá, že se nejedná o smlouvu, kterou podepisovali žalobkyně a žalovaný, protože je v ní uvedeno půjčení peněz v hotovosti, ale ve vzoru zaslaném žalobkyni to mělo být bezhotovostně. V jakém formátu poslal smlouvu, neví, potvrdil, že text mohla žalobkyně změnit a smlouva byla žalovaným podepsána někdy počátkem listopadu 2018. Smlouvu četl detailně, bylo na ní datum, kdy se to podepisovalo, ale přesně to neví, někdy počátkem listopadu. Nemohlo to být datum 22. 10. 2018, protože byl mimo Evropu s návratem 24. 10. 2018 a 25. 10. 2018 byli s žalobkyní v , Anonymizováno, . Připustil, že k podpisu Smlouvy mohlo dojít v průběhu následujícího týdne po 22. 10. 2018, ale prvních 5 dnů nikoli, pak v pondělí a úterý ano. Podle svědka si žalovaný po obdržení výzvy k úhradě od právního zástupce žalobkyně vyžádal zaslat dokumentaci, kdy v odpovědi došla kopie nějaké smlouvy o zápůjčce. Žalovaný ji svědkovi ukázal, když se chtěl ujistit, zda je to ta smlouva, kterou podepsal. Svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, i , jméno FO, potvrdily, že v roce 2018 pracovaly jako finanční poradci v jedné velké kanceláři v Opavě na , Anonymizováno, ulici společně s žalobkyní i žalovaným, dále tam byl pan , jméno FO, , manžel paní , jméno FO, a pí. , jméno FO, . Manažery byli pan , jméno FO, a paní , jméno FO, . , jméno FO, spadal pod p. , jméno FO, spolu s manžely , jméno FO, a paní , jméno FO, . V roce , Anonymizováno, se rozdělili a žalobkyně, sv. , jméno FO, a sv. , jméno FO, se přestěhovaly do nové kanceláře. Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že do této za nimi přišel p. , jméno FO, a řešil s pí. , jméno FO, splátky a tu půjčku. P. , jméno FO, po svědkyni chtěl, aby mu sjednala nějakou půjčku v rámci finančního poradenství, aby mohl půjčku paní , jméno FO, vrátit. Chtěl to sjednat na 160 000 Kč. Když se ale dívali do počítače do nějaké kalkulačky, společnost si už nepamatuje, tak když p. , jméno FO, řekl své příjmy a jiné dluhy u jiných společností, sám řekl, že to nemá cenu, že žádnou půjčku nedostane, že to nemá smysl ani zkoušet a nesjednali to. S paní , jméno FO, se domluvili, že když bude mít vždycky výplatu, tak jí něco pošle. Uplynul rok a svědkyně každý měsíc upomínala žalobkyni, aby zavolala žalovanému, jestli má nějakou výplatu, že dostává peníze z firmy a že by jí měl něco poslat. Žalovaný žalobkyni poslal na WhatsApp sestavení své provizní sestavy, výplatu a většinou jí napsal, že nemůže nic poslat, že neměl žádnou výplatu. Přes výzvy svědkyně nechtěla žalobkyně přistoupit k soudnímu či jinému vymáhání, když věřila, že jí to bude žalovaný splácet a nechtěla mu dělat problémy. Po dalším roce naléhání se konečně rozhodla dát to k soudu. Svědkyni bylo známo, že byla podepsána smlouva a směnka, peníze měly být vyplaceny žalovanému v hotovosti, u toho nebyla přítomna. Jaká byla výše půjčky svědkyně neví, ale v souvislosti s vrácením dluhu se hovořilo o částce 160 000 Kč. Vědělo se, že žalovaný je v mínusu a také, že dluží nějakým společnostem. Půjčoval si od p. , jméno FO, , částky nejsou svědkyni známy. V souvislosti s prací nebyl důvod, aby žalovaný něco platil žalobkyni, s touto neměl nic společného, spadal pod svého manažera p. , jméno FO, . O tom, že u předmětné smlouvy měla být i směnka, ví od žalobkyně a paní , jméno FO, , která byla v kanceláři, když se o tom bavili. Skutečnost, že žalobkyně měla poskytnout žalovanému půjčku a zřejmě mu ji i poskytla, potvrdila i svědkyně , jméno FO, . S žalobkyní spolu jezdily po schůzkách za klienty a byla při tom, když žalobkyně volala žalovanému několikrát a ptala se, zda by jí zaplatil splátku. Někdy telefon ani nezvedl, někdy řekl, že až po provizích, ale zda došlo ke splacení jí není známo. Myslí si, že peníze byly žalobkyní předány žalovanému hotově, ale nebyla u toho. Bavili se o nějaké poskytnuté půjčce v částce 180 000 Kč, na výši splátky si nevzpomíná. U toho, když žalovaný přišel za žalobkyní řešit do kanceláře nesplacenou půjčuj, nebyla přítomna. Neví o tom, že by půjčku ve výši 180 000 Kč měl žalovanému půjčit p. , jméno FO, . Jinak se vědělo, že žalovaný má dluhy, o jeho provizích neměla přehled, podle svědkyně žalovaný pracoval ve vlnách, buď pracoval nebo nepracoval. Nájem za kancelář jim p. , jméno FO, stahoval z provizí. Půjčka mezi účastníky měla proběhnout v r. 2018, zda se žalobkyně dožadovala po žalovaném úhrady nějaké splátky i v r. 2019, pravděpodobně ano, ale to už spolu tak často nejezdily. Při telefonických výzvách žalobkyně k úhradě dluhu žalovaný musel vědět o čem se mluví, protože odpovídal, že ji vrátí až po provizi, takže si musel být vědom, že jí dluží peníze. O půjčce mezi účastníky ví, protože v roce 2018 jezdila s žalobkyní za klienty a ví, že v té době to řešila. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla mj., že s paní , jméno FO, a pí. , jméno FO, se v polovině r. 2018 přestěhovaly do kanceláře k p. , jméno FO, . Vědělo se, že žalovaný má dluhy a s p. , jméno FO, hodně vyjížděli za prací. Svědkyně spadala pod žalobkyni a všichni ostatní pod p. , jméno FO, . Platby za kancelář stahoval p. , jméno FO, přímo z provizí měsíčně, provize chodily poradcům přímo na účet, nepředávalo se to v kanceláři, nebyl důvod, aby žalovaný z toho titulu, příp. obědů něco žalobkyni vracel. Ví, že někdy v říjnu nebo listopadu 2018 si žalovaný půjčil od žalobkyně 180 000 Kč. Oba tehdy seděli v“ kuřárně“, kde ona tehdy kouřila, vyhnali ji, že něco řeší a když se pak ptala žalobkyně, co se děje, řekla jí, že půjčuje , jméno FO, (žalovanému) peníze a že tam podepisovali smlouvu a směnku. Stoly měly vedle sebe do „elka“ tak, že svědkyně viděla na stůl žalobkyně. Na stole viděla obálku, ve které zřejmě byly peníze, pak smlouvu a tu směnku. Na tu se šla podívat, protože ji ještě neviděla. Když byli žalobkyně s žalovaným v kuřárně, kde se podepisovala ta smlouva, tak tam byli jen oni dva. Má dojem, že v té době se p. , jméno FO, byl v kanceláři, ale v té kuřárně ho neviděla. Pokud jde o splácení půjčky, ví od žalobkyně, že 2 nebo 3 splátky dostala na účet, pak žalovaného upomínala a ještě jim četla ty SMS a co měla na WhatsAppu. U telefonického upomínání nebyla, ale ještě ve společné kanceláři žalobkyně volala na žalovaného přes stůl, kdy bude další splátka nebo kdy začne platit, reagoval žalovaný tak, že nemá nic na provizích. Přes stůl volala žalobkyně vícekrát, mohla tam zrovna být pí. , jméno FO, nebo , jméno FO, nebo i někdo z jejich strany. Všeobecně se vědělo, že žalobkyně půjčila žalovanému peníze. Nikdy nebyla přítomna tomu, že by se žalovaný ohrazoval, že si od žalobkyně nic nepůjčil. Na datum, kdy svědkyni vyhnali z kuřárny by se musela podívat, ale zapsáno to nemá. Mohlo to být nějaké pondělí, to mívali převážně porady a má dojem, že to mohlo být někdy před obědem a má to nějak spojeno se skončením porady, ale přesně neví. V roce 2018 měli porady každé pondělí, pokud tam byl p. , jméno FO, , později to vedli na střídačku s žalobkyní. Podle svědkyně je žalobkyně, kterou zná 15 let, až nepříjemně pracovitý člověk, ona si umí vydělat peníze a nemá zapotřebí se takhle tahat o nějaké peníze a lhát o tom. Svědek , jméno FO, potvrdil, že zná oba účastníky, pracoval v letech 2018 – 2021 jako finanční poradce, byli spolu v kanceláři a ví, že si žalovaný půjčoval od žalobkyně nějakou částku, asi 180 000 Kč a pokud si pamatuje, mělo to být na pořízení auta a ví, že mělo dojít k nějakému vyrovnání. Není mu známo, zda to podepisovali spolu, zda měli mezi sebou nějakou smlouvu. Od žalobkyně a spíše od manželky, která byla s žalobkyní více v kontaktu ví, že žalobkyně upomínala žalovaného o splátku pohledávky. Jednou možná byl svědkem SMS, kterou posílala žalovanému a týkalo se to splátky té půjčky. Ve skupině , právnická osoba, byl asi do r. 2022 a manažerem skupiny byl p. , jméno FO, . S tímto se svědek zná jako sousedi z jedné obce, žalovaný se s p. , jméno FO, znají od dětství nebo z mládí a jejich vztah už byl někde jinde, byl bližší. Že má žalovaný dluhy nebo půjčky, to ve skupině padalo, ale svědka se to netýkalo. Od prvopočátku, kdy si žalovaný peníze půjčoval, se mluvilo o tom, že si chce koupit auto, načež se domlouval s žalobkyní a řešili, jakým způsobem si ty peníze obstarat a byl svědkem toho, když se domlouvali, že si ty peníze od žalobkyně půjčí. Žalovaný si kupoval , Anonymizováno, ale po nějaké době přijel s jiným autem, protože mu to auto nesedělo. Přijel autem , Anonymizováno, , od koho ho kupoval, neví. Svědek ví 100%, že peníze si žalovaný půjčil od žalobkyně. Měl možnost být 1-2x u toho, když žalobkyně upomínala žalovaného o nějakou splátku a ví rovněž, že měli mezi sebou nějakou dohodu, za jakých si ty peníze půjčí. Svědek ví jen o té jedné půjčce, o které se u soudu baví. Když žalobkyně požadovala vrácení peněz, žalovaný to nijak nerozporoval a jedna z odpovědí žalovaného byla „Až mi přijdou peníze, tak ti něco pošlu“.

8. Soud neprováděl důkaz částečným výpisem z účtu sv. , jméno FO, z , datum, (vybrané pohyby na účtu) a 4 potvrzeními o provedení transakce mezi odesílatelem , Jméno žalovaného, a příjemcem , jméno FO, v květnu a prosinci 2022, které měly potvrzovat splácení předmětné půjčky, když by nebylo možno dovodit, nač jsou peníze určeny, co se splácí, zjm. když i sv. , jméno FO, uváděl, že žalovanému půjčoval peníze opakovaně a řádově šlo i o statisíce. Poslední potvrzení pak dokládalo pouze převod peněz mezi odesílatelem , Jméno žalovaného, a příjemcem , Jméno žalovaného, . Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl v tuto chvíli i další navrhované důkazy. Žalovaný namítl promlčení některých nároků, alespoň úroků a úroků z prodlení za dobu od 22. 10. 2018 resp. 11. 11. 2018. Co se týče SMS komunikace, tvrdil, že tato neprokazuje půjčení částky 180 000 Kč, týká se jiných zápůjček mezi účastníky.

9. Na závěr právní zástupce žalobkyně navrhl žalobě v celém rozsahu vyhovět včetně požadovaného příslušenství, když tato je důvodná. Žalobkyně v probíhajícím řízení řádně tvrdila a svůj nárok na vrácení zápůjčky prokázala, když z její výpovědi a řady slyšených svědků bylo potvrzena existence jediné zápůjčky, tj. té, která je předmětem tohoto řízení, jakož i vytrvalé upomínání žalovaného žalobkyní o zaplacení této zápůjčky, která nebyla splacena. Potvrzováno je to i listinnými důkazy.

10. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 cit. zák. při peněžité půjčce lze sjednat úroky.

12. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázáno, že u tří úhrad žalovaného žalobkyni v celkové výši 28 400 Kč se nejednalo o žádné prac. věci týkající se provizí, salda, výplat, příp. placení nájmu za kancelář, placení obědů apod. provize chodily přímo poradcům na účet, žalovaný spadal pod p. , jméno FO, a nikoli žalobkyni, nájem za kancelář neplatil žalobkyni, dohodnutou částku jim strhával p. , jméno FO, z provizí a když tyto neměli, tak v dalších měsících najednou a obědy či kávu si platil každý sám, příp. když jeden toho druhého pozval, tak to potom po něm nechtěl zpátky (prokázáno výslechy svědků). Opakované půjčování menších částek žalovanému v hotovosti žalobkyně popřela a žalovaný, přes příslib dohledat vrácení takových půjček z účtu, ničeho nedotvrdil, ani nedoložil a žádné další půjčky od žalobkyně žádným způsobem neprokázal. Žalovaný tvrdil jiné půjčky od žalobkyně někdy 2-3x, později v 6-7 případech v menších částkách cca do 20 000 Kč. V následném přednesu už věděl, že ty menší částky byly do 5 000 Kč, protože za větší částku považuje částku 20 000 Kč a věděl, že si vždy půjčil tu menší částku, nikdy nad 20 000 Kč, ale stále nedokázal říci, kdy k půjčkám mělo dojít, nač tyto potřeboval a jakým způsobem je vrátil. Pokud tvrdil, že z účtu, nijak to nedoložil. Zápůjčku 180 000 Kč popírá, tvrdí, že si od žalobkyně půjčoval pouze menší částky, ale po konfrontaci SMS komunikací mezi účastníky, kde je uváděna dosud nesplacená výše dluhu 160 000 Kč, kdy tuto nijak nerozporuje a pouze opakovaně odkazuje na to, že nemá žádný příjem, nemá provize a něco pošle až bude mít peníze, pak soudu následně tvrdil, že tento dluh nebyl z žalované zápůjčky, že to s ní nemá žádnou souvislost, ale nedokázal vysvětlit o jaký vztah mezi účastníky by mělo mít, o jakou částku se jedná, co je jejím původem a nakonec uvedl, že není schopen říci k čemu to mělo být.

13. Přes některé písařské chyby v žalobě i předžalobní výzvě, které však nevyhotovovala žalobkyně, má soud za prokázáno, že k předmětné zápůjčce ve výši 180 000 Kč mezi žalobkyní a žalovaným došlo, že tři splátky, které žalovaný žalobkyni uhradil, byly určeny právě na tuto zápůjčku a po odečtení částečné celkové úhrady ve výši 28 400 Kč tak žalovaný nadále dluží žalobkyni částku 151 600 Kč. Ve spojení i se svědeckými výpověďmi slyšených svědků, vyjma , jméno FO, , je soud přesvědčen, že i SMS komunikace mezi účastníky potvrzuje zápůjčku žalobkyně žalovanému, kterou dosud v celém rozsahu nesplatil. Sám žalovaný popřel jakoukoliv zápůjčku od žalobkyně v částce převyšující 20 000 Kč, načež ve vzájemné komunikaci nerozporuje nesplacený dluh vůči žalobkyni cca 160 000 Kč, který neumí vysvětlit a opakovaně slibuje zaslání splátky až dostane nějakou výplatu. Byl to rovněž žalovaný, který ve své výpovědi tvrdil, že v období let 2018 – 2019 si v 6-7 případech půjčil od žalobkyně peníze, ale že šlo o menší částky, tj. podle jeho dalšího přednesu kolem 5 000 Kč. Odkud se tedy vzal nesplacený dluh ve výši cca 160 000 Kč vůči žalobkyni, který údajně nemá souvislost s projednávanou zápůjčkou, za situace, kdy dále uváděl, že smlouvu s žalobkyní podepsal jen jednu a také tvrdil, že větší částku by si nechal vždy poslat na účet, nijak nevysvětlil a blíže nespecifikoval o co šlo. To však vyvrací sám žalovaný a potvrzuje svědek , jméno FO, , že si od něho opakovaně půjčuje žalovaný peníze i ve statisícových částkách v hotovosti. Žalovanému se nepodařilo prokázat 6-7 menších zápůjček od žalobkyně v letech 2018-2019, které nedokázal žádným způsobem specifikovat a jejichž úhradu na účet žalobkyni rovněž nedoložil. Tyto ostatně žalobkyně popřela. Nelze přehlédnout, že si žalovaný ve svých přednesech často protiřečil a svou výpověď, po upozornění na rozpor případně nově položenou otázku, měnil. Soud vzal listinnými důkazy i výpověďmi slyšených svědků, za prokázáno uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce mezi účastníky, jakož i předání peněžních prostředků žalovanému v hotovosti, jak ostatně bylo dohodnuto v čl. I. Smlouvy, kterou žalovaný podepsal. Tvrzení žalovaného, že peníze mu měla žalobkyně zaslat na účet, což neučinila, soud považuje za účelové, neboť jednak podepsal předání peněz v hotovosti a navíc ve smlouvě nebylo uvedeno žádné číslo účtu, na který mu měla údajně žalobkyně peníze poslat. Na tom nic nemění ani to, že ve formuláři smlouvy zaslaném žalobkyni sv. , jméno FO, v čl. II odst. 2 zůstala formulace u 6% ročního úroku z dlužné částky, jako by se mělo jednat o bezhotovostní převod. Soud uvěřil žalobkyni, že zápůjčku požadoval žalovaný v hotovosti a nikoli převodem na účet, když bylo známo, že má dluhy, má problémy, k jejichž úhradě potřebuje půjčku. Soud má za to, že pouze z nepozornosti nedošlo ke změně formulace v čl. II. odst. 2 Smlouvy. Žalovaný po několika úpravách své výpovědi nakonec potvrdil, že s žalobkyní podepsal pouze jednu smlouvu o zápůjčce na částku 180 000 Kč, podpis smlouvy potvrdil i sv. , jméno FO, a pokud žalovaný tvrdí, že šlo o jinou smlouvu zjm. z důvodu, že se mělo jednat o bezhotovostní převod a měla být uzavřena jindy, tak jinou smlouvu nepředložil a toto tvrzení nijak neprokázal. Je s podivem, že po obdržení výzvy k úhradě a následně kopie předmětné Smlouvy musel žalovaný tuto ukazoval p. , jméno FO, , aby se od svědka dozvěděl, zda se jedná o smlouvu, kterou on sám uzavřel. Soud také neuvěřil tvrzení žalovaného a sv. , jméno FO, , že přes uzavřenou smlouvu s žalobkyní si cca po 2-3 týdnech žalovaný půjčuje částku 180 000 Kč od p. , jméno FO, , protože to má bez úroku, peníze jsou předány v hotovosti bez písemné smlouvy, přestože žalovaný tvrdil, že tak vysokou částku by nechtěl obdržet v hotovosti, a proto smlouva o zápůjčce s žalobkyní, kterou podepisoval, měla proběhnout bezhotovostním převodem. Pokud žalovaný dále namítal, že Smlouvu s žalobkyní nepodepisoval dne 22. 10. 2018, protože tehdy nebyl přítomen p. , jméno FO, , ale nebyl schopen říci, který den k podpisu došlo, tak žalobkyně připustila, že uvedeného dne bylo vytištěno znění Smlouvy, ale žalovaný neměl čas to podepsat, proto k tomu došlo v průběhu následujícího týdne a žalovaný změnu data nepožadoval. Podpis Smlouvy v následujícím týdnu po 22. 10. 2018 nevyloučil ani sv. , jméno FO, , vyjma prvých pěti dnů, kdy nebyl přítomen. Ovšem ani přítomnost sv. , jméno FO, při podpisu předmětné smlouvy o zápůjčce nebyla prokázána. Pouhá tvrzená přítomnost sv. , jméno FO, při podpisu Smlouvy, aniž by se nějak zapojil či se na aktu podílel, případně figuroval při uzavření Smlouvy jako uvedený svědek, se jeví soudu přinejmenším jako zvláštní a je v rozporu s výpovědí sv. , jméno FO, , která viděla na stole žalobkyně Smlouvu připravenou k podpisu i uzavřenou obálku s penězi a byla účastníky vykázána z kuřárny, kam šli smlouvu podepsat. , jméno FO, byl přítomen v kanceláři, ale nikoli v kuřárně. Soud se neztotožnil s tvrzením žalovaného, že v řízení prokázal, že si od žalobkyně půjčoval a dlužil jí menší částky, že mezi nimi byly finanční toky, provize, salda, výplaty. Jak výše uvedeno, toto žalovaný v žádném případě neprokázal a tyto tvrzené finanční toky byly vyslechnutými svědkyněmi jednoznačně vyvráceny. O tom, zda je možno uvěřit, že žalobkyně měla doma v hotovosti částku 180 000 Kč, aniž by tuto jako finanční poradkyně neinvestovala, je pouhá spekulace a vysvětlení žalobkyně soud považuje za zcela přiléhavé. Bylo konstatováno, že žalobkyně byla velmi pracovitá, což se zřejmě odrazilo i na výši jejích provizí, oproti žalovanému a rovněž svědek , jméno FO, uváděl, že neměl problém půjčit žalovanému větší částku v hotovosti, když tyto peníze měl z provizí. Uvažovat o tom proč tyto peníze, jako finanční poradce, neinvestoval a měl je doma, by byla čirá spekulace. Neobstojí ani tvrzení žalovaného, že peníze ze Smlouvy o zápůjčce měly být žalobkyní zaslány žalovanému na účet a nikoli v hotovosti, když žádný účet žalovaného ve Smlouvě uveden nebyl a je nepravděpodobné, že by ho tam žalovaný neuvedl, pokud by si peníze nepřevzal v hotovosti a Smlouvu bez čísla účtu podepsal. Vzhledem ke všemu výše uvedenému a provedenému dokazování soud shledal žalobu v převážné části důvodnou a rozhodl tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Žalobu soud zamítl pouze v části, jak u vedeno ve výroku I. rozsudku, když první splátka měla být od 10. 11. 2018, tudíž s úhradou se žalovaný dostal do prodlení od 11. 11. 2018 do 16. 11. 2018 z částky 180 000 Kč, to je do první uhrazené opožděné splátky a dále soud zamítl zákonný úrok z prodlení z částky 4 800 Kč požadovaný za tentýž den bez zdůvodnění. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl, a to i v části požadovaného zákonného úroku z prodlení, jak uvedeno ve výroku II. v návaznosti na splatnost té které splátky zápůjčky, když její vrácení bylo ujednáno formou pravidelných měsíčních splátek.

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že neúspěch žalobkyně v části příslušenství je nepatrný a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za soudní poplatek ve výši 6 064 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 128 431 Kč. Náklady právního zastoupení sestávají ze 13 a ½ úkonu právní služby dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/96 Sb. dle specifikace založené ve spise, 13 úkonů po 7 180 Kč a jeden úkon v poloviční sazbě (vyhlášení rozsudku) ve výši 3 590 Kč, 14 režijních paušálů dle § 13 a 14 AT po 300 Kč a dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH z částky 101 130 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně, tj. částka 21 237 Kč. Celkové náklady ve výši 128 431 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.