9 C 113/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: číslo sídlem adresa ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 928 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 13 538 Kč - s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 799,20 Kč, - s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 13 538 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, b) částku 3 390 Kč - s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 261,52 Kč, - s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 3 390 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 928 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 11 704 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 25 704 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 434 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do 27. 1. 2012. Žalovaný však neplatil řádně, uhradil pouze 12 165 Kč a poslední platbu provedl 30. 12. 2014. V souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 7 374 Kč z půjčené částky a 6 164 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 1. 2015 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 13 376 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 29 376 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 496 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do 26. 9. 2011. Žalovaný však neplatil řádně, uhradil pouze 25 986 Kč a poslední platbu provedl 27. 6. 2017. V souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 1 846 Kč z půjčené částky a 1 544 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 5. 7. 2017 do zaplacení. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z datum číslo smlouvou o půjčce z datum číslo oznámením o postoupení pohledávek včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 14 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 11 704 Kč, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 434 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Dále společnost právnická osoba, poskytla žalovanému 2. 8. 2010 v hotovosti částku 16 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 13 376 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 496 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně obou smluv, které tvořily jejich nedílnou součást, se strany v článku 8 dohodly, že v případě, kdy zákazník nesplní včas povinnost uhradit splátku, má anonymizováno právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Původní věřitelka převedla pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

4. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouvy o půjčce byly uzavřeny ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 1 a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Od 1. 1. 2014 se řídí výše úroků z prodlení vyhl. č. 351/2013 Sb.

5. Žaloba je důvodná. Předáním peněz společností právnická osoba, žalovanému došlo k uzavření smluv o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčené částky navýšené o souhrnný poplatek, který představuje úplatu za jejich poskytnutí. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru byl v řízení aktivní. Proto soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dluh splatil pouze částečně, a žalobě vyhověl, neboť žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou pohledávek. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti další splátky následující po poslední úhradě v době trvání smluv. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až v návaznosti na poslední sjednané splátky.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji v plném rozsahu žalobkyni, protože byla úspěšná ve věci. Částka 2 452 Kč sestává ze soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčky, poplatku, splátek a žalované částky. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.