9 C 127/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Miroslavou Kramnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalovanému: ; titul celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu

I. Podílové spoluvlastnictví [celé jméno žalobce] a [titul] [celé jméno žalovaného] k nemovitostem v [katastrální uzemí], [územní celek], a to k parc. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] a parc. [číslo] zahrada, zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Soud nařizuje prodej nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že výtěžek z prodeje nemovitostí bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí označených ve výrokové části tohoto rozsudku a předmětné nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, který v rodinném domku reálně bydlí. Současně požadoval žalobce po žalovaném vyplacení jeho vypořádacího podílu ze zrušeného podílového spoluvlastnictví. Uvedl, že bydlí v bytě ve svém vlastnictví, za který musí platit hypotéku, má dvě děti a potřebuje peníze. O nemovitosti nemá zájem, ani na setrvávání ve spoluvlastnictví zjm. za situace hlubokých a stupňujících se neshod s žalovaným.

2. Žalovaný uvedl, že rovněž on si přeje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s žalobcem, ale nesouhlasil s tím, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, protože nemá finanční prostředky, aby žalobce vyplatil, ani možnost, aby si je v současné době opatřil. Domnívá se, že reálné rozdělení nemovitostí není možné, proto by preferoval nemovitost prodat a výtěžek si rozdělit podle spoluvlastnických podílů. Tuto variantu již žalobci navrhoval v dopise z 16. 1. 2020. Znovu zdůraznil, že dům se zahradou nechce v žádném případě do svého výlučného vlastnictví, nikdy nechtěl vlastnit celý dům se zahradou a ani to nikdy netvrdil. Nemá dostatek finančních prostředků na údržbu celé nemovitosti. Dále se podrobně vyjadřoval k užívání nemovitostí, jejím vybavením, existenci uměleckých děl se v domě nacházejících, o svém podílu na údržbě přízemí a nedostatečném zájmu žalobce o údržbu horního patra, jejich komunikaci apod.

3. Žalobce v reakci na podání žalovaného se vyjádřil 24. 1. 2021 ke snaze příbuzných, po smrti rodičů, pomoci při stavebních úpravách na domě a jeho následném rozdělení i zahrady a spoluužívání společných prostor, což žalovaný odmítl. Za této situace peněžní prostředky, které chtěl původně použít na rekonstrukci patra v domě po rodičích, použil na zajištění vlastního bytu. Žalovaný vše odmítal, ale sám s konstruktivním řešením nepřišel a choval se vůči žalobci sprostě a bezdůvodně ho osočoval a pomlouval. Pokud v domě zůstaly po otci sochařské točny a kameny, tak žalovaný odmítl návrh bratra [jméno] na jejich prodej. K tzv. uměleckým dílům se vyjádřil tak, že o žádná ze zmiňovaných žalovaným nemá zájem. Při jeho poslední návštěvě vše vyvrcholilo, když si chtěl vzít z patra nějaké knihy, ale nedostal se do domu, neboť na vratech u vjezdu do zahrady byly řetězy opatřené visacími zámky a vrátka zamčená. Od domu mu sice klíč zůstal z dob života rodičů, ale přes plot skákat nebude. Po sprostých nadávkách žalovaného, který se objevil, pochopil, že soužití s hulvátem nemá žádnou budoucnost a rozhodl se k řešení soudní cestou.

4. V následující replice žalovaný poukázal na řadu nepřesností a lží uváděných žalobcem a jednotlivé situace popsal ze svého pohledu. Setrval na svém stanovisku, že nechce předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví í a jelikož tyto nejsou reálně rozdělit, navrhuje prodej a rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů.

5. V podání z 5. 3. 2021 žalobce reagoval na poslední vyjádření žalovaného tak, že zde není možnost jakékoliv smysluplné dohody s žalovaným a tedy souhlasí s prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě a takto doplňuje svůj petit.

6. Při jednání dne 12. 5. 2021 se oba účastníci shodli na tom, aby podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem bylo zrušeno a nařízen prodej předmětných nemovitostí, když ani jeden z nich nemá zájem stát se výlučným vlastníkem a toho druhého vyplatit, protože na to žádný z nich nemá finanční prostředky ani možnost si je opatřit. Žalobce splácí hypotéku na byt, ve kterém s rodinou bydlí a na pořízení tohoto bydlení použil finanční prostředky získané v dědickém řízení po rodičích. Žalovaný dále uvedl, že pro případ dělení nemovitostí nebylo nikdy dořešeno, kdo by náklady na rozdělení a úpravy platil. Vystudoval VŠ, byl na ÚP a nyní je rovněž na ÚP. Nemyslí si, že by nemovitost byla reálně rozdělitelná na dvě části a pokud ano, tak kdo by platil všechny náklady s tím spojené, co by s tím vše souviselo. Je přesvědčen, že náklady by ve vztahu k ceně nemovitosti byly neúměrně vysoké a on peníze na jejich placení nemá. I proto má zájem nemovitosti prodat. V domě bydlí sám. V souvislosti s tvrzením žalovaného, že v domě se nachází nějaká umělecká díla, o která sice nemá zájem, ale nechce je prodávat, tak tyto nemá kam dát. Nechce se tím zabývat, takže je mu v podstatě jedno, pokud to při vyklízení domu bude i zničeno. Žalobce poukázal na skutečnost, že jejich otec pracoval jako kameník a měl vystudovanou střední sochařskou školu v [obec] v [anonymizováno], kamarádil s [jméno] [příjmení] i [jméno] [jméno], který mu dal nějaké sádrové busty. Do protokolu žalobce prohlásil, že nemá zájem o žádná umělecká díla, ať již obrazy, sochy, cokoli nacházející se v předmětné nemovitosti, nikdy bratrovi nepsal, že by něco z toho chtěl a žalovaný ať s tím naloží jak chce, je to jeho věc. Zopakoval, že nic z toho nechce a po žalovaném ani chtít nebude. Po provedeném dokazování oba účastníci viděli jako jedinou možnost zrušit podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, nařídit jejich prodej a výtěžek rozdělit podle podílů. Žalovaný chce zohlednit provedené výdaje na vytápění.

7. Soud dále zjistil: -z výpisu z katastru nemovitostí, že dle výpisu z [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, každý s podílem ve výši 1/2, ve vztahu k pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra]. Nabývacím titulem je usnesení Okresního soudu v Opavě o dědictví č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], -z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (právní moc dnem 13. 11. 2013), že v řízení o dědictví po [celé jméno žalobce], nar. dne [datum], zemř. dne [datum], byla schválena dohoda o vypořádání dědictví uzavřená mezi dědici ze zákona, podle které zůst. synové [celé jméno žalobce] [celé jméno žalovaného] (žalobce a žalovaný v tomto řízení) mj. nabyli rovnodílně ideální jednu polovinu rodinného domu [adresa] postaveného v části [územní celek] na pozemku parc. [číslo] spolu s polovinou venkovních úprav, trvalých porostů, polovinou pozemků parc. [číslo] se skutečným a právním příslušenstvím a se součástmi v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny v obvyklé hodnotě 775 000 Kč a z vkladní knížky u [právnická osoba] každý polovinu hotovosti ve výši 256 286 Kč, -) z korespondence a e-mailové komunikace mezi účastníky zjm. z roku 2020 bylo soudem zjištěno, že vztahy bratrů nejsou dobré a jejich představy o předmětných nemovitostech, jejich údržbě, případně opravách, jejich placení apod. se diametrálně rozcházejí.

8. Z dalších důkazů soud zjištění nečinil, neboť by již nebyla relevantní pro rozhodnutí ve věci.

9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

10. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], každý v rozsahu ideální jedné poloviny, oba chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit, když nejsou schopni dohodnout se na údržbě, opravě, užívání a placení nákladů rekonstrukce. Současně žádný z nich se nechce stát výlučným vlastníkem celých nemovitostí, neboť ani jeden nemá finanční prostředky k vyplacení podílu tohoto druhého a navíc žalobce má již zajištěno bydlení v bytě, za který splácí hypotéku. Žádný z nich nemá zájem ani na rozdělení nemovitosti, když jsou jednak přesvědčeni, že není možné nemovitosti reálně rozdělit na dvě části a ani jeden z nich nemá peníze na financování případného rozdělení a údržbu nemovitostí. Navíc mají mezi sebou neshody, které by se v tomto případě ještě vyhrotily, neboť mají odlišné názory téměř na vše.

11. Dle § 1140 odst. 1, 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

12. Dle § 1143 tohoto zákona nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Dle § 1144 odst. 1, 2 tohoto zákona je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

14. Dle § 1147 věta prvá tohoto zákona není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Mezi účastníky je nesporné, že tito jsou spoluvlastníky ve výroku označených nemovitostí. Jelikož žalobce vyjádřil vůli již ve spoluvlastnickém vztahu nesetrvávat, k čemuž se připojil i žalovaný, rozhodl soud o zrušení tohoto podílového spoluvlastnictví.

16. Občanský zákoník taxativně upravuje způsoby možného vypořádání podílového spoluvlastnictví včetně pořadí tohoto vypořádání. Soud se zabýval tím, zda lze nemovitosti rozdělit dle § 1144 o.z. Nejedná se pouze možnost faktickou a o technickou proveditelnost, ale také o funkční opodstatněnost. Tento způsob by nebyl předpokladem pro společné užívání nemovitosti účastníky řízení. Nelze přehlédnout tu skutečnost, že mezi účastníky jsou již delší dobu špatné vztahy, což by neumožňovalo nerušené užívání nemovitosti. Žalobce ani žalovaný navíc nesouhlasili s reálným rozdělením věci, když žádný z nich nemá finanční prostředky na náklady, které by si nepochybně reálné rozdělení nemovitosti vyžádalo. Žalobce i žalovaný nesouhlasili ani s druhou taxativně stanovenou možností vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to přikázáním společné věci jednomu spoluvlastníkovi podle § 1147 o.z., když žádný z nich nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu. Vzhledem k uvedenému soud přistoupil k poslednímu možnému způsobu vypořádání, kterým je nařízení prodeje ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o.z.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s přihlédnutím ke skutečnosti, že účastníci se tohoto práva vzdali.