9 C 155/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa ; zastoupená advokátem titul . jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím I. ; Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 22. 3. 2018 do zaplacení, se zamítá. II. ; Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původní věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 21. 3. 2018. Z účtu společnosti [právnická osoba] byla částka 3 000 Kč převedena na účet žalovaného dne 17. 2. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě výše označené Smlouvy o postoupení ze dne [datum] z věřitele [právnická osoba], který žalovanému oznámil postoupení pohledávky dopisem z 22. 1. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku z téhož dne a zjistil následující skutkový stav.

4. Smlouvou z [datum] se společnost [právnická osoba], jako postupitel, zavázala převést na žalobkyni, jako postupníka, balík pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru, které měly být na postupitele postoupeny původní věřitelkou společností [právnická osoba] jako postupitelem, přičemž pohledávky měly být blíže definovány v seznamu jakožto příloze smlouvy. Společností [anonymizována tři slova], bylo žalovanému oznámeno, že smlouvou z [datum] nabyla svou pohledávku vůči němu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi ním a společností [právnická osoba], včetně příslušenství.

5. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), přičemž podle § 1887 lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Podle § 1882 odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Žaloba není důvodná, protože žalobkyně neprokázala, že by žalovanému vznikla povinnost plnit žalovanou pohledávku právě jí, respektive že se stala věřitelkou žalované pohledávky na základě postoupení; neprokázala tedy svou aktivní legitimaci ve sporu. Žalobkyně sice předložila soudu smlouvu o postoupení, na jejímž základě se měla stát nositelkou žalované pohledávky, stejně jako oznámení tvrzeného přechodného věřitele o tomto postoupení adresované žalovanému, nepředložila však soudu ani oznámení původní věřitelky společnosti [právnická osoba] o postoupení žalované pohledávky na přechodného věřitele adresované žalovanému, ani v pořadí první tvrzenou smlouvu o postoupení s její přílohou. Není tedy nijak prokázáno (a ani tvrzeno), že by původní věřitelka společnost [právnická osoba], vůbec takové oznámení učinila, přičemž povinnost žalovaného plnit dluh vůči přechodnému věřiteli jakožto postupníkovi mohla vzniknout v souladu se zákonem až právě tímto oznámením, anebo tím, že by mu bylo postoupení prokázáno ze strany přechodného věřitele; to ovšem také tvrzeno nebylo a není to nijak prokazováno ani v tomto řízení. Pouze za předpokladu, že by bylo první postoupení oznámeno původním věřitelem coby postupitelem žalovanému, mohlo vyvolat účinky předvídané zákonem (a sice povinnost žalovaného plnit žalobkyni) v pořadí druhé oznámení přechodného věřitele coby postupitele. Pro tento účinek nestačí, že až v oznámení společnosti [právnická osoba], je konstatováno, že se jedná o původní pohledávku společnosti [právnická osoba], protože takové oznámení musí učinit postupitel - ve vztahu k prvnímu tvrzenému postoupení tedy společnost [právnická osoba], nikoliv postupník. Žalobkyně tedy zcela rezignovala na svou povinnost tvrdit a prokazovat okolnosti významné pro první postoupení žalované pohledávky. K jednání se nedostavila, čímž se zbavila možnosti být soudem v tomto směru poučena.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ně měl právo, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.