Okresní soud v Opavě · Rozsudek

9 C 161/2021

č. j. 9 C 161/2021-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-25 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOP:2021:9.C.161.2021.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci Anonymizovaný odstavec. sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa o zaplacení 8 774,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 1 381,09 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 1 381,09 Kč od 9. 6. 2020 do zaplacení, b) částku 193,80 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 1 193,80 Kč od 16. 10. 2020 do 26. 11. 2020, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 193,80 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 7 200 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 8 774,89 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaným byl na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne [datum] odebrán zemní plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Odebraný zemní plyn za období od 3. 12. 2019 do 6. 8. 2020 byl žalovanému vyúčtován fakturou [variabilní symbol] na částku 1 543,61 Kč, splatná 31. 8. 2020, jejíž součástí byla i smluvní pokuta 500 Kč (po započtení přeplatku minulých let 7,30 Kč požadováno 492,70 Kč), kterou žalobkyně požaduje za nezaplacení záloh a předchozí faktury a k jejíž úhradě žalovaného vyzvala. Uvedená faktura musela být na základě nových informací od provozovatele distribuční soustavy opravena daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne 25. 9. 2020 na částku 1 193,80 Kč, za celkově odebraný objem plynu 9,92 m3 v období od 3. 12. 2019 do 6. 8. 2020. Tento opravený daňový doklad se stal splatný 15. 10. 2020. Opravný doklad nahrazuje původní fakturu, a tedy zahrnuje všechny položky, jež byly účtovány v původní faktuře. Na tuto fakturu byla dne 26. 11. 2020 provedena částečná úhrada ve výši 1 000 Kč, k úhradě tak zbývá částka 193,80 Kč.

2. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaným byla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené [datum] odebrána elektřina pro potřeby domácnosti do téhož odběrného místa. Elektřina odebraná v období od 4. 5. 2019 do 25. 3. 2020 byla žalovanému vyúčtována fakturou [variabilní symbol] splatnou 27. 4. 2020 na částku 1 615,36 Kč. Na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy byla uvedená faktura opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne 19. 5. 2020 na částku 1 481,09 Kč za celkový objem odebrané elektřiny 0, 78000 MWh v období od 4. 5. 2019 do 25. 3. 2020. Opravný daňový doklad se stal splatným 8. 6. 2020. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Smluvní pokutu 100 Kč obsaženou v částce 1 481,09 Kč v citované faktuře, žalobkyně nepožaduje.

3. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 7 200 Kč; tu se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni po 400 Kč za každý kalendářní měsíc, i jeho část, následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny ze strany žalobkyně v důsledku opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaný totiž nezaplatil zálohy za měsíce říjen, listopad, prosinec 2019, leden, únor 2020 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od 13. 3. 2019, v důsledku popsaného porušení platebních povinností žalovaným žalobkyně 25. 3. 2020 ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného. Za měsíce březen 2020 až září 2021 tak žalobkyně požaduje sjednanou smluvní pokutu (18 x 400 Kč).

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému s účinností od 13. 3. 2019 do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu, zajistit její dopravu a související služby, oproti tomu žalovaný se zavázal elektřinu odebrat a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnuté platby za dodávku elektřiny, její dopravu a související služby, a to primárně formou měsíčních záloh po 500 Kč. Účastníci si sjednali kategorii Domácnost, produktovou řadu elektřina Optimal, trvání smlouvy po dobu určitou 30 měsíců od data její účinnosti. Na první straně smlouvy v „ ostatních ujednáních“ převzal žalovaný závazek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. V těchto„ ostatních ujednáních“ je obsaženo také ustanovení, že pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy zákazníkem (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy) je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny) ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy.

6. Z vyúčtování [variabilní symbol] soud zjistil, že za období od 4. 5. 2019 do 25. 3. 2020 byla žalovanému dodána do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřina v celkovém množství 0, 81000 MWh v celkové ceně 5 280,61 Kč včetně DPH (žalovaný zaplatil za toto období zálohy ve výši 4 000 Kč) a žalobkyně mu fakturovala částku 1 280,61 Kč a dále částku 65,25 Kč jako přeplatek z minulých let a 400 Kč smluvní pokutu za pozdní platby záloh dle plánu ze dne 9. 5. 2019, vše se splatností 27. 4. 2020. Z opravného vyúčtování dodávky elektřiny [variabilní symbol] ze dne 19. 5. 2020 soud zjistil, že za období od 4. 5. 2019 do 25. 3. 2020 do předmětného odběrného místa elektřina v celkovém množství 0, 78000 MWh, kdy po zohlednění uhrazených záloh mu byla fakturována částka 1 481,09 Kč, splatná 8. 6. 2020. Opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní fakturu, kterou tak nahrazuje. Zahrnutou smluvní pokutu ve výši 100 Kč žalobkyně žalobou neuplatňuje, žádá tak zaplatit částku 1 381,09 Kč.

7. Z oznámení o přerušení dodávky z 3. 12. 2019 včetně poštovního podacího archu je zřejmé, že žalobkyně upozornila žalovaného na pohledávky po splatnosti, konkrétně zálohy na měsíce říjen a listopad 2019 po 500 Kč splatné 15. 10. 2019 a 15.11. 2019, s tím, že mu poskytuje dodatečnou lhůtu k zaplacení do 10. 12. 2019. Současně ho upozornila, že se úhradou vyhne přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy a rovněž mu vyúčtovala smluvní pokutu 2 x 100 Kč.

8. Z oznámení o přerušení dodávky z 21. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu je zřejmé, že žalobkyně upozornila žalovaného na pohledávky po splatnosti, konkrétně zálohy na měsíce leden a únor 2020 po 500 Kč splatné 15. 1. 2020 a 15.2. 2020, 200 Kč z titulu dvou neuhrazených smluvních pokut a 1 x 100 Kč jako smluvní pokutu za neuhrazenou zálohu za leden 2020, s tím, že mu poskytuje dodatečnou lhůtu k zaplacení do 28. 2. 2020. Současně ho upozornila, že se úhradou vyhne přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy.

9. Z vyúčtování smluvní pokuty z 25. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 200 Kč za porušení smluvních podmínek dle uvedené smlouvy - za předčasné ukončení smlouvy za 18 měsíců po 400 Kč, se splatností 6. 4. 2020.

10. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu, distribuci a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Žaloba je důvodná ohledně nedoplatku za odebranou elektřinu a smluvní pokuty za nezaplacení zálohy a žalované faktury. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému elektřinu, byl žalovaný povinen zaplatit za ni a související služby kupní cenu. Protože žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že cenu komodity 1 381,09 Kč zaplatil, soud žalobě v této části vyhověl. Nezaplacením kupní ceny vznikly žalovanému další dvě druhotné platební povinnosti, jednak zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou zálohy a za prodlení s úhradou žalované faktury, jednak zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Ohledně požadavku na zaplacení smluvní pokuty 7 200 Kč není žaloba opodstatněná. Smlouva na dodávku elektřiny je typicky spotřebitelskou smlouvou a současně smlouvou adhézní ve smyslu § 1798 občanského zákoníku, k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje dodavatel elektřiny z pozice podnikatele, na straně druhé zákazník jakožto spotřebitel. Charakteristické pro uvedenou smlouvu je, že má formulářový charakter, její text je s výjimkou identifikace zákazníka, odběrného místa a specifikace záloh předem připraven žalobkyní a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předloženo, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, které musí, respektive nesmí, spotřebitelské smlouvy obsahovat, s následkem, že k ujednáním, která jsou s tímto v rozporu, se nepřihlíží. Smyslem je zajistit, aby postavení smluvních stran nebylo v rozporu s požadavkem přiměřenosti ve významné nerovnováze v neprospěch spotřebitele. Výčet některých takových ujednání je uveden v § 1814 občanského zákoníku, avšak je pouze demonstrativní, a soud je tak povinen při hodnocení každé spotřebitelské smlouvy pečlivě zvažovat, zda její součástí nejsou i jiná (než v zákoně výslovně zmíněná) ujednání, která by principu ochrany spotřebitele odporovala. Za takové soud považuje právě ujednání o smluvní pokutě zatěžující výlučně spotřebitele vázané na opakované porušení platebních povinností a s tím spojené ukončení či přerušení dodávky ze strany žalobkyně. Proto k uvedenému ujednání soud nepřihlíží, a to z následujících důvodů.

14. Povinnost k úhradě smluvní pokuty 400 Kč za měsíc utvrzuje podle žalobkyně splnění základní povinnosti spotřebitele ze smlouvy, a sice jeho povinnost platit za sdružené služby dodávky jejich sjednanou cenu. Samotné opakované porušení platebních povinností však podle kompletního znění ujednání ke vzniku nároku na tuto smluvní pokutu nepostačuje; z případů neplacení se totiž evidentně vztahuje pouze na ty, kdy z tohoto důvodu dojde k předčasnému ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně. To vyplývá ze způsobu, jakým je formulován výpočet smluvní pokuty, a sice„ 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy“. Pokud by tedy dodávka ukončena či přerušena nebyla, nebylo by možné výši smluvní pokuty v konkrétním případě stanovit, protože má být vyčíslena právě až počínaje ukončením či přerušením dodávky od žalobkyně. Nepřímo to pak lze dovodit i z toho, že podle následující věty má„ každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní sankcionovat smluvní pokuta 100 Kč“, která se tedy skutečně váže k jakémukoliv porušení platebních povinností spotřebitelem. Pokud by tak spotřebitel sice opakovaně porušil platební povinnosti, avšak žalobkyně by dodávku neukončila či nepřerušila, povinnost k zaplacení smluvní pokuty by spotřebiteli nevznikla. Ujednání vztahující vznik nároku na smluvní pokutu na splnění dvou předpokladů, a to porušení určité povinnosti jednou smluvní stranou a současně z toho plynoucí aktivní jednání druhé smluvní strany, sice je možné (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, které se však nezabývalo spotřebitelskou smlouvou), v tomto případě však lze ze způsobu výpočtu smluvní pokuty dovodit, že jejím skutečným smyslem je zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy neplní, protože dodávku ukončila či přerušila, a rozhodla se smlouvu sama ukončit.

15. Kromě uvedeného je zásadní i ta skutečnost, že plnění základní smluvní povinnosti spotřebitele, potažmo trvání smluvního vztahu po sjednanou dobu, je utvrzeno smluvní pokutou, avšak tímto způsobem není utvrzeno plnění základních povinností žalobkyně, především povinnosti řádně dodávat elektřinu. Smlouva na své první straně obsahuje výčet několika porušení smluvních povinností, na něž je vázána povinnost zaplatit smluvní pokutu (v různých částkách), vždy se však jedná o porušení smluvních povinností ze strany spotřebitele a jemu vzniklou povinnost k úhradě smluvní pokuty; ani v jednom případě formulář smlouvy připravený samotnou žalobkyní neuvažuje o možném porušení smluvní povinnosti z její strany, natož o tom, že by takové porušení dalo vzniknout nároku spotřebitele na smluvní pokutu. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty je navíc ve všech případech obsažena v odstavci smlouvy označeném jako„ Ostatní ujednání“, což – oproti ostatním odstavcům označeným jako„ Předmět smlouvy, Dodávka plynu, Uzavření a trvání smlouvy, Cenové podmínky“, které jasně vypovídají o tom, co je jejich obsahem, - vzbuzuje dojem, že se jedná o ustanovení nepodstatného, vedlejšího a pouze doplňujícího charakteru, kterému není potřeba věnovat pozornost. Přitom obsahem tohoto odstavce jsou výlučně ustanovení týkající se povinností spotřebitele platit smluvní pokutu, které by tam tedy člověk neočekával. Nadto formulace odstavce je pro běžného člověka obtížně srozumitelná, neboť obsahuje nepřehledné dlouhé souvětí, jehož jednotlivé věty jsou odděleny ne zcela jasným současným použitím spojek a/nebo; navíc často jsou doprostřed vět vklíněna jiná slovní spojení, či dokonce další samostatné věty v závorkách.

16. Vzhledem k souhrnu výše uvedeného soud považuje ujednání o této smluvní pokutě za zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Soudu je známo, že rozhodovací praxe v této otázce je napříč celou republikou různá a není dosud sjednocena vyššími instancemi; většina senátů Krajského soudu v Ostravě (nepočítaje v to pobočku v Olomouci) sdílí názor uvedený v tomto rozsudku. Je tedy na žalobkyni, aby za účelem sjednocení praxe využila veškerých práv, která jí poskytuje občanský soudní řád.

17. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze [datum] včetně informace pro zákazníka téhož data soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému od účinnosti smlouvy do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], zemní plyn, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet jeho dopravu, distribuci a uskladnění, oproti tomu žalovaný se zavázal zemní plyn odebrat a zaplatit za něj sjednanou cenu, a to primárně formou záloh v počáteční výši 150 Kč měsíčně. Účastníci si sjednali kategorii Domácnost, produktovou řadu plyn Extra+, trvání smlouvy po dobu určitou 24 měsíců od data její účinnosti. Na první straně smlouvy v „ ostatních ujednáních“ převzal žalovaný závazek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. V těchto„ ostatních ujednáních“ je obsaženo také ustanovení, že pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy zákazníkem (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy) je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu) ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy.

18. Z vyúčtování [variabilní symbol] soud zjistil, že za období od 3. 12. 2019 do 6. 8. 2020 byl žalovanému dodán do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], plyn v celkovém množství 31,74 m3 v celkové ceně 1 543,61 Kč (žalovaný nezaplatil za toto období žádné zálohy) a žalobkyně mu fakturovala uvedenou částkou se splatností 31. 8. 2020. Z opravného daňového dokladu [variabilní symbol] ze dne 25. 9. 2020 bylo zjištěno, že e v období od 3. 12. 2019 do 6. 8. 2020 byl žalovanému dodán do odběrného místa zemní plyn v celkovém množství 9,92 m3, za což mu žalobkyně fakturovala částku 1 193,80 Kč. Na tuto fakturu žalovaný provedl částečnou úhradu 1 000 Kč, k úhradě tak zbývá částka 193,80 Kč.

19. Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Ve vztahu k požadavkům týkajícím se smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je žaloba zcela opodstatněná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému plyn, byl žalovaný povinen zaplatit za ni a související služby kupní cenu. Protože žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že cenu komodity (částečné úhradě 1 000 Kč) ve výši zbývající částky 193,80 Kč zaplatil, soud žalobě vyhověl. Nezaplacením kupní ceny vznikla žalovanému další druhotná platební povinnost, zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl částečně právo, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.