9 C 180/2020
č. j. 9 C 180/2020-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Opavě rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žadatele. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel nesplnil požadavky § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, protože nesprávně vyhodnotil skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný je povinen vrátit žalobkyni částku, která představuje bezdůvodné obohacení, a to ve výši zbytku poskytnuté jistiny po zaplacení částky, kterou uhradil. Žaloba byla částečně zamítnuta, protože žalobkyně nemohla požadovat částky, které vznikly na základě neplatné smlouvy.
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně:Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno r.Anonymizováno., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 46 087,27 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje ohledně smluvní pokuty ve výši částka.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení a ohledně smluvní pokuty ve výši částka.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku ve výši částka, který jí bude poukázán z účtu Okresního soudu v Opavě po právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka. Uvedla, že účastníci uzavřeli po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému tentýž den v hotovosti úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 19,66 % ročně a měsíčním administrativním poplatkem částka, a to v měsíčních splátkách minimálně po částka splatných vždy k poslednímu dni měsíce, počínaje datum. Žalovaný hrubě porušil smlouvu, protože se dostal do prodlení hned s první splátkou o více než 75 dnů, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, kdy dluh činil částka. Tato částka se skládala z nevrácené jistiny úvěru částka, nesplaceného úroku z úvěru ve výši částka (tj. 19,66 % ročně z aktuální vyčerpané jistiny úvěru), nesplaceného administrativního poplatku částka (tj. 1 % měsíčně z úvěrového rámce částka, tedy částka měsíčně za čtyři měsíce od Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno včetně), smluvní pokuty částka za prodlení s úhradou splátek do zesplatnění úvěru (tj. 0,10 % z dlužné částky denně), poplatku za upomínky částka (tj. tři upomínky po částka) a smluvní pokuty 0,1 % z tzv. zvýšené jistiny po zesplatnění, tj. z částky nesplaceného úvěru a dalších přirostlých nároků, vytvořené okamžikem zesplatnění úvěru, kdy smluvní pokuta je počítána ode dne následujícího po dni zesplatnění do dne podání žaloby.
2. Řízení bylo v důsledku úpadku dlužníka přerušeno usnesením ze dne datum a následně bylo rozhodnuto o jeho pokračování, když oddlužení žalovaného bylo usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Na předmětný úvěr byla žalovaným zaplacena celkem částka částka.
3. V návaznosti na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení vzala žalobkyně před prvním jednáním žalobu zpět ohledně smluvní pokuty ve výši částka. Proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu.
4. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru č. hodnota z datum, návrhem na poskytnutí úvěru z téhož dne, výdajovým pokladním dokladem z téhož dne, oznámením o zesplatnění úvěru z datum, 3 upomínkami včetně poštovních podacích archů a rozpisem úhrad k uvedenému úvěru, předžalobní výzvou z datum včetně poštovního podacího archu a zjistil následující skutkový stav: Žalovaný datum požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru. V žádosti uvedl, že je zaměstnaný od roku datum, ženatý, ve společné domácnosti žijí 2 osoby s příjmem; měsíční příjem domácnosti činí částka a skládá se ze mzdy žalovaného částka, příjmu manželky na mateřské dovolené částka, dále tři nezl. děti do 6 let; měsíční náklady na bydlení činily částka, kromě toho žalovaný v té době splácel jiné půjčky po částka měsíčně. Uvedené údaje žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních listin za 3 měsíce. Současně žalobkyně zohlednila zákonné částky životního minima na domácnost žalovaného. Žalobkyně poté poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti úvěr částka, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 19,66 % ročně a měsíčním administrativním poplatkem částka, poplatkem za poskytnutí úvěru částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši částka splatných k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Kromě toho se žalovaný pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky zavázal (odstavec 7 smlouvy) zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,10 % z dlužné částky denně, dále poplatek za písemnou upomínku ve výši částka, kterou byla žalobkyně oprávněna vystavit žalovanému při prodlení delším než 15 kalendářních dnů, avšak ne vícekrát než jednou za kalendářní měsíc. Žalobkyně odeslala žalovanému tři upomínky - z datum, datum a datum. Dále si strany sjednaly povinnost žalovaného (odstavec 8 smlouvy) zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,10 % ze zvýšené jistiny v případě hrubého porušení smlouvy, za který se považovalo mimo jiné prodlení žalovaného s kteroukoliv splátkou delší než 75 kalendářních dnů; žalobkyně byla oprávněna uplatnit takovou smluvní pokutu maximálně jednou za dobu trvání smlouvy. Kromě toho měla žalobkyně právo v takovém případě přistoupit k zesplatnění úvěru, což znamená, že k dosud nezaplacené vyčerpané části úvěrového rámce přirostou úroky, obě smluvní pokuty, administrativní poplatky, poplatky za upomínky, vše se stane součástí jistiny a vytvoří jednu dlužnou částku, kterou je žalovaný povinen jednorázově zaplatit. K zesplatnění dochází dnem, kdy žalobkyně tohoto práva využije a tuto skutečnost oznámí společně s datem zesplatnění žalovanému ve výzvě k plnění. Ode dne následujícího si účastnící dohodli úrok smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky po zesplatnění. Dopisem z datum oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru k tomuto datu a vyzvala ho k úhradě částky částka.
5. Žaloba je důvodná pouze částečně.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit v měsíčních splátkách minimálně ve výši částka počínaje datum, což však nečinil, na dluh uhradil pouze celkovou částku částka. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy, k jejímuž odeslání došlo dne datum.
7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.
8. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od datum, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.
10. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak při sjednávání smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalovaného splácet, zároveň s výzvou k předložení konkrétních listin, které posuzovala. Nato žalobkyně uvedla, že vycházela z písemného prohlášení žalovaného o jeho příjmech as výdajích, obsažených v návrhu na poskytnutí úvěru z datum s doložením aktuálních příjmů a výdajů a nahlédnutím do databází , kdy bylo zjištěno z žádosti o úvěr, že žalovaný uvedl výši příjmu částka. Šetřením bylo zjištěno, že měsíční výdaje včetně minima na osobní spotřebu ve výši částka, se započtením existenčního minima činily částka (životní minimum částka + částka náklady na bydlení na osobu žalovaného + částka měsíční splátky půjček, úvěrů). Celkovou výši minimálních životních nákladů (výdajů) domácnosti žalobkyně spočítala na částka (2 x částka pro žalovaného a manželku na mateřské dovolené, 3 x částka na tři nezl. děti do 6 let = částka a výdaje domácnosti na bydlení částka). Příjmy manželky na mateřské nebyly nijak doloženy. Výplatní lístky za 3-5/2017 potvrdily uváděný příjem žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného u Anonymizováno a.s. za období od datum do datum bylo zjištěno, že na účet bylo celkem připsáno částka a odepsáno - částka, přičemž v souvislosti s bydlením vynakládal žalovaný pouze na elektřinu a plyn měsíčně celkem částku částka, SIPO částka, splátka úvěru částka a další výdaje jako např. stravné na dvě děti po částka, platba Wüstenrot částka, plánovaná splátka úvěru/úroku částka, pojištění Anonymizováno částka apod. Z výdajů vzala žalobkyně v potaz pouze výdaje na jiné úvěry ve výši částka měsíčně a náklady bydlení za dva členy domácnosti ve výši částka měsíčně, což zcela neodpovídalo skutečnosti, když pouze za elektřinu, plyn a SIPO musel žalovaný měsíčně vynaložit cca částka. Co konkrétně žalobkyně zjistila nahlížením do dostupných databází prostřednictvím internetového vyhledávače google.cz, Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, není zřejmé, neboť k tomuto nebylo ničeho doloženo. Pouze v nebankovním registru byl k Anonymizováno/Anonymizováno žalovaný bez záznamu a osoba žalovaného tak vyhodnocena jako úvěruschopná. V návaznosti na výše uvedené soud dospěl k závěru, že poskytovatelka úvěru sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, když zjm. se náležitě nezabývala skutečnými výdaji žalovaného, přestože z výpisu z účtu vyplynulo, že měsíční výdaje jsou vyšší než příjmy žalovaného a žalobkyně se neměla spokojit pouze s výpisem za jeden měsíc.
11. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, neboť nesprávně vyhodnotila informace, které měla k dispozici, případně si informace na základě zjištěného náležitě nedoplnila. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši částka, žalovaný na úvěr uhradil celkem částku částka v době probíhajícího insolvenčního řízení do doby, kdy bylo oddlužení zrušeno a skončeno zastavením z důvodu neschopnosti žalovaného plnit podmínky oddlužení usnesením z datum, Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši částka, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dlužných částek do 10 dnů od doručení výzvy, která byla odeslána dne datum. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé to, že dlužník obdržel od žalobkyně bez právního důvodu částku ve výši částka, na kterou dosud uhradil částku částka a zbývající částku, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení ve výši částka, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobkyni žádat, aby prokazovala negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině, poplatcích a úrocích. Jelikož však žalovaný zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši a za situace, kdy žalobkyně nežádá více, než žalovanému poskytla, postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. a III. rozsudku. Ohledně požadované smluvní pokuty bylo řízení, v důsledku zpětvzetí žalobkyní, již zastaveno (výrok I.). Ve zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.
12. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující i žalovaná strana byly procesně přibližně stejně úspěšné.
13. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobkyni v návaznosti na částečné zpětvzetí návrhu, k čemuž došlo dříve, než soud ve věci jednal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně ve trojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.