9 C 206/2021
č. j. 9 C 206/2021-38
V PLATNOSTIOkresní soud v Opavě zamítl žalobu ve většině svého nároku, protože smlouvy o půjčce byly považovány za neplatné kvůli nedostatku odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Soud uznal, že věřitel neměl základ pro poskytnutí úvěru, protože žalovaný měl vysoké měsíční výdaje a nízký příjem, což vylučovalo schopnost splácet. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni částku 2 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Náklady řízení nebyly náhradně přiznány žádnému účastníkovi.
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 108 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se zamítá co do částky 12 528 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 213,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 567,50 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 501,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a ohledně úroku 23,72 % ročně z částky 9 501,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 19. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky 1 020 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 676,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 004,94 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 719,31 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, z částky 1 020 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a ohledně úroku 23,72 % ročně z částky 2 719,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 108 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částek specifikovaných v návrhu. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, počínaje 19. 12. 2015 a konče 21. 1. 2017. Žalovaný uhradil pouze 10 440 Kč a dluží 9 501,94 Kč na jistině, 0 Kč na poplatku za administrativní činnost, 2 836,24 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 189,82 Kč poplatek za životní pojištění. S žalovaným pak tatáž právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 290 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, počínaje 10. 10. 2015 a konče 12. 11. 2016. Žalovaný uhradil pouze 17 590 Kč a dluží 9 280,69 Kč na jistině, 2 400 Kč na poplatku za administrativní činnost, 811,65 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 49,04 Kč poplatek za životní pojištění. V důsledku fúze sloučením přešla datum žalovaná pohledávka na společnost právnická osoba; žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z datum číslo smlouvou o půjčce z datum číslo včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka ke každé smlouvě z téhož dne, internetovým výpisem z obchodního rejstříku, oznámením o postoupení pohledávky z datum včetně poštovního podacího lístku, výzvou k plnění z 3. 9. 2020 a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 13 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 9 620 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 2 600 Kč, úroků 1 820 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení a poplatek za životní pojištění 348 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 968 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, má jiné úvěry 1 642 Kč a 810 Kč měsíčně, je zaměstnán v hlavním pracovním poměru s příjmem u anonymizována dvě slova jako prodavač s měsíčním příjmem 7 500 Kč, a uvedl další příjem 12 219 Kč, aniž tento blíže specifikoval a doložil. Měsíčně hradí za nájem/inkaso 3 650 Kč, na domácnost 5 000 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 1 642 Kč a 945 Kč a na telefon 400 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní/ubytovací smlouvy. (karta zákazníka). Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela rovněž dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 8 880 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč, úroků 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení a poplatek za životní pojištění 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 21 170 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, má jiné úvěry, které splácí částkami 1 098 Kč, 824 Kč a 1 755 Kč měsíčně, je zaměstnán v hlavním pracovním poměru s příjmem u anonymizována dvě slova jako prodavač s měsíčním příjmem 7 500 Kč, a uvedl další příjem 12 219 Kč, aniž tento blíže specifikoval. Měsíčně hradí za nájem/inkaso 3 650 Kč, na domácnost 5 000 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 1 098 Kč, 824 Kč a 1 755 Kč měsíčně a na telefon 400 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní/ubytovací smlouvy, výměru státní podpory (karta zákazníka). Původní věřitelka zanikla ke dni datum v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalovaného, obec a číslo; přitom přešlo na nástupnickou společnost jmění zanikající společnosti (internetový výpis z obchodního rejstříku). Tato nabyvatelka pak oznámila žalovanému (pod novým názvem právnická osoba), že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem).
4. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).
5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.
7. Výpisem z obchodního rejstříku a oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a - objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.
8. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu zápůjčku v rozmezí dvou měsíců nemohla poskytnout. Při uvedeném příjmu 7 500 Kč u obou smluv o půjčce a dalším příjmem snad ze státní podpory, což není specifikováno, i kdyby se žalovaný subjektivně domníval, že bude schopen svému závazku dostát, musela mít úvěrující společnost minimálně objektivní pochybnost o schopnosti žalovaného zápůjčky dalšími částkami ve výši 1 584 Kč a 1 460 Kč téměř současně měsíčně splácet. Při běžných cenách nájmu a souvisejících služeb za bydlení budí objektivní pochybnost celkový měsíční výdaj za bydlení ve výši 3 650 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla po získání těchto informací objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalovaného, ochránit ho před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a zápůjčku mu neposkytnout.
9. Soud tak hodnotí smlouvy o zápůjčce jako absolutně neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky 13 000 Kč a 12 000 Kč bez právního důvodu a je povinen je vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, přitom je na něm, aby byl v tomto směru v řízení aktivní. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na dluh uhradila u půjčky ze dne datum částku 10 440 Kč a u půjčky ze dne datum částku 17 590 Kč, a přiznal jí rozdíl mezi částkou půjčenou a vrácenou, tedy u půjčky z datum částku 2 560 Kč a u půjčky z datum nepřiznal ničeho, neboť tuto půjčky žalovaný již zcela uhradil, resp. ještě přeplatil.
10. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou ve výzvě ze dne 3. 9. 2020. Ve výzvě byla určena lhůta k zaplacení do 18. 9. 2020 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, který by na ně měl částečně právo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně ve trojím vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.