9 C 209/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně, reg. č. anonymizováno číslo sídlem anonymizována čtyři slova číslo, anonymizována čtyři slova ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2020 do 16. 6. 2020 a za dobu od 17. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaný úrok (souhrnný poplatek) ve výši 3 780 Kč od 27. 12. 2007 do 1. 1. 2009, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaného úroku ve výši 3 780 Kč za dobu od 27. 12. 2007 do 1. 1. 2009. Uvedla, že právnická osoba, uzavřela se žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 6 960 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 16 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do 1. 1. 2009. Žalovaný však neplatil řádně a zaplatil jen 3 180 Kč. Žalobkyně požaduje nedoplatek jistiny půjčky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 3 780 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení. Pohledávka byla nejprve smlouvou z datum postoupena na anonymizována tři slova a následně smlouvou z datum na žalobkyni, obě postoupení byla žalovanému oznámena.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 19. 1. 2021, k němuž se nikdo z účastníků, ani právní zástupce žalobkyně, nedostavili. Žalobkyně a její právní zástupce svou neúčast předem písemně omluvili a souhlasili s jednáním a rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z anonymizována dvě slova číslo dvěma oznámeními o postoupení pohledávky včetně poštovních podacích archů, částí Přílohy – seznamu ke smlouvě o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou z 5. 5. 2020 a zjistil následující skutkový stav: 5. právnická osoba, poskytla žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 6 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy, které tvořily její nedílnou součást, se účastníci v článku 8 dohodli, že v případě, kdy žalovaný nesplní včas povinnost uhradit splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalovaného. Původní věřitelka oznámila žalovanému dopisem z 25. 6. 2015, že uvedenou pohledávku postoupila na anonymizována tři slova, a ta oznámila žalovanému dopisem z 11. 9. 2018, že pohledávku postoupila na žalobkyni.

6. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 39 neplatný je mimo jiné právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Podle § 41, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle § 517 odst. 1 a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Podle § 524 může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Žaloba je důvodná pouze částečně.

8. Pokud jde o ujednání o výši„ souhrnného poplatku“ za poskytnutí půjčky, hodnotí je soud jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Ač původní věřitelka označila ve smlouvě navýšení půjčky„ souhrnným poplatkem“, jedná se fakticky o úplatu za poskytnutí peněz, a tedy úroky ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku. Ten jejich sjednání sice připouštěl, nicméně jejich dohodnutá výše musela být v souladu se základními zásadami pro právní úkony obsaženými v hlavě čtvrté občanského zákoníku. V této věci však výše dohodnutých úroků představuje 69,4 % půjčené částky, takže by měl žalovaný vracet 169,4 % půjčených prostředků. Takové ujednání je bezesporu v rozporu s obecnými zásadami slušnosti, které jsou běžně v civilizované společnosti zastávány a ve svém souhrnu jsou označovány jako dobré mravy. Samozřejmě je logické a opodstatněné, že věřitelé půjčující peníze za dobu, co nemohou s půjčenou částkou disponovat, požadují určitou úplatu za půjčení, ta by však měla odpovídat určité obvyklé ceně peněz, za kterou jsou půjčovány. 69,4 % však jsou úrokem, který lze hodnotit jako lichevní, protože spotřebitelé využívající k čerpání úvěru služeb nebankovních subjektů, jsou téměř ve všech případech osoby, kterým by banky, které poskytují standardní úroky, z nějakého důvodu nepůjčily. K půjčce od nebankovního subjektu tak přistupují zpravidla v určité tísni, kdy nemají na výběr. Původní věřitelka žalovanému za této situace poskytla půjčku 10 000 Kč, za kterou si nechala slíbit kromě jejího vrácení i úrok 6 960 Kč, tedy plnění, které je k poskytnuté půjčce v hrubém nepoměru. Proto soud v této části žalobě nevyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že část smlouvy o„ souhrnném poplatku“ lze oddělit od zbývajících ujednání smlouvy, považuje soud v ostatním smlouvu za platnou. Předáním peněz právnická osoba, žalovanému tak došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru vyvinul v řízení aktivitu, protože žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat negativní tvrzení, že žalovaný nezaplatil. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil 3 180 Kč; z tohoto tvrzení tak soud vychází a přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (10 000 Kč) a vrácenou (3 180 Kč), tedy 6 820 Kč, neboť současně prokázala, že jí byl žalovaný povinen plnit, protože mu byla obě postoupení oznámena. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti další splátky následující po poslední úhradě v době trvání smlouvy. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 2. 7. 2015, přičemž soud nemůže její návrh překročit.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je srovnatelný, a proto žádnému z nich náhradu nákladů nepřiznal. Žalobkyně byla úspěšná (a žalovaný neúspěšný) co do částky 6 820 Kč (49,50 % žalované částky), avšak neúspěšná (a žalovaný úspěšný) co do částky 6 960 Kč (50,50 % žalované částky). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.