9 C 223/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem titul jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 14 800 Kč s příslušenstvím I. ; Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 14 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá. II. ; Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. ; Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako původní věřitelem a postupitelem a [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel [anonymizována tři slova] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 2. 10. 2016. Z účtu [anonymizována tři slova] byla částka 10 000 Kč převedena na účet žalované a původní věřitel specifikoval platbu úvěru uvedením VS, který byl určen jako rodné číslo žalované. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě výše označené Smlouvy o postoupení ze dne [datum] z věřitele [právnická osoba], který žalované oznámil postoupení pohledávky dopisem z 22. 1. 2020.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne a zjistil následující skutkový stav.

4. Smlouvou z [datum] se [právnická osoba] postupitel, zavázala převést na žalobkyni, jako postupníka, balík pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru, které měly být na postupitele postoupeny původní věřitelkou [anonymizována tři slova] jako postupitelem, přičemž pohledávky měly být blíže definovány v seznamu jakožto příloze smlouvy. Společností [anonymizována tři slova], bylo žalované oznámeno, že smlouvou z [datum] nabyla svou pohledávku vůči ní ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi ní a [anonymizována tři slova], včetně příslušenství.

5. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), přičemž podle § 1887 lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Podle § 1882 odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Žaloba není důvodná, protože žalobkyně neprokázala, že by žalované vznikla povinnost plnit žalovanou pohledávku právě jí, respektive že se stala věřitelkou žalované pohledávky na základě postoupení; neprokázala tedy svou aktivní legitimaci ve sporu. Žalobkyně sice předložila soudu smlouvu o postoupení, na jejímž základě se měla stát nositelkou žalované pohledávky, stejně jako oznámení tvrzeného přechodného věřitele o tomto postoupení adresované žalované, nepředložila však soudu ani oznámení původní věřitelky [anonymizována tři slova] o postoupení žalované pohledávky na přechodného věřitele adresované žalované, ani v pořadí první tvrzenou smlouvu o postoupení s její přílohou. Není tedy nijak prokázáno (a ani tvrzeno), že by původní věřitelka [anonymizována tři slova], vůbec takové oznámení učinila, přičemž povinnost žalované plnit dluh vůči přechodnému věřiteli jakožto postupníkovi mohla vzniknout v souladu se zákonem až právě tímto oznámením, anebo tím, že by mu bylo postoupení prokázáno ze strany přechodného věřitele; to ovšem také tvrzeno nebylo a není to nijak prokazováno ani v tomto řízení. Pouze za předpokladu, že by bylo první postoupení oznámeno původním věřitelem coby postupitelem žalované, mohlo vyvolat účinky předvídané zákonem (a sice povinnost žalované plnit žalobkyni) v pořadí druhé oznámení přechodného věřitele coby postupitele pro tento účinek nestačí, že až v oznámení [právnická osoba], je konstatováno, že se jedná o původní pohledávku [anonymizována tři slova], protože takové oznámení musí učinit postupitel - ve vztahu k prvnímu tvrzenému postoupení tedy [anonymizována tři slova], nikoliv postupník. Žalobkyně předložila listinu vyhotovenou původním věřitelem [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 5. 2020 označenou„ Declaration“ pouze v anglickém jazyce a přestože byla soudem vyzvána k předložení tohoto dokumentu v úředním jazyce ČR, tj. v češtině, na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně tedy zcela rezignovala na svou povinnost tvrdit a prokazovat okolnosti významné pro první postoupení žalované pohledávky. K jednání se nedostavila, čímž se zbavila možnosti být soudem v tomto směru poučena.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by na ně měla právo, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

8. Jelikož v této věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud doměřil žalobkyni soudní poplatek do výše dle Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění, a to položky 1 odst. 1 písm. a), tj. do částky 1 000 Kč. Žalobkyně dosud uhradila na soudní poplatek částku 800 Kč, je proto povinna doplatit ještě částku 200 Kč.